Bývalí majitelé OKD mají vrátit dvanáct miliard korun

Okolo OKD se od jejího úpadku, který soud vyhlásil přibližně před rokem, rozpoutala řada právních bitev. Nyní chce insolvenční správce OKD Lee Louda po Zdeňku Bakalovi a jeho obchodních partnerech vrátit část miliard, které vydělali na dividendách, čímž měli přispět k úpadku společnosti. Proto proti nim a jejich firmám podal žalobu.

Součástí privatizovaných OKD bylo i bezmála 44 tisíc hornických bytů. Slib... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Součástí privatizovaných OKD bylo i bezmála 44 tisíc hornických bytů. Slib... | foto: Adolf Horsinka, MAFRA
Součástí privatizovaných OKD bylo i bezmála 44 tisíc hornických bytů. Slib...

Zdeněk Bakala a jeho maďarský obchodní partner Peter Kadas by měli vrátit miliardy, které získali v těžební firmě OKD. Myslí si to soudem jmenovaný insolvenční správce společnosti Lee Louda. Proti oběma podnikatelům a jejich firmám BXR Group a CERCL Mining podal v pátek 12. května žalobu, kterou se domáhá vrácení dvanácti miliard korun.

Louda vypočítává, že v letech 2006 až 2011 si bývalí majitelé OKD vyplatili 65 miliard korun. A to i přesto, že ostravská těžební firma v uvedeném období vydělala podstatně méně peněz. Konkrétně 33,5 miliardy. Podle Loudy tak Bakala s Kadasem výrazně přispěli k tomu, že OKD později skončila v úpadku. „Uvedené masivní vyplácení dividend bez ohledu na skutečnou výši zisku, který byl dlužník schopen v uvedeném období generovat, bylo jednou z hlavních příčin,“ tvrdí Louda.

Čtyřiatřicet incidenčních sporů

I když jde o masivní částku, nejde o jedinou žalobu, které musí bývalý uhlobaron Zdeněk Bakala před českými soudy čelit. Nynější management OKD ho už koncem loňského roku zažaloval dokonce o 24,5 miliardy korun z důvodu bezdůvodného obohacení, opět kvůli přemrštěným dividendám.

Jen v rámci insolvenčního řízení je dnes podáno 34 incidenčních sporů. Sám Louda jich nedávno podal dvanáct.

Sám Louda pak dalších 2,8 miliardy vymáhá též po Bakalových manažerech, kteří měli také přispět ke krachu společnosti. Mezi ně patří bývalí generální ředitelé Klaus-Dieter Beck a jeho následovník Ján Fabián. Poněkud paradoxně se mezi žalovanými objevila i jména členů dozorčí rady Luboše Řežábka a Jana Hanouska, kteří na stejných postech působí dodnes, byť má Řežábek pozastavenou funkci do konce letošního roku.

Jak je vidět, kolem OKD se od jejího úpadku, který soud vyhlásil přibližně před rokem, rozpoutala řada právních bitev. Jen v rámci insolvenčního řízení je dnes podáno 34 incidenčních sporů. Sám Louda jich nedávno podal dvanáct. Jedna z nich míří proti Bakalově společnosti Asental Land. Ta od OKD získala v roce 2014 pozemky na Ostravsku, mimo jiné i v bezprostřední blízkosti golfového resortu Lipiny. Podle Loudy až příliš výhodně, a žádá tak po Asentalu 19 milionů korun.

Pohledávka Citibank

Zcela klíčový spor ale Louda vede s mezinárodním bankovním domem Citibank. Ten už delší dobu tvrdí, že má za OKD pohledávku v hodnotě více než deset miliard korun. Jde o dědictví po složité restrukturalizaci dluhů mateřské společnosti NWR (v níž měl Bakala podíl), která tehdy vydala dluhopisy v odpovídající hodnotě. Za ty OKD ručila vlastním majetkem.

Louda v roli správce pohledávku Citibank, která zjevně nejedná sama za sebe, ale za držitele oněch dluhopisů, odmítl. Argumentuje tím, že v té době už byla OKD prakticky v úpadku, a její ručení proto není platné.

Jenže Louda v roli správce pohledávku Citibank, která zjevně nejedná sama za sebe, ale za držitele oněch dluhopisů, odmítl. Argumentuje tím, že v té době už byla OKD prakticky v úpadku, a její ručení proto není platné. Mezi oběma stranami tak nyní probíhá poměrně ostrý soudní spor. Pokud by Citibank zvítězila, stala by se největším věřitelem a plně by ovládla insolvenci OKD.

Tu nyní zřejmě ovládne stát prostřednictvím firmy Prisko. V rámci reorganizace zaplatí za těžební společnost 80 milionů korun a postupně bude utlumovat těžbu, která se s ohledem na klesající ceny uhlí do budoucna nevyplatí. Prisko s OKD již podepsalo smlouvy a proces by měl být dokončen letos v září. Při uzavírání ztrátových dolů by Prisku měla asistovat další státní společnost Diamo, která spadá pod působnost ministerstva průmyslu. Poslední z dolů ČSM by měl ukončit činnost v roce 2023.

Od uhlobarona Bakaly zpět ke státu

  • OKD se dostaly do úpadku kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Dál těží uhlí, pracuje v nich téměř 7500 kmenových zaměstnanců a více než 2700 pracovníků dodavatelských firem.
  • Firma už udělala řadu úspor, jednou z nich je ukončení těžby ve ztrátovém dole Paskov. Loni tak firma podle předběžných výsledků snížila ztrátu na 1,22 miliardy korun. V roce 2016 činila ztráta 6,83, o rok dříve dokonce 10,09 miliardy.
  • Nyní probíhající prodej Ostravskokarvinských dolů do rukou státu má i své odpůrce. Písemně se proti němu ohradil jeden ze zájemců, americká společnost Alcentra, která prý chtěla zaplatit půl miliardy korun.
  • Podle vedení dolů byla ale podaná nabídka nastavena tak, že reálně by těžební společnost na prodeji ještě tratila. Louda zase uvedl, že není jisté, zda Alcentra nejedná v zájmu bývalých majitelů, tedy mimo jiné i Zdeňka Bakaly.