Byty nebývají navržené a vybudované, aby v nich bylo zdravé prostředí

Zatímco pro firmy je při výběru kanceláří důležité ekologické hledisko, při koupi bytu to zatím neplatí. „Co dnes developer postaví, to prodá. Je tu malá nabídka, není třeba bojovat o zákazníka,“ říká v rozhovoru Jan Řežáb, majitel společnosti JRD, která se zaměřuje na výstavbu zdravého bydlení. A dodává, že dokud se razantně nezvýší nabídka a bude nutné bojovat o klienta, poptávka zásadně neovlivní požadovanou kvalitu bydlení.

LIDOVÉ NOVINY: JRD se zaměřuje na bydlení, které lze označit za zdravé. Jaké jsou jeho charakteristiky?

ŘEŽÁB: Je to poměrně široká problematika. Snažili jsme se ji ukotvit do čtyř pilířů. Mezi ně patří vzduch, tepelná pohoda, akustika a světlo. A dalším, naprosto nezanedbatelným, je psychická pohoda. To jsou základní charakteristiky. V každé se pak soustřeďujeme na kvalitu.

LIDOVÉ NOVINY: Změnil covid něco na vztahu lidí ke zdravému bydlení?

ŘEŽÁB: Devadesát procent času trávíme v interiérech. Dříve jsme to aspoň měli rozdělené na více prostředí. Teď se to ale mnoha lidem zúžilo v podstatě na jediné místo. A psychika je jednou ze značně opomíjených věcí. Většina lidí totiž není přizpůsobena žít na malém prostoru se dvěma nebo třemi dalšími lidmi. Důsledky pandemie se proto na nás projeví až časem. Byty totiž nejsou téměř nikdy navržené a vybudované tak, abychom v nich měli zdravé vnitřní prostředí.

Mám tím na mysli především čerstvý vzduch, který je pro kvalitní práci zásadní. Bez něj nejsme schopni pracovat efektivně – zhoršuje se nám soustředění, zvyšuje se únava. Ale nejde jen o vzduch. Byty nejsou přizpůsobené pro plnohodnotný pracovní prostor ani velikostí, nemluvě o kvalitním osvětlení, vhodné pracovní židli nebo třeba dostatečně širokém pracovním stole.

Na dlouhodobější práci z domova byty nejsou postavené. Můžeme doma vydržet pracovat pár dní, ale po měsíci se to začíná projevovat na zdraví. Je otázkou, zda do budoucna máme byty na práci přizpůsobovat. Je obtížné věštit, zda se fenomén home office rozšíří, až pandemie odezní.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě k čerstvému vzduchu. Je nutné, aby ho zajišťovaly v bytech moderní technologie, nebo stačí otevřít okno?

ŘEŽÁB: Okno lze otevřít v každém bytě. Ale pokud je v bytě řízené větrání, ideálně s rekuperací, proč bychom to dělali, když máme díky němu zajištěn ve dne v noci přísun čerstvého vzduchu? A nepouštíme si přitom domů otevřenými okny prach, pyly a hluk z ulice. Já sám mám v ložnici měřič kvality vzduchu. Když v ložnici vypnu řízené větrání, už po necelé půl hodině se dostávám do hygienicky nezdravého prostředí.

Pokud chceme i doma dýchat čerstvý vzduch, jsme stěží schopní větrat si sami – především když spíme. Buď je nutné mít stále otevřené okno, nebo mít řízené větrání. Jiná možnost není. Proto je systém řízeného větrání s rekuperací součástí všech bytů, které v JRD stavíme.

LIDOVÉ NOVINY: Je pravda, že systémy řízeného větrání člověk slyší?

ŘEŽÁB: Řízené větrání instalujeme 20 let a děláme to tak, že majitelé bytů ani nevědí, že ho doma mají.

LIDOVÉ NOVINY: Je byt naplňující charakteristiky zdravého bydlení dražší?

ŘEŽÁB: Co se týká pořizovací ceny, mohu mluvit jen za nás. Prodáváme za ceny stejné, jaké jsou běžné v dané lokalitě. Vybudování zdravého bydlení nás stojí asi víc. Spíše než o vyšší náklady jde zejména o větší úsilí v celém procesu návrhu a výstavby, jež do projektů musíme vložit. Pokud ale něčemu věříte, pak vás ta práce naplňuje.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik je pro Čechy důležité pořídit si ekologické bydlení?

ŘEŽÁB: To se neustále vyvíjí. Ocenění kvality trhem zatím není příliš velké. Mám ale radost, že u mladší generace se to značně posouvá. Jsou v oblasti ekologie a zdravého prostředí vzdělanější. Mohli více cestovat, poznali, jaký je rozdíl bydlet v hotelu, kde je dobře vyřešené větrání. Pořád je ale dost těch, kteří si za zdravé bydlení nechtějí připlácet. Starší generace se těžko převychová.

U starších lidí pomáhá, když si to vyzkoušejí – nějakou dobu pobývají v prostředí, kde se dobře dýchá, a potom se vrátí do běžného interiéru – uvědomí si rozdíl. Snažíme se v tomto ohledu vzdělávat širokou veřejnost, především studenty. Věnujeme tomu hodně času. Chceme, aby se trh posunul. Budeme sdílet naše know-how, aby se domy stavěly lépe, než stanovují normy.

LIDOVÉ NOVINY: Pomáhá v tom Evropská unie, která stanovuje normy, aby výstavba byla ekologičtější?

ŘEŽÁB: Každé zpřísnění norem vyvolává odpor, ale nepamatuji si, že by jejich přijetí v praxi činilo trhu problémy. Nikdo pak už nic nekritizoval. Normy jsou ale v době jejich aplikací již často značně zastaralé. Než se dostanou do stadia zavedení, máme už tolik technických prostředků, že bychom mohli stavět ještě o stupeň lépe. Podle norem, které platí od loňského roku, stavíme v JRD již od návrhu našeho prvního domu, tedy od ledna 2000. Normy jsou jedním ze způsobů, jak prostředí posunout.

Druhým je tah poptávky.Development bytových domů je jiný než u komerčních nemovitostí.Tam již firmy chtějí být zelené, požadují po developerech certifikace. V bytových domech to ale neplatí.Co dnes developer postaví, to prodá. Je tu malá nabídka, není třeba bojovat o zákazníka. Dokud se razantně nezvýší nabídka a bude nutné bojovat o klienta, poptávka zásadně neovlivní požadovanou kvalitu.

LIDOVÉ NOVINY: Chystáte se posunout i do výstavby kancelářských budov. Proč?

ŘEŽÁB: Působíme ve všech segmentech developmentu. To souvisí s růstem firmy. Máme vize i zkušenosti a co říct i v dalších segmentech. V kancelářském jde o posunutí kvality vnitřního prostředí a o celkovou ekologickou stopu výstavby. V těchto oblastech jsou ještě mezery, kam to posunout. Vidíme ještě rezervy v energetické náročnosti provozu budov, a to jak u vytápění, tak u chlazení. A certifikace jsou v tomto ohledu poměrně benevolentní.

LIDOVÉ NOVINY: Museli jste na kancelářském projektu něco měnit kvůli pandemii?

ŘEŽÁB: Od začátku jsme počítali s velkou flexibilitou prostor, v návrhu jsou moderní formy sdílených kanceláří. Ve filozofii jsme nic neměnili. Zmenšili jsme rozsah tradičních kanceláří a více jsme se posunuli k flexibilním prostorám. Turbulence na trhu se teprve rozjíždí; nevíme, kam to dospěje, trh se ještě značně změní. Teď je obrovské množství projektů zmražených, banky neposkytují financování. Zatím nic nepozastavujeme, doufáme, že kvalita si prostor najde.

LIDOVÉ NOVINY: Před časem jste v médiích zmínil, že připravujete projekt Pražské kvočny. O co jde?

ŘEŽÁB: U všech projektů se snažíme o zapojení komunit a využití pozemků, když se na nich ještě nestaví. Významnou část života projektu je nastavení fungování komunity, a to jak té budoucí, tak i propojení okolí s projektem. Pražské kvočny jsou malým projektem na pozemku, o němž víme, že na něm budeme stavět za více než pět let. Vyčistíme jej, ohradíme a umístíme tam kurníky. Připravíme prostory pro budoucí kvočnaře.

Máme to vymyšleno tak, že se bude střídat 30 rodin po jednom dni, které se budou starat o 40 slepic a sbírat vajíčka. Zároveň tam bude třeba i komunitní zahrádka s ohništěm. Do projektu se mohou zapojit budoucí klienti, současní sousedé i třeba kolegové z práce. Pražské kvočny jsou takovou veselostí, ale mají i důležité aspekty, jako je budování komunity či připojení se k projektu. Ve společnosti rezonuje návrat k půdě. Děti budou vědět, jak funguje produkce vajec a základních plodin.

LIDOVÉ NOVINY: Plánujete expanzi do zahraničí?

ŘEŽÁB: Zažíváme boom na českém trhu, a nejen v Praze. Připravujeme se na vstupy do jiných měst. Dodělali jsme projekt pozemků a rodinných domů v Touškově u Plzně. A na Plzeňsku připravujeme další lokality.

Máme v portfoliu mnoho set pozemků na rodinné domy také v dalších regionech, menší projekty rekreačních nemovitostí máme i na horách. V několika krajských městech připravujeme projekty bytové, retailové a logistické. V obnovitelných zdrojích energie jsme vybudovali a držíme větrné a fotovoltaické elektrárny v Česku, na Slovensku a v Maďarsku.