Lidovky.cz

Bude moci každý stávkovat proti vládě?

  15:35

Ministr práce Jaromír Drábek připravuje obecný zákon o stávkách, například proti krokům vlády. Odbory jej odmítají. 

foto: © ČTKČeská pozice

Odbory ve čtvrtek vyzvaly vládu, aby přestala připravovat obecný zákon o stávce. Argument předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila zněl: Současný zákon o kolektivním vyjednávání vyhovuje, a není ho proto třeba měnit. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí odborářům nevyhovělo a návrh věcného záměru zákona o stávce pouze vrátilo do připomínkového řízení. Argument ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) zněl: Zastavit práce na novém zákoně o stávkách nelze, protože tato zákonná úprava chybí. Oč v tomto sporu jde?

Kořeny je třeba hledat v loňském „horkém“ červnu. Stručná rekapitulace tehdejších událostí:

  • V pátek 10. června vyhlásily odbory na pondělí 13. června celostátní stávku v dopravě. Požadovaly například stažení zdravotnické reformy, jinou podobu reformy penzí i zachování daňového zvýhodnění benefitů.
  • Týž den vydal městský soud na návrh ministerstva financí předběžné opatření, jímž plánovaný protest proti vládě odborářům zakázal. Odůvodnil to tím, že stávka nebyla ohlášena tři pracovní dny předem. Odboráři sice nesouhlasili s právním výkladem, ale stávku posunuli na 16. června.

A nastala mela. S právem na stávku obecně počítá Listina základních práv a svobod, která však zároveň stanoví, že je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Norma s názvem „zákon o kolektivním vyjednávání“ skutečně existuje, týká se ale pouze stávek zaměřených proti zaměstnavatelům, nikoli stávek zaměřených například proti vládě (právě zákon upravující „ostatní“ stávky dosud chybí). Před rokem se ohledně tohoto tématu neshodli ani právníci oslovení v rámci průzkumu ČESKÉ POZICE Hlas elity.

Stávka v dopravě byla impulsem pro vládu; zaúkolovala Drábkovo ministerstvo, aby připravilo obecný zákon, který by stanovil pravidla i pro stávky, které s kolektivním vyjednáváním nesouvisejí. Zejména proto, aby se při nich „zajistil minimální provoz a snížil se jejich ekonomický dopad“. Odboráři protestovali, že návrh obecného zákona vznikl na politickou objednávku a jeho záměrěm je podobným akcím, jako byla zmíněná stávka v dopravě, zabránit.

Pouze odboráři?

Z věcného záměru obecného zákona o stávkách, který MPSV nyní poslalo znovu do připomínkového řízení (přikládáme ho v příloze PDF), vybíráme několik základních bodů, které jsou v tomto návrhu „doporučeny“:

  • Stávka může být vyhlášena jako krajní prostředek „při uplatňování (ochraně) hospodářských a sociálních zájmů“. (Odůvodnění: Aby se pokryly i takové stávky, které budou protestem proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem a nebudou směřovat primárně proti zaměstnavateli.)
  • Organizátor musí písemně oznámit zaměstnavateli alespoň pět pracovních dnů předem a) důvody a cíle stávky, b) kdy bude stávka zahájena, c) počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznam pracovišť, která nebudou v době stávky plně nebo částečně v provozu. Organizátor je povinen předat zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a to nejpozději 24 hodin před zahájením stávky. (Poznámka: Dosavadní zákon o kolektivním vyjednávání stanovuje lhůtu pro oznámení stávky tři pracovní dny předem a nepožaduje předání jmenného seznamu stávkujících, ale jen jejich počet.)
  • Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace. (Odůvodnění: Vzhledem k odpovědnosti za škodu se neumožňuje organizovat a vyhlašovat stávku entitám bez právní subjektivity, jako například radě zaměstnanců. Dle předkladatelů návrhu „si lze jen těžko představit jinou právnickou osobu, která bude mít vztah k zaměstnavateli, způsobilost jednat se zaměstnavatelem, způsobilost nést právní i ekonomické důsledky stávky, jejím jediným / hlavním předmětem činnosti bude zastupování zaměstnanců, bude moci ovlivňovat průběh a organizaci stávky a nebude fakticky odborovou organizací“.)

Poslední zmíněný bod se nelíbí šéfovi ČMKOS Zavadilovi: „Když to velmi nadnesu, tak v této zemi by mohly stávkovat jenom odbory, a ne nikdo jiný,“ prohlásil Zavadil na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání tripartity. A dodal, že „pak ovšem popíráme to ústavní právo, že právo na stávku má každý“. Což Drábek odmítl s tím, že takové právo rozhodně nepopírá.

Jak nakonec bude zákon o stávkách vypadat, bude ještě výsledkem dalších diskusí (aktuální připomínkové řízení končí posledního července). Na závěr snad jen dvě klíčové pasáže z Listiny základních práv a svobod:

  • „Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.“
  • „Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.“

PS: K politickým stávkám v posledních měsících vyzývají i „neodborové“ subjekty. V pátek mi přišel e-mail od mluvčího Platformy pro přímou demokracii a občanské iniciativy Čas na změny. Ve „Svatoanenské výzvě“, jak se nazývá v předmětu zprávy, mimo jiné stojí:

Vyzýváme českou vládu, prezidenta a obě komory parlamentu, aby s okamžitou platností přistoupili ke snížení svých platů o 30 procent od 1. 1. 2013 tak, jako je tomu ve Francii, a zastavili proces uzákonění narovnání státu s církvemi ve vládní podobě. Pokud k tomuto kroku do 15. 9. 2012 příslušné orgány nedají zelenou, vyzveme všechny občany ČR k časově neomezené generální stávce a blokádě Prahy od 28. 9. 2012 do doby, kdy stávající česká vláda podá demisi!

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.