Británie láká partnery z východu pro své „Temelíny“. Další inspirace pro Česko?

Ukazuje se, že bez investorů z Asie – případně Ruska – by se ambice v jaderné energetice naplnit nemohly.

Jan Žižka 15.11.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto Wikipedia CommonsČeská pozice

Velká Británie se stává tahounem rozvoje jaderné energetiky v Evropě a v mnohém je už dnes inspirací také pro Česko. Stačí připomenout britský mechanismus pevných cen elektřiny z jádra, byť se zdá, že mu česká politická scéna momentálně příliš nakloněna není.

Vláda Jejího Veličenstva se nedávno dohodla s francouzskou společností Électricité de France (EdF) na výstavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Hinkley Point. A ve Spojeném království se do roku 2030 počítá s výstavbou dalšího zhruba tuctu reaktorů.

Také se ale ukazuje, že bez partnerů z Asie (či případně také Ruska) by se britské ambice naplnit nemohly. Připomeňme, že také česká firma ČEZ zatím neúspěšně hledala finančního partnera pro rozšíření jihočeského Temelína o dva bloky – tedy fakticky jejich budoucího spolumajitele. Manažeři ČEZ uváděli, že se k hledání vrátí poté, co skončí nynější temelínský tendr na dodavatele nových reaktorů.

Jednání mezi Londýnem a Francouzi dospěla k závěru až ve chvíli, kdy bylo jasné, že se jako investoři připojí také čínské společnostiVelká Británie – podobně jako Česko – nevyrábí vlastní reaktory. Má sice bohatou tradici jaderného průmyslu (i tady platí paralela s Českem), Britové se vrhají do dalšího rozvoje svých dodavatelských firem, ale s designem reaktoru musejí přijít zahraniční partneři. A ukazuje se, že sami Francouzi s reaktorem EPR od Arevy na vše nestačí. V Hinkley Point jde o obrovskou investici – v přepočtu téměř za 500 miliard korun. Jednání mezi Londýnem a Francouzi dospěla k závěru až ve chvíli, kdy bylo jasné, že se jako investoři připojí také čínské společnosti CGNPC a CNNC. Dohromady s podílem až 40 procent na projektu.

To ale není všechno. Podle dostupných informací podmínkou Číňanů bylo, že jim Britové do budoucna potvrdí právo na většinové či stoprocentní vlastnictví jaderných elektráren ve Spojeném království. A to se také během říjnové návštěvy britského ministra financí George Osborna v Číně skutečně stalo.

Westinghouse s Japonci i Číňany

O čínské partnery (nejen?) pro Británii asi bude mít zájem i společnost, která usiluje o vítězství v temelínském tendru – americký Westinghouse, většinově ovládaný japonskou Toshibou. Mimochodem právě různé japonské firmy jsou dalšími klíčovými investory, s nimiž Britové na ostrovech počítají.

Informace o potenciálních čínských partnerech Westinghousu zazněly z úst amerického ministra energetiky Ernesta Monize. Také on v Říši středu vyjednával o mírové jaderné spolupráci. S nadsázkou by se dalo říct – kdo dnes v jaderné energetice něco znamená, létá do Číny. Jestliže bylo řečeno, že Británie asi potáhne přece jen dost omezenou jadernou renesanci v Evropě, v globálním měřítku je jasným lídrem právě Čína, která chystá desítky nových reaktorů. I další „tahouny“ najdete v Asii – v Indii či Jižní Koreji. Není divu, že se v Británii výhledově mluví také o jihokorejských investorech.

