Těžko se v rámci státní správy hledá ošemetnější funkce, než je post ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování, který odpovídá za miliardové zakázky ministerstva obrany. Ty v Česku vykazují vysoké riziko korupce. Připomeňme, že v kauze Casa byl loni obviněn kromě bývalé ministryně Vlasty Parkanové i bývalý hlavní armádní nákupčí Jiří Staněk.
Ustát politické turbulence, nepodlehnout tlaku zbrojařské lobby, vybrat pro vojáky funkční zbraně a za rozumnou cenu. Nároky na šéfa Národního úřadu pro vyzbrojování jsou skutečně vysoké. V rozhovoru s Pavlem Bulantem, jenž na vlastní žádost v této funkci v říjnu skončil, se ČESKÁ POZICE snažila zjistit nejen důvody jeho odchodu, ale i jak je to podle Bulanta s transparentností tendrů na resortu obrany a proč je důležitá podpora ministra.
Ministr důvody odchodu zná
ČESKÁ POZICE: Proč jste odešel z funkce ředitele úřadu pro vyzbrojování?
BULANT: Pracoval jsem v této pozici dva a půl roku. Nějakou dobu jsem zvažoval, co dál. Přehodnotil jsem některá fakta a postoje, a pak jsem se rozhodnul. Tečka.
ČESKÁ POZICE: Jaká fakta a postoje jste analyzoval?
BULANT: Nastoupil jsem do úřadu na žádost tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry. Musel jsem řešit problémy s nefunkčním systémem letounů Casa, vyjednávat o budoucnosti nadzvukového letectva a optimalizovat fungování Národního úřadu pro vyzbrojování. Delší čas jsem zvažoval, kdy a jakým způsobem odejít. Člověku se může stát, že vzestupná křivka jeho kariéry začne rychle padat. Chtěl jsem odejít na vrcholu.
ČESKÁ POZICE: Mám to chápat tak, že jste očekával průšvih a raději odešel dřív?
BULANT: (smích) Neočekávám žádný průšvih. Po příchodu do funkce jsem nechal navýšit stupeň prověřování pro ředitele úřadu pro vyzbrojování na stupeň přísně tajné. S prověrkou tohoto stupně také odcházím, aniž bych si myslel, že se na mě chystá nějaké trestní oznámení, ačkoli jich na mě během výkonu funkce bylo podáno několik.
ČESKÁ POZICE: Od minulého roku máte hodnost brigádního generála. Z vojáka se ale přeci stává generál právě kvůli mimořádné odolnosti a vytrvalosti. Proč jste to „zabalil“, když říkáte, že vše fungovalo bezproblémově? Není to znak zbabělosti?
BULANT: Existuje poměrně rozšířený omyl, že posty ve státní správě drží lidé na věky. Dle této představy ředitel nastoupí do funkce, dostane kancelář, asistentku, auto, spojují mu hovory a myslí si, že tak to zůstane do nekonečna. Já si to nemyslím. Není to dezerce ani útěk z boje, právě naopak.„Ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování potřebuje silnou podporu ze strany ministra obrany“
ČESKÁ POZICE: Z několika důvěryhodných zdrojů z ministerstva obrany jsem slyšel, že jste nebyl spokojen se současným vedením resortu. Jaký je tedy pravý důvod vašeho odchodu?
BULANT: V každé funkci musíte dělat kompromisy. Nikdy nejste natolik nezávislý, abyste si mohl bezohledně prosazovat své zájmy. Nějakou dobu jsme vedli vyostřený dialog s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Nyní se naše vztahy normalizovaly. V prezidentovi AOBP Jiřím Hynkovi jsem našel, přestože jsme si v minulosti přes média vyměňovali různé vzkazy, hodnotného protivníka. Své názory jasně formuloval a asociace v něm má silného zastánce.
ČESKÁ POZICE: K čemu ta odbočka od původního dotazu? Mám tomu rozumět tak, že jste našel společnou řeč s českými zbrojaři, ale s vedením ministerstva obrany to už bylo horší?
BULANT: Neřekl bych, že je něco, co by nefungovalo. To by se akviziční proces zastavil. Nicméně, proces armádních nákupů je velmi složitý. Nad rámec zákona o veřejných zakázkách se musíme řídit vnitroresortním akvizičním systémem, který je mnohdy zbytečně komplikovaný a trvá dlouho. Je proto nezbytné, aby ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování měl silnou podporu ze strany ministra obrany. Považuji za neúspěch, že se mi nepodařilo dosáhnout zjednodušení akvizičního procesu.
ČESKÁ POZICE: Jak se k vašemu odchodu postavil ministr obrany Vlastimil Picek?
BULANT: Explicitně jsem mu vysvětlil důvody, které mě k tomu vedly. Ministr Picek po nějaké době moji žádost akceptoval.
Nákupy a nákupy
ČESKÁ POZICE: Často mezi zbrojaři slýchávám výtku, že váš úřad vlastně v posledních dvou a půl letech nenakupoval. Proč se nákupy omezily?
„Jsme před podpisem smlouvy o dozbrojení Armády ČR ručními zbraněmi České zbrojovky“BULANT: Zásadně nesouhlasím s názorem, že by se akvizice zastavily. Když nastoupil ministr obrany Vondra, tak neexistovalo střednědobé plánování. Neexistoval víceletý výhled, co by se v jednotlivých letech mělo pořídit. S plánováním se začalo minulý rok a nyní se rozbíhají zásadní projekty jako nákup 30 lehkých obrněných vozidel či pořízení letištních radiolokátorů.
ČESKÁ POZICE: Na jakou zakázku, kterou vypisoval úřad ve vaší éře, jste hrdý?
BULANT: Jsme před podpisem smlouvy o dozbrojení Armády ČR ručními zbraněmi České zbrojovky. Materiál ještě projde kolegiem ministra obrany a pak bude podepsaná smlouva.
ČESKÁ POZICE: Jaká je cena kontraktu?
BULANT: Ještě probíhají jednání. Myslím si, že to bude cena v místě a čase obvyklá.
ČESKÁ POZICE: Rozhodne se o nákupu ještě před volbami?
BULANT: Doufám, že to bude před volbami.
ČESKÁ POZICE: Existují však i méně ukázkové případy. Exministr Vondra například v roce 2010 sliboval, že vojáci budou mít v dohledné době nové uniformy. Proč je dodnes nemají?
BULANT: To není pravda. Od poloviny října probíhá dodávka vysoutěžených uniforem. Jde o výsledek tendru za deset milionů korun na nákup 6500 uniforem, jež pokryjí nejnutnější potřebu vojáků. Do poloviny listopadu mohou firmy podávat nabídky na takzvanou velkou smlouvu za přibližně 90 milionů korun. Když jsem nastoupil, tak jsem zdědil zakázku, která byla zrušená, protože čirou náhodou pouze jediná firma splnila požadavky. Od té doby jsme zkoumali, jak správně tendr na maskáče vypsat, což se nám nakonec povedlo. České maskování jsme povýšili na vědu. (smích)
ČESKÁ POZICE: To je možná trochu předčasná chvála, když soutěž za 90 milionů ještě neproběhla. Anebo se mýlím?
BULANT: Nevidím důvod, proč by měl vzniknout nějaký problém. Firmy vyjádřily potěšení, jak transparentně jsme se k zakázce postavili.
ČESKÁ POZICE: Těsně před medializací vašeho odchodu z úřadu jsme informovali o problémech při zadání tendru na právní služby za 40 milionů korun. Proč jste nevyloučili dva uchazeče o zakázku, kteří podali částečně shodné nabídky, a naopak jste je vybrali mezi pětici vítězů?
BULANT: Ačkoli se neustále omílá, že externí právní služby nejsou díky množství zaměstnanců ministerstev s právním vzděláním vlastně potřeba, jsem přesvědčen o opaku. Jak často se právník Národního úřadu pro vyzbrojování setkává se smlouvou na nákup gripenů? Po nástupu do funkce jsem byl okamžitě konfrontován s technickými problémy letounů Casa. Při domlouvání kompenzací nám tehdy výrazně pomohli právníci z White & Case.
Přístup úřadu k složité zakázce, na niž se ptáte, byl více než zodpovědný. Vlastnímu vyhlášení výsledků předcházelo asi patnáct zasedání hodnotící komise. Jak jsem byl posléze informován, často šlo o velmi bouřlivá jednání. Úřad je toho názoru, že podobné formulace nezavdávají ze zákona důvod k vyloučení dotčených uchazečů ze soutěže, protože nedošlo k porušení zákona o veřejných zakázkách. Jiná situace je v případě dodržování pravidel hospodářské soutěže, a v něm jsme se obrátili na antimonopolní úřad.
ČESKÁ POZICE: Část odborné veřejnosti kritizuje ministerstvo obrany za nákupy IT služeb bez tendru v rámci jednacího řízení bez uveřejnění od současných dodavatelů. Vytváří se tím prý závislost na takzvaných historických dodavatelích. Je to dle vás v pořádku?
BULANT: Je pravda, že ministerstvo obrany je životně závislé na dodavatelích, kteří obhospodařují hlavní IT systémy. Rád bych však zdůraznil, že jednací řízení bez uveřejnění je často démonizované, ačkoli jde o jeden ze zákonných způsobů zadání veřejné zakázky. Není to trestný čin. Podstatou je jednání o ceně. Předpokládám, že jednání, která nyní s dodavateli probíhají, dají odpověď na otázku, jestli je pro resort spolupráce výhodná. Podle mých informací v současnosti generální štáb armády připravuje analýzu, jak dál pokračovat v oblasti IT a jak například překonat roztříštěnost a nedostatečné propojení používaných systémů.„Rudolfa Blažka jsem poznal jako bodrého kumpána, což je mé lidské hodnocení“
ČESKÁ POZICE: Proč jste si za svého zástupce vybral Pavla Pohorského, jenž byl nedávno obviněn v souvislosti se zneužíváním služebního vozu? Pohorský dříve spolupracoval s pražským politikem a pozdějším náměstek ministra obrany Rudolfem Blažkem, který byl spojován například s problematickým projektem Opencard. To vám nevadilo?
BULANT: Nemohu nikoho hodnotit podle toho, co se o něm říká. Rudolfa Blažka jsem poznal jako bodrého kumpána, což je mé lidské hodnocení. V té době jsem hledal zástupce s právním vzděláním. Blažek mi nabídnul doktora Pohorského, kterého jsem potkal ještě jako ředitel kabinetu ministra Vondry. Po úvaze jsem ho přijal.
ČESKÁ POZICE: Co chcete dělat v budoucnu?
BULANT: Nečekám na hození lasa ani na výsledky voleb. Chci si po 25 letech služby v uniformě udělat revizi, co jsem vlastně dosud dokázal. Sám na sobě experimentuji, nakolik je člověk s mojí praxí a v mém věku schopen se zařadit mimo resort, kde strávil čtvrt století. Na druhou stranu platí, že se nikdy nemá říkat nikdy.
Od zpravodajce po generála
Po absolvování Vysoké vojenské školy ve Vyškově a studijních pobytech v Garmich-Partenkirchenu a Římě prošel Pavel Bulant (43) různými velitelskými funkcemi u pozemních sil. V devadesátých letech se účastnil vojenských misí na Balkáně. V letech 2003 až 2006 pracoval u Vojenského zpravodajství. Vystřídal také několik úřednických míst na ministerstvu obrany. Byl ředitelem kabinetu ministrů obrany Jiřího Šedivého a Alexandra Vondry. Ve stejné funkci pracoval i pro náměstka Martina Bartáka. Národnímu úřadu pro vyzbrojování šéfoval s krátkou přestávkou od června 2011 až do letošního října. V říjnu 2012 byl jmenován do hodnosti brigádního generála.
