Britská výzva vědcům: Uberte pokusů na zvířatech

Britská vláda představila plán 3R, který počítá s ráznou redukcí laboratorních zvířat. Podobný trend se dá očekávat v USA i jinde.

Kolik je hodně? Vědci se zdráhají uvést cílové počty pokusných zvířat. Na snímku opice v moskevské laboratoři, kde jsou testovány dopady vesmírného pobytu na organismus. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kolik je hodně? Vědci se zdráhají uvést cílové počty pokusných zvířat. Na snímku opice v moskevské laboratoři, kde jsou testovány dopady vesmírného pobytu na organismus. | foto: © ReutersČeská pozice
Kolik je hodně? Vědci se zdráhají uvést cílové počty pokusných zvířat. Na snímku opice v moskevské laboratoři, kde jsou testovány dopady vesmírného pobytu na organismus.

Skupinka rebelů vtrhne do zoologických zahrad i laboratoří a osvobodí zajatá, případně týraná zvířata. Městem pak pobíhají tygři, žirafy i opice. Taková je zdánlivá zápletka kultovního sci-fi filmu 12 opic, jenž se zabývá šířením viru, který vyhubí lidstvo...

Téma využívání (a zneužívání) živočichů k pokusům neřeší jen umělci, aktivisté a bojovníci za práva zvířat, ale i vědci. Klíčová událost se stala před pár dny ve Velké Británii: David Willetts, státní tajemník pro univerzity a vědu, prohlásil, že vláda je „absolutně odhodlána“ prosadit iniciativu takzvaných 3R, která spočívá v redukci, relokaci a rekultivaci užívání zvířat na vědecké pokusy. Nejde však o pouhé početní snižování, plán nebyl určen, ale o to, aby „vědecká komunita dělala maximum pro snížení a nahrazení užívaných živočichů“. O Willettsově vyjádření informoval časopis Nature; zprávu vydal jako „breaking news“.

Jde totiž o velké téma, věc značného dopadu. Mezi čtyři hlavní vědecké události, jež máme v roce 2014 sledovat, zařadil magazín Science loučení se s šimpanzy v amerických laboratořích National Institutes of Health. Z původních 360 opic zůstane asi jen padesát, výrazně se omezí podpůrné části výzkumu na lidoopech. Šimpanzi se dostali na seznam ohrožených druhů, pokusy na nich nemusejí být ani povoleny. V prosinci dokonce jedna bojůvka, která se překvapivě nejmenuje Armáda 12 opic, nýbrž Nonhuman Rights Project, spustila kampaň, jejímž cílem je přiznat šimpanzům status osob a všechny osvobodit...

Do statistik nejsou započítávána laboratorně vyšlechtěná GMO zvířata, která se počítají jako „procedury“...Vědecké pokusy na němých tvářích byly ve Velké Británii nejmasivnější v sedmdesátých letech, kdy jich proběhlo ročně 5,5 milionu. V roce 2000 číslo kleslo na 2,5 milionu, pro rok 2012 vyskočilo na více než čtyři miliony. Nyní se tématem zabývá londýnské Národní centrum 3R (NC3R); doporučuje sdílení dat mezi výzkumníky na zvířatech, aby se zamezilo zbytečným duplicitám, i nové technologie, které pokusy mohou nahradit.

Podle Normana Bakera, státního tajemníka na ministerstvu vnitra, nedělá žádná země světa v tomto ohledu více nežli Velká Británie. I tak vládní prohlášení zkritizovaly neziskové organizace. Třeba Fond pro nahrazení zvířat v lékařských experimentech (FRAME) sdělil své rozladění nad neurčením nějakých konkrétních cílů, jichž se má v jistém čase dosáhnout. Vědní šéfporadce Mark Walport upozornil, že do statistik nejsou započítávána laboratorně vyšlechtěná geneticky modifikovaná zvířata, která se počítají jako „procedury“.

Debata o zvířecí duši...

Sami vědci jsou si prý etických závazků vědomi, snaží se experimenty provádět co nejmravněji. Jsou ale potřebné. Například po loňských protestech aktivistů vyšla v italském Miláně do ulic skupina 300 vědců a studentů, kteří upozorňovali na nezbytnost experimentů v biomedicínském a klinickém výzkumu. Instituce by mohly být otevřenější, výzkum odmytizovat a ukazovat, jak probíhá.

Kritika využívání pokusných zvířat je vedena z mnoha pozic. V roce 1993 vydal německý (suspendovaný) teolog Eugen Drewermann esej O nesmrtelnosti zvířat s podtitulem Naděje pro trpící stvoření (česky 1998), ve které se zabývá tezí, že vše živé – tedy i živočišstvo – má božskou duši. Přemýšlí o nesmrtelnosti duše zvířat, jimž ji upíráme. Dříve se myslívalo, že ani ženy nemají duši. Myslilo se také, že duši nemají ani „negři“, a lze je proto využívat a prodávat jako věci. Drewermann se ptá: Bude jednou duše přiznána i zvířatům?

Za jejich práva bojoval i kontroverzní Peter Singer, jenž roku 1975 vydal knihu Osvobození zvířat (česky 2001). Ve své obhajobě zvířecích práv hovoří o utrpení „němých“ tváří na jatkách, v laboratořích či kotcích. Filozof Erazim Kohák v české předmluvě napsal: „Všechno, co konáme ve vztahu k mimolidským bližním, potřebujeme zdůvodnit stejně, jako kdybychom to dělali člověku. Neexistuje žádné jenom, žádné jenom zvíře.“