Budoucí úložiště jaderných odpadů: Vhodné čtyři lokality

Pokaždé, když chce stát něco dolovat ze země, ozve se řada hlasitých odpůrců. Stejné to je, i když chce stát do země něco ukládat. Hlubinné úložiště, kam by Česko v budoucnu mělo odkládat jaderný odpad, nyní postoupilo do další fáze. I když zatím ne zcela. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) až doteď zkoumala devět lokalit, aby zjistila, která je pro budoucí úložiště nejvhodnější. Zatím geologové nešli do hloubky, informace sbírali z povrchu. Na jejich základě nyní státní úřad vyhodnotil, které čtyři lokality vycházejí nejlépe.

To je poměrně zásadní posun, který ovšem musí formálně udělat ještě kolečko, než bude definitivně platný. Předně musí závěry z výzkumných prací posoudit kontrolní orgán samotné Správy úložišť radioaktivních odpadů, který návrh pak předá ministerstvu průmyslu. Pokud vše půjde hladce, ministerstvo by ho mělo předložit na vládu do konce června. V tom všem může být háček.

Dobrá geologie

Obce ve čtyřech lokalitách, které z povrchového měření vyšly nejvhodnější, se na možnost, že by úložiště bylo za jejich humny, nikdy netvářily vřele. O které jde? Podle abecedního pořadí, nikoliv podle výsledků vhodnosti – Březový potok v Plzeňském kraji, Horka na Vysočině, Hrádek tamtéž a Janoch u Temelína. „Lokality patří mezi ty nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu,“ řekla mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Na to, jak jsou obce s úložištěm v míru, či nikoliv, ale průzkum nehleděl.

Geologie je ve všech čtyřech lokalitách dobrá. Obecně platí, že odborníci hledali velkou, nerozpukanou masu horniny, která je pro stavbu nejlepší. Mnoho obcí ve vybraných lokalitách je členy Platformy proti hlubinnému úložišti, jejíž název vypovídá za všechno. Jedinou výjimkou je Janoch, lokalita v blízkosti Temelína – na přítomnost jádra si zde už zvykli. Daleko nemají ani k vyhořelému radioaktivnímu odpadu, kterého se to všechno týká. Nyní se totiž ukládá v areálech jaderných elektráren v nadzemních skladech. Jejich kapacita se jednou naplní.

Hlubinné úložiště navíc platí za mnohem bezpečnější způsob, jak s použitým jádrem naložit. Obce ve zbylých třech lokalitách v minulosti třeba vracely státu peníze, na které měly nárok, že je u nich průzkumné území, jiné pořádaly protesty, při kterých se lidé převlékali za čerty. Platforma vydala stanovisko, podle kterého by ministerstvo průmyslu mělo zřídit ještě oponentní tým, který by prozkoumal, jak se v tuzemsku lokalita vybírá. Obce, které z hledáčku odpadly, si více méně oddechly.

Peníze od státu

Čtyři lokality teď čekají další průzkumy, především vrty, díky kterým by se geologové mohli podívat do hloubky půl kilometru. Problematika hlubinného úložiště se v Česku řeší už víc než 15 let. Nejde přitom jen o to, jak naložit s vyhořelým palivem z jaderných elektráren, ale například i odpad z nemocnic – z rentgenů nebo dalších laboratorních přístrojů. Úložiště navíc představuje přinejmenším snadnou cestu, jak si poměrně dobře vydělat. Za průzkum, který se odehrává v jejich katastru, dostávají obce už nyní od státu příspěvek.

Hned, jak se s průzkumem opět začne, přísun peněz od státu se obnoví. Řádově jsou to jednotky milionů ročně. Miliony ale budou přicházet i poté, co průzkum skončí a bude vybrána finální lokalita. Zákon na to myslí už nyní a peníze by měly náležet každé obci, které se úložiště v dané lokalitě bude týkat. Nejlépe to ukazuje finský příklad. V blízkosti úložiště je sice jediná obec, zato patří široko daleko mezi ty nejbohatší.

„Díky stabilnímu příjmu můžeme dělat dlouhodobé plány. Větší města okolo nás by velmi stála o to, aby nás měla ve svém katastru,“ sdělil starosta finské obce Eurajoki Vesa Lakaniemi. Obec buduje místní infrastrukturu, včetně vodovodních trubek. Na velmi dobré úrovni je školský i zdravotnický systém. Finsko je se stavbou úložiště nejdál, ukládat by mělo už v roce 2025. Jádro chtějí schovat pod zem ale i další státy včetně Německa, které se rozhodlo od něj ustoupit. Musí se totiž vypořádat s radioaktivním odpadem, který už vyprodukovalo. U nás by se mělo začít ukládat v roce 2065.