Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR (ÚOKFK) šetří trestní oznámení, které loni podalo ministerstvo financí ohledně prodeje úvěrů se státní garancí za neadekvátní cenu. Podstatou trestního oznámení na neznámého pachatele je podezření, že Konsolidační banka a následně Česká konsolidační agentura (ČKA) prodávala soukromým subjektům úvěry se stoprocentní garancí státu za zlomek této hodnoty, přičemž lidé ve vedení těchto institucí údajně museli o platnosti ručení státu vědět.
Česká republika může kvůli takovému postupu přijít až o desítky miliard korun, pokud se stát se žalujícími stranami nedohodne na narovnání za řádově nižší cenu. Vyšetřování se může týkat bývalých i současných politiků, ale také finančníků, kteří nyní pracují na nejvyšších postech v České národní bance.
O kauze státních záruk, které žádají vyplatit držitelé úvěrů, ČESKÁ POZICE informovala jako první v článcích:
- Záhadný případ starých garancí: stát čelí žalobám o desítky miliard
- Britský finančník žádá od českého státu 13 miliard za 20 let staré úvěry
„Toto trestní oznámení Vrchní státní zastupitelství v Praze postoupilo protikorupční policii. Věc se šetří. Více nemohu říct,“ sdělila ČESKÉ POZICI vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ministerstvo financí se na státní zastupitelství obrátilo loni v létě. Resort vedený Miroslavem Kalouskem tento krok učinil poté, co na základě rozsáhlých posudků společností Deloitte Advisory a Value Added zjistil, že Česká konsolidační agentura prodávala tisíce pohledávek se státní garancí za pár procent nominální hodnoty, přičemž její úředníci museli vědět, že takové ručení má hodnotu 100 procent.
Ministerstvo financí rovněž zjistilo, že v době, kdy tyto pohledávky ČKA ještě vlastnila, vymáhala je proti Fondu národního majetku (FNM), tedy státu. To znamená, že konsolidační agentura v minulosti sama existenci zákonného ručení za tyto úvěry uznávala.
Bankéři i politici
Podle informací ČESKÉ POZICE je vyšetřování v počátcích a policie plánuje, že si od ministerstva financí vyžádá různé podklady a posudky. Pravděpodobně se obrátí s žádostí o podání vysvětlení i na členy představenstva a dozorčí rady již zaniklé České konsolidační agentury. Mezi dotčenými osobami najdeme dokonce dva členy současné bankovní rady ČNB Pavla Řežábka a Mojmíra Hampla. Řežábek byl předsedou představenstva ČKA od září 2001 do srpna 2004, Hampl byl členem tohoto orgánu od srpna 2004 do května 2006. Dalším členem představenstva v roce 2004 byl Zdeněk Čáp, který v ČKA pracoval několik let, později ve funkci posledního generálního ředitele.
ČESKÁ POZICE se pokoušela získat vyjádření obou bývalých generálních ředitelů ČKA – Řežábka i Čápa –, ani jeden z nich ale nereagoval.
V dozorčí radě ČKA od roku 2001 do konce roku 2007, kdy agentura zanikla, seděla řada politiků, z nichž mnozí jsou aktivní dodnes. Vlastimil Tlustý (ODS), ministr financí v první vládě Mirka Topolánka, byl předsedou dozorčí rady ČKA od září 2001 do února 2006, dlouholetý poslanec ODS Michal Doktor byl členem tohoto kontrolního orgánu od roku 2001 do prosince 2006.
V dozorčí radě ale seděli i politici ČSSD, například tehdejší poslanec Josef Hojdar, současný předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban či nynější prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který byl v letech 2002 až 2008 poslancem sociální demokracie.
Kauza může posvítit i na činnost auditorských firem, které pro Konsolidační banku a později pro Českou konsolidační agenturu oceňovaly pohledávky před prodejem, ale i najatých advokátních kanceláří, jež měly za úkol posuzovat právní záležitosti kolem úvěrů, kam patřila i problematika státních garancí.
