Lidovky.cz

BRICS mění světový politický řád

  20:19

Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika se rozhodly postupně vytvořit paralelní mezinárodní měnový systém.

Na summitu skupiny BRICS 14. dubna v čínském San-ja se setkali indický premiér Manmóhan Singh (první zleva), ruský prezident Dmitrij Medveděv (druhý zleva), čínský prezident Chu Ťin-tchao (uprostřed), brazilská prezidentka Dilma Rousseffová a jihoafrický prezident Jacob Zuma. foto: REUTERSČeská pozice

Minulý týden se změnil politický světový řád. Mezi globální hráče se definitivně zařadilo ekonomicko-politické uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Na summitu těchto zemí 14. dubna v čínském San-ja se jeho novým členem stala Jihoafrická republika (JAR). Nyní je to tedy skupina BRICS.

Pět zemí v čele s indickým premiérem Manmóhanem Singhem, ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem, brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou a s jihoafrickým prezidentem Jacobem Zumou na summitu přijalo 32 konkrétních závěrů a akční program o čtrnácti bodech. Navíc se chce skupina BRICS rozšířit o další země dříve „třetího“ světa.

Alernativa k dolaru

Nejvýznamnějším rozhodnutím summitu je přechod od formální kritiky mezinárodního měnového systému ke konkrétnímu činu – postupnému vytváření paralelního mezinárodního měnového (platebního a rezervního) systému. Ten by měl fungovat jako alternativa k hlavní současné transakční a rezervní měně – americkému dolaru.

Země BRICS již dlouhou dobu požadují vyšší podíl na rozhodování v mezinárodním měnovém systému. Dosud však měly jen ultimativní požadavky. Například zařadit „nějak“ do struktury měnové jednotky zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights, SDR) měny států BRICS. Ty zatím vždy vyžadovaly řešení po Mezinárodním měnovém fondu (MMF).

Nyní však z nedostatku něčeho lepšího navrhují pro sebe nový, spontánně vzniklý paralelní systém založený na transakčních a rezervních možnostech vlastních měn – čínského jüanu, ruského rublu, indické rupie, brazilského realu a jihoafrického randu.

Skupina BRICS má ekonomickou a politickou sílu i energii, aby se vyjadřovala k současné světové politice a svět bral její stanoviska vážněOtázkou však zůstává ochota jednotlivých států skupiny BRICS mít ve vlastních měnových rezervách národní měny partnerských států. Zejména pokud jde o jejich použití mimo skupinu BRICS. Je málo pravděpodobné, že čínské banky a firmy budou chtít jako devizy používat brazilský real a indickou rupii. Pokud jde o jihoafrický rand, mohl by se snad rezervní měnou stát zlatý Krugerrand.

Čína kontrolu kurzu jüanu určitě významně nesníží, protože tím podporuje svůj export. Namísto devalvace, jako tomu bylo ve třicátých letech 20. století, vůči definovanému zlatu, udržuje kurz jüanu podhodnocený. Nemá-li však volný kurz, nemůže nejspíš mít ani volnou, natož rezervní měnu.

Významní exportéři

Je reálná obchodní směna komodit jednotlivých států BRICS v národních měnách? Komodity tyto země vlastní. Zlato těží všech pět a jsou dnes jeho největšími producenty na světě. Rusko a Brazílie navíc patří ke státům s nejvyšší těžbou ropy. A také ji vyvážejí. Mají i plyn, jehož přepravu zajistí plynovody nebo zkapalňovací terminály, což však pro diamanty, uran a platinu neplatí. Uhlí těží a většinou i exportují všechny státy BRICS. Čínské výrobky a indický software i služby se především uplatňují na trzích v Evropě, Severní Americe a v Japonsku.

Z krátkodobého hlediska je v hlavní mocenské lini skupiny BRICS, kterou tvoří Čína a Rusko, už výměna jasná – ruský plyn a ropa za čínské devizy (zatím eurové a dolarové) a přímé čínské investice zejména na Sibiři. Totéž platí pro Brazílii a Čínu, jež je největším brazilským exportním partnerem. A nejen v rusko-indickém vztahu jsou významnými komoditami zbraně a jaderné technologie.

Rychlá reakce Západu

Skupina BRICS má ekonomickou a politickou sílu i energii, aby se vyjadřovala k současné světové politice a svět bral její stanoviska vážně. A také dostatečnou váhu a prostředky k prosazení svého vlivu ve světě. Rusko a Čína jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Čína, Indie a Rusko patří k jaderným mocnostem. Jihoafrická republika je vedoucí zemí Africké unie a její prezident Jacob Zuma jí předsedá. Čína vlastní významnou část afrického těžebního průmyslu včetně ropy a také zemědělské půdy.

Nejnověji se skupina BRICS vyslovila k situaci v Libyi. Na summitu v San-ja údajně odsoudila nálety NATO. A před více než týdnem vedl jihoafrický prezident Zuma delegaci Africké unie, která jednala v Libyi o vyřešení vnitřního konfliktu v této severoafrické zemi. Svě zájmy má v Libyi i Čína.

Na to Západ rychle zareagoval. Během uplynulého víkendu se MMF rozhodl uvolnit až 35 miliard dolarů (více než 586 miliard korun) pro země Blízkého východu a severní Afriky, jimiž zmítají nepokoje.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.