Lidovky.cz

Bulharsko: Investory do energetiky zřejmě neochrání ani změna vlády

Evropa

  10:07

Rezignace bulharského premiéra Bojko Borisova zemi šokovala. Spíš však kvůli rychlosti, s níž charismatický politik ustoupil nátlaku ulice.

Bulharský premiér Bojko Borisov podal demisi ve středu 20. února – tři dny poté, co desetitisícové protesty proti cenám energie začalo doprovázet násilí. foto: © ISIFAČeská pozice

Energetické problémy cloumají bulharskou politikou od loňského března, kdy se středopravá menšinová vláda premiéra Bojko Borisova rozhodla zrušit projekt na výstavbu nové jaderné elektrárny Bělene na břehu Dunaje. K účasti na projektu za deset miliard eur se totiž nepodařilo najít žádné západní investory a podle vlády si jej nejchudší země Evropské unie sama nemohla dovolit.

Zrušením projektu se ovšem Sofie vystavila penále od ruského Atomstrojexportu, který zakázku na výstavbu elektrárny vyhrál. Kreml se sice nabídl, že by projekt financoval, ale podle agentury Reuters od něj odrazovali spojenci v Bruselu a Washingtonu, kteří se obávali dalšího prohloubení hospodářské a politické závislosti Bulharska na Rusku.

Opoziční socialisté pod vedením rodáka ze SSSR Sergeje Staniševa zrušení projektu kritizovali s tím, že by druhá jaderná elektrárna v Bulharsku snížila ceny elektřiny. Borisov nakonec souhlasil s vypsáním referenda na konci letošního ledna, přičemž jeho strana Občané pro evropský rozvoj Bulharska (GERB) doporučila voličům projekt zamítnout.

Výstavbu elektrárny Bělene nakonec podpořilo 61 procent občanů, ale vzhledem k pouhé 20procentní volební účasti byl výsledek pro vládu nezávazný. To mohlo přispět k frustraci obyvatel s energetickou situací, již dali najevo během následných únorových demonstrací.

ČEZ nám byl dlužen!

Premiér Borisov podal demisi ve středu 20. února – tři dny poté, co desetitisícové protesty proti cenám energie začalo doprovázet násilí. Původně pokojné demonstrace, jež vyvolalo zdražení elektřiny, potažmo tepla, diktované energetickými monopoly, se po zemi začaly šířit 9. února. Situaci neuklidnilo ani odvolání ministra financí Simeona Djankovav pondělí 18. února, ani ohlášené odebrání distribuční licence firmě ČEZ.

Ještě v úterý se Borisov zapřísahal, že dovládne až do konce mandátu letos v červenci, ale údajně změnil názor po večerním policejním zásahu proti demonstrantům, který si vyžádal desítky ošetření v nemocnici. „Nebudu se podílet na vládě, pod níž policie bije lidi,“ prohlásil premiér v parlamentu při oznámení demise menšinového kabinetu.

Vicepremiér, ministr vnitra a místopředseda strany GERB Cvetan Cvetanov předpovídá, že se rezignace Borisovovi nakonec vyplatí

„Jedině rezignace umožní Borisovovi zůstat dál v politice,“ vysvětlil agentuře Reuters analytik Kantčo Stojčev ze společnosti Gallup International pro výzkum veřejného mínění. Že šlo o vychytralý tah, napovídá i rozpačitá reakce opozičních socialistů, které rezignace vlády natolik zaskočila, že k nastalé situaci vydali stanovisko až jako poslední strana v parlamentu.

„Borisov věděl, že kdyby nerezignoval, sílící protesty by ho smetly,“ prohlásil šéf socialistů Sergej Stanišev s odkazem na nadcházející parlamentní volby. Demisi vlády ovšem zároveň označil za zoufalý a panický krok. Analytici předpokládají, že místo řádných voleb letos v červenci se jejich termín teď posune na konec dubna.

Také vicepremiér, ministr vnitra a místopředseda strany GERB Cvetan Cvetanov předpovídá, že se rezignace Borisovovi nakonec vyplatí. „Hlavu vzhůru, u voleb je rozdrtíme,“ povzbudil straníky v projevu k poslaneckému klubu s odkazem na levicovou opozici. Před parlamentem se následující den sešlo několik tisíc Borisovových stoupenců, kteří odstupujícího premiéra při opouštění budovy odměnili ovacemi.

Hůř už bylo

V nejnovějším únorovém průzkumu preferencí před vypuknutím protestů strana GERB nad socialisty mírně vedla. Ještě v minulých volbách v roce 2009 získala strana, kterou Borisov založil o tři roky dříve jako populární primátor Sofie, téměř 40 procent hlasů. Jeho menšinová vláda se v parlamentu opírala o podporu nejen menší konzervativní strany Demokraté za silné Bulharsko (DSB) expremiéra Ivana Kostova, ale i krajně pravicové strany Ataka (Útok).

Navzdory úsporným opatřením si GERB udržoval značnou popularitu až do konce minulého roku. Třináctiprocentní zvýšení cen energie, které se odehrálo už loni v létě, se však naplno projevilo až s nástupem zimy, kdy účty za vytápění významně zasáhly do rozpočtů domácností.

