Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Boj strojů o právo za uznání

  13:11
Díky rozvoji umělé inteligence se už analytici nesoustřeďují ani tolik na šíření a implementaci technologií, ale spíše na roli člověka, potažmo organizace v digitálním světě. Analytická společnosti Gartner v předpovědích na rok 2016 a nejbližší léta hovoří o epoše „digitální budoucnosti“.

Právo na existenci už stroje mají, teď jde o právo na uznání. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Internet věcí, velká data, roboti a umělá inteligence rozviřují debaty o budoucnosti lidské společnosti. Ta se vlivem technologického vývoje mění: vzpomeňme na knihtisk, páru, elektřinu. Dosud technika lidem ulehčovala práci, zvyšovala produktivitu, stále však byla vnímána jako nástroj či prostředek. Situace se ale mění. Dalo by se říci, že technika bojuje o právo na uznání vlastního života (existenci již uznanou má). Lidé se obklopují technologiemi, jež dříve či později přestanou nejen udržovat, ale i ovládat.

Také analytici z technologických oborů přispívají do diskuse svými sociálně zabarvenými vizemi. Ty tam jsou doby, kdy světu sdělovali, kolik počítačů se prodalo vloni a kolik jich bude letos. Neomezují se ani na podnikový segment, jemuž dlouhodobě radili, jak má postupovat v zájmu získávání a udržení konkurenčních výhod. Dnes se ohánějí termíny „propojená společnost“, „digitální budoucnost“ nebo „datový věk“ a při čtení jejich verzí budoucnosti je těžké posoudit, zda jsou zdatnými vizionáři, nebo předčasnými historiky.

Tři hlavní témata

Sadu strategických předpovědí – většinou z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) – na rok 2016 a nejbližší navazující budoucnost představili na podzim analytici společnosti Gartner. Konkrétně hovoří o epoše „digitální budoucnosti“, v níž bude svět algoritmizován a ovlivňován, ne-li řízen chytrými stroji. Lidé si proto musejí s všudypřítomnými technologiemi vybudovat harmonický vztah.

Svět bude algoritmizován a ovlivňován, ne-li řízen chytrými stroji. Lidé si proto musejí s všudypřítomnými technologiemi vybudovat harmonický vztah.

V minulosti se hlavní pozornost soustřeďovala na šíření a implementaci technologií, na jejich přijímání v jakékoli podobě. Díky rozvoji robotiky a obecně umělé inteligence se však analytici dnes více zaměřují na roli člověka, potažmo organizace v digitálním světě. Podniky ani uživatelé se totiž praktickým přínosům umělé inteligence nebrání, což vede k jejímu rychlému rozvoji v mnoha oblastech. Mezi tři hlavní témata predikovaných trendů patří vztah lidí a strojů, inteligence (nebo chytrost) aplikovaná v pracovním prostředí a další rozvoj souhrnného trendu označovaného termínem Nexus of Forces – analytici jej definují jako konvergenci sociálních médií, mobilních zařízení a řešení, cloud computingu a řízení informací v rámci nových podnikatelských nebo obecně byznysových scénářů.

Desítka předpovědí na rok 2016 a navazující blízkou budoucnost podle analytiků nepředstavuje deset samostatných a oddělených témat; souvisejí spolu totiž mnohem více, než se může zdát.

Deset předpovědí

Tvorba obsahu. Do roku 2018 budou stroje vytvářet 20 procent podnikového obsahu. Příjemci těchto informací se stanou lidé, jimž stroje budou sdělení vytvořená s pomocí analytických nástrojů nad obrovskými databázemi předkládat v přirozeném jazyce. V podnikovém prostředí patří mezi vážné kandidáty na automatické zpracování zprávy pro akcionáře, právní dokumenty, články pro tisk či vzdělávací materiály. Stroje generují velký podíl nově vznikajících dat již dnes, ta ale nejsou běžně využívána člověkem a nemají podobu informace (jde o protokoly o událostech v síťovém prostředí či o komunikační záznamy). Podle společnosti IDC budou v roce 2020 stroje generovat dvě pětiny z celkového objemu nově vzniklých dat, což má být 40 zettabajtů.

Internet věcí. Média běžně informují, kolik zařízení bude za více či méně let připojeno k internetu – pro rok 2020 se odhady pohybují od 25 do 50 miliard. Analytici společnosti Gartner na trend nahlédli z obchodního hlediska. Podle jejich představ bude již v roce 2018 vyžadovat podporu (podobně jako dnes lidští uživatelé) šest miliard „propojených věcí“. Pro její poskytování nejspíše vzniknou nové obory služeb, protože má již dnes svá specifika: především musejí být požadavky řešeny velmi rychle, jinak nebudou stroje vykonávat očekávanou činnost, případně se sníží jejich efektivita.

Představte si, že váš nadřízený bude robot. Analytici toto sociálně citlivé téma zatím dávkují opatrně, podle jejich odhadu zajistí do tří let „robotičtí šéfové“ dohled nad třemi miliony lidských pracovníků.

