Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Čas na kritiku nového občanského zákoníku je pryč

  9:41
„Za novým občanským zákoníkem je kus práce. Naší povinností je nabídnout jeho srozumitelný výklad praxi i občanům. Je to příležitost promyslet řadu otázek soukromého práva,“ říká v rozhovoru děkanka brněnských práv Markéta Selucká.

Markéta Selucká, děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. foto: Foto Anna VavríkováMAFRA

Markéta Selucká, děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v rozhovoru mimo jiné říká: „Pokud má být demokratická společnost založena na slušnosti, vyváženosti a férovosti, pak v ní lichevní smlouvy nemají co dělat. Pokud soud sezná, že jde o lichvu, měla by být taková smlouva neplatná i bez dovolání se neplatnosti, protože je to nemravnost a lumpárna. Jinými slovy, pokud smlouva naplní hypotézu lichvy, je absolutně neplatná.“

LIDOVÉ NOVINY: Zastávala jste názor, že nový občanský zákoník nebyl třeba. Na druhou stranu už je účinný dva a čtvrt roku a žádná katastrofa zjevně nenastala. Nebo ano?

SELUCKÁ: Určitě ne! (smích) Ale to já jsem ani netvrdila, jen jsem nepatřila k příznivcům tak razantní změny a věcně jsem kritizovala i návrh samotný. Dnes už je ale čas pro kritiku pryč, nový občanský zákoník je platný a účinný a my jako akademici už se nemůžeme hádat, kdo by to napsal jinak a lépe. Dokonalý zákon zkrátka neexistuje, protože je to vždy lidské dílo.

Nový občanský zákoník je platný a účinný a my jako akademici už se nemůžeme hádat, kdo by to napsal jinak a lépe. Dokonalý zákon zkrátka neexistuje, protože je to vždy lidské dílo.

Za novým občanským zákoníkem je velký kus práce, je to úctyhodné dílo a naší povinností je nabídnout jeho srozumitelný výklad nejen praxi, ale i občanům. Je to výzva a příležitost znovu promyslet řadu teoretických otázek soukromého práva.

LIDOVÉ NOVINY: Byla akademické sféra na tak razantní změnu připravena?

SELUCKÁ: Na změnu člověk není asi nikdy dokonale připraven, ale pak se s ní vždy musí o to více poprat. Kdybychom před každou změnou takto přemýšleli, tak stále žijeme v jeskyních! (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Právníci oceňují především základní zásady nového soukromého práva, například preferenci platnosti právního jednání. Dříve prý praxi velmi sužovalo, že soudy rušily smlouvy, o jejichž platnosti přitom mezi stranami vůbec nebyl spor. Jak to vnímáte?

SELUCKÁ: Je to úplně obrácený úhel pohledu, nově se daleko více ctí vůle stran a zásada, že smlouvy se mají dodržovat. To se mi líbí, ale na druhou stranu i tento přístup má svá úskalí. Například otázka lichvy. V komentářích se objevuje názor, že taková smlouva je jen relativně neplatná (při soudním sporu musí neplatnost namítnout jedna ze stran – pozn. red.).

Ale já si myslím, že pokud má být demokratická společnost založena na slušnosti, vyváženosti a férovosti, pak v ní lichevní smlouvy nemají co dělat. Pokud soud sezná, že jde o lichvu, měla by být taková smlouva neplatná i bez dovolání se neplatnosti, protože je to nemravnost a lumpárna. Jinými slovy, pokud smlouva naplní hypotézu lichvy, je absolutně neplatná.

LIDOVÉ NOVINY: Je složité psát komentáře k nové úpravě, když není žádná judikatura?

Psaní komentářů a článků je dnes proto realitně svobodné, protože nejste vázáni názory svých předchůdců, ale zase to musíte vymyslet a svůj názor si ustát

SELUCKÁ: Už docela přibývá prvoinstančních rozhodnutí. A velmi mě těší, že někteří soudci nad textem zákona přemýšlejí a velmi kreativně aplikují základní zásady. Na sjednocující judikaturu Nejvyššího soudu si ale musíme ještě počkat. Psaní komentářů a článků je dnes proto realitně svobodné, protože nejste vázáni názory svých předchůdců, ale zase to musíte vymyslet a svůj názor si ustát.

LIDOVÉ NOVINY: Dlouhodobě se odborně zabýváte ochranou spotřebitele. Máte pocit, že se v poslední době postavení českého spotřebitele zlepšuje?

