Budoucnost volebního soudnictví tkví v přepočítávání hlasů

Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek v rozhovoru mimo jiné říká: „Zákon říká, že můžeme rozhodnout o neplatnosti volby, pouze pokud ta nezákonnost skutečně a hrubě ovlivnila výsledek volby. To nedělá problém třeba u přepočtu hlasů, nebo pokud byly volební komise složeny v rozporu se zákonem, takže jejich výsledky nelze vůbec započíst. Pokud ale máme zpochybnit rozhodnutí voličů, je to prakticky neprokazatelné. Takže v tomhle ohledu máme docela svázané ruce.“

LIDOVÉ NOVINY: Na letošní prezidentskou volbu přišlo 70 volebních stížností. Na co nejčastěji mířily?

LANGÁŠEK: Hlavním tématem bylo porušení pravidel volební kampaně. Novým prvkem byly námitky proti způsobu financování prezidentské kampaně a jeho vliv na výsledek voleb. Oproti situaci před pěti lety se v povolebních stížnostech objevovala i námitka vadné registrace některých kandidátů kvůli duplicitním podpisům navrhujících poslanců nebo senátorů. A to přesto, že volební senát již v prosincovém usnesení řekl, že je na všechny kandidáty nutno hledět jako na řádně registrované a oprávněné zúčastnit se volby.

LIDOVÉ NOVINY: Otázku vícečetných podpisů jste věcně neřešili, ale zodpověděli jste ji formou nezávazného názoru (obiter dictum). Bylo to proto, že jste to vnímali jako závažný problém?

LANGÁŠEK: Asi ano. Znepokojilo nás, když se ta otázka začala na podzim v médiích objevovat. Všechny nás to překvapilo a čekali jsme, co se bude dít. Těsně před uplynutím lhůty pak došel jediný návrh, který kvalifikovaně pojednával o problému vícenásobných podpisů. Byl to onen návrh Terezie Holovské, jedné z nezaregistrovaných kandidátek. Zastupoval ji advokát Jan Kalvoda a bylo zřejmé, že půjde o závažnou věc.

LIDOVÉ NOVINY: Byla reálná varianta vyškrtnutí některých kandidátů?

LANGÁŠEK: Porada volebního senátu je neveřejná a důvěrná. Podstatné je, co soud napíše do odůvodnění. Přesto mohu prozradit, že na první předběžné poradě došlo k velmi „barevné“ diskusi. Jak je zřejmé z našeho usnesení, většina členů volebního senátu považovala výklad ministerstva vnitra za nesprávný. Vycházelo nám, že vícenásobná nominace zákonodárců jde proti jazykovému znění volebního zákona. Lze proto odhadovat, že kdyby byl podán kvalifikovaný návrh, mohl by uspět a volební senát by mohl některým kandidátům registraci zrušit.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste nakonec k usnesení připojili ten nezávazný názor?

LANGÁŠEK: Šlo o součást výsledného kompromisu. Přestože byl návrh z formálního důvodu odmítnut, šest z nás (proti byl jen soudce Miloslav Výborný – pozn. red.) považovalo za vhodné odpovědět abstraktně a pro budoucnost. Naší motivací bylo, aby při budoucí prezidentské volbě bylo už konečně jasno. Takové zmatky přece důstojnému průběhu prezidentské volby nesvědčí.

LIDOVÉ NOVINY: Ve volebních stížnostech se objevil i problém, že při souběžných prezidentských a senátních volbách se oba lístky vkládají do jediné obálky. K jakým poruchám volebního procesu může v tomto ohledu dojít?

LANGÁŠEK: To je velká potíž. Existuje zde obrovské riziko zneužití a volebních podvodů – jak ze strany voličů, tak ze strany členů volebních komisí. Pokud není postaveno najisto, v jakém počtu se lidé k souběžně konaným volbám dostavili, nemůže být ani jisté, zda tam někdo „nedosypával“ hlasy.

Nemluvě o tom, že za určitých okolností může pro senátora hlasovat i volič, jemuž takové právo nesvědčí, protože je z jiného volebního obvodu. Ale vidíte, právě díky lidem, jako je paní Holovská, máme možnost se chopit problému. Využili jsme toho a systém hlasování v jedné obálce podrobili kritice. Pokud vím, ministerstvo již navrhuje změnu.

LIDOVÉ NOVINY: Při vyřizování volebních stížností o porušení pravidel volební kampaně jste narazili na další problém. Loni byl změněn zákon a ke zrušení voleb už nestačí pochybnost o hrubém ovlivnění, ale musí být přímo prokázáno. Proč k té změně došlo?

LANGÁŠEK: Nevím a otevřeně přiznávám, že mě to velmi překvapilo. Většinou jsou totiž návrhy změn volebních zákonů zasílány i Nejvyššímu správnímu soudu k připomínkám, ale nic takového se v tomto případě nestalo. Ani nemohlo, upekli to bez odůvodnění v ústavněprávním výboru a pak to prošlo parlamentem bez povšimnutí jako horký nůž máslem.

Byla to drobná novelka, kde se změnily tři slova, a tak ji asi nikdo nezaznamenal, zejména když s tím šlo populární zavedení pravidel financování volebních kampaní. Ani v médiích jsem si ničeho nevšiml. Najednou jsem prostě zjistil, že to ustanovení zní podstatně jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se ta změna dotkla rozhodování volebního senátu?

LANGÁŠEK: Stížností týkajících se porušení pravidel volební kampaně se to dotýká zásadně, protože se řeší, jak způsob vedení kampaně ovlivňoval rozhodování jednotlivých voličů. To je velmi těžko prokazatelné. Dosavadní znění zákona proto pracovalo s potencialitou. Soud vedl úvahu o pravděpodobnosti a mohl dospět k závěru, že nějaká lživá informace byla pro určitou skupinu voličů klíčová a pravděpodobně vedla k ovlivnění výsledků voleb, hovořili jsme o jejich zatemnění.

LIDOVÉ NOVINY: Jak může nyní navrhovatel nebo volební soud prokázat, že byla určitá informace klíčová pro rozhodnutí voličů?

LANGÁŠEK: To je procesně téměř nesplnitelné. Volba je tajná a do hlavy voličů nikdo nevidí. Voliči by nám museli říci, jak hlasovali, ale to stejně nemůžeme nijak ověřit. Museli by navíc uvést, že se tak rozhodli jen na základě určité lži, která se v kampani objevila.

LIDOVÉ NOVINY: O čem tedy může volební senát fakticky rozhodovat?

LANGÁŠEK: Zákon říká, že můžeme rozhodnout o neplatnosti volby, pouze pokud ta nezákonnost skutečně a hrubě ovlivnila výsledek volby. To nedělá problém třeba u přepočtu hlasů, nebo pokud byly volební komise složeny v rozporu se zákonem, takže jejich výsledky nelze vůbec započíst. Pokud ale máme zpochybnit rozhodnutí voličů, je to prakticky neprokazatelné. Takže v tomhle ohledu máme docela svázané ruce. Budoucnost volebního soudnictví je především v přepočítávání hlasů a kontrole volebního procesu jako takového.

LIDOVÉ NOVINY: Volební soud má dohlížet také na poctivost a čestnost voleb. Jak to probíhá v praxi?

LANGÁŠEK: To je problematické, protože zákon zde přebírá morální kritéria. Morálka zde s právem vlastně splývá. Takže když soud řekne, že nepoctivé a nečestné vedení kampaně stejně nevedlo ke zneplatnění volby, může to vyvolávat u veřejnosti zbytečnou deziluzi či frustraci, jako že jsme pokryli nemorální jednání. Ale tak to určitě není. Úkolem soudu není vynášet morální soudy, i když tady alespoň můžeme určité jednání jako nečestné a nepoctivé označit.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký význam má tedy ona zásada čestného a poctivého vedení kampaně?

LANGÁŠEK: Znamená to, že jakýkoliv kandidát či volič může poukazovat na to, že některý z kandidátů porušuje zákon. Může tím argumentovat třeba ve volební kampani a působit tak na voliče. Ale pokud to voliči považují při svém rozhodování za marginální věc nebo se jim to naopak líbí anebo se o tom vůbec nedozví, má to být soud, který má rozhodnutí voličů opravovat?

LIDOVÉ NOVINY: Neznamená to ale, že je volební soudnictví vyprázdněné?

LANGÁŠEK: Věc se má tak, že na stížnosti o porušení pravidel volební kampaně nemáme možnost zásadně reagovat. Můžeme pouze konstatovat, že došlo ke zjevné lži, ale abychom prokázali, že to skutečně hrubě ovlivnilo výsledek volby, to je nesmírně obtížné.

Netroufl bych si říct, že je volební soudnictví úplně vyprázdněné, ale pokud jde o porušení pravidel kampaně, jsme odkázáni na ty nejextrémnější situace. Ty si ani v tuto chvíli nedovedu představit, snad jen ten morální a fyzický nátlak, teror či kupování hlasů, jak to říkal už prvorepublikový volební soud. Na fauly v kampani máme jen jeden jediný nástroj – zrušení voleb. A to je něco jako atomová bomba.

LIDOVÉ NOVINY: V jedné stížnosti jste řešili i pořad Týden s prezidentem na TV Barrandov. Soudce Pavel Molek pak v konkurenčním stanovisku uvedl, že pořad byl součástí kampaně. O co přesně šlo?

LANGÁŠEK: Kolegovi Molkovi vadilo, že jsme tento pořad neoznačili za nezákonný alespoň v rámci zamítavého usnesení. Považoval za klíčové, že se pořad vysílá od doby, kdy Miloš Zeman ohlásil prezidentskou kandidaturu. Dal jej do přímé souvislosti s kampaní. Podle něj tím TV Barrandov porušila pravidlo vyváženosti podle zákona o televizním a rozhlasovém vysílání.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tato stížnost neuspěla?

LANGÁŠEK: Posuzujeme porušení volebního zákona. To, že TV Barrandov možná porušila vysílací zákon, jsme nevyloučili. Je také zjevné, že hrubé porušení výsledků volby by se nám stejně nepodařilo prokázat, s tím souhlasil i kolega Molek.