Ceska Pozice

Bydlet ve vlastním se v Česku stalo silnou sociální normou

Bezmála 80 procent českých obyvatel žije ve vlastním domě nebo bytě, v nájmu pouze 22 procent. Obdobné je tomu třeba v Polsku či v Maďarsku. Opačný trend je v západní Evropě. V nižší atraktivitě nájemního bydlení v Česku hraje roli také to, že nastavení podmínek, především ochrany nájemníků, není na úrovni obvyklé v západních zemích.

Vizualizace bytového domu Sedmikráska v pražských Čakovicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vizualizace bytového domu Sedmikráska v pražských Čakovicích. | foto: Natland Real Estate
Vizualizace bytového domu Sedmikráska v pražských Čakovicích.

Ve vlastním, nebo v pronajatém? Pro valnou většinu Čechů je odpověď nasnadě: bydlet ve svém. A dokládají to i čísla Eurostatu. Bezmála 80 procent obyvatel žije ve vlastním domě či bytě, v nájmu jen 22 procent. Obdobné je to třeba v Polsku či v Maďarsku. Opačný trend je v západní Evropě. Například v Německu bydlí v nájmu více než polovina obyvatel, v Dánsku či v Rakousku kolem 40 procent. V průměru ze všech zemí EU žije v pronájmu více než 30 procent obyvatel.

S tím, jak zdražují nemovitosti a zpřísňují se pravidla pro poskytování hypoték, se Česko, co se týká atraktivity nájemního bydlení, bude přibližovat západní Evropě pozvolna a pomalu. Důvodů, proč je u nás vlastnické bydlení tak rozšířené, je více. „Češi ho vnímají jako to správně vyřešené bydlení,“ říká sociolog Martin Lux. Ve své mysli si jej spojují s domovem, jistotou a určitou vlastní vyspělostí. Sociolog dodává, že bydlet ve vlastním se stalo silnou sociální normou. Kdo ho nemá, může být vnímán jako neúspěšný. Z finančního pohledu ale není mezi bydlením ve svém a v nájmu velký rozdíl.

Zdražování

V nižší atraktivitě nájemního bydlení v Česku hraje roli i to, že nastavení podmínek, zejména ochrany nájemníků, není na úrovni obvyklé v západních zemích. Poskytování nájemního bydlení je tam navíc obrovský byznys, kterým se živí mnoho velkých firem. Bydlení v nájmu je vnímáno jako něco běžného. V Česku je většina bytů k pronájmu buď v rukou malých soukromých vlastníků, nebo obcí. V Německu bydlí v nájmu každý druhý obyvatel, v Berlíně, jak vyplývá z údajů společnosti Zeitgeist Asset Management, je podíl nájemního bydlení dokonce 85procentní.

Je pravděpodobné, že podíl nájemního bydlení bude v Česku narůstat. Hlavním důvodem je enormní zdražování bytů. Pořídit si vlastní byt se pro stále početnější skupinu lidí stává nedosažitelným. V Praze se za metr čtvereční platí v průměru přes 100 tisíc korun. Ceny ale letí nahoru v celé České republice.

„Rozšířeno je napříč věkovým spektrem, od singles přes rodiny s dětmi až po seniorské páry,“ říká Peter Noack, CEO společnosti Zeitgeist Asset Management, která se zabývá správou nemovitostí. Zcela jiná je situace v Polsku či v Maďarsku, kde stejně jako v Česku, převládá vlastnické bydlení. Ve svém žije více než 83 procent Poláků a 85 procent Maďarů. „Vedle historické zkušenosti s vyvlastňováním majetku během období komunismu je tento trend v současnosti ovlivněn i vysokými cenami nájmů, které jsou srovnatelné s Německem,“ komentuje situaci Peter Noack.

