Lidovky.cz

Bude rozdělena centrála proti organizovanému zločinu?

  10:12
Stejně jako před třemi roky se i nyní na Policejním prezidiu schyluje k výrazným změnám u elitních policistů rozkrývajících nejvážnější kauzy v zemi – od mafií po korupci. U žalobců vzbuzuje nápad na rozdělení Národní centrály proti organizovanému (NCOZ) zločinu nedůvěru. Zejména kvůli zvažovanému zrušení poboček centrály v krajích.

Policie ČR. foto: Marie Stránská, MAFRA

Krátce po svém nástupu do funkce vytvořil letos v únoru policejní prezident Jan Švejdar komisi odborníků, kteří se měli zamyslet, jak zlepšit práci kriminálky. A to včetně Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která má na starosti potírání nejvážnějších forem kriminality. První výstupy? V tichosti se rýsuje změna v tomto elitním útvaru, který přitom – za velkých kontroverzí na politické scéně – vznikl teprve před třemi lety.

„Chystají roztržení NCOZ a zrušení expozitur v regionech. Detektivy by převeleli na krajská policejní ředitelství a částečně na prezidium,“ prozradil LN jeden z nápadů vrcholný důstojník pod podmínkou anonymity. „Páni náměstci z krajů mají různé nápady a mají chuť i na tabulková místa a jiné mrzačení NCOZ,“ dodal další policista. Prezidium odpovědělo na dotazy k možným změnám pouze obecným konstatováním: „Zřízená pracovní skupina funguje, nicméně dosud nebyly učiněny žádné definitivní závěry,“ napsal jeho mluvčí Jozef Bocán.

Švejdarova komise

Na prosakující zprávy nechtěl reagovat ani ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Podle mých informací zatím není žádný závěr, tudíž nebudu spekulovat, co bych podpořil,“ napsal LN. Švejdarova komise má na přípravu výstupů čas do konce roku. Existuje sice několik měsíců, ale dosud se jí neúčastní státní zástupci. Na práci detektivů NCOZ přitom musejí dohlížet – jsou označováni za pány přípravného řízení na startu kauz. „Se státními zástupci jsou členové pracovní skupiny v kontaktu, společné jednání v tuto chvíli připravují,“ dodal Bocán z Policejního prezidia.

Švejdarova komise má na přípravu výstupů čas do konce roku. Existuje sice několik měsíců, ale dosud se jí neúčastní státní zástupci. Na práci detektivů NCOZ přitom musejí dohlížet – jsou označováni za pány přípravného řízení na startu kauz.

Od chvíle, kdy se v médiích objevila tehdy jen spekulace, že se chystá sloučení protikorupční a protimafiánské policie právě v NCOZ, uplynuly tento týden tři roky. Blesková reorganizace, která začala v srpnu 2016, vedla k odchodu známého detektiva a šéfa protimafiánské jednotky ÚOOZ Roberta Šlachty. Vyvolala i nejvážnější roztržku v tehdejší vládní koalici, kde se střetly názory tehdejšího vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) s ministrem vnitra Milanem Chovancem z ČSSD.

Stejně jako tehdy se i nyní na Policejním prezidiu schyluje k výrazným změnám u elitních policistů, kteří mají rozkrývat nejvážnější kauzy v zemi – od mafií po korupci. U žalobců vzbuzuje nápad na rozdělení NCOZ nedůvěru. Zejména kvůli zvažovanému zrušení poboček centrály v krajích, takzvaných expozitur. V nich pracují stovky detektivů, kteří by přešli na krajská policejní ředitelství. „Proti tomu budeme hodně bojovat,“ řekl LN vrcholný žalobce. Státním zástupcům se nelíbí, že by krajští policejní šéfové získali absolutní přehled nad kauzami z jejich regionu.

Oslabení boje s kriminalitou

Nedůvěru vyjadřují zejména proto, že by to mohlo ohrozit vůli policistů pouštět se do vyšetřování krajských politiků. Hejtmani a jejich zástupci jsou totiž s krajskými policejními důstojníky v pravidelném kontaktu, ať jde o pořádání fotbalových zápasů či jiných akcí, při kterých je nutné zajistit pořádek. Kraj mnohdy přispívá na vybavení policejní jednotky včetně třeba radarů pro měření rychlosti. Případný zánik expozitur NCOZ, jež nepodléhají krajským ředitelstvím, ale spadají přímo pod Policejní prezidium, by boj s případnou kriminalitou krajských politických špiček mohl oslabit.

