Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bude v budoucnu rozhodovat člověk, nebo stroj?

  7:12
Možná ve třicátých letech 21. století začnou splývat pojmy technologie a člověk, čímž se otevře cesta ke vzniku nového druhu. Tato představa je sice spíše ze science fiction, není ale člověk s kardiostimulátorem trochu kyborg?
Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé...

Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé dopady na celou ekonomiku. foto: Shutterstock

Loni přijala Organizace spojených národů strategii Cíle udržitelného rozvoje. Podle ní se má do roku 2030 ve světě snížit chudoba, být zajištěn přístup k základním hygienickým a zdravotním potřebám a svět se stát lepším pro život. V důsledku trendů, jež přispívají ke zlepšování globálního prostředí, je možné, že se tyto cíle podaří splnit a svět v roce 2030 bude opravdu lepší.

Současná migrační krize, teroristické útoky a etnické konflikty však mohou představovat rozbušky, které povzbudí mezinárodní konflikty – před první světovou válkou se také zdálo, že svět směřuje k lepším zítřkům. Nevíme sice, jaké budou silvestrovské oslavy ve třicátých letech našeho století, ale z megatrendů a technologií lze předpovídat budoucnost.

Otázka obživy

Podle studie OSN budou ve třicátých letech 21. století lidé potřebovat nejméně o 50 procent více jídla, 45 procent energie a o 30 procent vody oproti spotřebě v roce 2012. Zajištění potravin a přístupu k pitné vodě se proto stane důležitým globálním tématem. Totéž platí pro energii, na jejíž produkci se budou více podílet obnovitelné zdroje.

Není jasné, čím se lidé budou živit, jestliže značnou část dnešních prací začnou vykonávat roboti. Není totiž pravděpodobné, že se všichni stanou YouTubery.

Nejen například Saúdská Arábie bude pravděpodobně získávat významnou část energie ze solárních panelů, ale i Čína, která je již dnes jejich největším výrobcem a spotřebitelem. Očekává se, že unipolární svět a dominance USA pozvolna skončí, a Čína a další asijské země se stanou ještě silnějšími. Podle odhadů začátkem třicátých let 21. století Indie předstihne Čínu v počtu obyvatel a stane se nejlidnatější zemí světa. Celkem může v této době žít na Zemi devět miliard lidí.

Díky urbanizaci bude žít ve městech více než 60 procent obyvatel, což bude pro města představovat velkou výzvu. Střední třída bude početnější a chudoba na celém světě klesat. Nemusí to však být střední střída v dnešním smyslu. Ukazuje se totiž, že průměrně vydělávající domácnosti jsou stále chudší. V současnosti bohatnou nejchudší i nejbohatší, ztrácí pouze střední třída.

Zároveň není jasné, čím se lidé budou živit, jestliže značnou část dnešních prací začnou vykonávat roboti. Není totiž pravděpodobné, že se všichni stanou YouTubery. Existuje proto obava, že se střední třída rozplyne a svět bude připomínat středověká sídla, v nichž nejbohatší lidé bydleli v opevněném hradě a ostatní v podhradí, jak ukazuje Martin Ford ve své knize Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future (Příchod robotů. Technologie a hrozba budoucnosti bez práce).

Dvě strany internetu

Do začátku třicátých let 21. století lze také očekávat částečný či úplný konec negramotnosti. OSN chce podpořit přístup k internetu pro každého do roku 2030. Internet a čipy mohou být v této době v mnoha oblastech všude, a zároveň nikde. Internetové služby a digitální technologie se mají stát samozřejmostí jako elektřina či vzduch.

Na jedné straně internet pomáhá odstraňovat diskriminaci, na druhé ale může vést k singularitě a naprosté unifikaci kultury a myšlení

Jednu z největších výzev pak představuje virtuální realita a život v digitálním světě, což může zcela změnit současné způsoby komunikace a chování. Dnešní „vychytávky“, jako je Oculus či chytání Pokémonů, jsou pravděpodobně pouze primitivními verzemi budoucích možností – podobně jako kina s černobílými filmy na začátku 20. století.

