Zpravodajské služby hlásí, že významný krok k ovládnutí moře hodlá do roku 2015 učinit Čína, jež v docích buduje přinejmenším jednu letadlovou loď. Spíše jich ale bude víc. „Kdo vládne na moři, vládne světovému obchodu; kdokoli vládne světovému obchodu, vládne světovému bohatství a následně samotnému světu,“ prohlásil roku 1616 sir Walter Raleigh, jemuž je přičítán velký podíl na rozmachu britského impéria. Strategická situace se od té doby změnila možná méně, než se na první pohled zdá. Role plavidel se sice liší, nadále jsou však ve vojenských úvahách mocností neodmyslitelné.
"Čína nemůže zůstat bez letadlových lodí navěky," říká její ministr obranyO průběhu stavby, vývoji a nákupu technologií pro čínskou letadlovou flotilu detailně informoval v jednom z posledních čísel prestižní týdeník Jane´s Defence Weekly. Do klubu „letadlovkářů“ hodlá též vstoupit Indie (loď INS Vikramaditya by měla být spuštěna na vodu v roce 2012), ale je jasné, že čínské plány jsou zajímavější. „Jedině Čína nemá mezi světovými velmocemi letadlovou loď, ale nemůže bez ní zůstat navždycky. Naše námořnictvo je nyní spíše slabší, potřebujeme tedy vybudovat nosič letadel,“ řekl loni čínský ministr obrany Liang Kuang-lie svému japonskému protějšku Jasukazu Hamadovi, jak informovala televize CCTV.
Plovoucí symbol globální moci
Letadlová loď je neobyčejná věc. V dnešní době to není jen obří plavidlo s osmdesáti letadly na palubě, jimiž jsou vybaveny kolosy třídy USS Nimitz, ale je to především symbol. Symbol moci, která může zasáhnout kdekoliv na světě. Hrozí snad konflikt v Koreji? Nebo u Kuril? Přesuňme tam naši základnu, přejí si vždy admirálové. Jeden z nich, velkoadmirál Chester W. Nimitz, po němž byly pojmenovány nejmodernější lodě dneška, to vystihl: „Námořní síly tak dokážou bez použití diplomatických kanálů zřídit kdekoliv u pobřeží svá letiště kompletně vybavená dílnami, muničními sklady, cisternami a vůbec vším příslušenstvím. Takové operační skupiny jsou vybaveny jako kterákoliv letecká základna.“
Čína přidává úspěchy v průmyslu, technice, ekonomice, geopolitice. A vojenství. Zbudování letadlové lodi je jen logickým krokem stoupající čínské sebedůvěry a potenciálu ke světové expanzi. Říše středu pokukuje po letadlové lodi už od sedmdesátých let minulého století. Po roce 1985 dokonce ze zahraničí nakoupila čtyři vysloužilé koráby.
Budování letadlové lodi je jen důkazem stoupající čínské sebedůvěryAustralská HMAS Melbourne byla poslána do Číny k sešrotování, které se ovšem natahovalo tak dlouho, dokud nebyly plány zkopírovány. Další dva zakoupené koráby, Kyjev a Minsk, byly výsledkem neúspěšného sovětského projektu 1143: tato varianta menších lodí disponovala pouze tuctem kolmostartujících letounů Jakovlev Jak-38M a dvacítkou vrtulníků Kamov. Dnes slouží obě lodě v čínských přístavech Tchien-ťin a Šen-čen jako atrakce pro turisty.
Daleko zajímavější byl v roce 2002 čínský nákup nedokončeného Varjagu, sestry ruského plavidla Admiral Kuzněcov. Jde o letadlový nosič typu STOBAR, což značí systém kombinující výhody lodí s kolmostartujícími letadly – typu britských harrierů – a amerického modelu katapultovaných stíhaček. Výsledkem je skokanský můstek na přídi, který uděluje vzlétajícím letadlům lepší úhel „odskoku“ z paluby. Kuzněcov má v hangárech tucet letounů Suchoj Su-33, pětici bojových Su-25 a dvě desítky helikoptér Kamov. Že přistávání „súček“ na letadlové lodi není jednoduchým manévrem, lze spatřit na záznamu ze serveru YouTube.
Staví Číňané botel i s heliporty?
Na čínském „Varjagovi“ – Bojovníkovi, který je podle oficiálních čínských státních médií přestavován na luxusní botel (sic!), se už léta pracuje v docích Ta-lien. „Práce na čas ustaly, ale v době od dubna 2009 do března 2010 se zřejmě odehrávaly pod vodou. Spekuluje se, že loď – která má prý dostat jméno Š´Lang – už brzy vypluje na moře,“ napsal týdeník Jane´s Defence Weekly. Další indicií, že to Čína s námořní aviatikou myslí vážně, je předloňský inzerát z armádního deníku hledající 50 stíhacích pilotů pro službu na válečné lodi. A protože studijní program trvá v akademii Kuang-čou čtyři roky, čas k vyplutí se asi nachyluje...
Číňané se proslavili jako velcí napodobovatelé všeho, co přichází zvenčí. Týká se to i vojenské techniky. V roce 2007 nakoupila Čínská lidová armáda z Ruska čtyři sety pro přistávání palubních letadel a rok na to už tajné služby i média spekulovaly o vývoji dvou vlastních lodí o výtlaku 60.000 tun (americké mají přes 90.000 tun). Dalším krokem byl plánovaný nákup 48 strojů Su-33 za 2,5 miliardy dolarů, jenže ruská strana se dle serveru Defense Industry Daily obávala „naklonování“ své špičkové techniky.
Okopírované ruské palubní stroje Su-33 se již vyrábějí jako Šen-jang J-15Několik kusů se však Číňanům podařilo sehnat z Ukrajiny, takže společnost Šen-jang již chystá kopie palubních súček, nazvané J-15, k masové výrobě. Okopírované, nelincencované stroje Su-27 (J-11B) už beztak dávno vyrábí. A kdy do světa vyplují celé flotily čínských letadlových lodí? Experti říkají, že vlastní letadlovou loď spustí Čína v roce 2015. Pak už může „sekat“ jednu za druhou.
Plánované operační spuštění ex-Varjagu v roce 2012 řešila americká Sněmovna reprezentantů; Japonci si loni dle listu Daily Telegraph postěžovali americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, že by po dokončení dvou letadlovek čínská moc v Pacifiku nebývale vzrostla. Mají pravdu. I Čína si to dobře uvědomuje: „Výstavba letadlových nosičů je symbolem významného národa. Je to nezbytné. Čína ten potenciál má a měla by jej využít,“ citovala AFP slova admirála Chu Jen-lina z domácího tisku.