Je pravděpodobné, že podíl nájemního bydlení bude v Česku narůstat. Hlavním důvodem je enormní zdražování bytů. Pořídit si vlastní byt se pro stále početnější skupinu lidí stává nedosažitelným. V Praze se za metr čtvereční platí v průměru přes 100 tisíc korun. Ceny ale letí nahoru v celé České republice. Loni se v regionech zvedly v průměru o necelých šest procent. Metr čtvereční, jak vyplývá ze statistických údajů developerské společnosti Trigema, vyšel mimo Prahu v průměru na bezmála 54 tisíc korun.

Tvrdší podmínky

Podle loňské studie Property Index poradenské společnosti Deloitte, která porovnala rezidenční trhy ve 14 evropských státech, Češi šetří na nové bydlení v průměru nejdéle. Na vlastní byt potřebují více než jedenáct průměrných ročních platů. To je víc, než kolik stačí například obyvatelům Spojeného království, Francie či Německa. Přístup Čechů k vlastnímu bydlení ztížily také tvrdší podmínky pro hypotéky, které platí od loňského října.

Přístup Čechů k vlastnímu bydlení ztížily také tvrdší podmínky pro hypotéky, které platí od loňského října. A další zpřísnění lze očekávat i do budoucna, neboť vláda schválila novelu zákona o ČNB, která počítá s tím, že centrální banka bude mít pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Doposud mohla ostatním bankám pouze doporučovat.

A další zpřísnění lze očekávat i do budoucna, neboť vláda schválila novelu zákona o ČNB, která počítá s tím, že centrální banka bude mít pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Doposud mohla ostatním bankám pouze doporučovat. Atraktivitu nájemního bydlení v Česku ale nezvyšuje jen otázka peněz. „Výzkumy ukazují, že mileniálové peníze raději investují do zážitků a svých koníčků než do cihel,“ říká Peter Noack ze společnosti Zeitgeist. Nájemní bydlení jim pak poskytuje i jistou volnost, pokud chtějí například cestovat nebo poznávat nové lokality.

Sociolog Martin Lux je přesvědčen, že žádný razantní přechod od vlastnického k nájemnímu bydlení neproběhne. „Obvykle se sociální normy mění jen velmi pomalu, protože se přenáší v rámci rodiny na další generace. Ke změnám dochází hlavně v případě vážných krizí,“ tvrdí. Dodává, že pokud by například během příští ekonomické krize spadly ceny bytů na polovinu, což se stalo za minulé krize v Irsku, více mladých by si zřejmě rozmyslelo investovat do něčeho tak vrtkavého. „A pokud by se k tomu přidala i významnější změna legislativy lépe chránící nájemníky, mohl by snad i změnit trend,“ myslí si Lux.

Nedostatek

Větší zájem o nájemní bydlení je nicméně již patrný a táhne nahoru nájemné. Jak vyplývá ze statistických údajů developerské společnosti Trigema, průměrné měsíční nájemné v Praze za metr čtvereční nyní dosahuje 327 korun, což představuje meziroční nárůst o dvě procenta. Během loňského roku se nájemné v Praze zvýšilo o více než šest procent.

Bytů k pronájmu je nedostatek. Před dvěma roky, jak ukazují data Trigemy, bylo v nabídkách necelých devět tisíc volných nájemních bytů. Na konci prvního čtvrtletí tohoto roku to však již bylo o 1500 bytů méně.

Společnost Zeitgeist na modelovém příkladu nového 60metrového bytu v širším centru čtyř metropolí ukazuje, za jak dlouho si nájemník „odbydlí“ částku, kterou by musel vynaložit na koupi bytu. V Praze je to 23 let, v Budapešti 22 let, ve Varšavě 15. Nejdéle pobývá nájemník v pronajatém bytě v Berlíně, a to více než 30 let.

„Nejsou žádné signály, že by v dalším období mělo nájemné v Praze klesat,“ říká Radek Polák, tiskový mluvčí Trigemy. Bytů k pronájmu je totiž nedostatek. Před dvěma roky, jak ukazují data Trigemy, bylo v nabídkách necelých devět tisíc volných nájemních bytů. Na konci prvního čtvrtletí tohoto roku to však již bylo o 1500 bytů méně.

Kateřina Menzelová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.