Softwaroví agenti. Na chodu společnosti se softwaroví agenti řízení algoritmy podílejí již dnes. Jsou plně automatizovaní, což ale neplatí pro míru jejich samostatnosti – v různých agendách se stále spoléhají na mechanismy, jež ovládají lidé. Nově vzniklá kategorie samostatných softwarových agentů má ale vytvářet hodnoty sama o sobě. Tyto nezávislé stroje se stanou základem „programovatelné ekonomiky“, jež má zásadně ovlivnit sektor finančních služeb. Pro bankovnictví, pojišťovnictví, burzovní obchody či investiční strategie vzniknou transparentně naprogramovaní agenti, kteří se obejdou bez lidské asistence. A do pěti let by měli participovat na pěti procentech všech ekonomických transakcí světa.

Robotičtí šéfové. Ze světa sci-fi přichází i další vize: představte si, že váš nadřízený bude robot. Analytici toto sociálně citlivé téma zatím dávkují opatrně, podle jejich odhadu zajistí do tří let „robotičtí šéfové“ dohled nad třemi miliony lidských pracovníků. Vedle monitorování výkonu, což dokážou stroje již dnes, nabídnou i relativně samostatnou míru rozhodování. Aby roboti dokázali zdatně řídit lidi, musejí se umět učit, díky čemuž dokážou relativně přesně predikovat, jaké efekty se po přijetí určitého rozhodnutí dostaví.

Digitální vandalismus. V době, kdy sdělovací prostředky denně okupuje termín terorismus, nabízejí analytici relativně úsměvnou vizi zločinu z blízké budoucnosti: digitální vandalismus na inteligentních budovách. Chytré stavby představují téma samo o sobě, pro zjednodušení stačí informace, že v nich funkci domovníka vykonává počítač. Do tří let zažije pětina chytrých budov útok digitálních vandalů, jenž je připraví minimálně o osvětlení či nápisy na informačních tabulích. Spíše než o vážnou hrozbu půjde o nepříjemnost. Analytici tím ale varují před podceňováním zabezpečení stále komplexnějších počítačových systémů.

Nové modely podnikání. Náhrada lidí stroji má a bude mít socioekonomické dopady. Více se jí tudíž alespoň v prvních fázích budou věnovat nově vzniklé společnosti – nemusejí řešit dilema propuštěných zaměstnanců, prostě přijdou s novým podnikatelským modelem. Analytici počítají, že již v roce 2018 bude mít 45 procent rychle se rozvíjejících firem více instancí chytrých strojů než lidských pracovníků – v praktické podobě hovoří o plně automatizovaných obchodních domech či bezpečnostních agenturách. Velkou roli zde sehrají bezdrátové komunikační technologie nebo drony. A zatímco nové firmy s novým obchodním modelem nejprve vzbudí zájem médií, tradiční podniky z dotčených odvětví budou muset rychle zareagovat. A pravděpodobně dojde na propouštění – dron na stráži neusne, stačí mu nabité akumulátory.

Digitální prodejci. Obtěžují-li vás telefoničtí a podomní obchodníci, ve světle přicházející generace digitálních prodejních asistentů jde většinou o naprosté amatéry. Analytici sice nekvantifikují jejich rozšíření, detailně ale specifikují jejich schopnosti: dokážou rozpoznat a sledovat jednotlivce v různých prodejních kanálech – vedle našich digitálních stop na internetu nás identifikují i fyzicky díky rozpoznání tváře a hlasu. Budou znát historii našeho nákupního chování, detekují naše nálady a dokážou je správně vyhodnocovat. Místo vnucování produktu si digitální obchodník velmi přesně načasuje okamžik vhodného oslovení. A navíc dokáže zákazníkům velmi pozorně naslouchat. Velký bratr zde má podobu „Velkého prodavače“, ale jen těžko mezi nimi budeme hledat rozdíly...

Zdraví pod dohledem. Nebývalý zásah do soukromí představuje předpověď, že do tří let bude od dvou milionů pracovníků vyžadováno, aby nosili zdravotní a fitness osobní elektroniku. Půjde o podmínku jejich zaměstnání a bude to samozřejmě v jejich zájmu – policisté, hasiči nebo lékaři jsou vystaveni tlaku a jejich zdravotní stav si zasluhuje detailní a trvalý dohled. Věcně a technicky na tom není nic závadného. Vedle sledování srdeční frekvence ale bude zaznamenáván i pohyb v prostoru, opět z bezpečnostních důvodů. A technické možnosti mohou jít mnohem dále: vcelku úsměvně analytici dodávají, že se okruh monitorovaných osob bude průběžně rozšiřovat, mezi kandidáty na „očipování“ patří i atleti, piloti letadel, politici či podomní obchodníci.

Do tří let bude od dvou milionů pracovníků vyžadováno, aby nosili zdravotní a fitness osobní elektroniku. Půjde o podmínku jejich zaměstnání a bude to samozřejmě v jejich zájmu.

