Práce při zaměstnání nebo během mateřské dovolené a představa být svým vlastní pánem či neshody v předešlém zaměstnání. Tak vypadají začátky většiny lidí na volné noze. Výzkum Jak se daří českým freelancerům z portálu Navolnénoze.cz dále ukázal, že většina živnostníků je šťastnější než v zaměstnaneckém poměru.
Nejvíce tzv. freelanceři oceňují právě flexibilitu a svobodu. Onou svobodou je podle Roberta Vlacha, podnikatele, konzultanta a zakladatele serveru Navolnénoze.cz, míněna nezávislost, být svým vlastní šéfem a dopřát si luxus vtáhnout do svého podnikání pocitové, neměřitelné faktory. Ve všech těchto specifikacích se zaměstnání na volné noze od korporátního světa dramaticky odlišuje.
„Firmy kladou velký důraz na měřitelné ukazatele – ziskovost, obrat, využití pracovní doby,“ řekl LN Vlach. „V práci na volné noze se může člověk řídit i jinými faktory, jako tohle mě nebaví nebo taková komunikace není v pořádku,“ vysvětluje.
Něco za něco
Nejčastěji si freelanceři stěžují na výkyvy příjmů, nezastupitelnost a rozostření hranic mezi pracovním a soukromým životem. Velké nasazení totiž pro 53 procent z nich znamená, že pracují i o víkendech a svátcích.
V Česku je podle statistik bezmála milion živnostníků, ale jen pro část z nich je jejich podnik hlavním zdrojem příjmů. Na volné noze je však i řada lidí, kteří v žádných statistikách nefigurují. Většina freelancerů podle průzkumu serveru Navolnénoze.cz pracuje kolem 40 hodin týdně, 13 procent jich pracuje méně než 20 hodin, naopak devět procent v práci tráví i více než 60 hodin v týdnu.
V Česku je podle statistik bezmála milion živnostníků, ale jen pro část z nich je jejich podnik hlavním zdrojem příjmů. |
Většina dotázaných potřebuje k práci počítač. Nejčastěji zmiňované obory jsou programování, design, práce s textem, jazykové služby nebo online prodej.
Přestože komunikace přes internet je pro české živnostníky důležitá, není jejich hlavním zdrojem nových zakázek. Nejčastěji se k novým pracovním příležitostem dostanou díky osobnímu doporučení, za něž je každý desátý z nich ochoten zaplatit i provizi. Zákazníky Čechů na volné noze jsou především malé či střední firmy anebo jednotlivci. Jen necelých osm procent se jich podílí i na projektech jinde v Evropské unii, sedm procent i za jejími hranicemi.
Vrhat se do podnikání jen s nadšením však Vlach nedoporučuje. „Hodně lidí dělá chybu, že mají nějaký koníček, kterým by se chtěli živit, to ale nutně neznamená, že by za něj byl trh ochoten zaplatit,“ odrazuje zakladatel portálu Navolnénoze od trendových vln koučů, výživových poradců a cvičitelů jógy. Zároveň upozorňuje, že nadšení je velice levná komodita.
„Trh platí za to, že umím opravit střechu, naprogramovat web, školit lidi, pomoci někomu s podnikáním,“ říká Vlach. Pokud podnikání freelancerovi neprosperuje, pravděpodobně se dopustil jedné ze dvou chyb – o jeho dovednost není zájem nebo má závažnou podnikatelskou mezeru, třeba nesprávně nastavenou cenotvorbu nebo špatně vyjednává s klienty.
Volný trh neodpouští
Zbrklé plány většinou končí návratem do zaměstnaneckého poměru. „Nezvládnou se dostat do černých čísel,“ uvádí Robert Vlach nejčastější důvod, proč začínající živnostníci vymění volnou nohu za „pevnou“.
Začátky neznamenaly pro většinu českých freelancerů žádné náročné financování. Na 36 procent z nich start práce na volné noze financovalo prostřednictvím vlastních či rodinných úspor. Jen čtyři procenta sáhla po půjčkách či úvěrech.
„Pro člověka, který je zaměstnán v korporátní společnosti a bere 80 nebo 120 tisíc měsíčně, je situace, kdy ze začátku nevydělá ani 20 tisíc, hodně nepříjemná.“ |
Osobně se již Vlach jako podnikatelský konzultant setkal s lidmi, kterým doporučil se do podnikání vůbec nepouštět. „Pro člověka, který je zaměstnán v korporátní společnosti a bere 80 nebo 120 tisíc měsíčně, je situace, kdy ze začátku nevydělá ani 20 tisíc, hodně nepříjemná. Pokud nemá masivní finanční rezervy, je lepší, když naplánuje pracovní přechod postupně,“ řekl Vlach.
Místo rychlého pálení mostů je lepší vyzkoušet si cenu svých dovedností na trhu prostřednictvím menších, zkušebních zakázek.
„V korporátu je cena dovedností jiná než na volném trhu. Zaměstnanci velkých společností dobře ovládají vnitrofiremní kariérní strategii, ale ta jim je na volné noze k ničemu. Volný trh je velice – teď uvažuji, zda říct spravedlivý, nebo nemilosrdný – možná obojí. Soudí lidi neosobně, podle toho, jaká je jejich celková schopnost jít trhu vstříc a naplňovat jeho potřeby,“ uzavírá Vlach.
Přesto o návratu do zaměstnání uvažuje jen pět procent Čechů na volné noze. Polovina z nich je se svým stavem spokojena, dalších 14 procent chce dokonce expandovat a přibírat nové zaměstnance.