Lidovky.cz

Bojkoty Izraele: Antisemitismus, nebo osady...

Evropa

  13:26
Vlna mezinárodních akcí namířených proti izraelskému osídlování okupovaných území dosahuje nebývalé intenzity. Vláda židovského státu bojkoty a další protesty označuje za strategickou hrozbu a novou formu antisemitismu a chystá protiakce. Analýza Břetislava Turečka.

Je to naše půda. Palestinci na Západním břehu protestují proti rozšiřování izraelských osad, které vnímají jako vpád na své území. foto: Reuters

Musíme si uvědomit, že i kdybychom byli o něco vstřícnější nebo velkorysejší, situace by se stejně nijak nezměnila,“ prohlásil předminulý týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který fenoménu bojkotů dokonce věnoval zvláštní zasedání vlády. „Tato kampaň má totiž daleko hlubší cíl, a tím je upřít nám samotné právo žít na tomto místě,“ tvrdil dále.

Juval Rotem, který má na ministerstvu zahraničí na starost sledování protiizraelských kampaní i příslušná protiopatření, nedávno připomněl, jak široká je paleta bojkotů – od západoevropských odborových svazů, přes různé církve po studentské svazy i celé univerzity a výzkumné ústavy, muzea nebo jiné kulturní instituce či jednotlivé zpěváky a hudební skupiny. „Je to úplně nové spektrum, kde je potřeba bojovat, zasahuje to každou základní činnost Izraele,“ poznamenal.

Antisemitismus jako alibi?

Zatímco však izraelské vedení a zahraniční aktivisté působící například v internetových diskusích tvrdí, že kampaně míří na Izrael jako takový a že jde o čirý antisemitismus, sami strůjci bojkotů mají zcela odlišné argumenty – nejde jim prý o Izrael, ale o osady, které židovský stát vybudoval a neustále rozšiřuje na okupovaných územích, především na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.

Právě kritikou osad zaskočil počátkem minulého týdne v Jeruzalémě své hostitele český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek

Právě kritikou osad, které označil za významnou překážku v dosažení míru mezi Izraelem a Palestinci, zaskočil počátkem minulého týdne v Jeruzalémě své hostitele český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Čechy už v kapse nemáme,“ zhodnotil to v místním tisku nejmenovaný izraelský představitel. Zaorálek přitom jen zopakoval výhrady většiny západních demokracií.

Mezinárodní společenství včetně OSN nebo EU totiž považuje všechny osady za ilegální. Jejich pokračující rozšiřování je pak vnímáno jako cílené vytváření nové reality a překážek, které je v rozporu s deklaracemi Izraele, že usiluje o férové vyřešení konfliktu s Palestinci, zahrnující i vznik jejich samostatného státu.

Izraelský levicový think tank Molad nedávno zveřejnil studii, podle níž proti Izraeli jako takovému míří asi desetina bojkotů, zatímco 90 procent souvisí právě s osadami. Jak poznamenal izraelský komentátor Nachum Barnea, „žádná západní země nezpochybňuje právo Izraele na existenci, zároveň ale ani jediný západní stát není ochoten přijmout další rozšiřování osad“.

I na izraelské scéně přitom jsou politici, kteří varují, že na osadnické hnutí či jiné kontroverzní akce vůči Palestincům doplácí na mezinárodní scéně celá země

Ostatně i země EU přes kritiku osad bojkoty Izraele odmítají. Barnea připustil, že v některých kampaních skutečně může být i prvek protižidovského rasismu. „Je ale příliš pohodlné domnívat se, že z antisemitismu pramení veškerá kritika. Pohodlné je to proto, že nás to pak zbavuje potřeby zabývat se vlastním počínáním a chybami.“

I na izraelské scéně přitom jsou politici, kteří varují, že na osadnické hnutí či jiné kontroverzní akce vůči Palestincům doplácí na mezinárodní scéně celá země. Opoziční poslanec Eitan Kabel například minulý týden navrhl zákon zakazující státu poskytování infrastruktury nebo finanční podpory těm osadám, které jsou ilegální i z hlediska zákonů samého Izraele.

Dvojí přístup k osadám

Dosavadní situace je taková, že izraelská armáda nebo policie čas od času za velkého mediálního rozruchu zasáhne proti ilegálním osadnickým ležením, ve stejné chvíli však jiné složky státního aparátu osadníkům natahují přípojky vody a elektřiny a budují jim u nových osad autobusové zastávky. „Státní financování a zajišťování služeb pro nepovolené osady je vážným porušením zákonnosti a negativně ovlivňuje mezinárodní vztahy Izraele,“ napsal Kabel v důvodové zprávě.

Průběžné statistiky přitom ukazují, že populace osadníků roste proporčně rychleji než obyvatelstvo samotného Izraele

U Nejvyššího soudu už také řada stížností ze strany Palestinců skončila konstatováním, že i stávající, „legální“ osady někdy rostou na pozemcích, které kolonisté zabrali konkrétním arabským majitelům. Průběžné statistiky přitom ukazují, že populace osadníků roste proporčně rychleji než obyvatelstvo samotného Izraele – každoročně v osadách přibude několik tisíc lidí, a dnes už jich tam žije více než půl milionu.

I uplynulé dny tak přinesly hned několik kauz, které téma osad a bojkotu dostaly do hlavních titulků mezinárodních médií. Velké pozdvižení například vyvolal šéf francouzského telekomunikačního gigantu Orange Stéphane Richard, když prohlásil, že nebýt hrozby vysoké penalizace, okamžitě by se stáhl z izraelského mobilního trhu, protože jeho tamní partner je aktivní i na Západním břehu.

Světoznámá kosmetická firma Ahava, která využívá bahno a soli z Mrtvého moře a má továrnu v osadě Micpe Šalem na okupovaném území, zase oznámila, že zvažuje vybudování nového závodu přímo v Izraeli. Důvod je jasný – EU už dnes rozlišuje mezi produkty z Izraele a z osad, a ty osadnické zatěžuje většími cly. Navíc se v Bruselu piluje návrh směrnice, která by v zájmu lepší informovanosti spotřebitelů znemožnila označovat zboží z osad Made in Israel.

Netanjahu opakovaně prohlásil, že Západ měří Izraeli mnohem přísněji než jiným státům, a poukázal na zvěrstva, k nimž dochází například v sousední Sýrii

Současná izraelská vláda a její spojenci se bojkotovému hnutí i kritice osadnického projektu snaží čelit rozmanitými metodami a argumenty. Netanjahu opakovaně prohlásil, že Západ měří Izraeli mnohem přísněji než jiným státům, a poukázal na zvěrstva, k nimž dochází například v sousední Sýrii.

Kritici však namítají, že Izrael je demokracií, a tudíž musí snášet přísnější měřítka než diktatury nebo zhroucené státy. „Izrael už nemůže strkat hlavu do písku, stěžovat si, že celý svět je proti nám, a poukazovat na Sýrii nebo na Súdán,“ napsala opoziční poslankyně Zehava Gal-Onová.

„Zákon jako v Rusku“

Ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová mezitím obnovila svou kampaň za vysoké zdanění lidskoprávních organizací, které jsou kritické k vládní politice a přijímají finanční podporu ze zahraničí, zejména od EU a skandinávských vlád. Předloha, která jim má když ne zhatit, tak alespoň zkomplikovat činnost ve prospěch Palestinců, přitom podle kritiků silně připomíná kontroverzní ruský zákon, jímž se snaží své odpůrce paralyzovat Vladimir Putin a který označuje aktivisty lidskoprávních organizací za „zahraniční agenty“.

Podobné ideové a právní bitvy mezi proizraelskými a propalestinskými lobbistickými skupinami probíhají i ve Spojených státech. Vedoucí tamní Kampaně za ukončení izraelské okupace Yousef Munayyer je přesvědčený, že protiopatření vůči bojkotům jsou dokladem sílícího vlivu jeho tábora. „Vidíme dráhu, která kopíruje proslulý výrok Mahátmy Gándhího. Nejprve vás ignorují, pak se vám vysmívají. A teď jsme v třetí fázi, kdy proti nám začali bojovat,“ tvrdí Munayyer.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.