Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Černá budoucnost bankovnictví

  8:27
Hlavní zdroje růstu nevíry v budoucnost oboru, který po staletí prosperoval a vůči ostatním odvětvím, domácnostem i vládám vystupoval z imperiální pozice, mají společný jmenovatel – technologické a podnikatelské trendy spojené s digitální revolucí. Ty jdou téměř proti všemu, co banky dělalo bankami.

Banka JPMorgan opouští obchodování s fyzickými komoditami. foto: Reuters

Mnozí experti a investoři vidí blízkou budoucnost bankovnictví černě. Několik bank však vzalo svoje přežití v digitálním věku vážně, a spustilo rozsáhlý transformační program postavený na agresivní strategii adopce nejmodernějších technologií. nejnověji i americká jednička JPMorgan.

Statistika a analýza článků v médiích z celého světa na téma budoucnosti bankovnictví v digitálním věku vede k jednomu závěru: skeptiků a pesimistů přibývá. A jejich podíl roste nejen mezi analytiky, ale i v komunitě investorů. A ta je pro sektor bank životně důležitá. Co jsou hlavní zdroje rostoucí nevíry v budoucnost oboru, který po staletí prosperoval a vůči ostatním odvětvím, domácnostem i vládám vystupoval z imperiální pozice?

Konkurence velkých technologických společností

Je jich více, ale mají jeden společný jmenovatel: technologické a s nimi spjaté podnikatelské modelové trendy spojené s digitální revolucí. Ty jdou téměř proti všemu, co banky dělalo bankami. Platební funkce – jednu z dřívějších domén bank – dnes už nabízí kdekdo. Jednoduše, digitálně, v mobilu.

Velké technologické společnosti typu Amazon, Google, Facebook už nějaký čas učí své systémy umělé inteligence počítat z přebohatých dat, která o nás mají, náš uvěrový scoring, tedy naši schopnost a ochotu splácet úvěr

Populární splátkový prodej začal vytlačovat bankovní úvěrování už před časem. Ale mnohem větší hrozba přichází z jiné strany. Velké technologické společnosti typu Amazon, Google, Facebook už nějaký čas učí své systémy umělé inteligence počítat z přebohatých dat, která o nás mají, náš uvěrový scoring, tedy naši schopnost a ochotu splácet úvěr.

Tím dobudou snad nejdůležitější zákop, který banky historicky obsadily a dosud drží – schopnost zvládat rizika masového poskytování úvěrů. A budou tedy umět dynamicky a v globálním rozměru úvěrovat a přebírat bankám klienty. Oproti tomu P2P úvěrování, tedy přímé poskytování půjček běžnými lidmi těm, kteří je na internetu zaujmou nějakým svým projektem, zůstane zřejmě pouhým trpasličím doplňkem úvěrového trhu.

Fintech odvětví

Vážnou hrozbu ale představuje nově se vynořující fintech odvětví – finančně technologické společnosti, které mohou nabídnout zajímavá, jednoduchá řešení pro náš život a zatlačit banky do neviditelné role pouhých „výrobců“ běžných a komoditizovaných finančních produktů a služeb. Ty fintechy porovnají mezi sebou, vyberou, poskládají je do komplexnějších řešení a přes digitální aplikace nám je dodají a prodají. Banky tak přijdou o přímý vztah s klienty, o jejich loajalitu, data a zajímavou marži.

Vážnou hrozbu ale představuje nově se vynořující fintech odvětví – finančně technologické společnosti, které mohou nabídnout zajímavá, jednoduchá řešení pro náš život a zatlačit banky do neviditelné role pouhých „výrobců“ běžných a komoditizovaných finančních produktů a služeb

Evropská regulace tento trend podporuje a ukládá bankám otevřít fintechům přístup k datům klientů, kteří k tomu dají souhlas. Ale i spousta tradičních nefinančních oborů se už dnes učí podsouvat finanční služby pod nabídku svého zboží, a přivlastnit si tak vztah s klienty i tučnější marže. Dnes sociální média, a zítra technologie jako virtuální realita, strojové učení a blockchain vykazují velký potenciál tyto trendy exponenciálně posilovat.

Zde se nabízí námitka, že toto vše mohou do svého repertoáru zahrnout i banky. To je pravda, je zde však několik „ale“. Proti velkým technologickým společnostem disponují banky jen zlomkem jejich bohatství dat o klientech. To bankám – spolu s regulací, která je nerada pouští do jiných oborů – brání expandovat do byznysových oblastí, kam mohou bez překážek Facebook, Google a další. A ti mohou naopak relativně snadno napochodovat na tradiční území bank.

Metastázující regulace

Další bariérou přijímání nových trendů jsou pro banky jejich současné produkty, služby a zděděné IT podloží, na němž vše provozují. Jejich produkty a služby a s nimi spjaté prodejní, schvalovací a zpracovatelské procesy, které jsou zakódovány v systémech, nebyly vytvářeny pro digitální svět, nýbrž pro prostředí poradců a klientů na pobočkách. Jejich digitalizace nedává smysl, jsou pro svět našich mobilů a aplikací složité, neintuitivní, nezvládnutelné. Musejí být nově „napsány“ pro digitální svět. A v tom mají nové digitální banky a fintechy výhodu a náskok.

Ještě větší překážkou adaptability bank na moderní technologické a modelové trendy je metastázující regulace, která je pro banky kapacitní, technickou, finanční a expertní koulí na noze

Ještě větší překážkou adaptability bank na moderní technologické a modelové trendy je metastázující regulace, která je pro banky kapacitní, technickou, finanční a expertní koulí na noze. Ale mnohem většího nepřítele, jako vždy, najdeme uvnitř jejich hradeb. Je jím zakořeněná kultura bank, jejichž úspěch vždy stál a padal na schopnosti řídit rizika a využívat finanční převahu a sílu, nikoliv dynamicky, pružně a odvážně experimentovat a aplikovat nové technologie a modely.