Některá média píší o velké hrozbě – Britové umožní Číně, která se údajně vrhá do různých mezinárodních kybernetických válek, aby přímo ovládala místní elektrárny!Ale zpět k Westinghousu. Tato firma se již před lety s Číňany dohodla na transferu technologie moderního reaktoru AP1000 (nabízeného také pro Temelín). Číňané nyní pracují na vlastním reaktoru podobného typu. Westinghouse navíc začal stavět své první reaktory právě v Číně, takže se tam formují různé dodavatelské společnosti. Americký ministr Moniz proto vcelku logicky uvádí, že by Westinghouse mohl společně s čínskými partnery usilovat o zakázku právě v Británii. Už dříve koneckonců prosákly informace, že Toshiba prostřednictvím dceřiného Westinghousu vyjednává o vstupu do konsorcia NuGen, které by mělo stavět novou část elektrárny v Sellafieldu v anglické Cumbrii. Uplatnit by se tam mohly hned tři bloky AP1000.

Jak reagují na potenciální nástup Číňanů Britové? Občas se objevují velmi kritické reakce. Některá média píší o velké hrozbě – Britové umožní zemi, která se údajně vrhá do různých mezinárodních kybernetických válek, aby přímo ovládala místní elektrárny! Když ale ČESKÁ POZICE v Británii mluvila se zástupci příslušných londýnských úřadů nebo odborníky z řad samotného odvětví, setkávala se s jiným hodnocením, podle něhož jde o nesmyslné konspirační teorie. Faktem je, že britská regulace a bezpečnostní zajištění tamních jaderných elektráren jsou na vysoké úrovni. Podle některých hlasů by snad mohli být Číňané dokonce přijatelnější partner než třeba Rusové, což souvisí s velkými nadějemi, které mnozí Britové vidí v širších ekonomických vztazích s Říší středu.

Británie nemá ČEZ

Velká Británie zvolila pro výběr uchazečů o výstavbu jaderných elektráren jiný model než Česko, což mimo jiné souvisí se skutečností, že Britové nemají vlastní energetickou společnost ovládanou státem typu ČEZ nebo právě francouzské EdF. Proto do země lákají zahraniční investory. V tuto chvíli již své projekty tak či onak rozvíjejí tři skupiny investorů. Všechny by měly mít silně „asijský obsah“:

1. Především jde o již zmíněné francouzské společnosti EdF a Arevu, které spolupracují s Číňany. EdF se předběžně dohodla na pěti projektech jaderných elektráren, není ale vyloučeno, že Francouzi některé z nich prodají právě Číňanům. Jejich projekt Hinkley Point je v nejpokročilejší fázi.

2. Japonská společnost Hitachi převzala dva projekty elektráren od německých firem E.ON a RWE, které z jaderné energetiky pod vynuceným tlakem z Berlína zcela ustupují. Firmě Hitachi ale bude trvat ještě několik let, než získá britskou licenci.

3. Ve hře je také již zmíněné konsorcium NuGen, ve kterém jsou momentálně zastoupeny francouzská GDF Suez a španělská Iberdrola. Westinghouse s mateřskou (japonskou) Toshibou jednají o koupi španělského podílu, do konsorcia by však mohli také vstoupit Číňané. Westinghouse chce prosadit stavbu svých bloků AP1000. Výhodou je, že má předběžnou britskou licenci, dokončení celého licenčního procesu by mohlo trvat 1,5 až dva roky.

Zatímco už byla řeč o čínské roli globálního lídra ve výstavbě nových bloků, situace Japonců je v mnohém odlišná.

Budoucnost atomových bloků v samotném Japonsku je po neštěstí ve Fukušimě nejistá. O to silnější pak ale bude snaha Japonců prosadit se v zahraničí.Tamní firmy silně rozvíjely své schopnosti v oblasti jaderného průmyslu, ale čelí problému – budoucnost atomových bloků v samotném Japonsku je po neštěstí ve Fukušimě nejistá. O to silnější pak ale zřejmě bude snaha prosadit se v zahraničí.