Případný zánik expozitur NCOZ, jež nepodléhají krajským ředitelstvím, ale spadají přímo pod Policejní prezidium, by boj s případnou kriminalitou krajských politických špiček mohl oslabit

Právě státní zástupci patřili už před třemi roky k zásadním kritikům navrhovaných změn. Označovali je za nepromyšlené. Poukazovali, že jednotku se skoro tisíci policisty půjde složitě řídit. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli tomu dokonce napsal v létě 2016 tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) dopis, v němž varoval, že sloučení protikorupční a protimafiánské jednotky negativně ohrozí vyšetřování rozběhnutých kauz. Navzdory tomu tehdejší ministr vnitra Chovanec reorganizaci posvětil.

Od žalobců opakovaně také zaznívají výtky na chabé výsledky NCOZ ve vyhledávání nových kauz. V pořadí druhý ředitel jednotky Jiří Mazánek (v srpnu 2018 nahradil Michala Mazánka) útvar brání. V dubnovém rozhovoru pro LN šéf NCOZ uvedl: „Máme rozpracováno přibližně 400 trestních věcí. Více než 300 nám je příslušných a další nám byly přiděleny ke zpracování státními zástupci nebo nadřízenými. Z toho 200 případů se týká závažné hospodářské trestné činnosti a korupce.“

Zatím bez pevných kontur

Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se už nechala slyšet, že bude chtít o efektivitě vyšetřování mluvit jak s policejním prezidentem Janem Švejdarem, tak s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. „Policejní prezident už v tisku ohlásil, že bude reorganizaci předělávat. Nevím, jaké má nápady. To si vyříkáme, protože změny nejde dělat bez názoru státních zástupců a ministerstva spravedlnosti,“ řekla LN Benešová počátkem května. Pracovní skupina policejního prezidenta má sedm stálých členů. Jsou v ní zastoupeni manažeři z celorepublikové i krajské úrovně.

Podrobné plány komise, jež se poprvé sešla 31. ledna, zatím nemají pevné kontury. V minulosti se hovořilo i o vzniku Národního kriminálního úřadu po vzoru Německa, který by zastřešil všechny kriminalisty v zemi, a také o vytvoření finanční policie.

Podle informací LN jsou mezi nimi náměstci z Krajských policejních ředitelství v Ústí nad Labem Zbyněk Dvořák, v Brně Libor Kachlík a z Hradce Králové Jiří Karásek. Úkolem skupiny je analyzovat fungování kriminální policie s přesahy do pořádkové či dopravní policie. Podrobné plány komise, jež se poprvé sešla 31. ledna, zatím nemají pevné kontury. V minulosti se hovořilo i o vzniku Národního kriminálního úřadu po vzoru Německa, který by zastřešil všechny kriminalisty v zemi, a také o vytvoření finanční policie.

Jak se vyvíjel elitní policejní útvar

  • Až do 1. srpna 2016 existovaly v policii dva centrální útvary na rozplétání nejsofistikovanějšího zločinu: Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
  • Policejní reorganizací a sloučením ÚOKFK a ÚOOZ, jež navrhl tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý a schválil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), vznikla k 1. srpnu 2016 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
  • Do jejího čela byl jmenován jako ředitel Michal Mazánek. Na protest proti reorganizaci naopak od policie odešel šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Ředitel někdejšího ÚOKFK Jaroslav Vild, který změny podporoval, povýšil do funkce náměstka policejního prezidenta.
  • Struktura NCOZ s přibližně tisícovkou policistů se v průběhu tří let měnila. V současnosti je rozdělena na centrální pracoviště a sedm krajských poboček, takzvaných expozitur (České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Olomouc a Ostrava).
  • Odborně je rozdělena do pěti sekcí: pro organizovaný zločin, terorismus a extremismus, závažnou hospodářskou trestnou činnost a korupci, finanční kriminalitu, kybernetickou kriminalitu.
  • Policejní prezident Jan Švejdar vytvořil speciální pracovní komisi, která od začátku letošního roku chystá podklady k reformě systému kriminální policie a vyšetřování v Česku. Do konce roku by měla představit výsledky.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.