Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Buddhista před soudem. Uhlobaron Antonio Koláček odmítá mluvit

  14:42
Oděn do tradičních barev tibetských mnichů a v obřadném předklonu s čelem dotýkajícím se země. Tak se připravoval u Městského soudu v Praze na start líčení Antonio (dříve Antonín) Koláček, exmanažer Mostecké uhelné společnosti, kterou stát před téměř dvaceti lety prodal výrazně pod její kupní cenou.

Antonín Koláček si za privatizací Mostecké uhelné stojí. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Téměř dvacet let po privatizaci dolů a čtyři roky po účtování s jejími aktéry ve Švýcarsku se 26. listopadu pustil do kauzy Mostecká uhelná (MUS) i český soud. Šest mužů před ním stojí mimo jiné proto, že podle obžaloby stát při nevýhodném prodeji dolů, který ve svůj prospěch ovlivnili, přišel o 3,2 miliardy korun.

Nejvýraznější postava kauzy, někdejší manažer MUS Antonín Koláček, si před líčením změnil jméno. Souzen je jako Antonio Koláček, což podle jeho slov lépe odpovídá tomu, co nyní prožívá. Avizoval, že nebude u soudu odpovídat na žádné otázky, omezil se na úvodní prohlášení. Novináře upozornil, že se nedávno vrátil z cesty do jižní Ameriky, kde se dostal do kontaktu s peruánskými šamany.

Spolu s ním před soudem stanuli i další exmanažeři MUS Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla. Podle žalobce ovládli MUS tak, že pro nákup podílů použili její vlastní peníze a podvedli stát jakožto menšinového akcionáře. Za podvod a zneužití informací v obchodním styku jim hrozí až desetiletý žalář.

Koláček u soudu prohlásil: „Nejsem žádný zločinec, nikomu jsem neublížil, nikoho jsem nepoškodil.“ Některé kroky při privatizaci mohly podle něj vypadat „spontánně a chaoticky“. Nikdy prý ale důlní společnost netuneloval. Ani další obžalování o žádných nezákonnostech nevědí. „Společnost jsme zachránili před komplikovaným bankrotem, který by měl dramatický a nedozírný dopad na celý mostecký a chomutovský region,“ řekl Petr Kraus.

Šestým obžalovaným je Robert Sýkora, exnáměstek ministra průmyslu ve vládě Miloše Zemana. Odpovídal za podklady pro rozhodování vlády o privatizaci MUS. Kabinet nakonec v srpnu 1999 rozhodl o prodeji minoritního balíku akcií za „pouhých“ 650 milionů korun, ač kupní cena měla být šestinásobná. Sýkora měl dle obžaloby přijmout úplatek.

Švýcaři byli rychlejší

Jako první vstoupili do vyšetřování tunelářské kauzy okolo MUS už v roce 2005 švýcarští vyšetřovatelé. Nad dvěma exmanažery dokonce loni vynesl tamní nejvyšší soud finální verdikt. Za praní špinavých peněz si má Koláček ve Švýcarsku odpykat nepodmíněný trest 52 měsíců za mřížemi, Kraus 36 měsíců.

Jako první vstoupili do vyšetřování tunelářské kauzy okolo MUS už v roce 2005 švýcarští vyšetřovatelé. Nad dvěma exmanažery dokonce loni vynesl tamní nejvyšší soud finální verdikt.

Koláček se ale dohodl na oddálení nástupu do výkonu trestu až na květen příštího roku, právě proto, aby se mohl zúčastnit procesu v Česku. Věří totiž, že se konečně složitý případ vysvětlí. V případě Klimeckého, Diviše a Čmejly bude švýcarský prvoinstanční soud znovu rozhodovat o výši trestů. Speciálně na uložené tresty se u soudu ptala i předsedkyně senátu Silvie Slepičková.

Alpský stát také zkonfiskoval obří majetky aktérů. Na jejich švýcarských kontech zadržel v přepočtu více než 13 miliard korun.

