Z hlediska zavedení nepodmíněného základního příjmu ve světě je třeba věnovat pozornost Brazílii. Ukazuje totiž, že nejsou dva, ale tři druhy sociálních příjmů. Prvním je nepodmíněný základní příjem, který splňuje všechna kritéria na něj kladená. Druhým jsou podmíněné sociální dávky, které politici nazývají nepodmíněným základním příjmem či všeobecným základním příjmem, zkráceně základním příjmem, aby vytvořili zdání, že zavádějí základní příjem. Jde však pouze o podmíněné sociální dávky.
Třetím druhem je mezistupeň s většími ambicemi než podmíněné sociální dávky, který usiluje o zásadní strukturální změny v čase. Jde o podmíněnou sociální dávku, která je ale pojímána jako krok k jejímu nepodmíněnému zavedení tím, že bude postupně rozšiřovaná na stále větší okruh příjemců, až zahrne všechny občany. Toto postupné zavádění základního příjmu je tedy jiný, ambicióznější koncept.
Zvýšení životní úrovně
V případě Brazílie při zavádění tohoto třetího konceptu hrál hlavní roli ekonom Eduardo Suplicy, jeden z nejpopulárnějších brazilských politiků. Nejprve působil na různých politických postech v Sao Paolu, poté se stal senátorem (1991–2015) a v současnosti se vrátil do politiky Sao Paola – je radním a přednáší ekonomii na tamní vysoké škole. Suplicy se zabývá základním příjmem dlouhodobě – jeho uzákonění navrhl již na začátku devadesátých let.
Finanční dávka vyplývající ze zákona bolsa familia má zvýšit životní úroveň příjemců s nízkým příjmem a dostávají ji jednotlivci i celé rodiny, které mají příjem na jednoho člena maximálně 70 brazilských reálů (R$) měsíčně, 35 dolarů v roce 2011 nebo 21 dolarů v roce v 2017. Tato částka sice není vysoká, ale významná pro brazilské jedince a rodiny s nízkým příjmem. |
V roce 2001 jej navrhl opět. Senát schválil zákon v roce 2002, Sněmovna potvrdila v roce 2003 a brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva podepsal v roce 2004, čímž se Brazílie stala první zemí na světě, která zavedla základní příjem na celém svém území. Jak však bylo zmíněno, jde o postupné zavádění tohoto zákona. Ve stejné době byl zaveden zákon bolsa familia (rodinná kapsa), který specifikuje, komu má být tento druh příjmu přidělován, a stal se ústředním bodem Lulovy vlády.
Bolsa famila patří mezi největší sociální programy na světě, přičemž nejvíce jej dostávalo 55 milionů z více než 200 milionů brazilských občanů. Tato finanční dávka má zvýšit životní úroveň příjemců s nízkým příjmem a dostávají ji jednotlivci i celé rodiny, které mají příjem na jednoho člena maximálně 70 brazilských reálů (R$) měsíčně, 35 dolarů v roce 2011 nebo 21 dolarů v roce v 2017. Tato částka sice není vysoká, ale významná pro brazilské jedince a rodiny s nízkým příjmem.
Průměrný měsíční příjem činil v roce 2011 783 R$ (390 dolarů) a v roce 2017 937 R$ (282 dolarů), kdy měli na bolsa familia nárok lidé, kteří měli měsíčně méně než či maximálně 85 R$ (25,6 dolaru), přičemž základní částka byla právě 85 R$. Příjemci s dětmi do 17 let mají nárok na 85 až 170 R$ (51,2 dolaru). Částky jsou specifikované podle věku a počtu dětí a pro těhotné ženy a děti do česti měsíců. Každá rodina má nárok nejvýš na pět sociálních dávek bolsa familia.
Koronavirová pandemie
Od roku 2016 se však kvůli změně vlády začal program bolsa familia redukovat. Podle brazilského ministerstva pro místní rozvoj dostávalo v roce 2017 bolsa familia necelých 14 milionů rodin, přibližně 44 milionů Brazilců – jedenáct milionů tedy o tento příjem přišlo. Podle údajů z roku 2018 žilo v Brazílii v chudobě 25,3 procenta obyvatel, což koronavirová pandemie velmi zhoršila. V Brazílii je nyní pět milionů infikovaných, což je třetí nejhorší výsledek na světě po USA a Indii.
V době koronavirové pandemie se situace mnoha Brazilců natolik zhoršila, že brazilská vláda sice nerada, ale nakonec zavedla speciální sociální dávku. V dubnu 2020 bylo zákonem zavedeno výjimečné opatření sociální ochrany, tedy dávka průběžného poskytování služeb ve stavu zdravotní nouze v době koronavirové pandemie. |
V době koronavirové pandemie se situace mnoha Brazilců natolik zhoršila, že brazilská vláda sice nerada, ale nakonec zavedla speciální sociální dávku. V dubnu 2020 bylo zákonem zavedeno výjimečné opatření sociální ochrany, tedy dávka průběžného poskytování služeb ve stavu zdravotní nouze v době koronavirové pandemie. Tato dávka bývá také nazývána „nouzový základní příjem“ a činí 600 R$ (115 dolarů) měsíčně pro občany starší 18 let, kteří nepobírají jiné sociální dávky než bolsa familia.
Současně je podmínkou pro poskytnutí dávky, že osoba má měsíčně rodinný příjem na hlavu do poloviny minimální mzdy – 522,5 R$ (100 dolarů) –, nebo celkový měsíční rodinný příjem do tří minimálních mezd 3135 R$ (608 dolarů), a neměla příjem nad osvobozením od daně z něj ve fiskálním roce 2018. Vláda očekávala, že dávka bude vyplácena přibližně 54 milionům Brazilců, ale přihlásilo se 107 milionů, a nakonec ji dostalo 59 milionů.
Brazilská vláda dávku podporuje, ale prezident Jair Bolsonaro ji chtěl ukončit už v srpnu. Občanská společnost usiluje o její zachování do prosince. Za současné, koronavirovou pandemií vyhrocené situace vláda hodlá rozšířit zákon bolsa familia na více občanů, nebo dokonce na všechny, tedy zavést nepodmíněný základní příjem. Momentální situace a zkušenost s bolsa familia vládu významně motivuje v jejím uvažování o zavedení základního příjmu.