SELUCKÁ: Když jsem se ochranou spotřebitele začala jako civilista (právník zabývající se občanským právem – pozn. red.) před asi dvanácti lety zabývat, tak na mě všichni hleděli trochu skrz prsty, že se přece musí primárně chránit vůle smluvních stran. (úsměv) Za tu dobu se ale situace velmi změnila. Spotřebitel je dnes daleko více chráněn, i díky transpozici evropských směrnic. Obecně se zvyšuje právní kultura i znalosti spotřebitelů o jejich právech a povinnostech.

Podle nového občanského zákoníku je jako slabší strana chráněn nejen spotřebitel, ale i drobný podnikatel ve vztahu s velkou firmou. Což je naprosto správné, neboť to klade překážky zneužití práva silnějšího a vysílá to společnosti signál, že v právu má vždy vítězit slušnost a poctivost. Vždyť už Ovidius říkal: „Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno.“ To je tisíce let starý princip, který se ale s vývojem společnosti vždy projevuje trochu jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Prospěla spotřebitelům úprava v novém občanském zákoníku?

Spotřebitel je dnes daleko více chráněn, i díky transpozici evropských směrnic. Obecně se zvyšuje právní kultura i znalosti spotřebitelů o jejich právech a povinnostech.

SELUCKÁ: Ano i ne. Pozitivní změnou je zakotvení obecné předsmluvní informační povinnosti, respektive její rozšíření i na prodej v kamenném obchodě. Když si třeba kupujete notebook, obchodník vás obchodník kromě jeho vlastností musí seznámit i s vašimi právy a povinnostmi.

Na druhou stranu vznikly úplně zbytečné výkladové problémy kolem zákonné záruky za jakost. Tedy zda je nadále garantováno, že si věc ponechá vlastnosti po 24 měsíců, se zohledněním běžného opotřebení. Podle mě ano, protože zákon je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele. Pro ně se tedy zřejmě nic nezměnilo, ale uvrhlo je to do právní nejistoty. Dokud totiž nemáme autoritativní rozhodnutí soudu, jsou to jen akademické dohady a nemůžeme se o nic opřít.

Když se na to dívám pragmaticky, kdykoli kupuji něco dražšího, pak si od prodávajícího nechám výslovně sdělit, zda akceptuje zákonnou záruku za jakost nebo zda mám jen základní garanci za vady existující při převzetí věci.

LIDOVÉ NOVINY: Mohou se nyní lidé lépe bránit třeba „šmejdským“ prodejům předražených hrnců mimo obvyklé obchodní prostory?

Ve sféře soukromého práva je ale potíž, že na papíře má sice spotřebitel řadu práv, ale jejich prosazování v realitě pokulhává

SELUCKÁ: Spotřebitel má silnější ochranu svých práv, také se v posledních letech posílila veřejnoprávní regulace a role České obchodní inspekce. Ve sféře soukromého práva je ale potíž, že na papíře má sice spotřebitel řadu práv, ale jejich prosazování v realitě pokulhává. Když si totiž koupíte boty nebo hrnec, následně odstoupíte od smlouvy a obchodník to takzvaně neakceptuje, co vám zbude? Musíte se obrátit na soud, který je drahý a bere čas i energii. A každý vzdá spor o dva tisíce...

Velmi nám chybí rychlá a levná procesní cesta pro bagatelní spotřebitelské spory. Navrhovala bych zavedení spotřebitelského arbitra po vzoru arbitra finančního. Nešlo by o mediaci, která byla letos v únoru zavedena, ale o autoritativní rozhodování, samozřejmě s možností následného soudního přezkumu. Lze si rovněž představit využití institutu hromadných žalob.

LIDOVÉ NOVINY: Měly by se úplně zakázat rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách, jak je aktuálně navrženo v pozměňovacím návrhu k zákonu o spotřebitelském úvěru?

SELUCKÁ: Arbitráž primárně slouží pro řešení obchodních sporů. Ve spotřebitelských smlouvách ji akceptuji za předpokladu, že pro ni budou stanoveny přísné podmínky a rozhodování sporu rozhodcem nemůže být zneužito v neprospěch spotřebitele. Což se bohužel před několika lety v masivním měřítku dělo, rozhodce byl nezřídka kamarádem prodávajícího a spory rozhodoval dokonce bez odůvodnění. Něco takového do demokratické společnosti nepatří.

Když jsem českou praxi rozhodčích doložek popisovala na jednom sympoziu v Německu, ptali se mě, zda jsme členským státem Evropské unie, protože něco takového evropské právo a judikatura přímo zakazuje

Když jsem českou praxi rozhodčích doložek popisovala na jednom sympoziu v Německu, ptali se mě, zda jsme členským státem Evropské unie, protože něco takového evropské právo a judikatura přímo zakazuje. Byla to opravdu ostuda a je dobře, že se tato praxe díky změně právní úpravy i posunu v české judikatuře znemožnila.

LIDOVÉ NOVINY: Už rok stojíte v čele brněnské právnické fakulty. Přitom vaše vítězství v děkanské volbě vyvolalo velké emoce. Už se situace uklidnila?

SELUCKÁ: Jednoznačně. V mém kolegiu jsou dva bývalí děkani fakulty a zůstali také někteří další proděkani. Takže byla zachována kontinuita.

LIDOVÉ NOVINY: Proč myslíte, že vaše vítězství vyvolalo takovou vlnu nevole? Byl to strach z radikálních změn, protože máte pověst rázné ženy a mezi studenty se vám přezdívá „krvavá Markéta“?

SELUCKÁ: To je pravda, protože jsem vždy zastávala tezi, že zkouška je od toho, abych prozkoušela studenty, zda to opravdu umí, a pokud ne, musí přijít ještě jednou! (smích) Ale vážně, neřekla bych, že to byla obava ze mě, spíše z nového a neznámého. Žádná katastrofa ani revoluce nenastala, fakulta normálně funguje a společně pracujeme pro její budoucnost.

LIDOVÉ NOVINY: Favoritem volby byl „fakultní“ kandidát Petr Mrkývka, proti kterému jste kandidovala na vlastní pěst. Proč je špatně, když fakulta vygeneruje jediného kandidáta, který je následně zvolen?

SELUCKÁ: Jsem produktem roku 1989 a pevně věřím, že demokracie je nejlepším způsobem uspořádání společnosti a na jejích principech je třeba trvat, ať už je to ve vysoké politice nebo v akademickém prostředí. A demokracie je přece založena na soutěži myšlenek.

Když není alternativa, není ani možná diskuse, jakým směrem by se fakulta měla vyvíjet. A neexistuje-li konkurence názorů, zpronevěřujeme se samotné myšlence demokracie.

Podstata volby podle mého názoru spočívá ve výběru alespoň ze dvou možností. V každé volbě by se mělo najít několik lidí, kteří budou diskutovat o svých představách o budoucnosti instituce. Když není alternativa, není ani možná diskuse, jakým směrem by se fakulta měla vyvíjet. A neexistuje-li konkurence názorů, zpronevěřujeme se samotné myšlence demokracie.

LIDOVÉ NOVINY: Jelikož jste byla zvolena především hlasy studentských akademických senátorů, objevil se návrh docenta evropského práva Filipa Křepelky, aby byla účast studentů v akademických senátech omezena. Co vy na to?

SELUCKÁ: Na naší fakultě je zastoupení pedagogů a studentů paritní, takže ani jedna skupina si nemůže zvolit „svého“ děkana, vždy potřebujete hlasy z obou skupin. A jsem přesvědčena, že studenti jsou zárukou zdravého rozvoje fakulty, protože jsou progresivní a často mají dobré nápady. Akademická obec je z povahy věci spíše konzervativní a „nerozvážné mládí“ chce věci měnit, je radikální a ochotné riskovat. Proto bych účast studentů nijak neomezovala. Kdo ví, kde bychom byli, kdyby nebyla aktivita studentů v roce 1989!

LIDOVÉ NOVINY: Je to o to důležitější, protože vysoké školství má obrovskou setrvačnost a pedagogové na fakultách působí mnohdy i několik desítek let?

Akademik by měl studenty doprovázet po cestě objevování práva. Nemá autoritativně nařizovat a jednostranně „zjevovat pravdu“, nýbrž spíše moderovat inteligentní dialog mezi partnery ve vzájemné úctě.

SELUCKÁ: Ale když se podíváte do historie, nikdy nebyla stejně velká propast mezi akademiky a studenty. Právě naopak, od středověku to bylo jedno společenství, které spolu žilo a navzájem se ovlivňovalo. Tak by to mělo být i dnes. Na práci s mladými lidmi je krásné, že když je člověk otevřený jejich názorům, nestane se konzervativním mentorem trvajícím na svých poučkách. Akademická obec je zkrátka přímo stvořená k dialogu mezi generacemi.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měl vypadat?

SELUCKÁ: Akademik by měl studenty doprovázet po cestě objevování práva. Nemá autoritativně nařizovat a jednostranně „zjevovat pravdu“, nýbrž spíše moderovat inteligentní dialog mezi partnery ve vzájemné úctě. Třeba když se na seminářích z občanského práva hádáme o některých otázkách, je to velmi obohacující i pro mě, tříbím si tím názory.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že se za rok, co jste ve funkci, už něco dalo do pohybu nebo stále bojujete se setrvačností fakulty?

