Kolísavé masivní přetoky elektřiny vyrobené v severoněmeckých větrných elektrárnách způsobují nezanedbatelné problémy národní přenosové soustavě. Vzniklá situace nutí Českou republiku, aby omezila přetoky německé větrné elektřiny vystavila stopku. Takový krok by byl pro Berlín významnou výzvou k tomu, aby přezkoumal svůj domácí trh s elektřinou.
Velké objemy elektřiny ze severoněmeckých větrníků jsou v současnosti transportovány přes Českou republiku zákazníkům do jižního Německa — a dále do Rakouska —, přičemž hlavním důvodem této „objížďky“ je nedostatečná kapacita německé severo-jižní přenosové soustavy.
Polské dost
Jako záplata na německé energetické problémy již nehodlá sloužit Polsko. V tom jsou Poláci s Českou republikou zajedno. Jenže Polsko se v těchto dnech chystá podél svých hranic zahájit výstavbu transformátorů s regulací fáze, takzvaných PST (phase-shifting transformers), které by německé přítoky energie efektivně přesměrovaly.
V důsledku tohoto přesměrování by však došlo ke zvýšení tlaku na relativně stabilní českou přenosovou soustavu. A to tak, aby německou větrnou elektřinu transportovala v ještě větších objemech. ČEPS, státem vlastněný provozovatel české přenosové soustavy, tvrdí, že zvažuje obdobný postup jako Polsko.
„V principu budeme PST transformátory potřebovat,“ sdělil ČESKÉ POZICI v předvečer energetického fóra o perspektivách evropského trhu s elektřinou Zbyněk Boldiš, člen představenstva akciové společnosti ČEPS odpovědný za energetický obchod a zahraniční spolupráci. „Je to relativně snadné a technicky proveditelné.“
Závěrečná jednání
Pokud poslední zoufalá jednání mezi Varšavou a Berlínem o možnostech řešení problému s kolísavým průtokem německé elektřiny nebudou úspěšná, je ČEPS dle Boldiše připraven požádat držitele akcií, tedy český stát, o souhlas s výstavbou transformátorů PST podél česko-německé hranice.
Německo by mělo přistoupit k řešení svých problémů na energetickém trhu a v případě potřeby omezit výkon severoněmeckých větrných elektráren„Minulý pátek (28. října – pozn. red.) jsme se sešli s polskou stranou a situaci jsme probírali. Je velmi pravděpodobné, že tato zařízení budou muset být postavena,“ přiblížil situaci Boldiš a dodal, že polská přenosová soustava není tak robustní jako česká. Fakticky není reálné, že by Německo řešilo stávající situaci vybudováním nového severo-jižního elektrického vedení dříve, než dosáhne kritického bodu. „Reálně nám hrozí, že naše vlastní soustava může zkolabovat také,“ dodal Boldiš.
Manažer společnosti ČEPS otevřeně prohlásil, že Německo by mělo přistoupit k řešení svých problémů na energetickém trhu a v případě potřeby omezit výkon severoněmeckých větrných elektráren, nebo posílit vedení, jimiž je elektřina přepravována, a to nejen v rámci svého státu, ale i do sousedního Rakouska.
Podle Boldiše by řešení, jež zvažují polští a čeští provozovatelé přenosových soustav, jejich němečtí partneři jen uvítali — konečně by měli v ruce pádný argument, proč se pustit do řešení problémů způsobených obřími větrnými elektrárnami, které se nacházejí se v severních oblastech země, na míle vzdálených od hustě obydlených území, a tedy i od poptávky.
„Tyto výrobce větrné energie nechává bezpečnost naší domácí elektrické přenosové soustavy zcela lhostejnými,“ uvedl Boldiš s tím, že „s touto větrnou elektřinou je to podobné, jako kdybyste vyjeli jakýmsi nespolehlivým ekologickým automobilem v zimě s letními pneumatikami na dálnici. Vytvořila by se nebezpečná provozní situace, a to nejen v pruzích, po nichž takové auto jede, ale i v protisměru.“
Kolísavé průtoky
Problém s nestabilním přítokem elektřiny z německých větrných elektráren zhoršuje navíc skutečnost, že tuto levnou elektřinu lačně nakupuje Rakousko a následně ji využívá pro své hydroakumulační elektrárny. S pomocí levné větrné elektřiny čerpá vodu do vysoko položených zásobníků, odkud voda posléze pohání turbíny v obdobích vrcholné poptávky. „Jedná se přibližně o 5500 MW této elektřiny, jež proudí z Německa do Rakouska a jež hojně přispívá k přesycenosti středoevropského trhu s elektřinou,“ uvedl Boldiš. „Až pětatřicet procent z tohoto objemu je přepravováno přes naše území.“
Německo navíc podle Boldiše neprojevilo sebemenší snahu o omezení těchto dálkových přesunů elektřiny, přičemž regulátor národního energetického trhu dokonce výslovně podporuje koncept největšího potenciálního odvětví v oblasti dodávek elektřiny a obchodování s ní.
Část odpovědnosti za vzniklý problém padá na EU pobídky na výrobu energie z obnovitelných zdrojůPodle Boldiše dosáhne konečný účet za výstavbu transformátorů PST na česko-německé hranici minimálně dvou miliard korun. „Mohlo by to být dokonce i dvakrát tolik, rozhodně to však nebude méně,“ uvedl s tím, že „bychom možná mohli usilovat o dotaci z Bruselu nebo z Berlína.“ Ředitel ČEPS pro energetický obchod tvrdí, že část odpovědnosti za vzniklý problém padá na EU pobídky na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jež nezohledňují, zda jsou elektrické přenosové soustavy, ať už národní, či regionální, skutečně schopné tyto dodatečné kapacity přepravovat.
„Hovoříme zde o úzce lokalizovaném zdroji energie na severu Německa, kde se elektřina sice vyrábí, ale nespotřebovává,“ upřesnil Boldiš. Dalším problémem je obrovský nepoměr mezi dobou potřebnou na získání povolení na výstavbu nové větrné elektrárny – jde asi o dva roky, a sedmi až deseti a půl lety potřebnými na výstavbu vysokonapěťového elektrického vedení. „Na tuto věc by se EU měla skutečně zaměřit,“ komentoval Boldiš situaci.
Nával na hranicích
Kolísavé toky německé elektřiny vytvářejí tlak na přeshraniční obchodování s elektřinou, které EU všemožně podporuje, jelikož musí být zachována volná kapacita pro případ možných prudkých nárůstů.
Přestože český provozovatel přenosové soustavy dostává za transport německé elektřiny kompenzace, není zcela spokojen se současným systémem plateb a dlouhodobě usiluje o revizi příslušného kompenzačního mechanismu.
Ekologické organizace přitom větrnou elektřinu obhajují tím, že by nebyla tak nespolehlivá a problematická, pokud by se kombinovala s jinými obnovitelnými zdroji, které mají při prudkých nárůstech a propadech výroby větrné elektřiny vyrovnávací efekt. Zároveň však obviňují i národní provozovatele přenosových soustav a jednotlivé národní vlády, že dostatečně nepodporují malé projekty v oblasti obnovitelných zdrojů, které by mohly saturovat lokální dodávky elektřiny a zbytečně by národní přenosovou síť nezatěžovaly.