Pozdě, ale přece

Podle zásad trestního práva by nikdo neměl být trestán dvakrát v téže věci. Právě na to upozorňoval i jeden z obžalovaných. „Česká justice započala proces pouze z formálních důvodů, nástup do výkonu trestu ve Švýcarsku bude znamenat důvod pro jeho okamžité zastavení,“ prohlásil Kraus s tím, že česká obžaloba je v podstatně totožná s tou ve Švýcarsku.

Trestní řízení v Česku je podle Koláčka výsledkem tlaku, který vyvolala někdejší vládní strana Věci veřejné. Ta byla součástí koalice ODS a TOP 09 v letech 2010 až 2012. Mnoho let předtím totiž český stát ve věci MUS neuplatňoval nárok na náhradu škody.

Trestní řízení v Česku je podle Koláčka výsledkem tlaku, který vyvolala někdejší vládní strana Věci veřejné. Ta byla součástí koalice ODS a TOP 09 v letech 2010 až 2012. Mnoho let předtím totiž český stát ve věci MUS neuplatňoval nárok na náhradu škody.

Původně byl výčet stíhaných v kauze bohatší o dvě jména. Mezi exmanažery MUS figuroval i Luboš Měkota, který však v březnu 2013 zemřel.

Dalším byl lobbista a zbrojař Pavel Musela. Poté, co v roce 2008 za dosud neobjasněných okolností spadl z posedu, se ale jeho zdravotní stav zkomplikoval a žalobce předloni jeho stíhání přerušil.

Obžalovaní v české kauze MUS

Antonio Koláček (59), zřejmě nejvlivnější manažer Mostecké uhelné a bývalý generální ředitel Appian Group, která MUS ovládla. Za praní špinavých peněz v této kauze dostal ve Švýcarsku 52 měsíců vězení. Tamní justice ho loni uznala vinným také z podvodu a porušování povinnosti při správě cizího majetku. V posledních letech se věnuje duchovním cvičením a buddhismu. Mimo jiné založil centrum pro osobní rozvoj Maitrea.

Petr Kraus (52) si od švýcarského soudu vyslechl ortel ve výši 16 měsíců odnětí svobody. Počátkem 90. let s Koláčkem založil společnost Newton Financial Management Group, která stála na počátku skupování akcií Mostecké uhelné. „My jsme MUS zachránili, je respektovanou firmou s dobrými vyhlídkami a zaměstnává tisíce lidí,“ uvedl k privatizaci MUS Kraus.

Marek Čmejla (50) Muzikant a baskytarista skupiny Všichni Svatí původně vystudoval kybernetiku na pražském ČVUT. Pohyboval se ve firmách Newton Financial Management Group i Appian. Za podvod a praní špinavých peněz v souvislosti s nákupem akcií Mostecké uhelné společnosti mu švýcarský soud zatím nepravomocně udělil čtyři roky vězení.

Oldřich Klimecký (78) někdejší generální ředitel a člen dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti. Seděl i v dozorčí radě Appian Group. Byl rovněž zastupitel ODS v Mostě a Ústeckém kraji. Švýcarská justice ho nepravomocně odsoudila na 37 měsíců. V rámci českého trestního řízení má obstavený majetek i část starobního důchodu.

Jiří Diviš (62) koncem 70. let emigroval do Švýcarska, kde vystudoval práva. Z mládí se ale znal s Koláčkem. Později se stal jeho poradcem. Působil jako člen dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti. V roce 2003 spolu s Čmejlou řídil strategický vstup Appian Group do Škody Plzeň. Za kauzu MUS dostal ve Švýcarsku 46 měsíců – zatím nepravomocně.

Robert Sýkora (54) Jako jediný nebyl souzen ve Švýcarsku. Čelí však obžalobě v Česku. Jde o vedlejší větev kauzy MUS. Státní zástupce má za to, že jako náměstek ministra průmyslu a obchodu přijal třímilionový úplatek. Při privatizaci MUS měl na starosti zpracování podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji akcií. Údajný úplatek měl na účet jeho otce zaslat lobbista a zbrojař Pavel Musela, který byl původně rovněž obviněn. Sýkora před soudem odmítl vypovídat.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 27. listopadu 2018.

Autor: