Ceska Pozice

Cena je jediný nástroj, jak návštěvnost sjezdovek ovládat

Je ambiciózní, sebevědomý a nebojí se říkat nepříjemné věci – například skiareály je třeba v exponovaných termínech „ovládat“ vyšší cenou. „Žádanější termíny budou dražší a méně vyhledávané za výrazně nižší cenu než dosud,“ říká v rozhovoru o příští sezoně slovenský investor Igor Rattaj, šéf společnosti Tatry Mountain Resorts (TMR).

Michal Pavec 12.6.2019
Finančník Igor Rattaj ve skiareálu Ještěd. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Finančník Igor Rattaj ve skiareálu Ještěd. | foto: Ota Bartovský, MAFRA
Finančník Igor Rattaj ve skiareálu Ještěd.

Slovenský miliardář Igor Rattaj, šéf společnosti Tatry Mountain Resorts (TMR), v rozhovoru mimo jiné říká: „Malé skiareály potřebují skoro stejné investice jako ty velké, pokud chcete nabízet lidem nějakou kvalitu. A tento byznys se začíná vyplácet až od určité velikosti skiareálu. I proto je lyžování v Česku relativně hodně drahé. Lékem na to je dát lidem služby, které pobyt v tuzemských horách zatraktivní.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte uplynulou sezonu?

RATTAJ: Nebyla to úplně nejúspěšnější sezona, protože bylo hodně sněhu. Měli ho zadarmo totiž i tam, kde často ani není. Když je málo sněhu, fungují hlavně výše položené areály s výkonným zasněžováním, díky němuž garantujeme sníh i ve špatných sezonách. Letos se lidé rozprostřeli a my jsme měli nižší tržby. Slabší sezona, ale žádná katastrofa.

LIDOVÉ NOVINY: Vydělali jste?

Když je málo sněhu, fungují hlavně výše položené areály s výkonným zasněžováním, díky němuž garantujeme sníh i ve špatných sezonách. Letos se lidé rozprostřeli a my jsme měli nižší tržby. Slabší sezona, ale žádná katastrofa.

RATTAJ: Celkově je TMR – na Slovensku, v Polsku i v Česku – lehce nad minulým rokem. Ale přiznávám, že jsme nedodrželi plán, který jsme si stanovili, třeba u Špindlerova Mlýna. Ještěd zaznamenal velký nárůst, ale tím se nechci chlubit, z nuly umí růst každý. Výrazný skok jsme měli u našich skiareálů v Polsku, do nich jsme hodně investovali.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku provozujete dva areály. Vyhlížíte si nějaké další?

RATTAJ: Dlouhodobě považujeme za zajímavé Krušné hory, konkrétně Klínovec a Boží Dar. Ale muselo by tam vzniknout přímé propojení se sjezdovkami na německé straně. Společná lanovka ale zatím v investičních výhledech není.

LIDOVÉ NOVINY: Vyjednávali jste o tom, že by TMR do ambiciózního Klínovce vstoupila?

RATTAJ: S tamními provozovateli jsme se nezávazně bavili. Ale když se objevila možnost provozovat areál na Ještědu, už jsme pak Klínovec aktivně neřešili. Abych byl upřímný: bylo by dobré angažovat se v Krkonoších. Směrem na východ je Pec pod Sněžkou, ale ta má svého provozovatele, který je v podobné situaci jako my, takže nad tím je asi zbytečné uvažovat. Nebo jít na západ, směrem na Harrachov. I to je ale hypotetická úvaha a určitě ne pro příští sezonu.

LIDOVÉ NOVINY: Proč skiareály nevlastníte, ale jen provozujete?

Nedodrželi jsme plán, který jsme si stanovili, třeba u Špindlerova Mlýna. Ještěd zaznamenal velký nárůst, ale tím se nechci chlubit, z nuly umí růst každý. Výrazný skok jsme měli u našich skiareálů v Polsku, do nich jsme hodně investovali.

RATTAJ: Vlastnictví je často hodně ošemetné vzhledem k osobním vztahům. My jako TMR umíme dělat provoz. U Špindlerova Mlýna i na Ještědu jsme v nájmu a já to cítím jako výhodu.

LIDOVÉ NOVINY: V minulosti jste mluvil o zájmu ujmout se nějakého střediska v Alpách. Jak jste daleko?

RATTAJ: O nějakém středně velkém středisku v Rakousku pořád uvažujeme. Pracujeme na tom tři roky, ale bez většího úspěchu. Zatím jsme dohodli jen marketingovou spolupráci s areálem Mölltaler Gletscher. Rakousko je pro nás každopádně velmi lákavé, protože je logickým doplňkem pro české klienty.

LIDOVÉ NOVINY: Lyžaři tam dostanou za skoro srovnatelné ceny výrazně lepší vyžití než v Česku... Dá se tomu konkurovat?

RATTAJ: Malé areály potřebují skoro stejné investice jako ty velké, pokud chcete nabízet lidem nějakou kvalitu. A tento byznys se začíná vyplácet až od určité velikosti areálu. I proto je lyžování v Česku relativně hodně drahé. Lékem na to je dát lidem služby, které pobyt v tuzemských horách zatraktivní.

Dlouhodobě považujeme za zajímavé Krušné hory, konkrétně Klínovec a Boží Dar. Ale muselo by tam vzniknout přímé propojení se sjezdovkami na německé straně. Společná lanovka ale zatím v investičních výhledech není.

Už několik let nabízíme při koupi do určitého data chytré sezonní permanentky za nízké ceny. Příští sezonu chceme nabízet i flexi permanentku, jejíž cena se bude měnit podle toho, kdy ji koupíte, a podle vytíženosti daného termínu. To znamená, že žádanější termíny budou dražší a ty méně vyhledávané naopak za výrazně nižší cenu než dosud.

LIDOVÉ NOVINY: Bude to fungovat?

RATTAJ: I v Alpách mají velmi nevyváženou sezonu, ne jen u nás. Mezi Vánocemi a silvestrem chce lyžovat každý, všude je plno. Únor je pak měsícem jarních prázdnin – potkají se pražské, polské a já nevím jaké další děti. To se můžete zbláznit, bude narváno. Cena je jediný nástroj, jak návštěvnost sjezdovek ovládat.V „krizových“ dnech může být cena permanentek třeba i vyšší než v Rakousku. Je to vzkaz pro návštěvníky, zda třeba nevyrazit na lyže jindy: v daném termínu si budete skákat po hlavách a nebude to dobré pro nikoho.

LIDOVÉ NOVINY: Už nyní jsou ale ceny za denní skipas často velmi vysoké, až okolo tisíce korun v hlavní sezoně. Chtějí to ještě Češi platit?

RATTAJ: Třeba ve Špindlu ještě cena takovou roli v návštěvnosti nehraje. Je ale třeba říci, že tisíc korun je cena pro ty, kteří kupují skipas na poslední chvíli. Takových lyžařů bylo v sezoně jen kolem 35 procent a šlo hlavně o cizince. Češi se naučili kupovat skipasy online, kdy byla pro Špindl cena 890 korun, což je srovnatelné s jinými velkými areály u nás.

LIDOVÉ NOVINY: Řadu let se řeší přímé spojení rozděleného areálu ve Špindlerově Mlýně – Medvědíně s ostatními sjezdovkami. Mluvilo se o příští sezoně. Je to reálné?

Vlastnictví je často hodně ošemetné vzhledem k osobním vztahům. My jako TMR umíme dělat provoz. U Špindlerova Mlýna i na Ještědu jsme v nájmu a já to cítím jako výhodu.

RATTAJ: Na rovinu si řekněme, že pro Špindlerův Mlýn a Krkonoše jde o hodně citlivou věc. Našlapujeme velmi opatrně, řešíme každý legislativní krok, nechceme nic uspěchat. Už dvakrát se projekt vrátil z posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Vždy jsme pak hledali kompromis, abychom dosáhli výsledku. Během několika týdnů bychom měli mít vyjádření EIA, od něj se bude všechno odvíjet. Napotřetí by to už snad mělo vyjít – letos chceme s propojováním areálu začít.

LIDOVÉ NOVINY: Příští sezonu ale ještě hotovo nebude, že?

RATTAJ: Určitě ne. Čeká nás ještě územní a stavební řízení, v nichž může podávat připomínky v podstatě každý. Následovat bude řada kroků. Než vykácíme sjezdovku, musíme zahustit její boky, aby nepopadaly stromy, až přijde vítr. Musíme také postavit objekt pro odběr vody z přehrady, což je komplikovaná stavba.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký je současný rozpočet propojení špindlerovských sjezdovek?

RATTAJ: Se započtením zvyšování cen ve stavebnictví jsme aktuálně u zhruba 700 milionů korun...

LIDOVÉ NOVINY: Co další investice?

O nějakém středně velkém středisku v Rakousku pořád uvažujeme. Pracujeme na tom tři roky, ale bez většího úspěchu. Zatím jsme dohodli jen marketingovou spolupráci s areálem Mölltaler Gletscher. Rakousko je pro nás každopádně velmi lákavé, protože je logickým doplňkem pro české klienty.