A konečně, navzdory klesajícím maržím a výnosnosti kapitálu banky stále vydělávají. Drtivá většina jejich akcionářů proto stále dává přednost dividendám, byť klesajícím, před rizikovými inovacemi a experimenty. Uplatňují tak strategii držet se investice, dokud něco nese, a věřit, že budou umět včas vyskočit a nechat věc vlastnímu osudu.

Devět pilířů

Řada bank se ale naprosto nesmiřuje s tím, že by měly do byznysových učebnic napsat další příběh a la Kodak či Nokia. S jedním z nejmohutnějších a nejkomplexnějších programů transformace pro digitální věk přichází největší americká banka JPMorgan Chase & Co. Její manažeři mluví o nutnosti i příležitosti „agresivní honby po nových technologiích“. Program má technologický rozpočet téměř deset miliard dolarů a stojí na devíti pilířích:

  • Banka vyvinula a spustila program umělé inteligence COIN (Contract Intelligence), který kontroluje smluvní dokumentaci, a to ve vteřinách, bez chyb a „nároků na dovolenou“. COIN nahradí 360 tisíc hodin práce právníků a úvěrových pracovníků, kteří museli dříve ručně a s velkou chybovostí zpracovat dvanáct tisíc velkoobchodních kontraktů ročně.
    COIN bude rozšiřovat svůj záběr na právní dokumenty dalších a dalších bankovních operací a obchodů. Jde o oblasti, kde bude moci využít své schopnosti učit se z analýzy dat a nalézání opakujících se vzorců a vztahů. Další z takových oblastí může být překvapivě i interpretace a implementace bankovní regulace či analýza firemní komunikace.
  • Banka postavila technologický HUB pro týmy, které pracují s velkými daty, robotikou a cloudovou infrastrukturou s cílem nalézt nové obchodní příležitosti a výnosy a redukci nákladů a rizik.
  • Banka odstartovala projekt automatizace rutinních činností a vytvoření nových digitálních nástrojů pro poradce a klienty.
  • Banka se zbaví obrovské nadbytečnosti ve svých IT systémech, která do značné míry vznikla jako důsledek řady (úspěšných) fúzí a akvizic.
  • Banka vytvořila vlastní cloud nazvaný Gaia inspirovaný Applem a Facebookem. Strojové učení a práce s velkými daty tak získaly domovskou platformu, která jim dává nelimitovanou kapacitu uspokojující velký hlad po značné zpracovatelské síle. Systém už nyní umožňuje automatizovat kódování, zefektivňuje práci 20 tisíc vývojářů a generuje značné úspory.
    V případě potřeby si banka sahá i na cloudové kapacity Amazonu, Microsoftu a IBM. Naopak některé vlastní cloudové technologie banka zpřístupní svým firemním klientům. Ti tak budou mít přímý přístup k bilancím, tržním analýzám a nástrojům tradingu, což odlehčí bankovním poradcům od rutinních klientských transakcí a informací.
  • Banka vytvořila a spustila softwarový robot, který zvládá rutinní operace jako přidělování přístupů do systémů, odpovídání IT dotazů a nastavování hesel. Jen přístupových požadavků vyřídí bot 1,7 milionu ročně, a ušetří tak práci 140 administrátorů.
  • Banka rovněž systematicky sleduje dva tisíce startupů a technologických firem, z nichž sto je v pilotním programu pro začlenění do partnerského ekosystému. Například systém strojového učení banky je dílem softwarové firmy Cloudera, jejíž existenci JPMorgan zaznamenala již v roce 2009.
  • Banka získala cenné zkušenosti i s implementací decentralizovaných účetních systémů na bázi technologie blockchainu, i když na hmatatelné benefity těchto projektů a zkušeností si bude ještě muset počkat.
  • Banka vyvinula a spustila program X-Connect, který analyzuje e-mailovou komunikaci s cílem pomoci zaměstnancům nalézt kolegy, kteří mají jakoukoliv vazbu na potenciální novou obchodní příležitost a mohou „otevřít dveře“ k její realizaci.

Příležitost ke kariérnímu růstu

JPMorgan sice prošla finanční krizí jako vítěz, ale její vedení považuje velkorysé investice do technologií za naprostou nutnost, aby mohla banka nadále držet svou pozici. Vedení zdůrazňuje, že taková ambice znamená být v čele i v inovacích, nikoliv se vyhýbat rizikům experimentování a čekat, které inovace se na trhu osvědčí a které nikoli.

Z průzkumu mezi 3200 zaměstnanci amerických bank vyšlo, že nahrazování opakovaných a rutinních činností a pracovních pozic stroji považuje většina z nich za příležitost ke kariérnímu růstu, nikoliv za osobní hrozbu

Rozpočet banky na technologické inovace činí devět procent jejích výnosů, dvojnásobek průměru amerického bankovního sektoru. Nové změnové iniciativy budou banku stát 33 procent celkového rozpočtu a toto impozantní číslo se má v dalších letech zvýšit na 40 procent. K tomu mají pomoci i úspory z automatizace a odstraňování zastaralé technologie.

A překvapivé zjištění na závěr. Z průzkumu mezi 3200 zaměstnanci amerických bank vyšlo, že nahrazování opakovaných a rutinních činností a pracovních pozic stroji považuje většina z nich za příležitost ke kariérnímu růstu, nikoliv za osobní hrozbu.

Autor: