Lidovky.cz

Bývalý stranický hotel Praha: Monstrum, nebo památka?

  7:49

Hotel Praha hodlá skupina PPF Petra Kellnera zbourat a postavit místo něj školu. Jako ubytovací zařízení byl objekt ztrátový.     

Místo bývalého stranického hotelu Praha chce Petr Kellner postavit školu. Plán má řadu odpůrců. foto: © ČTKČeská pozice

Minulou neděli se před bránu hotelu Praha dostavila skupina protestujících. Vyjádřili nesouhlas s bouráním komplexu, který kdysi sloužil výhradně pro stranické delegace. V médiích se objevila jejich fotografie s transparentem Vekslák bourá Prahu. Událost byla v médiích provázena řadou emotivních vyjádření architektů a památkářů.

V tom všem jaksi zapadlo, že existují opačné názory, které demolici hotelu obhajují. Jedná se o názory jiných architektů a památkářů, ale i části veřejnosti. Připomeňme například anketu, kterou uspořádala radnice Prahy 6 v roce 2004. Obyvatelé odpovídali na otázky, co se jim v městské části líbí a co nikoliv. Jako nejkrásnější stavbu vybrali Břevnovský klášter, naopak za ohyzdný byl označen právě hotel Praha.

Kromě roviny zabývající se hodnotou architektury hotelu Praha existuje ještě druhá, totiž ekonomická. A ta je v tomto případě velmi relevantní. Položil si někdo z těch, kteří se k bourání vyjadřují, otázku, zda je vůbec reálné, v místě kde se hotel nachází, úspěšně provozovat luxusní ubytovací zařízení? A pokud to reálné není, jak naložit s objektem, který by byl prohlášen památkou? Měl by ho spravovat stát?

Ztrátový byznys

Pětihvězdičkový hotel Praha byl postaven začátkem osmdesátých let. Před rokem 1989 sloužil pro ubytování stranických hostí a vládních zahraničních delegací. V roce 2002, po více než deseti letech snažení, prodala Praha 6 hotel skupině Falkon Capital za 501 milionů korun. Jméno firmy si mnozí pamatují v souvislosti s akvizicí ruského dluhu vůči České republice, který Falkon Capital odkoupil za 21 miliard korun.

Připomeňme, že začátkem devadesátých let se mezi zájemci o hotel Praha objevil i americký řetězec Hyatt. Od britského architektonického studia YRM si nechal vypracovat projekt, který počítal s výstavbou další budovy, čímž by se rozšířila kapacita hotelu. Jenže z velkorysých plánů nakonec sešlo. Hotel totiž stojí v ochranném pásmu pražské rezervace, a není proto možné navyšovat hmotu objektu.  

Vraťme se ale k firmě Falkon Capital. Krátce po podpisu kupní smlouvy zástupci společnosti prohlašovali, že plánují rozsáhlou rekonstrukci a chtějí nalézt hotelový řetězec, který by zařízení provozoval. Zamýšleli též postavit nový čtyřhvězdičkový hotel v dolní části svažitých pozemků. Tím by panorama nijak nenarušili. Jenže hotelu Praha se v následujících letech ekonomicky nedařilo.

Od roku 2003 do roku 2010 vygenerovala firma ztrátu kolem 200 milionů korun

To se odrazilo v developerských plánech. Nový objekt postaven nebyl, komplexní modernizace se neuskutečnila, proběhla pouze částečná. Do roku 2008 spolkla asi 250 milionů korun. Jak vyplývá z účetních závěrek zveřejněných v obchodním rejstříku, vygenerovala firma od roku 2003 do roku 2010 ztrátu kolem 200 milionů korun. Poslední závěrka zveřejněná v rejstříku je z roku 2011. Tehdy hotel Praha, v němž pracovalo 64 lidí, skončil se ztrátou bezmála 33 milionů. V březnu loňského roku si vzal majitel hotelu úvěr 248 milionů korun. Jako záruka byla poskytnuta nemovitost včetně pozemků.