SELUCKÁ: Otevřeli jsme diskusi o formě přijímacího řízení, kam bych ráda přidala test ze základů společenských věd. Také připravujeme úplně novou koncepci doktorského studia, ve kterém by měla být mnohem větší vazba mezi studentem a jeho školitelem. Od účinnosti novely vysokoškolského zákona chceme otevřít nové kurzy LL.M. a MPA obchodní právo, IT právo...

LIDOVÉ NOVINY: Co by měl vlastně absolvent právnické fakulty umět? Perfektně napsat jakékoli rozhodnutí či podání, nebo by spíše měl chápat principy a vidět právní řád v souvislostech?

Dobrý právník umí využít v praxi své teoretické znalosti a díky tomu je schopný najít inovativní a kreativní řešení určitého problému

SELUCKÁ: Musí tam být oba aspekty. Primární je ale naučit studenty právně myslet, což přirozeně nejde tak, že je donutíte biflovat se paragrafy nazpaměť. Právo je totiž dynamický systém, nepřetržitě se mění právní úprava i judikatura. Praxe si zároveň žádá, aby byl každý absolvent schopen napsat určitý právní dokument. Dobrý právník umí využít v praxi své teoretické znalosti a díky tomu je schopný najít inovativní a kreativní řešení určitého problému.

LIDOVÉ NOVINY: Co považujete za největší devízu brněnské právnické fakulty?

SELUCKÁ: Brno je město soudů, sídlí zde všechny tři vrcholné soudy v republice. Jejich soudci často učí i u nás a naši studenti na soudech praktikují. Obecně jsme na špičce v praxích a intenzivně jednáme s různými institucemi, kde studenti působí jako stážisté. Nejde jen o soudy, ale třeba i o obecní úřady, státní zastupitelství, a to po celé republice. Bez absolvované praxe naši studenti vůbec nesmějí k závěrečným státnicím.

LIDOVÉ NOVINY: Ve vašem děkanském programu mě zaujala razantní věta, že je třeba opustit český euroskepticismus a více se zaměřit na zahraniční právní systémy. Je české právo opravdu tak zakuklené ve své národní skořápce?

Čeští právníci jsou velmi zahledění sami do sebe a neradi se ohlížejí na zahraniční právní úpravy

SELUCKÁ: Jelikož je právo obecně velmi provázané se státem, každý právní řád je z povahy věci sebestředný. Ale jsme členským státem EU, což musíme brát jako výhodu a obohacení a nikoli jako ohrožení. Čeští právníci jsou velmi zahledění sami do sebe a neradi se ohlížejí na zahraniční právní úpravy.

Říkám, že je třeba zahraniční právo poznat a vzít si z něj to dobré. Tím získáte určitý nadhled, poodstoupíte od pouhé exegeze tuzemského práva. Každopádně si myslím, že český euroskepticismus není vůbec namístě, měli bychom co nejvíce využívat možností, které nám evropská integrace nabízí – cestovat, studovat, srovnávat...

LIDOVÉ NOVINY: Neměly by to iniciovat právě univerzity, které si na rozdíl od praxe tento nadhled mohou spíše dovolit?

Český euroskepticismus není vůbec namístě, měli bychom co nejvíce využívat možností, které nám evropská integrace nabízí – cestovat, studovat, srovnávat...

SELUCKÁ: Samozřejmě, spolupráce českých univerzit se zahraničím je klíčová. Mě osobně obohatilo členství v takzvané Acquis Group. Při těchto setkáních neřešíme slovosled určitého paragrafu, ale spíše diskutujeme o obecných tezích a principech. A je fascinující, jak rozličné může být vnímání stejných institutů různě v Evropě.

LIDOVÉ NOVINY: Je v tomto impulsem i nový občanský zákoník, který obsahuje mnoho zahraničních vlivů a inspirací?

SELUCKÁ: Určitě ano. Třeba nedávno se u nás konalo setkání s rakouskými kolegy o neúměrném zkrácení, které oni mají v občanském zákoníku více než dvě stě let.

Markéta Selucká

  • Děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Do funkce nastoupila 1. dubna 2015. V děkanské volbě o jediný hlas akademických senátorů porazila bývalého proděkana fakulty Petra Mrkývku.
  • V roce 2014 byla jmenována docentkou občanského práva, odborně se zaměřuje především na ochranu spotřebitele.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!