Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, v rozhovoru mimo jiné říká: „Celý projekt testování teprve má projít klinickými skupinami, které jsou na ministerstvu zdravotnictví – jednak je to klinická skupina covid-19, jednak laboratorní skupina. A až poté, co se k tomu vyjádří tyto skupiny, bude jasné, zda plošné testování bude zařazeno do národní strategie pro testování.“
LIDOVÉ NOVINY: Ministr zdravotnictví Roman Prymula předminulý týden oznámil, že chce celoplošně otestovat alespoň šest milionů obyvatel České republiky a do testování zapojit i praktické lékaře. V pondělí 12. října jste o tomto záměru jednali. Jak to dopadlo?
ŠONKA: V první řadě bych chtěl říct, že tento projekt zatím hodnotit nechci, protože jsem ještě nebyl seznámen s jeho podrobnosti a přesným cílem, který od něj můžeme očekávat. S ministrem Prymulou jsme se navíc nesetkali, protože paralelně během tohoto našeho jednání probíhalo jednání vlády, které se odkládalo a protáhlo.
Zatím jsme řešili, zda a jak by to bylo technicky proveditelné, kdo by se toho zúčastnil, jak jsme na tom kapacitně a také to, jak by se do toho zapojili praktičtí lékaři. Vše ale zatím jen v teoretické rovině. |
Z toho důvodu na schůzku nemohl ministr Prymula dorazit. Nicméně jsme se sešli s náměstkyní Alenou Šteflovou a náměstkem Všeobcné zdravotní pojišťovny Davidem Švehlíkem, kteří nás seznámili se záměrem projektu. Ale ne do takové míry, abych tu mohl detailně popisovat, oč půjde, s tím nás musí obeznámit ministr Prymula osobně.
LIDOVÉ NOVINY: I když záměr znáte jen rámcově, co si mají lidé pod celoplošným testováním představit?
ŠONKA: V podstatě, pokud jsem to správně pochopil, jde o to, v poměrně krátké době otestovat velkou část společnosti a identifikovat lidi, kteří jsou covid-19 pozitivní a znamenají riziko nákazy pro zbytek populace a zejména rizikové osoby. Dokonce jsem zaznamenal informaci, že by to testování mohlo proběhnout v nějaké době dvakrát.
Detaily projektu upřímně řečeno zatím neznám, předpokládám ale, že nám budou brzy vysvětleny. Zatím jsme řešili, zda a jak by to bylo technicky proveditelné, kdo by se toho zúčastnil, jak jsme na tom kapacitně a také to, jak by se do toho zapojili praktičtí lékaři. Vše ale zatím jen v teoretické rovině.
Záměr je takový, že by pacienti přicházeli dobrovolně. Zvažuje se mediální kampaň, která by lidem vysvětlila, proč se to dělá a z jakého důvodu se mají nechat otestovat. A samozřejmě kam mohou přijít a kdy. Nebude se to týkat pouze ordinací praktických lékařů, jak původně zaznělo, ale měl by se do toho zapojit celý zdravotnický systém; tedy, že se bude testovat jak v ordinacích, tak i v nemocnicích a na odběrových místech. |
LIDOVÉ NOVINY: Zůstaňme u teorie. Jaký je tedy zatím plán?
ŠONKA: Záměr je takový, že by pacienti přicházeli dobrovolně. Zvažuje se mediální kampaň, která by lidem vysvětlila, proč se to dělá a z jakého důvodu se mají nechat otestovat. A samozřejmě kam mohou přijít a kdy. Nebude se to týkat pouze ordinací praktických lékařů, jak původně zaznělo, ale měl by se do toho zapojit celý zdravotnický systém; tedy, že se bude testovat jak v ordinacích, tak i v nemocnicích a na odběrových místech.
LIDOVÉ NOVINY: Souhlasíte s tím, že by praktičtí lékaři testovali pacienty v ordinační době?
ŠONKA: To je předmětem diskuse. Je jasné, už asi všem, že praktičtí lékaři po tu dobu, kdy budou testovat, budou muset své běžné denní činnosti omezit. Objevila se také varianta, že by testování mohlo proběhnout o víkendu. Nebyli by na to sami, ti, kdo by se do toho zapojili, by dostali k dispozici pomocníky v podobě mediků a studentů jiných vysokých škol, které by povolal stát. Řešili jsme také, že by šlo až o čtyři osoby z pomocného personálu, jež by pomohly s provedením testování.
LIDOVÉ NOVINY: Máte už reakce od praktiků?
