Lidovky.cz

Bránit vlast chce stále víc dobrovolníků

  16:47
Sládek v pivovaru, student medicíny, řidič kamionu, filozof, učitelka. Tato směs z různých koutů země dobrovolně na několik týdnů vyráží na vojenské cvičení. Patří do Aktivní zálohy, která se zbavila nálepky „trpěných“.
Armádní cvičení (ilustrační foto)

Armádní cvičení (ilustrační foto) foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Vzpomínám si živě na rok 2004, kdy jsem mohl ve Vyškově sledovat první ostré tankové střelby členů tehdejších „Aktivních záloh dobrovolných“. Pro partu nadšenců to byl vrchol dvouletého výcviku, který museli zvládnout o dovolených a neplacených volnech, aby se stali tankisty. „Ještě úplně nezvládáme třeba hlášení. Jsme ale tankisté srdcem,“ říkal mi na střelnici přesvědčivě velitel záložáků Milan Mojžíš. Jednotce velí dosud.

Byl jsem tam tehdy jediný reportér. O první důležitý milník této jednotky totiž neměla média velký zájem. Obnošené maskáče, staré školní tanky a vybavení. Armáda tehdy plánovala, že do roku 2008 získá do aktivních záloh 3700 mužů a žen, kteří budou především působit u krajských vojenských velitelství a nasazováni v nevojenských krizových situacích, například při povodních nebo ostraze důležitých objektů.

V Aktivní záloze tehdy bylo asi 1300 lidí. Tedy pokud by se sešli, protože řada zaměstnavatelů nechtěla „zadarmo“ své pracovníky na několik týdnů v roce na cvičení pouštět či přinejmenším to záložákům obstrukcemi ztěžovala. A nešlo jen o soukromé firmy.

Jedinou tankovou jednotku záložáků, která nese hrdý název „Československých legií“ a jejíž kořeny sahají až k první čistě experimentální mechanizované rotě záloh do roku 2000, vybírám záměrně. Právě na ní lze totiž ukázat změnu přístupu profesionální armády, ministerstva obrany i veřejnosti k zálohám od roku 2004 a především jejich dynamický vývoj za uplynulý rok.

Nenaplněné plány

Systém Aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z jejich účastníků pak postupně vznikala jádra útvarů Aktivní zálohy, které začaly být soustavně budovány od roku 2002. V jednotlivých krajích pak vznikly v roce 2004 krajské pěší roty.

Politici, experti i lidé z velení armády občas přemílali o „velkých plánech“ se záložáky, ale vždy vše rázem utichlo, když na řadu přišlo financování, zlepšení podmínek a zatraktivnění dobrovolné služby

Od roku 2006 však v důsledku rozpočtových škrtů a snižování výdajů na obranu byly Aktivní zálohy trochu „trpěnými“ jednotkami, protože velitelé útvarů neměli mnohdy vybavení a výstroj ani pro své profesionální vojáky. Armáda kvůli nedostatku peněz procházela personálními redukcemi, rušily se a slučovaly jednotky, šetřilo se. Na nic nebyly peníze.

I aktivních záložáků ubylo zhruba na tisícovku. Politici, experti i lidé z velení armády občas přemílali o „velkých plánech“ se záložáky, kteří dál potichu a bez většího zájmu veřejnosti cvičili a zdokonalovali se, ale pak vždy vše rázem utichlo, když na řadu přišlo financování, zlepšení podmínek a zatraktivnění dobrovolné služby.

Změna situace

„Blbou náladu“ v armádě odrážely i postoje řadových profesionálních vojáků, kteří mnohdy netajili averzi k záložníkům: „Zase budu za nic dva týdny někde šaškovat kvůli záložkám.“ Leckde je brali neopodstatněně jako rivaly či přítěž v duchu mylné představy, že jde o „tolerované“ nadšence, jejichž koníček je sice zajímavý, ale pro armádu nepříliš využitelný.

Situace se začala měnit až zhruba na přelomu let 2012 a 2013, kdy se naplno projevila odhalení „Bílé knihy o obraně“, strategického dokumentu z roku 2011

Výjimky se ale našly. Například v podobě záložní roty „Z“ u prostějovských speciálních sil nebo u zmíněných tankistů v Přáslavicích, kteří tehdy dosáhli dalšího milníku – armáda jim svěřila modernizované tanky T-72M4 CZ a poprvé z nich mohli i vystřelit.

Situace se začala měnit až zhruba na přelomu let 2012 a 2013, kdy se naplno projevila odhalení „Bílé knihy o obraně“, strategického dokumentu z roku 2011, který ukázal tristní stav české obrany a definoval opatření k nápravě, a mimo jiné konstatoval, že role Aktivní zálohy jako přímého propojení armády s veřejností zůstává nedoceněna.

