Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Budoucnost o sobě dala vědět v Budapešti

  8:06
Farmaření na Marsu, sex s roboty, konec kapitalismu nebo drogoví gangsteři jako předobraz topmanažerů. Rozpálené centrum maďarské metropole, které hostilo evropský festival budoucnosti Brain Bar, se počátkem června hemžilo jak science fiction, tak i tím, co už možná brzy zažijeme ve skutečnosti.

Umělá inteligence. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Buď budete za pár let pracovat jako pan Spock ze Star Treku, nebo jako Stormtrooper ze Star Wars. Dvojici konkurenčních vesmírů si pro vysvětlení, proč je dobře, že nám stroje vezmou práci, vypůjčil zakladatel jednoho z nejúspěšnějších evropských technologických startupů Prezi. Péter Árvai otvíral svou vizí dosud největší evropský festival budoucnosti Brain Bar Budapešť.

Mezi ním a závěrem Kevina Kellyho, zakladatele magazínu Wired a legendy Silicon Valley, se ve třech dnech vystřídala rovná stovka řečníků včetně politologa George Friedmana, filozofa Rogera Scrutona, estonského exprezidenta, biologů, genetiků, ekonomů, jaderných vědců nebo třeba budapešťského biskupa.

„Chceme vybudovat nejlepší festival budoucnosti na planetě. Díky naší poněkud dobrodružné středoevropské historii máme ten správný mix idealismu a zdravé skepse pro vytvoření úplně nové intelektuální platformy,“ říká Gergely Böszörményi Nagy, zakladatel a šéf celého festivalu. Jak ale zdůrazňuje, rozhodně nejde o lokální akci, na tři dny třetího ročníku přijelo globální publikum sedmi tisíc návštěvníků z více než třiceti zemí.

„Máme přibližně stejné množství návštěvníků například z Itálie nebo Velké Británie, stejně jako z Rumunska,“ dodává. Velké zastoupení mají studenti, jinak převažují podnikatelé, akademici nebo experti na právo a regulaci.

Tak trochu jiná práce

Jedním z hlavních témat festivalu i dneška je právě budoucnost práce. Arvaiovo přirovnání k legendám science fiction odkazovalo na jednoznačné rozhodnutí, které čeká už mnohé z jeho posluchačů. Ve chvíli, kdy stroje zlevní zboží a služby, odpadne potřeba pracovat pro peníze. A buď nás budou motivovat vznešené ideály nebo alespoň touha po seberealizaci jako ve vesmíru hvězdné lodi Enterprise, nebo brutální boj o moc a přežití jako v tom s hvězdou smrti.

Vzrušená debata se vede ohledně už poněkud ohraného tématu základního nepodmíněného příjmu, který by měl překlenout dobu, než se možná naučíme žít v budoucí utopii. Rozdávání peněz lidem jen tak je přitažlivý nápad, nicméně v našich končinách, kde máme sociální systém, na rozdíl od USA, kde jej prosazují kapitáni IT průmyslu, nám trochu zavání socialismem. Na Brain Baru se o něj pohádali přímo na pódiu v debatním souboji.

„Nadřazená superinteligence je spíše z pera Hollywoodu. Stroje už jsou a ještě budou mnohem chytřejší než lidé. Ale v jiných směrech a jinými způsoby.“

„Změňte kapitalismus, ale proboha se nevracejte k marxismu,“ varoval americký filozof a sociolog Steve Fuller. Jak i on upozornil, nepřítelem krásného nápadu je matematika – buď bude měsíční částka pro každého vycházet jako směšně nízká a nic nevyřeší, nebo nebude tak úplně pro každého. A opět se jedná jen o zjednodušení sociálního systému, jak ostatně zkoušejí ve Finsku.

Co se týče konce práce kvůli robotům a umělé inteligenci, je ale doyen technologického odvětví Kevin Kelly spíše skeptický. „Je to nepravděpodobný scénář, nadřazená superinteligence je spíše z pera Hollywoodu. Stroje už jsou a ještě budou mnohem chytřejší než lidé. Ale v jiných směrech a jinými způsoby,“ říká muž, který byl u samotného zrodu moderního IT. Rozhodně nás podle něj předčí, ale jen v oblastech, ve kterých jsme v podstatě málo efektivní. „Chcete samořiditelné auto právě proto, že řídí jinak a lépe než vy. Nemůžete ale posuzovat Picassa podle toho, kolik za den namaluje pláten,“ vysvětloval s odkazem na slavné heslo IBM „Think different“ – myslete jinak. Produktivita je pro roboty, umění a věda pro lidi.

