Čas trhl oponou a… část Pražské plynárenské se prodávat nebude

Pokud se trochu modlíte... dějí se občas zázraky. Možná si pamatujete, jak jsem psal o ohrožení Pražské plynárenské neuváženým prodejem její obchodní části. Či, jak jsem fiktivně napsal Janu Nerudovi panychidu za pražským plynárenstvím.

Pražská plynárenská  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pražská plynárenská | foto: fotomontáž Česká poziceČeská pozice
Pražská plynárenská

Abych byl upřímný, již jsem moc nedoufal, že se plynárna zachrání ve své tradiční podobě. Příliš mnoho jevilo se být rozjednáno, příliš mnoho slíbeno, několik firemních insiders se zdálo pracovati přičinlivě v zájmu některých významných kapitálových společností; však to bylo ostatně několikrát veřejně publikováno. A vidíte – ten zázrak se opravdu nakonec stal. Valná hromada Pražské plynárenské a.s. Holding dne 17. června rozhodla, že se obchodní část prodávat nebude.

Související články Vratislava Ludvíka k tématu Pražská plynárenská:

Pražští radní – zdá se – konečně prohlédli „hrátky a tanečky“ některých vlivových skupin, a rozhodli se prodej zastavit. Zdůvodnění, že tomu tak je „dočasně“, kvůli blížícím se volbám, aby se pak noví konšelé mohli opětovně zamyslet, zdá se být dobrým ústupovým manévrem. Vždyť si jistě pamatujete, že jednotkou dočasnosti je „jeden furt“. Osobně tak věřím, že toto rozhodnutí je již definitivním.

Trochu jsem se pídil (hlavně kvůli uspokojení své nezřízené zvědavosti), proč se z nepovedeného salta mortale stal obyčejný a úhledný kotoul. A dospěl jsem k tomuto:

  • Původní dlouholeté a úspěšné vedení firmy, které má nezpochybnitelnou zásluhu na dobrém stavu podniku, bylo bez poděkování (tak jim alespoň moc děkuji já) a v zásadě bez věcných důvodů eliminováno skupinou, jež měla těsné vazby s potenciálními kupci „obchodu s plynem“. Nemyslím si, že by byli všichni „v nájmu“, ale jistá část ano. Čas má ovšem tu vlastnost, že běží. Pražskou plynárenskou a.s. znám dosti důvěrně a mám ji rád, takže jsem došel k závěru, že nynější vedení se ve strategických a osobních zájmech poněkud rozštěpilo. Na jedné straně stojí ti, kteří jsou stále více či méně zainteresováni na svém „dealu“ (tedy prodeji obchodu), na straně druhé pak ti, kteří rychle pochopili, jak velkým neštěstím by bylo pro Pražskou plynárenskou prodat obchodní části firmy do cizích rukou.
  • Komické na tom je, že příznivci prodeje nemají pro svá rozhodnutí žádné věcné argumenty (pominu-li ovšem možnost různých success fee, ale to bych jen nerad spekuloval). Prodej obchodu s plynem totiž nic dobrého nepřinese ani pro firmu (zbydou jí jen trubky s výkonem za státní regulované ceny), ani akcionáři (jednorázový příjem z prodeje nemůže nikdy nahradit ztrátu dividend za poměrně krátké období), ani pro zákazníky (sofistikovaný systém obchodu s plynem by se nepochybně rozpadl). Doufám jen, že zde nebude platit rčení „kde chybí argumenty, tasí se kolty“.
  • V životě – ať už lidském, nebo firemním – je klíčové slovo šance. Zdá se – a tuze nerad bych se spletl – že pod vedením současného vedení Pražská plynárenská a.s. tuto šanci stále neztrácí. Naději upírám především na část představenstva, řízeného panem Pavlem Janečkem. Ale i některá další jména jsou příslibem firemní perspektivy v době, kdy trh s plynem je stále ještě turbulentní.
  • Původní vedení se osvědčilo – a bylo odvoláno. Aby se tak nestalo i vedení novému, považuji za nezbytné identifikovat ty členy řídících orgánů, jejichž loajalita vůči firmě je – díky původnímu silnému angažmá na prodej obchodu – poněkud na pováženou. To není práce pro představenstvo či pro vedení společnosti, to je úkol pro majoritního akcionáře, tedy pražský magistrát. Čím rychleji to bude provedeno a čím dříve tito lidé z firmy odejdou, tím lépe. Je nepřijatelné, aby jakákoliv forma due dilligence Pražské plynárenské byla dávána k dispozici původním zájemcům o koupi obchodní části. A příležitost k tomu zde byla nikoliv nevýznamná.
  • Teď snad něco ze strategie: prodává-li Pražská plynárenská a.s. také elektřinu, neměla by diskriminovat pražské zákazníky. Od Pražské energetiky jsem byl několikrát – písemně i telefonicky – lákán, abych kupoval od nich kromě elektřiny také plyn. Tůdle! Byl bych rád, abych měl pro obě energie stejného dodavatele – a to Pražskou plynárenskou. To není reklama, jenom sdělení, že v Praze již neplatí rčení „ševče, drž se svého kopyta“ (či – chcete-li – nějaký gentlemen agreement, jenž ovšem přirozeně nikdy neexistoval). Vím, že Pražská plynárenská má určitě mezi všemi energetickými obchodníky nejpromyšlenější systém prodeje, zákaznických pobídek, sociálních slev, a vůbec jako první přišla s nabídkou zúročením přeplatku zaplacených záloh v případě, že cena spotřeba byla nižší než inkasované zálohy. Slušnost vůči zákazníkům byla vždy primární. Dej Bůh, aby to i pod novým vedením vydrželo.

Kochati se plynovými plameny

A tak mi téměř na závěr dovolte napsat doušku k svému předchozímu dopisu Janu Nerudovi:

Milý Jene!

Asi jsem Vás svým posledním dopisem poněkud vyplašil, ale vězte, že „čas trhl oponou“ správným směrem. Purkmistr již ví, že ceny plynu jsou volné a c. a k. úřady (promiňte, dnes se to nazývá ERÚ) určují ceny pouze za dopravu plynu trubkami – a těch jest dnes mnohonásobně více nežli za časů Vašich. Konšelé nezopakovali scény ze sněmu konšelstva vídeňského, avšak nahlédli, že pražská plynárna by měla funkce své i nadále si podržeti. Ti, kteří hodlali část plynáren do rukou cizích přeprodati, se věru se zlou potázali. Doufám jen vroucně, že škodná tato z pelechův svých brzy vypuzena bude.
A tak možno jest i pro Vás kochati se plynovými plameny kandelábrů pouličních, kde i nadále plyn pražské plynárny hořeti bude (pokud ovšem máte takovou možnost). Řečeno krátce: jeví s to nadmíru nadějným a pro časy budoucí žádoucím.

V hluboké úctě a s náležitou omluvou Váš Ing. Vratislav Ludvík

PS: Toto již není douška k dopisu mistru Nerudovi, ale moje osobní vsuvka:

Děkuji panu generálnímu řediteli Ing. Milanu Fafejtovi za skvělé vedení Pražské plynárny a za zachování „plynárenského ducha“ podniku. Současně děkuji i všem ostatním členům vedení podniku: pánům Hamšíkovi, Vaškovi, Haisovi, Pospíšilovi a všem ostatním, kteří z pražské plynárny udělali moderní a prosperující podnik, jenž nikdy nezapomněl na svoji sto šedesát sedmiletou tradici. Když Vám již nebylo poděkováno akcionářem, přijměte díky prosím alespoň ode mne.
Současně bych rád popřál novému vedení, řízeným panem Pavlem Janečkem jako předsedou představenstva, vše dobré, totiž aby úspěšně dokázalo pokračovat tam, kde jejich předchůdci svoji dobrou práci skončili, a aby bylo schopno jednotného a koordinovaného postupu tak, jako vedení předešlé. 

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.