Lidovky.cz

Británie po volbách:Ekonomický kurz se možná dramaticky změní

USA

  13:57
Ekonomické vyhlídky Velké Británie jsou poměrně dobré. To ale neznamená, že v příštích několika letech bude na Britských ostrovech blahobyt. Staronový premiér David Cameron totiž musí po vítězství své konzervativní strany ve volbách v příštích dvou letech vyjednat výjimky v členských smlouvách Evropské unie a uklidnit nacionalisty.

Britští konzervativci zvítězli v parlamentních volbách. David Cameron mohl slavit. foto: Reuters

David Cameron dosáhl ve čtvrtek 7. května nevídaného volebního výsledku. Nejen obhájil premiérské křeslo, ale i posílil britské konzervativce natolik, že ve vládě nepotřebují koaličního partnera. Jeho vítězství lze přičíst dvěma faktorům – skvělému výkonu ekonomiky, jímž odrazil útok zleva, a euroskeptickým slibům, kterými odrazil útok zprava.

Britské ekonomice se v současnosti daří. Velká Británie prošla krizovým obdobím mnohem lépe než kontinentální ekonomiky, protože ji nesvazovala společná měna euro a měla určitý manévrovací prostor.

Pracovní trh, růst mezd a inflace

Pracovní trh je jednou z oblastí, která pomohla současné vládě obhájit mandát. Podle institutu ILO se zaměstnanost v Británii v roce 2014 zvýšila o pozoruhodná 2,3 procenta, což běžní Britové pociťují na vlastní kůži. Letos a příští rok sice nemá růst zaměstnanosti přesáhnout 1,5 procenta, ale stále je znát pozitivní trend.

Podle institutu ILO se zaměstnanost v Británii v roce 2014 zvýšila o pozoruhodná 2,3 procenta, což běžní Britové pociťují na vlastní kůži

Růst mezd zaostává za růstem zaměstnanosti a pozitivní trend teprve začíná nabírat tempo. Navzdory tomu voliči zaznamenali rozvoj ekonomiky. Navíc existuje prostor pro další růst, neboť produktivita práce se dosud nedostala na předkrizovou úroveň, což bude poskytovat společnostem prostředky pro nárůst mezd.

Inflace se v současnosti pohybuje okolo nuly, což především způsobil pokles cen ropy a potravin, protože hlavní obchodní řetězce vedou cenovou válku. Navíc je jádrová inflace na úrovni jednoho procenta, což potvrzuje celkovou cenovou stabilitu. Deflační obava není oprávněná, neboť zastavení růstu cen kvůli ceně ropy kompenzuje pokles cen vstupů ve výrobě – hovoří se o více než desetiprocentním poklesu cen, a tudíž stimulu. V příštích dvou letech ale nelze očekávat, že by inflace přesáhla dvě procenta, což je cíl centrální banky Bank of England.

Obchod a platební bilance

K dalším významným ekonomickým ukazatelům patří obchodní investice. V nich se projevil propad cen ropy, neboť důležitým investičním terčem mnoha britských společností jsou ropné projekty v Severním moři, které tvoří úctyhodných sedm procent všech kapitálových nákladů.

Vedle toho nízkou cenu ropy považuje široká ekonomika za daňový stimul, a tudíž existuje i pozitivní efekt – pozvolna je hromaděna hotovost a společnosti vnímají potřebu normálního režimu. Ten se po krizi změnil, a tudíž byla vyšší frekvence odkupu akcií i dluhopisů hotovostí, kterou společnosti vydělaly a již používají na rozvoj.

Obchod a platební bilance se loni nevyvíjely příliš dobře. Deficit běžného účtu v roce 2014 činil 5,5 procenta HDP – nejvyšší od chvíle, kdy se začal oficiálně sledovat.

Obchod a platební bilance se loni nevyvíjely příliš dobře. Deficit běžného účtu v roce 2014 činil 5,5 procenta HDP – nejvyšší od chvíle, kdy se začal oficiálně sledovat. Z velké části jde o důsledek nižších výnosů zahraničních investic vzhledem k výnosu těch zahraničních v Británii, a tudíž s prudkým nárůstem deficitu na primárním účtu.

Spojíme-li však tento nepříznivý údaj s tím, že letos a v příštím roce lze očekávat ekonomické zlepšení celé Evropské unie i posílení USA, deficit bude nejpozději do dvou let korigován. Vedle toho nese vinu i téměř nulový růst exportu, který se však, jak naznačuje mnoho průzkumů mezi obchodníky, letos výrazně zvýší a měl by překonat očekávaný světový průměr.

Snížení státního dluhu

Pokud jde o fiskální politiku, nová vláda zřejmě bude pokračovat v mírných úsporných opatřeních, tedy preferovat snížení státního dluhu. Z hlediska fiskálních puritánů bylo znovuzvolení Davida Camerona tím nejlepším výsledkem. Cílem současné vlády bylo snížit schodek rozpočtu, na což sázela opoziční Labouristická strana a doufala v negativní dopad na reálnou ekonomiku.

