Lidovky.cz

Čeká Německo koaliční vláda CDU/CSU a Zelených?

Afghánistán

  17:17
Němečtí křesťanští demokraté CDU/CSU a Zelení jsou si blíž než kdy dříve. Navíc trpí slabostí svých přirozených partnerů – liberálů (FDP) a sociálních demokratů (SPD) – a hledají nové politické cesty. Černo-zelená vládní koalice přitahuje mnoho politiků i analytiků, stane-li se skutečností, se však teprve uvidí.

Sídlo CDU v Berlíně. foto: Reuters

Barevné metafory pro vládní koalice, jako je semafor, kiwi či Keňa, mají v Německu tradici. Koho nudí šeď, tomu nastávají zlaté časy. Zapomeňte na tradiční spojenectví křesťanských demokratů (CDU/CSU) a liberálů (FDP) či SPD a Zelených.

Po trojích březnových zemských volbách je všechno jinak. Zatím jen v regionech, příští rok možná i v německé vládě. Německý politický systém se drolí. V jeho středu se přátelí staří rivalové, na okrajích se usazují ti, s nimiž nikdo nechce nic mít. Kam směřuje vývoj?

Žádná novinka

Nezpochybnitelným výsledkem březnových voleb bylo nerovnoměrné, zato citelné oslabení dvou nejsilnějších německých stran. Sociální demokraté spadli ve dvou spolkových zemích až na čtvrté místo, v obou případech za populistickou Alternativu pro Německo (AfD).

Úvahy o černo-zeleném spojenectví nejsou na německé politické scéně žádnou novinkou. Začaly už v polovině devadesátých let, kdy se mladí zástupci obou stran v rámci takzvané Pizza-Connection pravidelně setkávali v restauraci Sassella v Bonnu.

CDU vyjednává v Bádensku-Württembersku o nové vládě se Zelenými z pozice slabšího partnera. V Sasku-Anhaltsku voličské hlasy nestačí ani na sestavení velké koalice a jako v Porýní-Falci se v něm rýsuje kabinet ze tří různých subjektů. Inspirací pro budoucnost německé politiky ale spíše může být zmíněné kiwi – rodící se koalice Zelených s CDU ve Stuttgartu.

Úvahy o černo-zeleném spojenectví nejsou na německé politické scéně žádnou novinkou. Začaly už v polovině devadesátých let, kdy se mladí zástupci obou stran v rámci takzvané Pizza-Connection pravidelně setkávali v restauraci Sassella v Bonnu.

Zpočátku šlo jen o opatrné oťukávání a malou rebelii proti tehdejšímu kancléři Helmutu Kohlovi, účastnili se jí ale lidé, kteří dnes ve svých stranách zastávají důležité posty. Ze Zelených „k Italovi“ chodil například současný předseda Cem Özdemir nebo šéfka jejich frakce ve Spolkovém sněmu Katrin Göringová-Eckardtová, z CDU pak pravá ruka kancléřky Peter Altmaier či současný ministr zdravotnictví Hermann Gröhe.

Příčiny sblížení

Od poloviny devadesátých let také začaly vznikat první černo-zelené koalice na komunální úrovni, které se časem prosadily i ve velkých německých městech. Dnes řídí například Frankfurt nad Mohanem, Bonn nebo Kolín nad Rýnem. Zemský kabinet ze zástupců CDU a Zelených vládl poprvé v Hamburku v letech 2008 až 2010, od ledna 2014 se úspěšně drží v Hesensku.

Pro sblížení CDU/CSU a Zelených byly v uplynulých 20 letech také důležité jejich vnitřní i společenské změny. Zelení opustili image rebelů proti establishmentu. A dříve konzervativní CDU/CSU se současně výrazně posunula do politického středu.

Pro sblížení obou stran byly ale v uplynulých 20 letech neméně důležité jejich vnitřní i společenské změny. Zelení definitivně opustili image rebelů proti establishmentu a jejich fundamentalistické postoje se během „pochodu institucemi“ výrazně obrousily. V četných zemských vládách i německém kabinetu v letech 1998 až 2005 se Zelení naučili politickým kompromisům.

Tím, že přestali odmítat německé angažmá v zahraničních misích, například v Kosovu, Afghánistánu a nejnověji i v Mali, opustili svůj dříve nekompromisní pacifismus. Jejich klíčová témata, jako je ekologie, obnovitelné zdroje energie a zrovnoprávnění menšin, naopak zakořenily také v ostatních stranách politického mainstreamu.

Dříve konzervativní CDU/CSU se pod vedením Angely Merkelové současně výrazně posunula do politického středu. Před pěti lety po jaderné havárii v japonské Fukušimě schválila německé opuštění atomové energie a v témže roce zrušila i brannou povinnost. Další výrazné kroky následovaly v uplynulých letech ve velké koalici se sociálními demokraty, která investovala do masivního rozvoje jeslí a školek, zavedla kvótu pro zastoupení žen ve vedení velkých firem či celoplošnou minimální mzdu.

Příznivci ze střední třídy

Bližší si jsou nejen strany, ale i jejich voliči. Příznivci Zelených a CDU často pocházejí ze zajištěné střední třídy a obývají podobné městské čtvrti. Sdílejí zápal pro udržitelný rozvoj, váží si zdravého životního stylu, osobní odpovědnosti a jsou pro decentralizaci rozhodování a rovnost šancí. Více či méně vystupují proti globalizaci a genetickým manipulacím, zajímají se o alternativní metody výuky a rozvoj digitálních technologií. Ve stejných obchodech nakupují lokální produkty a biopotraviny.

Příznivci Zelených a CDU často pocházejí ze zajištěné střední třídy a obývají podobné městské čtvrti. Sdílejí zápal pro udržitelný rozvoj, váží si zdravého životního stylu, osobní odpovědnosti a jsou pro decentralizaci rozhodování a rovnost šancí.

Tyto změny se do značné míry odehrály už před německými volbami v roce 2013, po kterých opatrný náznak jednání CDU se Zelenými rychle zkrachoval. Důvodů bylo několik, mimo jiné to, že Zelení před volbami propagovali silně levicové daňové koncepty – zejména výrazné zvýšení nejvyšší sazby daně z příjmu, zrušení výhod pro manželské páry či zavedení majetkové daně.

Rozhodující roli ale zřejmě sehrálo, že mezi představiteli obou stran nevznikly potřebné kontakty ani vzájemná důvěra a chyběly větší zkušenosti ze společného vládnutí. To se ale během uplynulých let změnilo.

Na začátku tohoto volebního období navázali Zelení a křesťanští demokraté na tradici někdejší bonnské Pizza-Connection. Zejména mladší politici obou stran se pravidelně, asi čtyřikrát do roka, opět scházejí k rozhovorům v italské restauraci – jen tentokrát v Berlíně.

Hesensko vzorem

Hlavními iniciátory schůzek jsou podle deníku Tagesspiegel politici Omid Nouripour (Zelení) a Jens Spahn (CDU). Každá schůzka má prý stanovené téma a po jednom referentovi z obou stran a účastní se jí okolo 30 poslanců. Společně s nestranickými experty zatím údajně diskutovali například o sociální spravedlnosti, digitalizaci či evropské integraci. Cílem setkání, jichž se dle Tagesspieglu účastní nejen obhájci sbližování, je prý udržet komunikaci a otevřenost k dialogu po příštích volbách.

Podle řady komentátorů by spolupráce CDU a Zelených v Hesensku mohla stát vzorem pro budoucí koalici na celoněmecké úrovni

Tomu nahrává i dosavadní spolupráce černo-zelené vládní koalice v Hesensku, kterou německá média označují za nečekaně hladkou. Například deník Stuttgarter Zeitung na začátku roku vyzvedl dobré osobní vztahy vedoucích představitelů obou stran Volkera Bouffiera (CDU) a Tareka Al-Wazira (Zelení) a poukázal na to, že strany mají řadu styčných bodů, třeba v oblasti ochrany životního prostředí, a daří se jim spolupracovat i při náročné integraci desetitisíců uprchlíků, kteří do země v minulém roce přišli.

Podle řady komentátorů by spolupráce CDU a Zelených v Hesensku mohla stát vzorem pro budoucí koalici na celoněmecké úrovni. To platí i pro vznikající kabinet v sousední spolkové zemi. S jednou podstatnou výhradou – CDU do něj nebude vstupovat z pozice silnějšího, ale slabšího.

Shodná témata

„CDU musí v Bádensku-Württembersku jako menší partner počítat s tím, že se Zelení prosadí častěji než v Hesensku, kde je CDU jasně větším partnerem,“ zdůrazňuje mannheimský politolog Marc Debus. A pro ČESKOU POZICI dodal: „Proto bude sestavování koalice v Bádensku-Württembersku pro CDU obtížnější a nepřinese stejně dobré výsledky jako pro křesťanské demokraty v Hesensku.“

CDU a Zelení se shodují zejména v ekologické politice, ochraně klimatu i evropské politice, kde obě strany podporují další integraci

Strana, která ve Stuttgartu vládla bezmála 60 let, se bude muset naučit skromnosti – a zároveň udělat vše, aby se v zeleném kiwi nesmrskla na pouhé černé zrníčko. Podle Debuse přitom v zemi, kde své křeslo suverénně obhájil zelený předseda zemské vlády Winfried Kretschmann, zdaleka nepůjde jen o taktické boje mezi oběma stranami, ale i o sladění jejich programů.

„Mezi Zelenými a CDU existují velké rozpory v otázkách školské a vzdělávací politiky, vnitřní bezpečnosti a dopravní politiky. I zacházení s přílivem uprchlíků na regionální a lokální úrovni je mezi oběma stranami kontroverzní,“ připomíná politolog. Shodují se pak podle něho zejména v ekologické politice, ochraně klimatu i evropské politice, kde obě strany podporují další integraci.

Politická „inovační laboratoř“

Podle analytika Ralfa Tilse je plánovaná vládní spolupráce výrazně riskantnější pro křesťanské demokraty než pro Zelené. „CDU je vnitřně rozpolcená a zažila trpkou volební porážku,“ připomněl pro ČESKOU POZICI zástupce hamburské Agentury pro politickou strategii.

Zda se historicky první zemská zeleno-černá koalice prosadí a Bádensko- Württembersko stane politickou „inovační laboratoří“, bude záviset na nastavení jejích parametrů

Na rozdíl od Marca Debuse a řady komentátorů si Tils navíc nemyslí, že by plánované spojenectví mohlo být předobrazem pro spolupráci obou stran v Berlíně: „Vzor pro spolek z toho nevyplývá, protože na celostátní úrovni Zelení nebudou silnější než CDU/CSU. Zeleno-černé spojenectví je něco jiného než černo-zelené.“

Zda se historicky první zemská zeleno-černá koalice prosadí a Bádensko- Württembersko stane politickou „inovační laboratoří“, bude podle dopisovatele deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Rüdigera Soldta záviset na nastavení jejích parametrů – podaří-li se správně rozdělit resorty, vyjednat vyrovnaný rozpočet, vytvořit nosné společné projekty či vybudovat důvěru mezi zástupci obou stran.

Motivací k dohodě bezpochyby je i povolební matematika a skutečnost, že se jiné lákavé varianty nenabízejí. Čísla budou nakonec rozhodovat i o vládě po spolkových volbách, jejichž řádný termín připadá na podzim příštího roku. Podle aktuálních průzkumů by se do Spolkového sněmu dostalo šest politických stran – kromě křesťanských demokratů, Zelených, SPD a Levice ještě AfD a liberální FDP.

Zahuštění středu a uvolnění okrajů

Za této situace – pokud pomineme trojčlenné varianty – by si CDU/CSU mohla vybrat – buď pokračování velké koalice s SPD, nebo nový experiment se Zelenými. Spolupráci s AfD kancléřka Merkelová rezolutně odmítá a FDP je, alespoň zatím, příliš slabá.

Rizikem eventuální spolupráce CDU/CSU a Zelených na vládní úrovni by bylo ještě větší zahuštění politického středu a uvolnění okrajů politického spektra pro ostatní strany

Černo-zelená koalice vypadá pro mnoho politických aktérů i analytiků lákavě. Obě strany trpí slabostí svých přirozených partnerů – FDP a SPD – a hledají nové politické cesty. Zeleným by vládní odpovědnost po více než desetiletém půstu prospěla. V opozici by se mohli naopak konsolidovat sociální demokraté, kterým se sice daří prosazovat svá témata do vládní agendy, ale nedokážou z toho vedle dominantní Merkelové vytěžit žádné politické body.

Rizikem eventuální spolupráce obou stran na vládní úrovni by bylo ještě větší zahuštění politického středu a uvolnění okrajů politického spektra pro ostatní strany. Řada občanů by si mohla nezbytné kompromisy vykládat jako další důkaz, že se současný politický establishment mísí v „jednolité kaši“, jak s oblibou tvrdí zástupci AfD.

Řada nevyzpytatelných proměnných

„Takové nebezpečí existuje,“ přiznává Marc Debus. CDU mu podle něho bude moci zabránit jen tím, že si znovu vybuduje a utvoří silné pravicové křídlo, na něž naváže voliče napravo od středu. „I vnitrostranická změna kurzu v uprchlické politice se zdá nutná, aby CDU neztratila ještě více pravicových voličů ve prospěch AfD,“ dodává politolog.

Nevyzpytatelných proměnných zůstává řada. Otázkou například je, jak skloubit nové rozkročení CDU doprava s její spoluprací se Zelenými.

Otázkou je, jak skloubit nové rozkročení CDU doprava s její spoluprací se Zelenými. Stejně jako případný postoj bavorské CSU, která je v řadě ohledů výrazně konzervativnější než CDU a k Zeleným ji – v poslední době zejména kvůli postupu v uprchlické krizi – nepojí právě přátelské vztahy.

Další velkou neznámou je příští volební výsledek AfD, u níž zdaleka není jisté, jestli se na politické scéně udrží. Nevyzpytatelných proměnných tedy zůstává řada. Křesťanští demokraté a Zelení jsou si blíž než kdy dříve, bude-li to však stačit na společnou vládu, se teprve uvidí.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.