Nejlepší a nejvíce efektivní je ale podle Kellyho spojení mezi člověkem a strojem. Takzvaní kentauři spolupracují už dnes v továrnách nebo na operačních sálech. „Budeme pracovat společně s roboty, ne jim konkurovat,“ dodal.

Tak trochu jiný sex

Ve spojení s roboty se toho dá ale dělat mnohem víc. „Dovedete si představit, že se vyspíte s robotem? A co když to bude cizí robot? A co když vás znásilní?“ ptal se izraelský expert na trestní právo Gabriel Hallevy. Na první pohled fantastický problém vede k již dnes aktuální otázce odpovědnosti robotů, nebo spíše za roboty, třeba právě za samořiditelná auta. V jedné z japonských továren se už stalo, že robotické rameno zabilo živého zaměstnance, což vedlo ke konkrétnímu zjišťování odpovědnosti mateřské korporace nebo jeho výrobce.

Holandská bioložka Karin Kloosterman testuje, jak farmařit na Marsu, což se může ukázat jako mnohem větší problém, než tam doletět.

Podle Hallevyho bychom se dokonce mohli v budoucnu dočkat jakési postmoderní verze Turingova testu, tedy procesu ověřujícího třeba na webové stránce, že dotyčný je člověk, a ne stroj. Namísto častého opisování kódu bychom se třeba mohli v budoucnu ptát, jestli naše společnost z minulé noci nebyla náhodou android. Odkaz k slavnému filmu Blade Runner, který se letos dočká pokračování, je jasný.

Změní se ale i jiné lidské potřeby. Třeba holandská bioložka Karin Kloosterman testuje, jak farmařit na Marsu, což se může ukázat jako mnohem větší problém, než tam doletět. A opět: praktické uplatnění je už dnes v mnoha pouštních oblastech a s postupujícím suchem nejen tam. Megan Miller zase ukázala, že i brouci jsou chutná snídaně, Tim Spector pak popisoval, že zásadní pro náš život jsou mikroby a jiné bakterie kolem nás. Čím víc jich je, a především rozmanitějších, tím máme lepší život. „Mají rádi víno, je to součástí středomořské kuchyně. Na zjištění, kolik vína je ideální, dlouhodobě pracuji,“ dodal s úsměvem.

Tak trochu jiná budoucnost

Ne úplně pozitivní vůči naší budoucnosti pak byl třeba slavný filozof Roger Scruton. Technologie je podle něj jen další úrovní lidské adaptace na neustálé změny. Jenže jak říká: „Ráj, který si teď vytváříme, je spíš peklo,“ prohlásil s odkazem ke slavným dystopiím Orwella a Huxleyho.

Na podobné vlně je i spoluzakladatel serveru PirateBay, díky kterému se masově sdílí pirátská hudba nebo filmy. Peter Sunde už stihl skončit ve vězení, být zvolen europoslancem, obsadit na dva týdny internetový prostor Severní Korey a založit církev sdílení a kopírování.

Peter Sunde už stihl skončit ve vězení, být zvolen europoslancem, obsadit na dva týdny internetový prostor Severní Korey a založit církev sdílení a kopírování.

V podobném pološeru se pohybuje i ekonomka Alexa Clay, která zase zkoumá nejrůznější odstíny nelegální či pololegální ekonomiky, jež prý dosahuje až 60 procent světového HDP. „Jeden z šéfů drogového kartelu mi říkal, ať o něm nemluvím jako o gangsterovi, je prý prostě byznysmen. Jejich organizace je přitom mnohem efektivnější než současné korporace, i když funguje na velmi podobném principu,“ vyprávěla. Třeba se i tudy vydá ekonomika zítřka.

Mnohem pozitivnější byl dřívější estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, který stál u zrodu tamního IT zázraku. „Nejsem žádný technologický geek, ale také se IT nebojím,“ zdůrazňoval politik ve svém receptu na to, jak proměnit zemi na e-stonsko.

Hlavní hvězda Kevin Kelly pak uzavíral tím, že „nejlepší produkt příštích tří dekád ještě nebyl vynalezen. Žijeme v roce 2017, máme nejlepší nástroje v dějinách, máme největší trhy, máme nejlepší příležitosti. Právě teď!“

Autor: