Po vypuknutí krize na Ukrajině zmizel občanský konflikt v Sýrii z prvních stránek evropských novin. Zdaleka to ale neznamená, že by povstání proti Asadovu režimu a dále probíhající boje neměly na starý kontinent žádný vliv.
V Německu se například intenzivně diskutuje o stále častějších odchodech tamních radikálních islamistů do syrské „svaté“ války. Ta údajně láká především stoupence salafistického hnutí a právě tato ultrakonzervativní odnož islámu v Německu v posledních letech výrazně sílí a přitahuje i konvertity, kteří vyrostli v křesťanských či nábožensky vlažných rodinách.
Oficiální statistiky říkají, že počet salafistů v SRN vzrostl v posledních dvou letech z asi 3800 na 5500 osob. Podle posledních zpráv odchází do Sýrie mnoho mladých (často nezletilých) muslimů a nově je do války provázejí i ženy.
Přenést válku do střední Evropy
Podle vyjádření düsseldorfského experta na islám Michaela Kiefera pro deník Tageszeitung veřejnost a úřady (možná s výjimkou tajných služeb) spolehlivě nevědí, zda jsou všichni tito lidé cíleně rekrutováni, nebo do bojů ve vzdálené zemi odcházejí z vlastní vůle. Každopádně jich už Německo opustily více než tři stovky. Někteří nezletilí zmizeli bez vědomí a proti vůli svých rodičů.Německé bezpečnostní složky se obávají, že radikalizovaní bojovníci budou po svém návratu do vlasti páchat teroristické útoky
O možnosti odchodu do Sýrie se potenciální bojovníci dozvídají ze svého okolí, od radikálních kazatelů, ale často i prostřednictvím specializovaných fór na internetu. Jako svérázné „cestovní kanceláře“ pro zájemce o zapojení do džihádu fungují podle německých médií i některé „humanitární“ organizace.
Proč bezpečnostní složky zapojení občanů SRN do konfliktu v Sýrii tak znepokojuje? Obávají se totiž zejména, že se radikalizovaní bojovníci budou snažit přenést válku do středu Evropy, tedy páchat po svém návratu do vlasti teroristické útoky. Ve výcvikových táborech al-Káidy či organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS), kam často míří, k tomu bezpochyby získají potřebné znalosti a zkušenosti. Doposud se podle úřadů v Německu pohybují asi tři desítky navrátilců ze Sýrie, asi polovina z nich platí za velmi radikální a jsou prý bedlivě sledováni.
Černobílé vidění světa je lákavé
Proč je pro část mladých Němců radikální islám atraktivní a představují skutečně hrozbu pro německou veřejnost a demokracii? ČESKÁ POZICE se na to zeptala Alexandera Straßnera, odborníka na terorismus a extremismus z univerzity v Řezně.
ČESKÁ POZICE: Představují radikální islámská uskupení pro německou demokracii srovnatelnou hrozbu jako ostatní extrémistické proudy, nebo jsou specifická?
STRAßNER: Hrozba z jejich strany je každopádně rozptýlenější a méně kontrolovatelná. Zatímco politicko-ideologicky motivované skupiny vždy pocházejí ze specifického společenského prostředí, na islamistické scéně se najdou členové napříč všemi vzdělanostními vrstvami. Hrozba je větší i kvůli globálnímu propojení islamistické „scény“, zatímco pravicově nebo levicově extrémistické skupiny mají stále přece jen omezený akční rádius.„Salafismus nabízí jednoduše utvářený politický domov v časech politické libovůle a nepřehlednosti“
ČESKÁ POZICE: Prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maaßen prohlásil před časem v novinovém rozhovoru, že sice roste celá islamistická scéna, nejsilněji však počet stoupenců salafismu. Proč je zrovna toto hnutí tak atraktivní?
STRAßNER: Tato „scéna“ skutečně roste nejvíce, přestože navazuje na předmoderní pojetí islámu. Tato ideologie nemá víc co nabídnout, než černobílé vidění světa a přísný, ale přehledný kánon předpisů. To je ale právě v časech přemíry podnětů, společenské izolace jedince a chaosu, který z toho vzniká, velmi atraktivní. Salafismus nabízí jednoduše utvářený politický domov v časech politické libovůle a nepřehlednosti.
ČESKÁ POZICE: Připadá vám pozoruhodné, že radikální islámská scéna přitahuje také poměrně hodně konvertitů?
STRAßNER: Ano. Především – monoteistická náboženství přece fungují na základě stejného základního principu. Proč by tedy měl mít právě islám a zrovna salafismus speciální přitažlivou sílu? Nacházíme se zde v sociologické spirále. Pro migranty druhé a třetí generace, kteří se ve svých nových domovinách neintegrovali, nabízí náhražku za jejich původní identitu. Pro německé konvertity bez biografického vztahu k islámu je výrazem radikální kritiky kultury a kapitalismu.
„Proč by měl mít právě islám a zrovna salafismus speciální přitažlivou sílu?“Nezapomínejme ale na jedno: v masové společnosti je stálým záměrem jedince, aby se odlišil, byl něčím výjimečným a nezaměnitelným. Být přívržencem co nejradikálnější všeobjímající ideologie se pak jednoduše zdá být erotičtější než stát se členem katolické církve.
ČESKÁ POZICE: Někteří experti kritizují, že především mladí lidé nejsou o rizicích radikálního islámu dostatečně informovaní. Je prevence v tomto oboru méně rozvinutá než například prevence proti pravicovému extrémismu nebo sektám?
STRAßNER: Je ještě v plenkách. V rámci islámské konference (dlouhodobý dialog mezi státem a v Německu žijícími muslimy – pozn. aut.) se toto téma sice diskutuje a ve školách je stále častěji výuka islámu, i na některých univerzitách jej lze studovat.
Paleta extrémistů se ale v mezičase stala tak pestrou, že už nelze provozovat jen prevenci. Ta by se měla zaměřit nejen na potírání extrémistů, ale i na posilování demokratického povědomí. Většinou zvyšuje mediálně zpracovaná prevence přece jen i (pomyslnou) hodnotu dotyčné ideologie. A právě z hlediska četnosti salafismu se mi to zdá poněkud přehnané.
ČESKÁ POZICE: Stačí programy pro lidi, kteří chtějí z radikálně islamistické scény vystoupit a jež organizují spolkové úřady pro ochranu ústavy a pro uprchlíky? Angažují se v této oblasti i neziskové organizace?
„Co se týká exportu muslimek z Německa, ten je historicky bezprecedentní“STRAßNER: Spolkový úřad pro ochranu ústavy vede speciální program pro zájemce o vystoupení z islámské scény (HATIF). Je to obdoba dosavadních programů pro opuštění levicově a pravicově extrémistické scény. Protože tyto programy nejsou korunovány právě vynikajícími úspěchy, vznikly i společenské skupiny, například change.org nebo Violence Prevention Network, které ale začínají už u práce s vězni.
ČESKÁ POZICE: Do Sýrie odjíždějí v poslední době i německé ženy, aby uzavřely takzvaná „džihádistická“ manželství. Je to nový fenomén, nebo k něčemu podobnému již docházelo, například během konfliktu v Afghánistánu? Ví se více o motivaci těchto žen, jejich společenském zázemí?
STRAßNER: Ženské angažmá bezpečnostní složky překvapilo, také se téměř nedalo předpovídat. Novější vědecké průzkumy poukazují na to, že vedle motivu pomsty (za zabité manžely či rodinné příslušníky) probíhá v islámských společnostech také jistá perverzní forma emancipace, protože se ženy účastní ozbrojených bojů (například v Čečensku).
Co se týká exportu muslimek z Německa, ten je historicky bezprecedentní. Přesto je i zde zřejmé jedno specifikum – jsou doplňkem k bojujícím mužům. Ženy bojují, když „lvi“ spí. Zpravidla jsou to ženy, které již ztratily své příbuzné, například v ozbrojeném boji.
