Již na jaře hrozil pětimiliardovému středisku, které se zabývá výzkumem nemocí srdce a neurovědami, „rozchod“ s elitní americkou Mayo Clinic. Důvod? Od dubna 2012 neplatilo smluvenou roční částku 38 milionů korun. Situaci pak řešila vláda; peníze za horentně zadluženou Nemocnici u sv. Anny, která je zřizovatelem ICRC, muselo kvapně uhradit ministerstvo zdravotnictví.
Nově: Kritika zevnitř
A nyní přibyla i kritika zevnitř vědeckého centra. Sedm ředitelů kardiologických programů zaslalo dle informací ČESKÉ POZICE v půlce října dopis slovinskému řediteli ICRC Gorazdu B. Stokinovi, v němž si stěžuje na nedostatečnou koncepci jím vedeného střediska. Po svém nadřízeném chtěli co nejdříve vědět, jak budou jednotlivé směry výzkumu „restrukturalizovány“, jak budou řízeny a financovány, aby nákladně budované centrum vůbec přežilo. Změny totiž zasáhnou celý projekt ICRC.
Podepsané vědce zaráží i „velká fluktuace“ pracovníků v top managementu, třeba finančního i operačního ředitele, HR a PR manažerů, která prý poškozuje kredibilitu kliniky |
„Do dnešního dne (13. října) stále postrádáme kritické množství informací o plánované změně portfolia výzkumných programů,“ píší Stokinovi vedoucí „srdcaři“, kteří v ICRC řídí sedm kardiotýmů, vedle nichž funguje i čtveřice neurovědních skupin. Podivují se také tomu, že nebyli včas seznámeni s lednovým auditem Evropské unie, která zrod centra z velké části hradila. Podepsané vědce zaráží i „velká fluktuace“ pracovníků v top managementu, jmenovitě třeba finančního i operačního ředitele, HR a PR manažerů, která prý poškozuje kredibilitu kliniky.
Navíc by podle předběžných zpráv měl být z projektu „odstřižen“ i jeho duchovní otec – Tomáš Kára, jenž byl Stokinovým protikandidátem při mezinárodním výběru ředitele střediska. Na svůj post v dozorčí radě ICRC nedávno rezignoval profesor Marc Pfeffer z Harvard Medical School.
„Interní záležitost“
Na zaslané otázky telefonicky odpověděl ředitel nemocnice Martin Pavlík. „Nezlobte se, považuji to za interní záležitost ICRC a překvapuje mne, že se taková věc dostává do médií. Restrukturalizaci programů budeme nejdříve řešit v rámci naší instituce,“ řekl ČESKÉ POZICI Pavlík, jenž nechtěl přes noviny komentovat údajnou fluktuaci ani odchody konkrétních lidí.
Ředitel sv. Anny má nelehký úkol: řídit zadluženou brněnskou nemocnici, ke které patří i ICRC, jež je podle vládního usnesení jedním ze tří nejrizikovějších výzkumných center v Česku. Ze strukturálních fondů jich celkem vzniká 48, šest takzvaně velkých. Ministerstvo školství, které řídí dotyčný operační program, loni uvedlo, že ICRC mělo v letech 2009 až 2012 dosáhnout na zdroje ve výši 1,9 miliardy a pak operovat s ročním rozpočtem 400 milionů, ale nestalo se tak.
Pokud jde o udržitelnost ICRC, za hlavní riziko považuje ministerstvo školství skutečnost, že příjemce, jímž je Fakultní nemocnice u sv. Anny, je finančně nestabilní |
„Příjemce dosáhl za uvedené roky hodnot řádově odlišných. Nejvíce (67 milionů ročně) dosáhl v roce 2009 a od té doby příjmy klesly na hranici 20 milionů ročně. V roce 2012 tak příjemce dosáhl hranice 1,9 procenta deklarované hodnoty. Z uvedených skutečností vyplývá, že příjemce již několik let nemůže splňovat deklarované cíle a jejich splnění do budoucna je prakticky nemožné,“ uvádí analýza z července 2013, na kterou upozornily Lidové noviny.
Když letos ze studie (kterou vzala na vědomí i vláda) citovala Česká televize, ozval se pobouřený ředitel Stokin. Je prý zastaralá a užila nevhodnou metodologii. „Od poloviny roku 2013 udělalo ICRC významné pokroky a jeho situace nyní vypadá výrazně lépe než v první polovině roku 2013, kdy byla studie zpracovávána,“ uvedl ředitel, který se ohradil proti avizované možnosti uzavření budovaného centra. Cílový počet publikací do roku 2015 byl dle něj již v předstihu dosažen, získány byly i významné granty.
Přesto pochyby o takzvané udržitelnosti (čili schopnosti obstarat si peníze na svůj provoz) zůstávají. „Pokud jde o udržitelnost ICRC, za hlavní riziko považujeme skutečnost, že příjemce, jímž je Fakultní nemocnice u sv. Anny, je finančně nestabilní,“ vzkázala ČESKÉ POZICI Petra Bartáková, náměstkyně ministerstva školství pro eurofondy.
Pokusy bez souhlasu?
Kromě výtek svých podřízených a ministerských obav musí ředitel Stokin průběžně řešit také jednu starší nepříjemnost. ČTK minulý týden připomněla jeho „lublaňskou kauzu“, o níž v lednu referoval deník Delo a následně i další slovinská média. Stokin měl dle nich ve Slovinsku provádět výzkum na dementních pacientech, ale bez jejich souhlasu: šlo o cerebrospinální punkci u 54 pacientů, přičemž jen šest z nich prý pokusy povolilo. Lidové noviny se o případ, v němž se jedná o grant ve výši 75 tisíc eur, zajímaly už v létě, kdy se opakovaně snažily oslovit autorku článku i šéfredaktora seriózního deníku. Dotazy zůstaly bez odpovědi.
„Žádná kauza neexistuje. Všechna nařčení jsou nepravdivá, média celou věc nepokryla profesionálně. Šlo o dezinterpretaci,“ řekl Lidovým novinám v srpnu Stokin |
„O obviněních dr. Stokina jsme se dozvěděli z tisku. Naše agentura není zapojena do žádného trestního nebo soudního sporu týkajícího se Stokinova projektu,“ sdělila Maja Ambrožičová, tajemnice ředitele Slovinské výzkumné agentury (ARRS).
„Žádná kauza neexistuje. Všechna nařčení jsou nepravdivá, média celou věc nepokryla profesionálně. Šlo o dezinterpretaci,“ řekl Lidovým novinám v srpnu Stokin, jenž o nepříjemnostech informoval své kolegy v ICRC i dozorčí radu. To potvrdil například René Samek, ředitel střediska pro mezinárodní strategie: „Pamatuji si, že zvažoval i podání žaloby na slovinská média či původce oné pomluvy.“
Případem se již nehodlá zaobírat vedení nemocnice ani ministerstvo zdravotnictví, které do centra vložilo miliardové prostředky. „Šlo o odbornou diskusi nad otázkou využití výzkumných metod ve výzkumu demence. Nijak to nesouvisí s činností dr. Stokina jako manažera v Mezinárodním centru klinického výzkumu,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