Budoucnosti internetu se věnuje mnoho studií, například ta americké agentury Pew Research Center, a upozorňují na jeho pronikání do všech oblastí života. Hovoří se o internetu věcí, průmyslové revoluci 4.0, digitální ekonomice a s nimi spojenými trendy, jako je automatizace, digitalizace či uberizace. Zdá se však, že neexistuje teorie, která by pomáhala interpretovat a zkoumat současné změny.

Představa, že všichni lidé budou online, může působit děsivě. Na jedné straně internet pomáhá odstraňovat diskriminaci, na druhé ale může vést k singularitě a naprosté unifikaci kultury a myšlení. Je i sporné, zda lidem prospěje, budou-li fungovat jako mravenci. Jedním z největších užitků internetu je demokratizace a kvalitnější vzdělání, jež se díky otevřeným vzdělávacím zdrojům pravděpodobně zcela změní. Právě to může podpořit rychlejší rozvoj technologií a přispět k ještě rychlejší změně.

Rozvoj technologií

Očekává se, že v následujících desetiletích nastane rozvoj technologií, jež jsou již k dispozici, ale potřebují vyladit. Web 4.0 pravděpodobně nebude pouhou představou, ale radikálně změní fungování digitálního prostoru. NASA plánuje vyslat první lidi na Mars nejpozději do roku 2030 a možná při misi využije 3D tiskárnu.

Očekává se, že v následujících desetiletích nastane rozvoj technologií, jež jsou již k dispozici, ale potřebují vyladit. Web 4.0 pravděpodobně nebude pouhou představou, ale radikálně změní fungování digitálního prostoru.

Podle předpovědí bude ve třicátých letech 21. století možné bez problémů vytisknout prakticky cokoli – od částí budov až po lidské orgány. V této době po ulicích některých měst již pravděpodobně budou jezdit samořiditelná auta, jež budou postupně nahrazovat řidiče, přičemž možná zcela převládnou a řízení člověkem bude nelegální.

Díky novým technologiím se města změní v chytrá. Očekává se nasazení dronů v obchodování a službách. Díky nákupům na internetu a rozšíření 3D tisku pravděpodobně zanikne mnoho obchodních domů.

Pravděpodobně se téměř nebudou používat fyzické peníze a možná ani mnoho dokladů a věcí, které lze nahradit již současnými technologiemi, například NFC čipy. Otázkou je, zda v této době již lidé budou ochotní přijmout technologii in vitro, jež by mohla přinést neustálý monitoring zdravotního stavu, ale zároveň být zneužitelná.

Naděje i hrozba

Technologie představují riziko a mohou způsobit zánik lidí, jak varuje například švédský filozof, futurolog a profesor Oxfordské univerzity Nick Bostrom. Současně však mohou lidstvu pomoci, přičemž řada transhumanistů věří, že zajistí i nesmrtelnost. Podle některých odhadů bude ve třicátých letech 21. století možné vyléčit většinu nemocí – velký pokrok se očekává ve všech oblastech, i například v léčení psychických poruch.

Dostupné technologie pravděpodobně výrazně prodlouží a zkvalitní život, nepřispějí však současně stejně jako před sto lety k něčemu, co by bylo lepší z lidských dějin vymazat?

Již dnes lze z analýzy osobnosti mnoho vyčíst a Google vyvíjí projekt na monitorování duševního zdraví – kromě vyhledávání historie by například mohl rešeršovat komunikaci. Algoritmy by také mohly zabránit teroristickým a dalším útokům již ve stadiu jejich zrodu jako ve filmu Minority Report či myšlenkám na ně. Jaká autorita by však rozhodovala, kdo je normální a kdo nebezpečný? Člověk, nebo stroj?

Je možné, že ve třicátých letech 21. století se již začne měnit chápání technologií a člověka, přičemž časem splynou a otevře se cesta k jejich propojení a vzniku nového druhu – podobně jako v minulosti neandrtálci úplně nezanikli, ale částečně se zkřížili s moderními lidmi.

Tyto představy jsou sice pořád spíše z oblasti science fiction, ale zůstává otázkou, zda například člověk s kardiostimulátorem, díky němuž žije, není trochu kyborg. Dostupné technologie pravděpodobně výrazně prodlouží a zkvalitní život, nepřispějí však současně stejně jako před sto lety k něčemu, co by bylo lepší z lidských dějin vymazat?

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!