Jedním z argumentů, jimiž se všeobecně zdůvodňuje potřeba prodlužování věku odchodu do důchodu, je zvyšující se střední délka života, takzvaná naděje dožití. Vyjadřuje, kolika roků se za nezměněných okolností v průměru dožije novorozenec. Zatímco v současné době činí tento údaj pro české muže a ženy 74,37, respektive 80,6 roku, za padesát let by měl podle projekce Českého statistického úřadu stoupnout přibližně o 13 (u mužů) a 11 (u žen) let.
Nejnovější studie amerického institutu IHME, který se při Washingtonské univerzitě zabývá měřením a vyhodnocováním zdravotního stavu populace, však ukázala, že trend prodlužování věku nemusí trvat donekonečna. Z porovnání údajů za roky 1987 až 2007 vyplynulo, že ve čtvrtině Spojených států amerických se mohou dívky narozené dnes dožít nižšího věku než jejich matky. „Rozsáhlé části USA vykazují snižující se či stagnující očekávanou délku života, i když země jako celek pokračovala v rostoucím trendu,“ píše se ve studii.
Údaj o střední délce života žen patří dle lékařských odborníků k důležitým charakteristikám, které vypovídají o tom, jak se populaci daří jako celku.
Součástí české penzijní reformy, kterou připravuje vláda, mělo být prakticky neomezené prodlužování věku odchodu do důchodu. Tento návrh byl jedním z důvodů čtvrteční stávky dopravních odborářů. Premiér Petr Nečas se jej počátkem týdne pokusil zmírnit. Prohlásil, že věk pro nárok na starobní důchod by se mohl určovat právě v závislosti na střední délce života.