Nová britská vláda zřejmě bude pokračovat v mírných úsporných opatřeních, tedy preferovat snížení státního dluhu

Ekonomické vyhlídky Británie jsou tedy poměrně dobré. Nelze se proto divit, že premiér Cameron obhájil svůj post a Britové mu dali silnější mandát. To ale neznamená, že v příštích několika letech bude na Britských ostrovech blahobyt. Na Camerona totiž čeká několik problémů, které mohou dramaticky změnit nejen ekonomický kurz země.

Příznivá ekonomická situace by na první pohled nemusela vyvolávat potřebu dramatických rozhodnutí. To ale neplatí pro konzervativce, protože svůj program založili na otázkách, jako je především setrvání v EU a přistěhovalectví, a zanechali otevřené rány, například skotskou nezávislost a mezinárodní marginalizaci země.

Otázka setrvání v EU

Nejpalčivější a potenciálně neproblematičtější je pro novou vládu otázka setrvání Británie v EU, o čemž Cameron slíbil uspořádat referendum – pravděpodobně v roce 2017 –, protože protievropské téma bylo hlavní pro stranu UKIP. Ta začala apelovat na britský nacionalismus, čímž brala konzervativcům vítr z plachet.

Slib referenda byl pouhým populistickým protitahem v boji s radikalizující se politickou konkurencí. S nadsázkou lze říct, že navzdory dobrým ekonomickým vyhlídkám je před Cameron jedno z nejtěžších dvouletých období v poválečné éře, které si však sám vytvořil.

Nejpalčivější a potenciálně neproblematičtější je pro novou vládu otázka setrvání Británie v EU, o čemž Cameron slíbil uspořádat referendum

Vrcholní představitelé byznysu a politiky se domnívají, že současná EU má příliš mnoho problémů, a proto je třeba znovu vyjednat podmínky britského členství. Cameron má dlouhý a podrobný seznam požadavků – od ukončení volného pohybu osob až po odstoupení britských firem z evropské sociální legislativy.

Britští konzervativci jsou citliví na jakoukoli, byť slovní integraci. Vedle toho hodlají bránit speciální pozici londýnské City jako finančního centra nedotknutelného Bruselem. Problémem je, že tyto požadavky jsou založené na nacionalismu, přičemž pověstný britský racionalismus šel stranou.

Ohrožené centrály velkých firem

Sledování britské politické diskuse přináší často velké potěšení, neboť politici používají racionální argumenty a odborné studie, ale v případě setrvání v EU tvrdá data zřejmě uvádějí mimo kamery. Cameron musí britské veřejnosti ukázat, že v příštích dvou letech vyjedná výjimky v členských smlouvách EU, a mít silné argumenty, aby uklidnil nacionalisty.

To si evropští partneři uvědomují a vyjdou mu částečně vstříc. Současně však představitelé EU dávají najevo, že některé britské požadavky jsou nemyslitelné a že udržení Británie v unii má meze. Proč je setrvání Británie v EU pro tuto zemi klíčové, lze vidět na pozastavení investic mnoha zahraničních společností. Ty dávají najevo, že členství v EU je podstatným faktorem pro jejich působení na Britských ostrovech.

Pro mnoho velkých firem, a nejen finančních, je Británie číslem jedna pro umístění centrály, což ale předpokládá, že zůstane součástí EU

Pro mnoho velkých firem, a nejen finančních, je Británie číslem jedna pro umístění centrály, což ale předpokládá, že zůstane součástí EU. Před volbami tyto hlasy zaznívaly i z londýnské City, která sice podporuje konzervativce, ale současně zdůrazňuje členství v EU. K setrvání v unii vyzývá také tradiční britský spojenec USA.

Odchod z EU by měl pro Británii z krátkodobého hlediska významné negativní dopady. Mnoho společností by začalo uvažovat o setrvání na ostrovech. Pouhá úvaha o přesunu centrál by narušila pověstnou britskou stabilitu. Lze i očekávat protitah kontinentálních zemí a opětovné zavedení bariér, například ve formě zrušení současných obchodních dohod a obstrukcí při vyjednávání nových.

Imigrační příspěvek ekonomice

Palčivou otázkou spojenou s členstvím v EU je imigrace. Euroskeptický a k imigrantům nepřátelský UKIP sice získal pouze jeden mandát, ale jeho program měl mnohem širší společenskou podporu. Dostal téměř čtyři miliony hlasů, 2,5krát více než Skotská národní strana, jež ale díky britskému volebnímu systému má 56 mandátů.

Okamžitě po volbách se začaly ozývat hlasy z východní Evropy, že Británie nesmí přitvrdit protiimigrační rétoriku a že nemůže očekávat podporu od svých evropských partnerů ohledně vyjednání nové podmínky pro jednu ze základních svobod, na kterých je EU založená – svoboda pohybu je pro mnoho členských zemí EU citlivé téma.

Dle jedné studie imigranti z Evropské unie přispěli britské ekonomice od roku 2004 celkem pěti miliardami liber

Na tomto britském postoji je opět vidět posun od racionální argumentace k populismu. Nejčastějším argumentem proti přistěhovalcům není kulturní integrita či terorismus, ale zneužívání sociálního státu. Není však ekonomicky potvrzený, neboť studie ukazují významný prospěch z přistěhovalectví. Dle jedné z nich imigranti z EU přispěli britské ekonomice od roku 2004 celkem pěti miliardami liber.

Pokud se v krajním případě Británie uzavře, lze kvantifikovat negativní efekt podle těchto dat – do určité míry. Omezena by také byla dostupnost nejen nekvalifikované, ale i kvalifikované pracovní síly, čímž by se konkurenceschopnost Británie snížila. To lze do jisté míry vidět i dnes, kdy se uzavírá neunijním absolventům svých prestižních škol, čímž ztrácí talenty. To má negativní dopad na přitažlivost místních univerzit, kterým se snižuje počet nejlepších zájemců.

V současnosti je navíc Londýn symbolem globálního města, v němž začíná být tradiční britský přízvuk vzácný. A je otázkou, zda by tímto globálním symbolem zůstal, kdyby se Británie stala vůči cizincům nepřátelskou.

Skotská nezávislost

Nedávné referendum o nezávislosti Skotska s těsným záporným výsledkem ukázalo, že si ji Skotové úplně nepřejí. Navíc jeho průběh odhalil postoj konzervativní vlády ke skotským ambicím. Mnozí označovali referendum za nepříliš promyšlené a politické elity v Londýně ho ignorovaly.

Vláda nevydávala na přesvědčování Skotů téměř žádnou energii, měsíc před referendem však začala mobilizovat k jednotě země. Mobilizace sice byla úspěšná, ale v mnohých zůstala pachuť z referenda. Navíc se ukázalo, že skotská společnost nebyla na nezávislost náležitě připravená – například vlastní měna Skoty před referendem děsila. Tato situace se ale mění a Skotové dospívají.

Pokud bude Británie ekonomicky prosperovat, Skotsko se k dalšímu pokusu o nezávislost rychle neodhodlá, byť Skotové neoblibují vlády konzervativců

Skotská národní strana až do současnosti ignorovala velkou část procesu v Británii. Její představitelé sice nezacházeli stejně daleko jako irská strana Sinn Fein, která své poslance do parlamentu nevysílá, ale udržovali protestní pózu, což bylo s několika poslanci možné. Po letošních volbách ale chtějí usilovat o post ve všech parlamentních výborech a v bezpečnostní radě i o předsedy dvou výborů, především energetického a pro Skotsko.

Zájem o předsednictví energetického výboru je důkazem emancipace Skotů, neboť ropné zásoby v Severním moři a produkce například větrné či přílivové energie jsou jejich doménou. Skotsko se tím začíná chovat jako celek, který si uvědomuje sám sebe a dává najevo své priority a zájmy. Skotsko bude stále nezávislejší, ať se to Cameronovi líbí, nebo nelíbí.

Pokud bude Británie ekonomicky prosperovat, Skotsko se k dalšímu pokusu o nezávislost rychle neodhodlá, byť Skotové neoblibují vlády konzervativců. Navíc pokles ceny ropy jim ukázal, že jsou prostřednictvím této ceny příliš zranitelní.

Problém izolace

Zaměření britské volební kampaně na domácí otázky bylo pochopitelné, protože se Británie vyrovnává s neudržitelným zdravotním systémem i bytovou politikou. Zahraniční témata se ale zúžila na nacionalistické „zda zůstat, či nezůstat v EU“, což zvýrazňuje další rys, kterému bude muset Cameron čelit – mezinárodní marginalizaci země, bývalé koloniální velmoci.

Británie se postupně vytrácí z vyjednávání o otázkách Evropy i světa, například ze současného rusko-ukrajinského sporu. Tento postoj sice může být do určité míry výhodný, ale oslabuje britské pozice v mezinárodní politice, a to i ekonomické. Británie je přenechává zemím, jako je Čína, která se diplomaticky emancipuje a prostřednictvím nadnárodního společenství podporuje svůj ekonomický rozvoj.

Mezinárodní marginalizace země neladí s euroskeptickým postojem, protože izolovaná Británie nebude mít alternativu k evropským partnerům

Mezinárodní marginalizace země ale neladí s euroskeptickým postojem, protože izolovaná Británie nebude mít alternativu k evropským partnerům. Předpoklad, že původní Commonwealth zastoupí EU, je chybný. Při jedné z návštěv Indie byl Cameron vystaven požadavku zrušení víz za rozšíření spolupráce, který je však pro uzavírající se Británii obtížně přijatelný.

Británie také musí vyřešit současné nastavení finanční sféry. Ta sice konzervativní stranu podporovala, ale současně potřebuje co nejotevřenější přístup na trhy. Navíc trpí mnoha neduhy, a proto je třeba změnit přístup ke globální regulaci. Tu ale může provést jen silná země, která si je jistá svou pozicí, i pokud změní současné regulační paradigma a neetické chování bude trestat.

Změna regulací by se neměla příliš odkládat, neboť od poslední finanční krize uplynulo několik let, a nová tudíž není nemožná. V době nulových úrokových sazeb je ale svět vůči další krizi bezbranný a její dopad by byl za současných pravidel mnohem méně kontrolovatelný.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.