Nynější protesty však blednou ve srovnání s lidovými bouřemi z přelomu let 1996 a 1997, které také přivodily pád vlády

Nynější protesty však blednou ve srovnání s lidovými bouřemi z přelomu let 1996 a 1997, které také přivodily pád vlády. Tehdy nebyly v zimě k dostání ani základní potravinym jako jsou chléb a mléko, zbankrotovala polovina bank a kvůli hyperinflaci se ceny v obchodech měnily několikrát denně. Kvůli propadu měny klesla průměrná mzda na deset dolarů měsíčně, zatímco starobní důchod se pohyboval od tří do pěti dolarů.

Tehdejší socialistický premiér Žan Videnov sice pod tlakem protestů odstoupil, ale jeho strana se odmítla vzdát moci a nominovala do čela obměněného kabinetu tehdejšího ministra vnitra. Když zoufalí demonstranti obklíčili budovu parlamentu, policie je brutálně rozehnala, což vedlo k další eskalaci protestů. Situaci uklidnilo až jmenování přechodného úřednického kabinetu. Následné předčasné volby skončily drtivým vítězstvím opoziční pravicové koalice Spojené demokratické síly (ODS) pod vedením Ivana Kostova, zatímco socialisté se k moci vrátili až po dvou volebních obdobích.

Muž činu

Charismatický premiér Borisov však na politický důchod zřejmě nepomýšlí, a proto překvapivou rezignací převzal iniciativu. Vyškolený hasič a trenér karate býval osobním strážcem dlouholetého komunistického vůdce Todora Živkova. Později jeho služeb využíval i bývalý car Simeon II., kterého Bulhaři po návratu z exilu zvolili premiérem pod občanským jménem Simeon Saskokoburggotski (2001–2005).

V barvách Simeonovy liberální strany Národní hnutí stability a pokroku (NDSV) zahájil Borisov vlastní politickou kariéru na ministerstvu vnitra, odkud ho jeho protikorupční image katapultovala nejprve do čela sofijské radnice a posléze v barvách vlastní strany GERB do čela kabinetu. Deklarovaným tažením proti korupci a organizovanému zločinu se v postu premiéra zprvu dočkal i chvály ze zahraničí.

Hlasy nespokojenců by mohla získat také extremistická strana Ataka, jež se vedle zahraničního kapitálu zaměřuje na bulharské menšiny Turků a Romů

Ačkoli z velké většiny zůstalo jen u slov, jeho skrovné výkony v této oblastl si nijak nezadaly s výsledky předchozí vlády socialisty Staniševa. Ta sice v roce 2007 přivedla Bulharsko do EU, ale Brusel Sofii vzápětí pozastavil vyplácení stovek milionů eur ze strukturálních fondů kvůli neuspokojivému potírání korupce na nejvyšších místech a prorůstání organizovaného zločinu do státní sféry.

Socialisté navíc státní kasu přivedli na buben, a proto se jim ani v opozici dlouho nedařilo získat zpět někdejší důvěru veřejnosti navzdory Borisovově úsporné hospodářské politice. Až vychladlé radiátory donutily Bulhary vzít zkompromitovanou levici opět na milost.

Hlasy nespokojenců by mohla získat též extremistická strana Ataka, jež se vedle zahraničního kapitálu zaměřuje na významné bulharské menšiny Turků a Romů. Jelikož se ovšem nepředpokládá, že by jakákoliv strana dokázala po volbách opět vytvořit jednobarevný kabinet, role jazýčku na vahách po letech zřejmě znovu připadne Hnutí práv a svobod (DPS) turecké menšiny, jehož volební zisk pravidelně překračuje podíl etnických Turků při sčítání obyvatel. Odstupující premiér Borisov však po přijetí rezignace parlamentem obvinil šéfa DPS, že na něho připravoval atentát.

Kupředu, levá! 

Volby ale budou především soubojem vládní strany GERB se socialisty. Bulharští socialisté jsou jedinou postkomunistickou stranou ve východní Evropě, která vyhrála první svobodné volby po změně režimu (získala dokonce absolutní většinu v parlamentu). Ještě v roce 1994 dosáhli 43 procent. Další parlamentní volby však vyhráli až o jedenáct let později. V mezidobí se poněkud bizarně objevili mezi příjemci dvanácti milionů barelů ropy v rámci programu „ropa za potraviny“, jehož pomocí Saddám Husajn obcházel embargo OSN.

„Hlásíme se k radikálně levicové politice, která je teď v souladu s nejnaléhavějšími zájmy Bulharska,“ prohlásil socialistický poslanec Janaki Stojlov

Socialisty do voleb už potřetí vede expremiér a šéf evropských socialistů Stanišev, ačkoliv je před čtyřmi lety přivedl k volební porážce ziskem pouhých 18 procent hlasů. Jeho předchozí koaliční vláda sice prosadila některé ekonomické reformy, ale po současné vlně protestů proti drahotě se ve straně aktivizovalo levicové křídlo.

„Hlásíme se k radikálně levicové politice, která je teď v souladu s nejnaléhavějšími zájmy Bulharska,“ prohlásil během parlamentní debaty po rezignaci premiéra Borisova socialistický poslanec Janaki Stojlov s tím, že by stát měl převzít větší kontrolu nad ekonomickými hráči. Nepopulární zahraniční investory do bulharské energetiky tedy zřejmě neochrání před státní šikanou ani výměna vlády.

Ledaže by oním investorem byl ruský Atomstrojexport. Šéf socialistů Stanišev prý sdělil zpravodaji ruské státní tiskové agentury ITAR-TASS, že v případě volebního úspěchu by prioritou jeho vlády bylo obnovení projektu jaderné elektrárny Bělene.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.