Bezpečnostní informační služba (BIS) nedostatečně monitorovala činnost soukromé bezpečnostní agentury ABL, tvrdí předseda branně bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD). „Je to těžké opominutí. Dříve měla BIS bezpečnostní agentury ve svém zájmu. Pak to zřejmě opustila. Jeden čas se to dělalo kvůli podezření, že si je zakládají bývalí estébáci,“ řekl ČESKÉ POZICI Bublan, který též v minulosti působil jako ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky) a jako ministr vnitra.
Je pravda, že si lze jen stěží představit, že by například americká CIA či FBI nesbírala průběžné informace o podnikání nechvalně známé privátní bezpečnostní služby Blackwater. Mluvčí BIS Jan Šubert – podle očekávání – na dotaz ČESKÉ POZICE odmítl, že by služba selhala. BIS podle Šuberta jednala vždy v intencích zákona a příslušné instituce o všem nezbytném informovala.
Přiznaná korupce
Otázka možného selhání BIS je aktuální s přihlédnutím k informacím, které v pátek publikoval deník MF Dnes. Bárta údajně systematicky využíval svého podnikání k politickým cílům, a naopak. Kvůli zefektivnění svého byznysu a maximalizaci vlivu sledoval klienty a politiky a do interního dokumentu firmy vložil zmínku o nezbytnosti korupčního chování.
„Je třeba si přiznat, jak se chováme – například děláme maximum pro minimalizaci daňové zátěže, korumpujeme, podporujeme protekcionismus,“ citovala MF Dnes Bártovu vizi agentury v dokumentu Strategie 2009–2014. Bárta dnes kvůli korupčnímu skandálu, jenž dostal do nezáviděníhodné situace prakticky všechny soukromé detektivní a bezpečnostní agentury, rezignoval na funkci ministra dopravy.
Horší než za Hitlera
„Je těžké určit, kdo je konkrétně odpovědný za to, že soukromá bezpečnostní agentura schraňovala informace pro svou budoucí politickou činnost. Pravdou však je, že pravicové strany nechtěly ošetřit fungování bezpečnostních agentur zákonem,“ uvedl pro ČESKOU POZICI exministr vnitra Bublan.
Nic horšího než udělal stát, nemůže udělat ani Vít Bárta
Existují názory, že legislativní novinky týkající se činnosti bezpečnostních agentur jejich práci problematizují. Na legislativní vakuum si stěžuje Jiří Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb: „Naši úředníci vyhlášením zákona č. 155/2010 o snížení administrativní zátěže podnikatelů naprosto zakázali soukromé bezpečnostní agentury. Ty v podstatě právně neexistují. Dle zákona nejsme hodní toho, abychom byli popsaní. Řekněte mi, kdo může udělat něco horšího, než co tím způsobil stát. Nic horšího nemůže udělat ani Vít Bárta,“ uvedl Kameník. Bezpečnostní komunita deset let žádá, aby byl přijat speciální zákon o bezpečnostních agenturách. O této situaci Kameník dokonce prohlásil: „Je to horší než za Hitlera. Ten alespoň vyhlásil stanné právo.“ K Bártovu případu pak uvedl, že v Česku může každý občan sledovat jiného občana. A pokud to stát neupraví, nesmí se divit, že si subjekty na trhu věci vysvětlí po svém.
Smrtelné nebezpečí
Bárta už v minulosti přiznal, že ABL sledovala politiky ODS na Praze 11. Podle mínění agenta tajné služby, který z pochopitelných důvodů nechce být jmenován, ovšem není problémem vlastní sledování osob. Mnohem závažnější je, že Bárta disponoval dokumenty a databází ABL i poté, co ukončil podnikání a stal se ministrem. To se potvrdilo ve čtvrtek, kdy se na veřejnosti objevilo „kompro“ na Jiřího Paroubka.
Jak je možné, že tajné služby a zejména premiér Petr Nečas z praktik ABL nevyvodili, že byznysmen-politik Vít Bárta představuje pro reformní kabinet boje s korupcí smrtelné nebezpečí? Jedna z možných odpovědí souvisí s trefnou poznámkou již citovaného agenta: Pokud Petr Nečas dvacet let usiloval o funkci premiéra a připravoval se na ni, chce v ní chvíli pobýt.
