Lidovky.cz

Čeká nás krutá zima? Část Evropy ano

Evropa

  9:30
Do zimy je ještě dost času na dohodu, říkali mnozí odborníci, když Rusové v červnu zastavili dodávky plynu na Ukrajinu. Mezitím rebelové na východě Ukrajiny sestřelili malajsijské letadlo a Západ vyostřil sankce vůči Rusku. Napětí mezi Kyjevem a Moskvou rozhodně nepolevilo. Je stále pravděpodobnější, že ani před zimou Rusové dodávky plynu neobnoví.

Cesty ruského plynu z hranic Ruska na hranice EU a do Turecka. foto: Česká pozice

I když Rusové nedodávají plyn na Ukrajinu, přes její území dosud stále putovala ruská surovina do Evropy. Jenže to se může změnit, jak minulý týden naznačil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. „Evropa musí v každém případě počítat s tím, že dodávky plynu přes Ukrajinu se stávají nepředvídatelnými,“ řekl ČESKÉ POZICI český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Co jiného lze čekat, když Rusko a Ukrajina už proti sobě fakticky válčí?

Zatím jsme uprostřed léta a můžeme jen spekulovat, co se stane v zimě. Víme ale, že během dřívějších plynových krizí, které vypukly v zimě, dodávky plynu do Evropy klesaly také. Rusové a Ukrajinci se navzájem obviňovali, kdo za to může. I kdyby Ukrajinci tranzit do Evropy přes své území nezastavili, kdo zaručí, že si nezačnou odčerpávat „evropský“ plyn pro sebe, když se sami ocitnou ve velmi kritické situaci? Ještě horším scénářem by byl „válečný“ útok na plynovod, který ale také nelze zcela vyloučit.

Česko může čelit potížím kvůli dodávkám plynu z Ruska přes Ukrajinu, na rozdíl od jiných států by je ale mělo zvládnout

Bruselský komisař pro energetiku Günther Oettinger, který se zřejmě ještě na podzim pokusí zprostředkovat rusko-ukrajinskou dohodu, si je zjevně rizika vědom. Proto také mluví o potřebě kontrol, kolik plynu proudí z Ruska na Ukrajinu a kolik následně z Ukrajiny do Evropské unie. V minulosti se ale podobné kontroly příliš nedařily.

Na možnosti výpadků dodávek se tedy musí připravit i Česko. Jak ale upozorňuje Václav Bartuška, díky propojení zdejší plynárenské soustavy s Německem na tom nemusíme být nejhůře, plyn – včetně toho ruského – sem může putovat ze západu.

Výpadek ukrajinské cesty, která zajišťuje zhruba polovinu ruských dodávek do Evropy, ale může změnit poměry na evropském – a následně i českém – trhu. Volně dostupného plynu může být méně, jeho cena poroste. Tuzemská plynárenská jednička RWE má sice dlouhodobý kontrakt s Gazpromem, ale větší část dodávek plynu domácnostem už dnes zajišťují alternativní dodavatelé, kteří surovinu nakupují na burzách nebo od jiných obchodníků. Měli by si zajistit dostatečné zásoby na zimu. Udělají to opravdu?

Ukrajinský tranzit versus Nord Stream

(alternativní cesty pro ruský plyn do Evropy)

  • Celkový objem ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu – 80 miliard metrů krychlových ročně.
  • Celkový objem ruského plynu přepravovaného plynovodem Nord Stream – 30 miliard metrů krychlových ročně.
  • Celková využitelná kapacita Nord Streamu – 55 miliard metrů krychlových ročně.

Energetický regulační úřad (ERÚ) už vyhlásil, že u všech obchodníků s plynem provede hloubkovou kontrolu. ERÚ si chce pohlídat, zda jednotliví obchodníci dodrží „bezpečnostní standardy“ dodávek a zda případné výpadky v transportu plynu neohrozí plynulost zásobování českých zákazníků. „Jsem přesvědčena, že kontrola je z hlediska národní energetické bezpečnosti nezbytná,“ prohlásila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Česku také zatím nahrává mimořádně teplé počasí během celého letošního roku, což znamená, že po zimě zůstalo v zásobnících více plynu. A daří se je rychleji naplňovat. Český plynárenský svaz informoval, že během druhého čtvrtletí 2014 klesla spotřeba oproti stejnému období předchozího roku o 17,2 procenta.

Špatné zprávy z Kyjeva

Z Ukrajiny ale přicházejí velmi odlišné zprávy. Zásobníky tam zůstávají poloprázdné, je v nich zhruba 15 miliard metrů krychlových plynu. Tedy zhruba jen třetina normální roční spotřeby, na které se Rusko svými dodávkami v minulosti podílelo zhruba polovinou. A další plyn z Ruska nepřichází… Země se snaží se surovinou šetřit, kde se dá. Hlavní město Kyjev přerušilo dodávky horké vody do poloviny října.

Ukrajinci se zlobí, že Evropa příliš ustupuje ruskému Gazpromu, kterého si jako klíčového dodavatele plynu nechce znepřátelit

Ukrajinci se spoléhají na to, že k nim doputuje plyn ze západu díky takzvanému reverznímu, obrácenému toku suroviny v plynovodech – z Polska, Maďarska a od září také ze Slovenska. Jenže tyto dodávky Ukrajinu zcela nespasí. Ve skutečnosti už dnes dostává méně plynu ze západu, než v Kyjevě očekávali. Důvodem je to, že třeba Maďaři se více zaměřili na plnění vlastních zásobníků plynu. Dosavadní dodávky plynu z Polska a Maďarska (221 milionů kubíků) tvořily v červenci jen desetinu toho, co Ukrajina dovážela před rokem.

Ukrajinci se zlobí, že Evropa příliš ustupuje ruskému Gazpromu, kterého si jako klíčového dodavatele plynu nechce znepřátelit. Obřímu plynárenskému gigantu se ostatně zatím vyhýbaly mezinárodní sankce vůči Rusku. „Je to spojeno s jistými aktivitami Gazpromu. Gazprom pohrozil evropským energetickým společnostem, že reverzní dodávky jsou ilegální,“ řekl ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan podle citace serveru EurActiv.com.

Ukrajina ale není jedinou zemí, pro niž může být nadcházející země velmi krutá. Ohroženy jsou také další evropské země, které jsou odkázány na ruské dodávky přes Ukrajinu, nevybudovaly si dostatečná alternativní propojení plynovodů a potřebnou kapacitu zásobníků. V této souvislosti se mluví o Bulharsku či Srbsku. I kdyby se Rusům podařilo prosadit stavbu alternativní jižní cesty – tedy plynovod South Stream, je to záležitost na několik let. Nadcházející zimu podobné plány rozhodně nezachrání.

Ruský plyn a Evropa (údaje za rok 2013)
Podíl Ruska na dovozu zemního plynu do EU39%
Podíl Ruska na spotřebě zemního plynu v EU27%
Podíl Evropy na exportu ruského zemního plynu80%

Pramen: Evropská komise

Ani země visegrádské čtyřky na tom nejsou nejlépe. Podle Václava Bartušky je nicméně na možné potíže nejlépe připraveno právě Česko, přes jehož území může být zásobováno také Slovensko. Polsko může těžit z toho, že přes jeho území míří další ruský plynovod Jamal. V nejhorší situaci tak mohou být Maďaři, kteří zatím nemají možnost reverzního toku plynu z Rakouska.

Větší a menší pohroma

To, že v zimě nastane větší či menší pohroma, už tedy odborníci na energetickou bezpečnost berou jako reálnou možnost. Všichni ale přece jen počítají s tou méně kritickou variantou – tedy že v ohrožení budou jen ruské dodávky přes Ukrajinu, nikoliv ty přes Polsko, Turecko nebo podmořským plynovodem Nord Stream do Německa. Zájem na přerušení těchto dodávek by neměl mít nikdo vzhledem k oboustranné plynové závislosti Evropské unie a Ruska jako odběratele a dodavatele.

Kupříkladu Václav Bartuška ale i v tomto případě vybízí k jisté ostražitosti. Kdo ještě před několika měsíci očekával, že evropské sankce zasáhnou pět velkých ruských bank včetně Sberbanky, nebo obří státní ropnou firmu Rosněfť, která se podílí na velkých projektech se západními partnery? Vyloučit tedy zcela nelze ani eskalaci napětí mezi EU a zatím výhradním ruským vývozcem plynu do Evropy Gazpromem, byť je jasné, že tu na druhé straně bude také značná snaha se mu vyhnout.

Odkud EU dovezla plyn (2013)
Rusko39%
Norsko33%
Severní Afrika (Alžírsko a Libye)22%
Ostatní země6%

Pramen: Evropská komise

Úplné přerušení dodávek plynu z východu by pochopitelně silně zasáhlo celý kontinent a také by bylo zničující pro samotné Rusko, které navzdory všem problémům si zatím drželo pověst spolehlivého dodavatele.

V Evropské unii by za této situace klesla nabídka, ceny plynu by šly nejspíš výrazně nahoru. Rychlá náhrada ve formě dodávek zkapalněného břidlicového plynu ze Spojených států není reálná – první plyn z amerického terminálu v Lousianě by teoreticky mohl dorazit na konci roku 2015, na případný větší objem dováženého plynu ale bude nutné počkat ještě řadu let. „Spásou“ by tedy mohla být surovina ze země, která je už dnes velmocí v oblasti zkapalněného plynu – Kataru. Ale žádná blesková náhrada za ruský plyn by to být nemohla.

Dovoz energie do EU (jak se dovoz podílí na celkové spotřebě)
Energie celkově 53%
Ropatéměř 90%
Zemní plyn66%
Tuhá paliva42%
Jaderné palivo40%

Pramen: Evropská komise

Už ona „menší pohroma“ by nicméně vedla ke snahám nahradit plyn jinými zdroji elektrické energie a tepla. Kromě energetických úspor nebo využívání elektrických přímotopů by to mohlo znamenat příznivou zprávu pro uhlí, které už v posledních letech zažívá pomalu „zmrtvýchvstání“ – mimo jiné díky podstatně nižším cenám, než Evropané platí za plyn.

Útěchou by pak mohla být skutečnost, že oproti předchozí plynové krizi v roce 2009 na tom je Evropská unie přece jen mnohem lépe – hlavně díky propojování plynovodů a budování zásobníků v posledních letech.

Skladovací kapacity v Česku

  • RWE Gas Storage: šest zásobníků, skladovací kapacita přes 2,6 miliardy metrů krychlových.
  • MND Gas Storage: dva zásobníky, skladovací kapacita 280 milionů metrů krychlových, společný projekt s Gazpromem má přidat dalších 448 milionů.
  • SPP Storage: zásobník v Dolních Bojanovicích, kapacita 576 milionů metrů krychlových, slouží k zásobování Slovenska.

Pro srovnání: Celkové skladovací kapacity v Evropské unii – 75 miliard metrů krychlových.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.