RATTAJ: Plánujeme hodně věcí v areálu na Ještědu. Zatím ho ještě nepovažuji za lyžařské středisko, je v plenkách. Velkou investici tam chytáme ještě letos – máme vyjádření u posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud vše dobře dopadne, budeme sjezdovku Skalka dělat už v létě a pro zimní sezonu bude připravená, lanovka už tam je. Celkově platí, že na Ještědu je dobrá kapacita na dopravu lidí na kopec, ale malý prostor pro cestu dolů. Jde o investici do 150 milionů.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku je hodně středisek v nižších nadmořských výškách. Není to cesta?

RATTAJ: Nechci být zlý, ale spíš je to memento: nestavět areály do 900 metrů. Nechtěl bych je ani budovat na zelené louce. Už Ještěd je hodně velký pokus – ale nachází se u velkého města a má tradici. Lyžuje se tam od třicátých let 20. století a lidé o areál mají zájem, cítím od místních velkou podporu. S nadsázkou říkám, že nejvíc by mě zajímal areál Petřín, kdyby ležel o tisíc metrů výš.

LIDOVÉ NOVINY: Jste známý tím, že sbíráte inspiraci ve světě. Vyrazil jste lyžovat i tuto sezonu?

RATTAJ: Ano, moudrý člověk se učí z chyb jiných. Díváte se, jak to dělají, chodíte s otevřenýma očima. A děláme to i v Česku, často nacházíme inspiraci i u mnohem menších areálů, než je náš Špindl.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste letos objevil?

Tisíc korun je cena pro ty, kteří kupují skipas na poslední chvíli. Takových lyžařů bylo v sezoně jen kolem 35 procent a šlo hlavně o cizince. Češi se naučili kupovat skipasy online, kdy byla pro Špindl cena 890 korun, což je srovnatelné s jinými velkými areály u nás.

RATTAJ: Byl jsem znovu ve švýcarském středisku Crans-Montana, které provozuje můj kamarád Radovan Vítek. Chtěl bych ho od něj koupit. Považuji ho za zajímavou příležitost, i když se nachází v drahé zemi a daleko odsud. Dobře vím, že to není středisko pro běžné Čechy. Má velmi dobrý přístup k letišti se spojením do Londýna, i proto je zajímavé pro britské klienty. Ale je to složité: pro Radovana nejde o hlavní byznys. Je šikovný obchodník, středisko má pro radost.

LIDOVÉ NOVINY: Jak Vítka přesvědčujete?

RATTAJ: Bavíme se už roky, zatím nijak konkrétně. Jeho cena je velká, moje malá. Takových deset dvacet let a potkáme se. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době jste se v roli producenta začal věnovat filmům. První výrazný počin byl snímek Na střeše režiséra Jiřího Mádla. Co vás to popadlo?

RATTAJ: Na střeše byla moje koproducentská prvotina. Film je pro mě čistě hobby, v kolonce byznys bych ho ani neuváděl. Někdo pije víno, někdo chová koně, já točím filmy. A občas si v nich i zahraju. Podílel jsem i na Skleněném pokoji podle románu Simona Mawera, teď dělám na filmu Zpráva o slovenských Židech, kteří utekli z Osvětimi. Hodně silný příběh. Letos uplynulo 75 let od jejich útěku – tehdy ani svět netušil, co se v tom táboře děje. Oni podali první svědectví.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké máte ambice? Na střeše byl film ryze pro české publikum, kdežto Skleněný pokoj má i mezinárodní obsazení...

Plánujeme hodně věcí v areálu na Ještědu. Zatím ho ještě nepovažuji za lyžařské středisko, je v plenkách. Velkou investici tam chytáme ještě letos – máme vyjádření u posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud vše dobře dopadne, budeme sjezdovku Skalka dělat už v létě a pro zimní sezonu bude připravená, lanovka už tam je.

RATTAJ: Skleněný pokoj má šanci získat i nějakou cenu, ambice má. Přiznávám, že jsem do toho filmu šel i proto, že mi může přinést dobré reference do pomyslného producentského životopisu. Ale film obecně není byznys, v němž by člověk zbohatl.

LIDOVÉ NOVINY: Co je tedy dnes hlavní byznys Igora Rattaje?

RATTAJ: Určitě je to společnost Tatry Mountain Resorts, kde vlastním téměř 30 procent. Je to moje dítě, byl jsem u jeho zrodu, našel jsem mu management. Věnuji se strategii firmy, jak ji posunout dál. Na začátku mi nikdo moc nevěřil, že se dá ve volnočasovém byznysu vytvořit tak velká společnost. Roční obrat TMR je nyní zhruba 2,7 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy provozního zisku. Působí poměrně úspěšně ve třech zemích. V Evropě jsou jen dvě podobně velké společnosti – jedna ve Francii, druhá ve Skandinávii – a to je vše. Jinak jde o lokální firmy.