Unikátní architektura?

Letos v lednu změnil hotel Praha majitele. Novým vlastníkem se stala kyperská společnost Maraflex podnikatele Františka Savova. Prohlásil, že vzhledem k nasycenosti pražského trhu s ubytováním nechce hotel provozovat. Chystal se nemovitost zbourat a postavit místo ní luxusní rezidence. Savov ale své plány nikdy neuskutečnil. Již v červnu se k vlastnictví hotelu Praha přihlásila pro změnu skupina PPF Petra Kellnera. Také jejím záměrem je hotel zbourat, na jeho místě by však postavila základní a střední školu Open Gate. 

Oponenti demolice o sobě dali vědět již začátkem roku, kdy své developerské plány zveřejnil František Savov. Sochař Pavel Karous v časopise Reflex hovořil o hotelu jako o šperku. Zdeněk Fránek, děkan fakulty architektury na liberecké technice, se Reflexu svěřil, že mu hotel Praha připomíná některé stavby Jana Kaplického.

Dle signatářů je hotel „zcela unikátní ukázkou architektury vybočující z dobového průměru“

Koncem února podala skupina teoretiků, umělců, architektů a památkářů ministerstvu kultury podnět k zapsání hotelu Praha do seznamu nemovitých kulturních památek. Dle signatářů je hotel „zcela unikátní ukázkou architektury vybočující z dobového průměru. Představuje experimenty s tekutou architekturou a pozoruhodné je také krajinné tvarování jižního průčelí podle vrstevnic okolního terénu. Umělecká díla, výzdoba a mobiliář v interiérech jsou neobyčejně uceleným souborem dobového výtvarnictví a designu.“

Za záchranu hotelu Praha se postavili kromě předkladatelů podnětu, profesorky dějin umění Mileny Bartlové a výtvarníka Pavla Karouse, také kritici a teoretici architektury Adam Gebrian, Maroje Mrduljaš ze Záhřebské univerzity a Aaron Betsky, ředitel Muzea umění v americkém Cinncinati.

Architektonická soutěž na návrh hotelu Praha byla vypsána v roce 1971. Ve dvoukolovém klání zvítězil návrh čtveřice architektů Jaroslava Paroubka, Arnošta Navrátila, Radka Černého a Jana Sedláčka. Udává se, že stavba vyšla na v té době neuvěřitelných 800 milionů korun. Architekti zachovali rozlehlý park, který zde byl už od 19. století a nesl název Petschkova zahrada.

Hotel zahrnuje 136 pokojů s prostornou terasou, včetně prezidentského apartmá. Součástí komplexu je konferenční centrum, kino, společenský sál a spa. Veškeré vnitřní zařízení hotelu, který sloužil mimo jiné i jako propagace českých produktů, bylo české provenience. Autorem mobiliáře byl Zbyněk Hřivnáč, osvětlení a skleněné vlysy navrhovali Pavel Hlava či slavná dvojice sklářů Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.

Ministerstvo kultury v polovině června rozhodlo, že řízení o tom, zda by hotel Praha mohl být kulturní památkou, nezahájí. Vyžádalo si stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ) a magistrátních památkářů. NPÚ se k návrhu odborníků připojil. Odbor památkové péče magistrátu naopak prohlášení za památku nedoporučil. Ministerstvo se nakonec přiklonilo na stejnou stranu.

Rozhodnutí zdůvodňuje mimo jiné tím, že jde o urbanisticky předimenzovanou stavbu, která nerespektuje meziválečný regulační plán vilové čtvrti Hanspaulka, stavba postrádá významný pozitivní ohlas v české i zahraniční literatuře a dále že není splněn požadavek intaktnosti, neboli nedotčenosti vnitřního vybavení, a dílo tak netvoří celostní umělecký komplex.

Připomeňme, že letošní podání nebylo první snahou nechat zařadit hotel Praha mezi kulturní památky. Již v roce 2001 se o totéž neúspěšně snažila historička architektury Marie Benešová.

Průměrná architektura?

V médiích zaznívají hlavně hlasy architektů a umělců, kteří vystupují proti bourání hotelu. Jenže tvrdit, že odborná stanoviska jsou jednotná, nelze.

Zdeněk Lukeš: „Má objekt odkoupit a se ztrátou provozovat stát z peněz daňových poplatníků? To považuji za nehorázné.“

Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury, ČESKÉ POZICI napsal: „Hotel Praha, postavený spíše jako pevnost pro funkcionáře KSČ, považuji za průměrnou architekturu. Stavba obřích rozměrů se na Hanspaulku s vilovou zástavbou vůbec nehodí a doslova zalehla veřejný park, což ovšem tehdejší komunistické funkcionáře jistě netrápilo. Jeho interiéry mne kdysi šokovaly svou kýčovitou opulentností, z těch původních toho ale moc nezbylo. Jistě, bylo tam i pár kvalitních detailů, zejména svítidel, ale ty jistě současný vlastník nezničí. Všichni víme, že problém stavby je v tom, že ji není možno provozovat bez velkých finančních ztrát – o tom se ostatně přesvědčila řada jeho vlastníků. Co tedy s ním? Má ho odkoupit a se ztrátou provozovat stát z peněz daňových poplatníků? To považuji za nehorázné. Diktovat majiteli, co má dělat se svým vlastním majetkem, také nelze. Památkovou ochranu z výše uvedených důvodů tedy nedoporučuji. Co se týče záměru postavit tam školu pro nadané děti, nevadí mi, ale doufám, že půjde o prvotřídní architekturu i vhodný urbanismus, aby se jen jedno monstrum nenahradilo monstrem jiným.“

Může uspět jako hotel?

Rozhodnutí ohledně bourání hotelu Praha není jen otázkou architektury. Jak již bylo zmíněno, v průběhu let se během provozování hotelu naakumulovala ztráta přesahující 200 milionů korun. Lepším výsledkům hotelu nepomohly hvězdné návštěvy, jako byl hollywoodský herec Tom Cruise s Nicole Kidmanovou, či pravidelné pobyty národního fotbalového týmu.

Hotel Praha coby pětihvězdičkové ubytovací zařízení má několik handicapů. „Je to spíše rezidenční než hotelová lokalita (čtvrť Hanspaulka v Praze 6 – pozn. red.),“ říká Michal Kušnier konzultant Global Hospitality Group v mezinárodní realitní společnosti Cushman & Wakefield.           

Kušnier nevylučuje, že by teoreticky bylo možné, aby na místě hotelu Praha ekonomicky fungoval hotel. Dodává však, že to není jednoduchý úkol. Mnoho faktorů by se muselo změnit. „Lokalita se změnit nedá a s efektivitou prostor to také není nejrůžovější. Vysoká konkurence v lepších lokalitách tomu také moc nenapomáhá. Co se týče možné profitability, je to jako kdybyste postavili aquapark v centru města – rovněž by nebylo jednoduché to nastavit tak, aby byl profitabilní,“ tvrdí Kušnier.

Dle něho musejí úspěšné hotely splňovat tři hlavní parametry: odpovídající produkt (čímž je míněn standard zařízení, jeho velikost a doplňkové služby), odpovídající operační struktura (výběr provozovatele hotelu, který nemusí být identický s vlastníkem, jeho síla a dovednosti) a odpovídající lokalita. „I ten nejhezčí a nejlepší pětihvězdičkový hotel bude mít problém v tříhvězdičkové lokalitě,“ upřesňuje Kušnier.     

Jako dlouholetá obyvatelka Prahy 6 a absolventka základní školy v sousedství hotelu si dovolím tvrdit, že velké části místních obyvatel hotel chybět nebude. Všichni architekti a památkáři by měli zaměřit svou pozornost a aktivitu na to, aby byl hotel Praha nahrazen skutečně kvalitní moderní stavbou, která nebude rušit okolí. Peníze by vzhledem k osobě současného majitele neměly být limitujícím faktorem.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.