Americké občany památně varoval před ztrátou kontroly nad ekonomicky zbytnělým Pentagonem prezident Dwight D. Eisenhower. „Vláda musí bránit neoprávněnému získávání vlivu, ať už záměrnému nebo ne, vojensko-průmyslovým komplexem. Možnost zničujícího růstu této nežádoucí moci existuje a bude trvat,“ uvedl ve svém posledním projevu v úřadě zkraje roku 1961.
„Nikdy nesmíme dovolit tíze tohoto spojení ohrozit naše svobody nebo demokratické procesy. Nesmíme je brát jako samozřejmost. Pouze bdělé a uvědomělé občanství může přinést spojení ohromné průmyslové a vojenské obranné mašinérie s našimi mírovými způsoby, aby bezpečnost a svoboda mohly společně prosperovat,“ prohlásil republikánský státník.
Jeho slova měla o to větší váhu, že je pronesl člověk navýsost zasvěcený: generál ve výslužbě byl za 2. světové války vrchním velitelem západních spojenců v Evropě.
Od nejtužších let studené války sice podíl výdajů na obranu v rámci amerického rozpočtu značně poklesl, nicméně i dnes protéká Pentagonem zhruba pětina všech federálních výdajů (jde o více než polovinu nemandatorních výdajů vlády USA). Jak mnozí s oblibou připomínají, rozpočet Pentagonu převyšuje rozpočty dalších deseti největších vojenských mocností dohromady. Loni činil 565,8 miliardy dolarů.
Implicitní funkci garanta mezinárodního pořádku samozřejmě nelze vykonávat lacino. Nedávná obsáhlá zpráva agentury Reuters ovšem informuje, že je prakticky nemožné určit, nakolik jsou prostředky na obranu utráceny v souladu s rozpočtem. To by znamenalo, že si Američané varování svého 34. prezidenta příliš k srdci nevzali, neboť dopustili, aby se vojenskoprůmyslová hydra vymkla demokratické kontrole.
Nekrmte čínského draka!
Účetnictví Pentagonu se v současné době dostává pod pečlivější drobnohled kvůli snaze Kongresu omezit veřejné výdaje a snížit vládní dluh, který dosáhl závratné výše 17 bilionů dolarů. Konzervativní komentátor Mark Steyn upozorňuje, že již za několik let by mohli američtí daňoví poplatníci jen splátkami úroků z vládního dluhu hradit celkový rozpočet čínské lidové armády. Snížení vládního dluhu je tudíž bezpečnostně-strategickým imperativem. Během listopadového slyšení senátního branného výboru ovšem velitel námořní pěchoty James Amos prohlásil, že jakékoli další škrty v rozpočtu Pentagonu budou mít za následek „více padlých“ v řadách ozbrojených sil.
Napříč Pentagonem nikdy nebyl proveden audit, ačkoli to vyžaduje zákon už z roku 1996Zda je možné americké vojenskoprůmyslové mašinérii utáhnout opasek, by teoreticky mohl určit audit. Zmiňovaná zpráva agentury Reuters však podotýká, že napříč Pentagonem nikdy takováto kontrola provedena nebyla, ačkoliv již v roce 1996 byl přijat zákon vyžadující každoroční audit všech federálních ministerstev. (Předmětem auditu se v minulosti staly pouze některé z 33 různých institucí, jež spadají pod americké ministerstvo obrany). Od doby, co příslušný zákon vešel v platnost, pozřel Pentagon již 8,5 bilionu dolarů, což je suma odpovídající celkovému loňskému hospodářskému produktu Číny.
Podle agentury Reuters tkví hlavní důvod neuskutečnitelnosti auditu v pokračující odkázanosti Pentagonu na změť tisíců různých zastaralých a vesměs neslučitelných účetních počítačových systémů. Mnohé z těchto systémů byly vyvinuty ještě v 70. letech a využívají překonané počítačové jazyky (například Cobol) a starobylé soubory, které ztěžují či znemožňují vyhledávání dat. „Je to, jako kdyby každá zásuvka v Pentagonu měla jiný tvar a napětí,“ popsal agentuře Reuters situaci bývalý zaměstnanec ministerstva obrany, který v Pentagonu donedávna vedl úsilí o modernizaci účetnictví.
Železná zásoba rezne
Že je v Pentagonu slušně řečeno nepořádek, nezapírá ani vedení resortu. „Můj tým a já jsme zjistili, že bylo téměř nemožné získat přesné informace a odpovědi na otázky typu ‚Kolik jste utratili peněz?‘ či ‚Kolik zaměstnáváte lidí?‘,“ popsal v květnu 2011 situaci v Pentagonu tehdejší ministr obrany Robert Gates.
Na skladě je inventář pro všelijaké účely v hodnotě asi 14 miliard dolarů a možná polovina z toho je nadbytečnáDůsledkem zmatku jsou mnohdy zbytečné nákupy věcí, jichž už má Pentagon víc než dostatek. „Máme na skladě inventář pro všelijaké účely v hodnotě asi 14 miliard dolarů a možná polovina z toho je nadbytečná,“ uvedl letos v srpnu na jednání s představiteli leteckého průmyslu viceadmirál námořnictva Mark Harnitchek, ředitel Agentury pro obrannou logistiku (Defense Logistics Agency, DLA).
Například v roce 2008 měla příslušná agentura 15 tisíc speciálních zdvižných násad na kapoty víceúčelových vojenských vozů (takzvaných „hummerů“), což představovalo čtrnáctiletou zásobu. Mezi lety 2010 až 2012 nicméně agentura DLA nakoupila dalších 7437 těchto násad. Podle generální inspekce ministerstva za to může nedbalost nákupčích, kteří před podpisem kontraktů „opomněli“ zkontrolovat, kolik jich je na skladě.
Vedle zbytečných nákupů coby příkladů plýtvání vzbuzují velký mediální ohlas také nehorázně drahé nákupní položky. Nechvalně proslulými se staly například záchodová prkénka pro námořnictvo v ceně 640 dolarů za kus, kávovary pro letectvo po 7600 dolarech, kladiva za 436 dolarů kus nebo šrouby po 37 dolarech. Tato hausnumera spolehlivě plní titulky novin, leč podle zprávy agentury Reuters jde o drobné ve srovnání s miliardami dolarů, které Pentagon opakovaně a bez valných výsledků vynakládá na zlepšení svého účetnictví a managementu.
Pokus a omyl
Například letectvo začalo v roce 2005 vyvíjet „Expediční bojový podpůrný systém“, který měl sjednotit správu dopravy, zásobování, údržby a akvizic amerických vzdušných sil. Když byl v roce 2012 uveden do zkušebního provozu, generoval nesmyslné údaje a letectvo vývoj nového systému zrušilo. Mezitím však již spolykal přes miliardu dolarů. Předělání systému by prý stálo dalších 1,1 miliardy dolarů a ve výsledku by plnil jen čtvrtinu z původně zamýšlených úkolů, a to až v roce 2020.
V roce 2003 začal Pentagon vyvíjet „Obranný integrovaný systém vojenských lidských zdrojů“, který měl napříč resortem sjednotit personální a platové systémy. Než jeho vývoj o sedm let později zrušil kvůli vnitroresortním půtkám a tisícům pozměňovacích požadavků, stihl nový systém spolykat miliardu dolarů.
Dohromady utrácí obrana na modernizaci a údržbu účetních a manažerských systémů přes deset miliard dolarů ročně, ale celkově zůstávají věci téměř při starémPodobných příkladů je řada. „Dohromady utrácí ministerstvo obrany na modernizaci a údržbu svých účetních a manažerských systémů přes deset miliard dolarů ročně, ale celkově zůstávají věci téměř při starém,“ zhodnotil situaci think-tank CSIS. V roce 2006 byl zahájen projekt na sjednocení účetnictví napříč Pentagonem s cílem umožnit jeho audit. O pět let později byl zastaven coby neproveditelný. Daňové poplatníky mezitím vyšel na 700 milionů dolarů.
V roce 1991 ustavil tehdejší ministr obrany a pozdější viceprezident Dick Cheney Obrannou finanční a účetní službu (Defense Finance and Accounting Service, DFAS), která dnes má 13 tisíc zaměstnanců rozesetých po deseti pracovištích na různých místech světa. Úřad měl dostat pod kontrolu výdaje Pentagonu, jež v předcházejícím desetiletí podstatně navýšil prezident Ronald Reagan s cílem „uzbrojit“ Sovětský svaz. „O více než dvě desetiletí později, po dalším navýšení vojenského rozpočtu v důsledku útoků z 11. září 2001, je zjevné, že zamýšlené posílení účetní zodpovědnosti Pentagonu selhalo,“ bilancuje zpravodajská agentura McClatchy.
Pistole na špunty
Častým neduhem jsou smyšlená čísla v účetnictví (takzvané „špunty“), která bývají na pokyn nadřízených doplňována do jednotlivých kolonek, nejsou-li dílčí data k dispozici, aby výsledné sumy odpovídaly číslům požadovaným ministerstvem financí. „Kontroloři z generální inspekce ministerstva obrany přitom dělají svou práci zodpovědně – dokud je někdo z vyšších míst nezastaví,“ vysvětluje iowský republikánský senátor Chuck Grassley, který se dlouhodobě zabývá rozhazovačností Pentagonu.
Kontroloři z generální inspekce ministerstva obrany dělají svou práci zodpovědně – dokud je někdo z vyšších míst nezastaví„Důvodem, proč jednotlivé složky ministerstva obrany získávají čisté audity, je skutečnost, že firmy, které tyto audity provádějí, chtějí dál spolupracovat s Pentagonem,“ vysvětluje bývalý účetní z DFAS Jim Minnery s odkazem na lukrativní byznys, při němž certifikované auditorské firmy každý rok vydělávají miliony dolarů za poskytování účetních dobrozdání. Na ně se pak Pentagon a další federální úřady odvolávají jako na důkaz, že řádně spravují Kongresem přidělené prostředky.
„Kongres je k ministerstvu obrany mnohem shovívavější než k veřejně obchodovaným společnostem. Takzvaný zákon „Sarbanes-Oxley“ z roku 2002, přijatý v reakci na účetní skandály firmy Enron a dalších korporací z přelomu století, ukládá pro manažery, kteří předloží nepravdivé finanční zprávy, trestní postihy,“ poukazuje agentura Reuters na dvojí metr v eráru a byznysu.