LIDOVÉ NOVINY: Kam se dá TMR ještě posunout?

RATTAJ: Začali jsme se věnovat golfu. Neděláme jen lyžování, ale obecně volnočasové aktivity. V areálu Ostravice jsme začali působit loni v listopadu, kaskádu u Brna máme od 1. ledna. Jde o mistrovská hřiště, kde se pořádají turnaje na nejvyšší úrovni. Ale mohou na nich hrát i amatéři.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké ambice máte v golfu?

Roční obrat TMR je nyní zhruba 2,7 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy provozního zisku. Působí poměrně úspěšně ve třech zemích. V Evropě jsou jen dvě podobně velké společnosti – jedna ve Francii, druhá ve Skandinávii – a to je vše. Jinak jde o lokální firmy.

RATTAJ: Golf už není vnímán jako sport pro určitou skupinu lidí. V Česku je 105 hřišť pro 30 tisíc golfistů, což je na počet obyvatel strašně moc. Aby se uživila, musejí být přístupná pro širší okruh hráčů. Na druhou stranu většina z nich prodělává a majitelé je mají především jako hobby, to je podobné jako u lyžařských areálů...

LIDOVÉ NOVINY: To ale nebude váš případ...

RATTAJ: Naším záměrem je pronajímat si resorty, do kterých se v minulosti investovalo hodně peněz. Vždy jde o areály s restaurací a ubytováním. Golfové hřiště pro nás není primární byznys, ale aktivitou pro klienta, který se u nás ubytuje. Třeba Ostravice je moc hezké místo, dovolenková destinace v Beskydech. V horizontu dvou až tří let chceme získat tolik areálů, aby nám přinesly 20 tisíc golfových členů. Přidružíme je do našeho systému Gopass a propojíme tak naše byznysy – lyžařské areály, akvaparky, které máme na Slovensku, a nově golf.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se letos rozhodl nepořádat hudební festival Aerodrome?

RATTAJ: Chyběli mi někteří partneři z loňska, rozpočet byl nižší. A jako charitu se mi to dělat nechtělo. Navíc zajímavé kapely ohlásily pro letošní rok sólová turné a než mít – nechci nikoho urazit – béčkové hvězdy, to jsem si řekl, že radši festival neudělám.

LIDOVÉ NOVINY: Nejste skromný pořadatel. V Česku si často pořadatelé vystačí s domácími jmény typu Kryštof nebo Divokej Bill. To je pro vás málo?

Začali jsme se věnovat golfu. Neděláme jen lyžování, ale obecně volnočasové aktivity. V areálu Ostravice jsme začali působit loni v listopadu, kaskádu u Brna máme od 1. ledna. Jde o mistrovská hřiště, kde se pořádají turnaje na nejvyšší úrovni. Ale mohou na nich hrát i amatéři.

RATTAJ: Nechci být průměrný. Chtěl jsem udělat festival, který bude jiný: nadnárodní a velkolepý. Nemyslím si, že třeba Colours of Ostrava je špatný festival, i on jde za hranice. Ale žánrově a velikostí je přece jen trochu omezený. Já se svého cíle pořád nevzdávám. Udělám ale festival, jen když bude mít wow efekt.

LIDOVÉ NOVINY: Koho jste chtěl pro Aerodrome letos získat?

RATTAJ: Eminema, který odmítl už loni. Tehdy si řekl o hodně peněz a my jsme mu je slíbili, ale rozhodl se nepřijet. Chtěli jsme i Rammstein, ale ti jedou sólové turné k nové desce. Všechny festivaly mají problém, že hvězdy si říkají stále o víc peněz, a zároveň nemají kam rozšiřovat areály. Když se ale povede udělat festival s nadnárodním přesahem pro 50 až 100 tisíc lidí, lze zaplatit i ty největší hvězdy.

Igor Rattaj (45)

  • Vystudoval elektrotechniku a informatiku na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě.
  • Je partnerem ve finanční skupině J&T. * Intenzivně se věnuje lyžařskému byznysu, pronajímá si střediska ve Špindlerově Mlýně a na Ještědu. Skiareály provozuje také na Slovensku (Nízké Tatry) a v Polsku. Firma Tatry Mountain Resorts (TMR), kterou spoluvlastní a řídí, provozuje i golfová hřiště v Česku či velké akvaparky na Slovensku.
  • Vlastní také fotobanku Profimedia, produkuje filmy a v minulých letech pořádal hudební festival Aerodrome.

Michal Pavec
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.