Neměli bychom však zapomínat ani na Rusy, jejichž Rosatom je soupeřem Westinghousu v boji o temelínskou zakázku. Také Rosatom má o ostrovní trh velký zájem, byť jde v jeho případě o běh na dlouhou trať – Rusové musejí také projít mnohaletým licenčním řízením. Rosatom uzavřel spolupráci s britskou společností Rolls-Royce, od níž očekává, že mu se vstupem do Spojeného království pomůže. Dalším účastníkem tohoto spojenectví je finská společnost Fortum. ČESKÁ POZICE nicméně v Británii zaznamenala i názor, že se ruský projekt setká s určitou skepsí – už realizace tří uvedených projektů by znamenala, že Spojené království bude mít na svém území tři druhy nových reaktorů rozdílného typu. Má smysl k nim dodávat ještě i ten ruský? Z hlediska nastavených pravidel by však Rusům ve vstupu na trh nic bránit nemělo.

Britská firma Rolls-Royce koneckonců také patří ke „starým známým“ z temelínského tendru. V případě, že by ve výběrovém řízení ČEZ zvítězilo česko-ruské konsorcium MIR.1200 plzeňské Škody JS s Rosatomem, by totiž Rolls-Royce do jihočeské elektrárny dodával řídicí a kontrolní systémy.

Partner je opravdu třeba

Co lze z toho všeho vyvodit jako pounačení pro výstavbu dalších dvou bloků v jihočeské elektrárně Temelín? Začněme tím, že pro jednu společnost je dnes jakákoliv investice do jaderné elektrárny příliš vysokou zátěží. Hledání spoluinvestorů, díky nimž bude možné ušetřit finance i na další projekty a diverzifikovat investiční portfolio, je žádané. To je v souladu s představou ČEZ, že se k zatím neúspěšnému hledání partnera ještě vrátí.

Dále platí, že se centrum globální jaderné energetiky a navazujícího průmyslu přenáší ze západu na východ. Britové už to dobře znají, Češi by se také měli vyrovnat s tím, že potenciální partneři by mohli být právě na východě. Otázkou zůstává, jaký tam ale bude zájem o Česko. Atraktivita zdejšího trhu se samozřejmě s tím britským nedá srovnávat. Také připomeňme, že Číňané si v Británii vymohli onu možnost budoucí elektrárny většinově vlastnit. To je v Česku nepředstavitelné. ČEZ bude případně hledat kupce pro menšinový podíl.

Pokud Westinghouse vyhraje tendr, nemohla by se stát partnerem ČEZ Toshiba? Rusové jako finanční partneři představitelní jsou.

Jenže v Británii se také boří některá tabu, čímž by se teoreticky mohla uvolnit cesta i v Česku. Zástupci Westinghousu v Praze zatím zdůrazňovali, že tato americká firma se tradičně nezapojuje do kapitálových partnerství. V Británii už o něm ale Westinghouse jedná, i když se zdá, že by investorem mohla být spíše mateřská Toshiba. Každopádně tu visí ve vzduchu otázka: Pokud Westinghouse vyhraje temelínský tendr, nemohla by se stát také finančním partnerem ČEZ právě Toshiba? Třeba by ji zlákala možnost projít s reaktorem AP1000 temelínskou branou do střední Evropy – tedy když už by branou do Evropy jako takové mohl být spíše anglický Sellafield…

Pokud jde o Rusy, ti už zájem o finanční podíl na dostavbě třetího a čtvrtého temelínského bloku deklarovali. Jestliže tedy zvítězí Rosatom v dodavatelském tendru, ČEZ se bude muset nad možnostmi zmiňovanými Rusy minimálně zamyslet a zjistit, jak vážně to mysleli. Vše může samozřejmě ztroskotat na politickém odporu – stát jako majoritní akcionář může v ČEZ uplatnit svou vůli například tím, že vláda nakonec Rusy vůbec neschválí. Třeba kvůli obavám, že by Rusové ještě posílili svůj silný vliv v české energetice. Pokud ale pomineme předsudky a posuzujeme pouze reálnost dané varianty, Rusové jako finanční partneři představitelní jsou.