Ztraceno v překladu je nejenom názvem známého filmu, ale i sloganem, který přiléhá na chaos, který se minulý týden vytvořil kolem toho, jestli Brusel pozastaví proplácení dotací celé České republice, nebo jen žádostem od firem z holdingu Agrofert. Mlhu pomohlo rozehnat až upřesnění mluvčí zodpovědného eurokomisaře Günthera Oettingera, která upřesnila, že v klatbě je pouze Agrofert. Řada otázek ale přetrvává – a ještě bude –, dokud Evropská komise definitivně nerozhodne, jak se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) naloží. Sestavili jsme přehled známých a neznámých v kauze zpochybnění dotací.
1. Jakých peněz se spor týká?
Prozatím výhradně nasmlouvaných i budoucích dotací pro firmy v holdingu Agrofert, a to pouze z kohezních a strukturálních fondů (nejznámější forma dotací, kdy žadatel předkládá projekt, na podporu nemá automaticky nárok, musí prokázat, že jeho žádost splňuje kritéria – pozn. red.). Unijní právníci, jejichž expertní stanovisko nynější kauzu spustilo naplno, ale upozorňují, že by nebylo od věci prozkoumat i třeba přímé zemědělské dotace, které každý hospodář dostává na hektar obdělávané půdy.
2. Proč se to děje?
Loni v lednu poslanci schválili takzvaný lex Babiš, který měl za cíl odloučit byznysové zájmy dotyčného od jeho politických možností. Babiš na to konto vložil holding Agrofert do dvou svěřenských fondů, u nichž je jediným obmyšleným – to znamená, že mu plynou peníze. Řízení mají na starosti dlouholetí podnikoví právníci. Letos v srpnu se ale zpřísnila evropská legislativa, a domácí řešení už podle všeho nepostačuje. Unijní právníci uvádějí, že Babiš je ve střetu zájmů, protože jako jediný obmyšlený má logický zájem, aby se Agrofertu dařilo, a jako premiér má pozici, aby se jeho přání naplňovala, i když sám dotace přímo neadministruje.
3. Kdo to zaplatí?
Loni v lednu poslanci schválili takzvaný lex Babiš, který měl za cíl odloučit byznysové zájmy dotyčného od jeho politických možností. Babiš na to konto vložil holding Agrofert do dvou svěřenských fondů, u nichž je jediným obmyšleným – to znamená, že mu plynou peníze. Řízení mají na starosti dlouholetí podnikoví právníci. Letos v srpnu se ale zpřísnila evropská legislativa, a domácí řešení už podle všeho nepostačuje. |
Evropský parlament schválil ve čtvrtek usnesení, ve kterém Komisi vyzývá, aby platby pro Agrofert pozastavila. Zákonodárci se vlamují do otevřených dveří. Komisař Oettinger už oznámil, že přesně tohle se již stalo, a české ministerstvo financí přidalo ohlášení, že do vyřešení situace nebude posílat do Bruselu k proplacení žádné faktury související se žádostmi od Agrofertu.
Horší zprávou je, že každý podpořený projekt, v jakékoli členské zemi a vůči jakékoli firmě, se nejprve předfinancuje ze státního rozpočtu. Až když je hotovo a ministerstvo financí má pohromadě větší balík faktur k proplacení, odesílá je do Bruselu a Unie vždycky refunduje výdaje až zpětně. To znamená, že v tuto chvíli jdou výdaje na podpořené projekty Agrofertu na vrub české kasy a daňových poplatníků, přičemž není jasné, jestli bude Unie někdy ochotná je proplatit.
4. O kolik jde peněz?
Nelze říci. Zodpovědná ministerstva, tedy finance a místní rozvoj, stejně jako Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), nic bližšího nekomentují, dokud neskončí bruselská prověrka a Evropská komise nerozhodne o postupu.
Nicméně SZIF uvedl, že od 2. srpna, kdy se zpřísnila unijní regule o střetu zájmů, „nebyl Agrofertu proplacen žádný projekt z Programu rozvoje venkova“.
Ministerstvo financí na dotaz LN uvedlo aspoň částečné zpřesnění: „Zatím se jednalo o jeden projekt s evropským spolufinancováním ve výši asi 2,9 milionu korun. Ovšem nemůžeme předjímat počet projektů ani objem prostředků, které tím budou dotčeny do budoucna. To závisí čistě na objemu schválených dotací ze strany poskytovatelů, kteří jsou zároveň zodpovědní za posouzení případného střetu zájmů a proplácení dotací jednotlivým příjemcům.“
Ministerstvo financí o penězích z operačních programů nerozhoduje, žádný pod sebou nemá. Pod jeho hlavičkou ale funguje takzvaná certifikační autorita. To znamená, že u něj jiné resorty uplatňují finanční nároky na projekty, které jejich komise vybraly ke spolufinancování z Unie.
5. Kdo dotace zkontroluje?
Od 14. do 18. ledna budou v Praze pobývat bruselští auditoři, kteří přijedou osobně zkontrolovat, jak se tu věci mají. Obecně mají odpovědět na dvě otázky: jsou finanční zájmy EU ohrožené střetem se zájmy šéfa české vlády a naplnil se někdy tento střet?
