Lidovky.cz

Češi jsou ve vědě premianty Visegrádu

  10:01
Prestižní výroční žebříček Nature Index zařadil české přírodní vědy na úroveň Finska a Norska. Čeští vědci už v kvalitních výstupech „prohánějí“ o dost větší Polsko – a utekli Maďarům. Dobře to nevypadá se slovenskou vědou. Země se – stejně jako unijní Bulharsko – vůbec nedostalo do první světové padesátky.

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně nejvýkonnější. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Funguje to takhle. Loni v červenci vydal mezinárodní vědecký tým studii v elitním časopise PNAS. Článek z oboru strukturní biologie se týkal epigenetického faktoru LEDGF/p75, přičemž poznatky snad budou využitelné pro boj s virem HIV či leukémií. Na práci se podílelo osmnáct vědců z devíti institucí – včetně Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

S těmito údaji pracuje čím dál užívanější globální žebříček Nature Index, který sestavuje vydavatelství časopisu Nature z článků otištěných v 82 vybraných přírodovědných časopisech. A protože tam patří i zmíněný americký magazín, lze tuto studii „rozpočítat“ podle autorských přínosů pro vědce ze zúčastněných ústavů.

Pak nám vyjde, že 0,39 bodu z výtečné studie, jež přináší zásadní vhled do problematiky, náleží vědcům z belgické Lovaně, dalších 0,32 bodu „putuje“ do týmu Václava Veverky z pražských Dejvic a podíl 0,11 bodu připočtou scientometři ještě Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Výsledkem je nakonec výroční celosvětový žebříček špičkového základního výzkumu za rok 2018, jenž byl právě zveřejněn. V součtu všech prací ze čtyř disciplín (fyziky, chemie, věd o živé přírodě a věd o Zemi) vyplývá, že nejsilnější tuzemskou institucí v základním výzkumu je Akademie věd se ziskem 84,1 bodu, což ji řadí na 172. světovou příčku. Při stejné metrice získala Univerzita Karlova 29 bodů a zařadila se na 432. planetární pozici.

Světu již dominuje Čínská akademie věd následovaná Harvardem z USA. V pořadí zemí dle vědecké výkonnosti však stále kralují Spojené státy (za 19 596 bodů), nicméně Čína se meziročně zlepšila o nevídaných sedmnáct procent na celkových 11 026 bodů. „Všech prvních sedm zemí si udržuje tři roky své pozice, takže prvou změnou je až osmé Švýcarsko, které přeskočilo Jižní Koreu,“ glosuje časopis Nature.

Češi „premianty“ Visegrádu

Česká republika obsadila 26. místo na světě (191,1 bodu), což je zhruba na úrovni 25. Finska a 27. Norska. Pozoruhodný je celkový výstup Česka, které není až tak vzdáleno daleko většímu Polsku, které nastřádalo 224,6 bodu…

Počty zdejších vědeckých prací, jež mají potenciál přepisovat učebnice i stav lidského poznání, jsou rovněž více než dvakrát vyšší než v Maďarsku (38.), kde aktuálně rezonuje parlamentem posvěcený plán na přeměnu Maďarské akademie věd a její částečné „rozpuštění“ do vysokých škol v zemi.

Počty zdejších vědeckých prací, jež mají potenciál přepisovat učebnice i stav lidského poznání, jsou rovněž více než dvakrát vyšší než v Maďarsku (38.), kde aktuálně rezonuje parlamentem posvěcený plán na přeměnu Maďarské akademie věd a její částečné „rozpuštění“ do vysokých škol v zemi. Pro srovnání: tamní akademie je pod polovičním výkonem (33,3) té české, jež výrazně předstihla i svoji polskou sestru.

Dobře to nevypadá se slovenskou vědou. Země se – stejně jako unijní Bulharsko – vůbec nedostalo do první světové padesátky a aktuální roční výsledek Slovenské akademie věd činí pouhých 5,3 bodu. Komenského univerzita v Bratislavě má 2,4 bodu s výrazným vkladem jejích fyziků.

Z univerzit ve Visegrádu si výzkumně nejlépe vede 306. Varšavská univerzita s 47,7 body – zvláště ostrý kontrast s Bratislavou –, neboť se zlepšila o 35 procent.

Vlk: Žebříčky ignorovat nelze

Snaha přepočítávat výzkum či výuku na čísla a rankingy vždy budí emoce, ba někdy i odpor. „K žebříčkům, ať už ve vědě či vysokém školství, často zaznamenáváme odtažitý a kritický přístup – hledá se mnoho důvodů, proč jsou neobjektivní a zavádějící a proč není možné věci porovnávat... Osobně se domnívám, že ač můžeme mít i oprávněné námitky, tak v současném světě tyto žebříčky prostě české instituce ignorovat nemohou. Získaly si prestiž a mohou být významným vodítkem například pro zahraniční vědce či doktorandy, kteří hledají místo pro své působení,“ řekl LN Aleš Vlk, jenž se věnuje výzkumné politice a vede též odborný portál Vědavýzkum.cz.

„Osobně se domnívám, že ač můžeme mít i oprávněné námitky, tak v současném světě tyto žebříčky prostě české instituce ignorovat nemohou."

„Pakliže to s internacionalizací a zvýšením výkonu české vědy v mezinárodním srovnání myslíme vážně, pak nám nemůže být jedno, jak a proč se české instituce v žebříčcích umísťují,“ míní Vlk.

Rankingů je řada. Aktuálně byl zveřejněn i Leidenský žebříček (CWTS) dosti akcentující vědu na univerzitách, kde vynikla 178. Univerzita Karlova. V pořadí sestaveném dle nejcitovanějších oborových prací se vysoko „vyšvihla“ i Univerzita Palackého.

Pořadí států (dle získaných bodů)

Pořadí států (dle získaných bodů)

1. USA 19 596,1

2. Čína 11 025,5 (meziročně +17 %)

3. Německo 4394,3

4. Velká Británie 3593,8

5. Japonsko 2940,7

6. Francie 2109,1

18. Rusko 447,3

24. Polsko 224,6

25. Finsko 207,1

26. Česko 191,1 (meziročně –3,6 %)

38. Maďarsko 75,4

40. Slovinsko 40,1

45. Rumunsko 22,4

Pozn. Bulharsko ani Slovensko se nevešly do top 50

Pořadí institucí (dle získaných bodů)

1. Čínská akademie věd (Čína) 1678,6

2. Harvardova univerzita (USA) 845,5

3. Společnost Maxe Plancka (Německo) 743,3

4. CNRS (Francie) 678,9

5. Stanfordova univerzita (USA) 604,0

6. MIT (USA) 552,6

57. Ruská akademie věd (Rusko) 185,9

172. Akademie věd ČR (Česko) 84,1 (meziročně –6,4 %)

282. Polská akademie věd (Polsko) 52,1

306. Varšavská univerzita (Polsko) 47,7

399. Maďarská akademie věd (Maďarsko) 33,3

417. Jagellonská univerzita (Polsko) 30,8

432. Univerzita Karlova (Česko) 29,0 (meziročně –4,4 %)

Pozn. Žádná slovenská instituce se nevešla do top 500

Článek byl v LN publikován dne 12. července 2019.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.