Virtuální asistenti. Mnoho majitelů chytrých mobilních telefonů je zná již dnes. Virtuální osobní agenti sledují chování uživatele, pomáhají mu s vyhledáváním informací, uchovávají a analyzují jeho osobní historii. Do pěti let zajistí inteligentní agenti až 40 procent mobilních interakcí. Na základě získávaných dat a jejich analýzy v cloudových neuronových sítích budou splétat informační modely o jednotlivcích, jejich vztazích, obsahu sdělení a jeho kontextu. Díky tomu skončí éra „dominance samostatných mobilních aplikací“. Digitální asistent se obejde bez nich, splní příkaz uživatele a v některých případech vykoná určitou operaci na jeho účet i bez přímého pokynu. Podle analytiků se má řídit potřebami člověka a budovat si s ním vztah důvěry.

Cloudy pod kontrolou. Konkrétní je i předpověď, podle níž 95 procent selhání cloudových služeb zaviní do roku 2020 samotní zákazníci, respektive uživatelé. Bude se tak dít a děje se již dnes kvůli jejich naivitě, jen minimum bezpečnostních pochybení mají na svědomí poskytovatelé veřejných cloudových služeb. Uživatelům totiž chybí základní povědomí o bezpečném chování a o architektuře těchto systémů, a tak i díky tomu bude do tří let polovina velkých společností s více než tisícem zaměstnanců využívat pro cloudové služby kontrolní nástroje, jež zajistí monitoring využití cloudu a vynutí si dodržování bezpečnostních pravidel.

Neperspektivní zaměstnání

V dobách industrializace společnosti braly stroje lidem práci. Současně ale vznikaly nové příležitosti v nových odvětvích: zemědělci se přesouvali do průmyslu, dělníci do služeb. V hospodářství průběžně existovala strukturální nezaměstnanost, jež vznikala v důsledku rozvoje nových oborů. Byť jde o zjednodušení, společnost se s technologickými proměnami vyrovnávala a fungovala.

Automatizace všudypřítomné komunikace a umělé inteligence, kterou posilují výše uvedené trendy, se v mnoha ohledech industrializaci podobá: snižuje počet pracovních míst, zrychluje a zlevňuje mnoho úkonů. Vannevar Bush, prezident neziskové organizace Carnegie Institute for Science, považuje dopady automatizace na život společnosti v dlouhodobém horizontu za pozitivní. Současně ale podotýká, že dopady na život jednotlivce představují úplně jiný příběh, v němž už moc pozitiv figurovat nemusí.

V roce 1949 pracovalo v USA 182,5 tisíce lidí na postu telefonního operátora. Loni jich bylo 2170.

Příklad? V roce 1949 pracovalo v USA 182,5 tisíce lidí na postu telefonního operátora. Loni jich bylo 2170, jejich pracovní místa zanikla kvůli automatizaci. Lidé se přesunuli do jiných oborů s převahou potřeby živé pracovní síly. Samozřejmě mohlo jít o vysoce intelektuální činnosti.

Analogicky se automatizace projevuje i v současnosti. V rámci podzimního průzkumu mezi 170 globálně působícími poskytovateli podnikových služeb zjistili výzkumníci poradenské společnosti ISG, že do pěti let přijde velká vlna propouštění také do oblasti podnikových služeb včetně IT. Třetina respondentů hodlá do roku 2020 nahradit 25 a více procent lidských pracovních sil softwarovými roboty, pouze pět procent dotázaných má za to, že automatizace počet pracovních míst zvýší. Čtyři procenta respondentů žádné změny v zaměstnanosti nepředpokládají, ostatní se shodují na větší či menší míře propouštění.

Kam se uvolnění zaměstnanci přesunou? Na tom se účastníci průzkumu neshodli ani nenaznačili možné alternativy. Todd Lavieri, prezident společnosti ISG, diskusi komentoval s tím, že podpora digitálního podnikání a ekonomického modelu As-a-Service žádný viditelný potenciál pro růst pracovních míst nenabízí. Lidskou práci i ve správě počítačových systémů nahradí softwaroví roboti (automaty), jejichž schopnosti budou rozvíjeny zdokonalováním umělé inteligence.

„Jedna věc je jasná,“ dodává Lavieri, „věk arbitráže pracovních sil končí.“ Volně přeloženo: doba, kdy firmy přesouvaly výrobu/provozy za levnější pracovní silou, je u konce. Což platí i pro podnikové služby, v nichž se pozice lidí dlouho zdála neohrožená. Nyní je z nemalé části nahradí inteligentní stroje a aplikace.

Úmysly globálních poskytovatelů podnikových služeb by neměly být brány na lehkou váhu. Na dotaz, do jakých výzkumných a vývojových aktivit chtějí v následujících pěti letech investovat, jich více než dvě třetiny uvedly automatizaci, mobilní řešení, internet věcí a datové analýzy. Dvě pětiny se navíc chtějí věnovat otázkám bezpečnosti, jež ale tvoří integrální součást automatizace v jakékoli podobě.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!