Posílení profesionálů

K viditelnému obratu zaveleli za armádu až náčelníci generálního štábu Petr Pavel a současný Josef Bečvář. A politici, kteří se dokázali především po ruské anexi Krymu, propuknutí konfliktu na Ukrajině a migrační vlně do Evropy shodnout, že se bezpečnost ve světě zhoršuje a krize mohou eskalovat v řádu týdnů i v bezprostřední blízkosti. A na to dosavadní mechanismy pro posílení obrany, které by Česká republika uplatnila při vypuknutí krize u hranic či na jejím území, nestačily a byly pomalé.

Nová branná legislativa kromě jiného uvádí, že i vzhledem k demografickému vývoji je Aktivní záloha v systému obrany státu tím nejpřipravenějším, co má posílit v případě krize profesionální jádro

Až v roce 2015 – po čtyřech letech od „Bílé knihy o obraně“ – pak schválili novou a netrpělivě očekávanou brannou legislativu. Ta kromě jiného jasně uvádí, že i vzhledem k demografickému vývoji je Aktivní záloha v systému obrany státu tím nejpřipravenějším, co má posílit v případě krize profesionální jádro.

V té době měla ČR asi 1,4 milionu obyvatel v záloze (v roce 2004 1,9 milionu), ale jen asi 7500 lidí v záloze mělo vojenský výcvik z relativně nedávné doby – především bývalí vojáci z povolání, a tedy vhodní pro případné povolání do zbraně –, aniž by je bylo třeba nějak zvlášť a dlouze cvičit. V roce 2004 bylo takto vycvičených mužů ještě přibližně 160 tisíc.

Hlásí se stovky

Novely branných zákonů vstoupily v platnost loni v červenci a kromě jiného měly motivovat k členství v Aktivní záloze zvýšením odměn z šesti tisíc na 18 tisíc korun ročně. Zaměstnavatelé vojáků v Aktivní záloze pak získali po dobu, kterou jejich zaměstnanci stráví na vojenském cvičení, podporu odvozenou od průměrného hrubého měsíčního platu: v případě plánovaných cvičení dvě třetiny platu, u neplánovaného výkonu služby plný průměrný měsíční plat.

V době přijetí nových branných zákonů měla armáda k dispozici 1257 aktivních záložáků. Dnes jich je 1600 a jen loni přibylo 300 nových záložáků a další stovky se hlásí.

Nová „Koncepce výstavby české armády do roku 2025“ pak jasně stanovila, že velení chce mít pět tisíc záložáků, kteří už nemusejí být nasazováni jen při povodních nebo na ostrahu objektů, ale budou prvními, kdo v případě krize doplní profesionální jednotky a bude-li třeba, mohou i do zahraničních misí. Úspěch se dostavil rychle. V době přijetí nových branných zákonů měla armáda k dispozici 1257 aktivních záložáků, tabulkové počty byly tehdy naplněny na pouhých 51 procent. Dnes jich je 1600 a jen loni přibylo 300 nových záložáků a další stovky se hlásí.

„Jsou důležitou součástí armády. V loňském roce jsme zatraktivnili podmínky pro záložáky i jejich zaměstnavatele a výsledek se již pozitivně projevuje. Podle našich plánů by za pár let v AZ mohlo sloužit až pět tisíc lidí, kterým není obrana vlasti lhostejná,“ konstatoval ministr obrany Martin Stropnický.

Revoluční zapojení

Především však byli záložáci vidět – začalo se o nich mluvit a psát. Velkým impulzem bylo počátkem loňského roku masivní, do té doby nevídané cvičení „Hradba“, kde se jich během několika týdnů ve vojenském prostoru Libavá vystřídalo 1100 z celé země. „Jsou to srdcaři, kterým obrana vlasti není jedno,“ prohlásil hrdě náčelník generálního štábu Bečvář. „Chci je a potřebuji. Bude to významný prvek, který může být významně nápomocen,“ chválil záložáky s tím, že nevědět to, nerozlišil by je během ukázkového odražení nepřítele od profesionálů.

Revoluční bylo loni také první zapojení záložáků do mezinárodního leteckého cvičení „Ample Strike“. Na ostraze letecké základny u Náměště nad Oslavou se jich vystřídaly tři stovky.

Revoluční bylo loni také první zapojení záložáků do mezinárodního leteckého cvičení „Ample Strike“. Na ostraze letecké základny u Náměště nad Oslavou se jich vystřídaly tři stovky.Dalšího vrcholu pak dosáhly Aktivní zálohy a zmíněná tanková jednotka z Přáslavic před několika týdny. Armáda je povolala do cvičné mobilizace, při níž poprvé po dlouhé době zkusila záložníky svolat, vystrojit je a doplnit jimi profesionální bojovou jednotku – poprvé nerejdili po cvičišti samostatně a „odděleně“. Posádky tanků tentokrát tvořili profíci i záložáci.

„Myslím, že je to trend, ve kterém chceme pokračovat i v dalších letech. Především se zaměřit na aktivní záložníky, kteří jsou schopní během roku přijet, učit se svou odbornost a zdokonalovat se a pak během takových cvičení působit jako zcela organická součást jednotky,“ pochvaloval si velitel 7. mechanizované brigády Pavel Lipka.

Jednotky a rozmístění aktivních záloh.

Nové jednotky

V roce 2025 by mělo podle plánů v ČR působit 59 jednotek Aktivních záloh místo původních 22 (2478 záložáků by spadalo pod Krajská vojenská velitelství a 2522 pod bojové a podpůrné útvary). A nové jednotky už vznikají – včetně úzce specializovaných. Například u Odboru biologické ochrany speciálního centra Těchonín zaměřeného na obzvlášť nebezpečné nemoci včetně SARS nebo eboly. Ideálním v ní bude sloužit 135 záložáků. Navzdory specifickým odborným požadavkům je o tuto službu nebývalý zájem – k základnímu výcviku má nastoupit prvních 33 adeptů.

V roce 2025 by mělo podle plánů v ČR působit 59 jednotek Aktivních záloh místo původních 22. A nové jednotky už vznikají – včetně úzce specializovaných.

Zajímavým příkladem může být i právě budovaná 4. výsadková rota Aktivních záloh u chrudimských výsadkářů. „K jednotce je třeba splnit velmi náročné fyzické testy, které si v ničem nezadají s profesionály,“ uvedl Ludvík Cimburek, poradce náčelníka generálního štábu pro Aktivní zálohy a velitel záložní jednotky u 601. skupiny speciálních sil. V popisu má rota léčky, přepady, operace vyhledej a znič a výsadky. Velení výsadkového praporu se záložáky počítá pro možné doplňování i do zahraničních operací. Už nyní má jednotka několik desítek zájemců.

Trochu rozpačitě proto působí výsledky nedávného průzkumu veřejného mínění pro ministerstvo obrany. Na otázku, zda a jakým způsobem jsou respondenti ochotní se podílet na obraně České republiky, odpovědělo pouze devět procent dotázaných, že by se stali profesionály, a 19 procent by bylo ochotných se vedle svého civilního povolání stát příslušníkem Aktivní zálohy a účastnit se pravidelně výcviku. Až 33 procent lidí by ale vedle své civilní práce bylo ochotných jezdit na jednorázová dobrovolná cvičení.

Aktivní zálohy lákají

Náboru a rozšiřování Aktivních záloh napomáhají všichni záložáci tím, že o svých jednotkách mluví se svými přáteli, i tím, že na sociálních sítích sdílejí informace, říká v rozhovoru poradce pro zálohy Ludvík Cimburek.

ČESKÁ POZICE: Za uplynulý rok přibylo na 300 nových příslušníků Aktivních záloh. Jak si vysvětlujete nebývalý zájem?

CIMBUREK: Hlavním hybatelem změn je náčelník Generálního štábu Josef Bečvář, který rozvoj Aktivních záloh určil jako jednu z priorit rozvoje armády. Přijal několik klíčových rozhodnutí, mezi která počítám nařízení k velkým cvičením, k organizaci dobrovolného cvičení na podzim loňského roku podle nové legislativy platné teprve od července.

Dále třeba ocenění zaměstnavatelů Aktivních záloh, kterým udělil děkovný list za příspěvek k obranyschopnosti České republiky. Tyto události byly zajímavé pro novináře, takže se o Aktivních zálohách začalo více mluvit. Samozřejmě pomohla nová legislativa i nová zdravotní vyhláška.

ČESKÁ POZICE: Je reálné mít podle plánu v roce 2025 až pět tisíc záložáků?

CIMBUREK: Je to reálné. Optimismem mě naplňují výsledky náboru k jednotkám, do kterých se začalo nabírat na začátku roku 2016. Například jednotka 43. výsadkového praporu v Chrudimi nebo Odbor biologické ochrany v Těchoníně, kde jsou třeba specifičtí odbornici s medicínským vzděláním, už mají každá více než 60 kvalifikovaných zájemců.

Chtěl bych vyzvednout i nábor, kterému napomáhají sami záložáci. Třeba jednotky Aktivních záloh 41. a 72. mechanizovaného praporu se rozšiřovaly z čety na rotu a už mají téměř plné stavy. Chci podotknout, že náboru napomáhají všichni záložáci tím, že o svých jednotkách mluví se svými přáteli i tím, že na sociálních sítích sdílejí informace nejen o vlastní jednotce, ale i o jakékoli jednotce Aktivních záloh.

ČESKÁ POZICE: Máte nějaké srovnání se sousedními zeměmi, které zálohy rovněž budují?

CIMBUREK: V jiných zemích jsou zálohy budované podle místní legislativy, takže je obtížné to přímo srovnávat. Ale například v porovnání se Slovenskem jsme na tom výrazně lépe. Tam projekt aktivních záloh po necelém roce přerušili, protože se jim přihlásilo jen několik desítek zájemců.

Osobně jsem přesvědčen, že rozvoj aktivních záloh se primárně týká povědomí u civilní veřejností, tedy o public relation. A to se dobře dělá, když se něco dělá. A tady jsme nazpět u nařízení, která vydává náčelník generálního štábu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.