Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Čeká podporu zelených zdrojů nečas i bez Nečase?

  10:02

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo ostatním resortům návrh na zastavení pomoci obnovitelné energii. Nabízí se paralela s rokem 2009.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Nezabránil tomu ani pád vlády Petra Nečase. Ministerstvo průmyslu se společně s Energetickým regulačním úřadem dál pokouší zrušit podporu nových obnovitelných zdrojů od příštího roku. Příslušný návrh novely poslal úřad Martina Kuby do meziresortního připomínkového řízení.

Přesto se nabízí jistá paralela s rokem 2009. Tenkrát šlo o rychlé zastavení solárního boomu, což se nepodařilo (tedy až na konci roku 2010). A mnozí z těch, kteří byli blízko tehdejšímu rozhodování, tvrdí, že hlavním důvodem byl politický zmatek – pád Topolánkovy vlády, nástup úřednického kabinetu Jana Fischera, který počítal s mandátem pouze do předčasných voleb, ale nakonec vydržel do řádných. Naposledy vyjádřil podobný názor v rozhovoru pro ČESKOU POZICI stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban. Něco na tom jistě bude, i když příčin fotovoltaického průšvihu by se jistě našlo více.

Přijetí novely by si vyžadovalo širší politickou shodu. Stát by podle ní musel vydávat více ze svého rozpočtu a zatížit daňové poplatníky.Nyní přichází snaha o následný krok – zastavení veškeré podpory nových zelených zdrojů v nynější formě garantovaných cen elektřiny. Cílem předkladatelů novely je dosáhnout jistoty, že žádný solární boom číslo dvě už nenastane. A zase máme politickou nejistotu, zase se mluví o úřednické vládě… A zase nevíme, jestli téma obnovitelných zdrojů (ať už zastáváme jakýkoliv názor) nezanikne ve stínu vzrušených politických sporů.

Přijetí podobné novely by si naopak vyžadovalo spíše širší politickou shodu. Mimo jiné proto, že její součástí je také zafixování poplatku za podporované (tedy mimochodem nejen obnovitelné) zdroje, který platíme jako domácnosti i firmy v cenách elektřiny na úrovni 583 korun za megawatthodinu. To by ale znamenalo, že by stát musel vydávat více ze svého rozpočtu (letos 11,7 miliardy korun) – tedy fakticky ulevit od rizika vyšších cen spotřebitelům včetně českého průmyslu, který kvůli drahé elektřině ztrácí konkurenční schopnost, ale o něco více zatížit daňové poplatníky.

Náklady stejně porostou

Je totiž jasné, že i když náklady na nové zelené zdroje budou nulové, náklady na ty uvedené do provozu do konce letošního roku ještě porostou. Navíc se vrací z právního hlediska kontroverzní otázka, jak dál pokračovat s retroaktivním zdaněním solárníků, kteří na onen výdaj ze státního rozpočtu částečně přispívají.

Můžeme se ptát, co na to případný ministr financí úřednické vlády nebo strážce státní pokladny ve vládě, kterou by dali dohromady vítězové příštích volebZůstává nejasné, jak by se k návrhu postavil současný ministr financí Miroslav Kalousek. A tím spíše se můžeme ptát, co na to případný ministr financí úřednické vlády nebo strážce státní pokladny ve vládě, kterou by dali dohromady vítězové příštích voleb.

Riskantní je novela i z dalšího důvodu – Evropská komise dosud nenotifikovala současný zákon o podporovaných zdrojích energie. Argument, že nás tlačí čas, je relevantní, ale rizika vyplývající z politické nestability se tím nesnižují.

Poměrně bouřlivé koneckonců může být i projednávání časového scénáře rušení podpory u jednotlivých zdrojů. Zatímco fotovoltaika, bioplynové stanice, biomasa, biometan a biokapaliny dostávají okamžitou stopku, dva zdroje – vítr a voda – jsou na tom přece jen maličko lépe. Návrh totiž počítá s tím, že nárok na podporu mohou získat větrníky uvedené do provozu ještě během příštího roku a vodní elektrárny v tomto ohledu dokonce získávají k dobru další dva roky. Důvodem je „velká časová náročnost dokončení rozestavěných projektů“. Proč by ale podobnou výhodu neměli mít třeba investoři, kteří už chystají novou výtopnu na biomasu?

Otázek k jednání je zkrátka hodně, teď jen ještě vědět, kdo vlastně takové rozhovory povede…

Autor: