Sen brněnských vědců se začíná naplňovat. Velkolepě koncipovaný Středoevropský technologický institut (CEITEC) za celkem 5,3 miliardy korun, z nějž se má stát chlouba české vědy, je podle informací ČESKÉ POZICE ve finální schvalovací fázi. Ve středu 10. května završil všechna kola posuzování v Bruselu a doputoval k eurokomisaři pro regionální politiku Johannesi Hahnovi, jehož podpis je posledním krokem k rozhodnutí Evropské komise. Další postup závisí na ministerstvu školství, jež evropské fondy administruje.
Očekávání jsou od druhého nejdražšího projektu a jeho úspěchu maximální.„Projekt je v kabinetu komisaře a my očekáváme podpis rozhodnutí o poskytnutí dotace v horizontu týdnů,“ řekl ČESKÉ POZICI Jakub Hodinář, 1. náměstek ministra školství zodpovědný za evropské fondy. „Jelikož je CEITEC objemem požadovaných prostředků druhým největším, jsou naše očekávání od projektu a jeho úspěchu maximální,“ doplnil Hodinář.
Už bylo na čase! Takzvaně velké výzkumné projekty, jichž je šest a první z nich – megalaser ELI – byl schválen teprve nedávno, se dostávají do skluzu oproti původnímu harmonogramu; nejen kvůli personální politice ministra Josefa Dobeše (VV). Výjimkou není ani multioborový CEITEC, který se má věnovat jak živým (biologie, genomika, proteomika), tak neživým vědám typu nanotechnologií a pokročilých materiálů. Výhledově by v Brně měly vznikat inovativní nápady: i květiny lapající nečistoty, nové léky, samočistící nátěry, robotičtí chirurgové nebo antény implantované do živých organismů.
Co bude po schválení Evropskou komisí následovat? „Vyhlásíme výběrové řízení na pozice výkonného a vědeckého ředitele, které organizuje ministerstvo. Předpokládáme, že jejich angažmá započne začátkem roku 2012,“ říká mluvčí projektu Petra Střítecká. Následovat bude též výběrové řízení na dodavatele staveb, které se budou nacházet v lokalitách areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem a v kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Výstavba má být hotova v roce 2014.
Letos jen půlka vybavení
A začnou nákupy přístrojů. I ty zasáhlo zdržení. „Opožděný podpis rozhodnutí má určitý vliv na počet nakupovaných přístrojů. Původním plánem na rok 2011 bylo pořízení 274 přístrojů za zhruba 700 milionů korun bez daně, ale stihne se jich nakoupit asi jen polovina,“ sdělil ČESKÉ POZICI ředitel Tomáš Hruda. Z téhož důvodu se také posunuly některé výzkumné aktivity, zejména ty, jež jsou navázány na novou infrastrukturu. „Předpokládali jsme, že CEITEC poběží v režimu realizační fáze již od začátku roku 2011. Posunutí schválení tak znamená ekvivalentní posun v realizaci, obecně tak došlo k asi půlročnímu posunu,” doplňuje Hruda.
Odborníci, experti z vládního poradního sboru NERV či nebrněnští vědci mají o vznikajících supercentrech pod Špilberkem pochybnosti. Opakovaně upozorňují na možné potíže s financováním těchto vědeckých komplexů (roční provoz centra CEITEC vyjde na 600 milionů) a bojí se též o jejich personální jištění. Jihomoravský kraj, do nějž z Bruselu zamíří takřka dvacet miliard „výzkumných“ korun, obavy mírní; prý má Regionální inovační strategii (RIS) a k lákání elitních vědců slouží i program SoMoPro, o němž jsme detailně psali. Brno se již nyní nachází na hranici padesátky nejinovativnějších regionů EU.
Pokukování po Heidelbergu
„Naším cílem kolem roku 2020 je první dvacítka. Mohli bychom patřit k regionům typu Heidelbergu nebo Göteborgu,“ řekl časopisu Týden ředitel Miloš Šifalda, který vede Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, jehož cílem je právě lákání mozků ze zahraničí.
CEITEC už má mezinárodní vědeckou radu s pěticí kapacit.Středisko CEITEC má již dle informací ČESKÉ POZICE obsazenu Mezinárodní vědeckou radu, kterou tvoří pět významných představitelů zahraničních vědeckých institutů. Členem Koordinační rady, jež bude nejvyšším orgánem střediska, je například profesor Gustaaf Borghs z Katholieke Universiteit Leuven. Rada poprvé zasedne 20. až 21. června, kde budou stanoveny strategie centra.
„Již nyní je dohodnut příchod šestnácti špičkových vědeckých pracovníků ze zahraničí, zejména z Evropy a USA, v drtivé většině nastoupí na klíčové pozice šéfů výzkumných skupin,“ říká Hruda. „Jednacím jazykem celého centra bude angličtina, což platí i o všech dokumentech, článcích nebo dizertacích,“ řekl loni týdeníku Euro profesor Jaroslav Koča, jenž řídí oblast věd o živé přírodě. Pro experty jsou připraveny na české poměry luxusní platy, jak ČESKÁ POZICE detailně informovala.
Výzkumné programy:
- Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie
- Pokročilé materiály
- Strukturní biologie
- Genomika a proteomika rostlinných systémů
- Molekulární medicína
- Výzkum mozku a lidské mysli
- Molekulární veterinární medicína
Brněnští vědci věří, že si na provoz svými mozky vydělají. „Příjem půjde ze smluvního výzkumu, využití infrastruktury a technologických služeb i z mezinárodních grantů. Vědou na sebe vyděláme 100 procent, jinak to nelze,“ říká ředitel Hruda, jenž dříve šéfoval agentuře CzechInvest. Ta aktivity také podporuje a očekává spolupráci globálních firem. Již nyní má CEITEC přísliby spolupráce od 200 komerčních partnerů a výzkumných institucí.
Vzniká metropole inovací?
„Zahraniční granty již v současné době dojednáváme, některé již byly (ještě před schválením) podepsány. Unikátní je u nás i systém takzvaných sdílených laboratoří, v jehož rámci budou prostory a prvotřídní technologie zpřístupněny nejen vědcům střediska a celého Česka, ale budou sloužit i komerčním subjektům,“ doplňuje Střítecká. Sdílené laboratoře nabídnou kapacity pro více než 1200 studentů a 600 výzkumníků. V plánu jsou i doktorská studia.
Na projektu se podílejí čtyři brněnské vysoké školy – Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita i Veterinární a farmaceutická univerzita – a jeden ústav Akademie věd ČR. Všichni společně věří, že skutečně vznikne nadregionální centrum evropské důležitosti, které přispěje ke vnímání Brna jakožto města vzdělanosti a inovací.
Aspirace jsou obrovské. Ředitel Hruda říká: „Chceme být plně srovnatelní s předními světovými institucemi. Vytvoříme centrum excelentní vědy, jehož výsledky budou přispívat ke zlepšování kvality života a zdraví člověka.“ Zvládne to Brno?