Od 14. do 18. ledna budou v Praze pobývat bruselští auditoři, kteří přijedou osobně zkontrolovat, jak se tu věci mají. Obecně mají odpovědět na dvě otázky: jsou finanční zájmy EU ohrožené střetem se zájmy šéfa české vlády a naplnil se někdy tento střet? |
Druhá odpověď vyžaduje kalkulačku, kontroloři by měli spočítat, kolik peněz přesně a za jak dlouhé období Brusel Česku případně neuhradí. „V souvislosti s údajným střetem zájmu holdingu Agrofert informujeme, že SZIF obdržel 11. prosince oznámení o konání auditní mise. Předmětem šetření bude kontrola schválených nebo již proplacených projektů z Programu rozvoje venkova počínaje rokem 2012 a dále výdajů vztahujících se k finančním rokům 2017, 2018 a 2019. Hlavní důraz v tomto šetření bude kladem na opatření k prevenci střetu zájmů,“ upřesnila ve čtvrtek Vladimíra Nováková, mluvčí státního fondu.
To znamená, že auditoři se nebudou zaobírat pouze obdobím zhruba půl roku, kdy platí přísnější metr na střet zájmů, ale ponoří se i několik let do minulosti. Výše případné korekce tak není možné ani odhadovat. Komisař Oettinger by rád informoval Evropský parlament o výsledcích a závěrech do konce ledna.
6. Jak z toho ven?
Finální rozhodnutí je na Evropské komisi, ale unijní právníci nastiňují tři možné varianty. Zaprvé: Babiš i jeho rodina zpřetrhají vazby s holdingem, respektive svěřenskými fondy. Jako vyhovující experti uvádějí založení takzvaného slepého trustu. To je uspořádání, kdy by měl celý Babišův majetek na starosti nezávislý správce, například privátní banka. Premiér by dál inkasoval peníze, ale neměl by tušení, co se s podnikem děje – jestli se správce rozhodl něco prodat, koupit, sloučit nebo přeskupit.
Třetí variantou pak je, že Agrofert se zřekne bruselských subvencí a vystačí si bez dotací. To by znamenalo velký zásah do byznysu holdingu, zvláště kdyby nakonec restrikce dopadla i na přímé zemědělské platby za hektar půdy. |
Druhá možnost je, že se Babiš vzdá vlivové politické role. V případě předsedy vlády podle právníků neexistuje soubor ochranných opatření, který by mohl zaručit, že jeho střet zájmů poleví – je vhodné dodat, že právníci nenaznačují, že by Babiš někdy své politické síly ve prospěch Agrofertu zneužil; porušením pravidel je už to, že se v permanentní kolizi zájmů nachází. Jako příklad vhodné vládní pozice, kde by podezření odpadlo, analýza uvádí ministerstvo kultury.
Třetí variantou pak je, že Agrofert se zřekne bruselských subvencí a vystačí si bez dotací. To by znamenalo velký zásah do byznysu holdingu, zvláště kdyby nakonec restrikce dopadla i na přímé zemědělské platby za hektar půdy.
7. Co na to říkají Češi?
Premiér považuje projednávání svých problémů opět za cílenou kampaň, tentokrát časovanou do období diskusí ohledně budoucího unijního rozpočtu a anticipující květnové volby do europarlamentu. „Moje reakce není žádná, já s Agrofertem nemám nic společného,“ uvedl ve čtvrtek.
Vláda v čele s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem, za ANO, vypracovala zevrubnou analýzu, v jejímž závěru stojí, že politicko-majetkové uspořádání kolem Babiše neodporuje českým zákonům. To skutečně neodporuje, ale to, oč jde, je soulad s novými evropskými pravidly. |
Za Česko s unijními institucemi komunikuje hlavně ministerstvo pro místní rozvoj, pod něž spadá střechový dozor nad dotacemi, a ministerstvo financí. Prozatímní odpovědi české strany Evropskou komisi podle všeho důvěrou a uspokojením nenaplnily – vzhledem k tomu, že Brusel posílá svoje auditory. Je to pravděpodobně – vedle toho, že oba resorty řídí nominanti hnutí ANO – způsobeno i tím, že Česko dosud neodpovídalo Unii na to, nač bylo dotazované.
Vláda v čele s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem, také za ANO, vypracovala zevrubnou analýzu, v jejímž závěru stojí, že politicko-majetkové uspořádání kolem Babiše neodporuje českým zákonům. To skutečně neodporuje, ale to, oč jde, je soulad s novými evropskými pravidly. Česká republika nemá na vybranou, jestli se jim přizpůsobí – musí.
Opozice na konto nynějších problémů opakuje svůj požadavek na zahájení Babišova politického důchodu. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ohlásil, že dotační krizí se bude vláda zaobírat v pondělí a že za stěžejní považuje, aby restrikce nedopadly na celou republiku, respektive na jiné žadatele než ty z holdingu.