ŠONKA: Tyto informace zazněly poprvé v pondělí 12. října večer. Z mého pohledu záměr už dává větší smysl než to, co zaznělo předminulý týden. Ale pořád se bavíme v teoretické rovině, nic bližšího zatím nevíme. Navíc celý projekt testování teprve má projít klinickými skupinami, které jsou na ministerstvu zdravotnictví – jednak je to klinická skupina covid-19, jednak laboratorní skupina. A až poté, co se k tomu vyjádří tyto skupiny, bude jasné, zda plošné testování bude zařazeno do národní strategie pro testování.
Praktičtí lékaři po tu dobu, kdy budou testovat, budou muset své běžné denní činnosti omezit. Objevila se také varianta, že by testování mohlo proběhnout o víkendu. Nebyli by na to sami, ti, kdo by se do toho zapojili, by dostali k dispozici pomocníky v podobě mediků a studentů jiných vysokých škol, které by povolal stát. Řešili jsme také, že by šlo až o čtyři osoby z pomocného personálu, jež by pomohly s provedením testování. |
LIDOVÉ NOVINY: Ministr Prymula uvedl, že k celoplošnému testování by mohlo dojít v horizontu 14 dnů. Je to reálné?
ŠONKA: Nemyslím si. Bavíme se o projektu, který je logisticky natolik náročnou akcí, že není možné, abychom ji dokázali připravit v takovém krátkém časovém horizontu.
LIDOVÉ NOVINY: Šéf zdravotnictví rovněž uvedl, že si představuje, že do celoplošného testování se zapojí až šest milionů lidí. Myslíte, že lidé budou mít o testy zájem?
ŠONKA: To nedokážu odhadnout, zájem o testování bude různý, ale dovedu si představit, že v Praze bude veliký, když se podíváme na to, kolik lidí se nechalo testovat jako samoplátci. Ve venkovských částech si tím úplně jistý nejsem, tam zájem bude menší, ale tomu by měla pomoci kampaň, o které se mluví.
LIDOVÉ NOVINY: Máte představu, jak by mohlo testování fungovat v praxi?
ŠONKA: To je v tuto chvíli předčasné, protože zatím nic nebylo dohodnuto. Zatím se mluvilo o tom, že by testování proběhlo mimo ordinace na odběrových místech, která by mohla být zřízena například ve školách. Zdravotníci by měli k dispozici tým pomocníků z řad studentů, který by pomohl s organizací, vyhodnocením testů a jejich administrací. Není to jen o provedení samotného testu, ale také o zpracování a předání výsledku a samozřejmě nastane další práce s lidmi, jejichž test bude pozitivní.
Zájem o testování bude různý, ale dovedu si představit, že v Praze bude veliký, když se podíváme na to, kolik lidí se nechalo testovat jako samoplátci. Ve venkovských částech si tím úplně jistý nejsem, tam zájem bude menší, ale tomu by měla pomoci kampaň, o které se mluví. |
LIDOVÉ NOVINY: K dispozici by měli být avizované antigenní testy. Máte s nimi zkušenosti? Jak fungují?
ŠONKA: Upřímně říkám, osobně jsem s tím testem zatím nepracoval. Zda jsou vhodné pro plošné testování a co od nich lze očekávat, k tomu se bude vyjadřovat laboratorní skupina. V praxi jde o stěr z nosohltanu, podobně jako je to u testů PCR. K odebranému vzorku se pak přidá nějaké činidlo a podle barevné reakce se odečte výsledek – tedy, zda je vzorek pozitivní, či negativní. Výsledek známe do 20 minut od odběru.
LIDOVÉ NOVINY: A lidé by na výsledek čekali?
ŠONKA: To by se vzhledem k danému počtu testovaných nezvládlo. Pacient by byl o výsledku informován dodatečně. Byl-li by někdo pozitivní, je ještě otázkou, co by s ním bylo dál. O tom, jak by probíhala další práce s pozitivním pacientem, se ještě bude diskutovat.
Zdravotníci by měli k dispozici tým pomocníků z řad studentů, který by pomohl s organizací, vyhodnocením testů a jejich administrací. Není to jen o provedení samotného testu, ale také o zpracování a předání výsledku a samozřejmě nastane další práce s lidmi, jejichž test bude pozitivní. |
LIDOVÉ NOVINY: Pokud by se projekt uskutečnil, vyvstává otázka – stačíme na to kapacitně?
ŠONKA: Zatím se bavíme o hypotetickém plánu, který má řadu otázek a tato je jedna z nich. Co se bude dít s těmi lidmi dál? Budou-li trasování, tak jak? To je stále předmětem diskuse. Můžu mluvit za praktické lékaře a říct, co je v našich kapacitách a co není, ale nemůžu mluvit za ostatní, co třeba zvládne hygiena a co ne.
Každopádně se snažíme pojmenovat slabá místa z hlediska logistiky a eventuálně navrhnout, jak je řešit. Ideální by ale bylo ověřit si funkčnost testování a její praktický přínos pilotním projektem, než se pustíme do celoplošného testování.
