Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Boj proti korupci: Pomůže další analýza Karolíny Peake?

Slovensko-cest

  14:10

Zdá se, že teoretických podkladů, jak postupovat proti korupci, má vláda dostatek. To bychom ovšem nesměli vědět, co je jejich obsahem.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake měla před koncem loňského roku napilno. Kromě protikorupční strategie na roky 2013 a 2014 připravovala pro jednání vlády materiál nazvaný Analýza možností boje s korupcí v soukromé sféře. Mohlo by se tedy zdát, že teoretických podkladů, jak postupovat proti korupci, má vláda dostatek. To bychom ovšem nesměli vědět, co konkrétně je jejich obsahem.

Vzhledem k tomu, že o protikorupční strategii jsme obsáhle referovali již v polovině ledna, podívejme se nyní na hlavní body, o nichž se píše v analýze možností boje s korupcí v privátní sféře.

Hned zkraje narazíme na zásadní výtku, jež zazněla i v připomínkovém řízení. A sice, že materiál je pouhým souhrnem nejrůznějších výzkumů, šetření a anket, které se na téma korupce prováděly v uplynulých letech.

Je s otazníkem, jakou vypovídací hodnotu mají zjištění sondy mezi představiteli 50 firemAutoři analýzy se s touto výhradou vypořádali rychle – připomínky neakceptovali. Důvod? Šetření veřejného mínění jsou podle nich jedním „z mála výzkumných postupů, kterými se lze dobrat k poznání korupce v širším rozsahu. Zvláště pak tehdy, je-li analyzováno korupční klima.“ Sami se pak pustili do praktického mapování korupce.

Kvůli úspoře nákladů provedli sondu mezi představiteli padesáti vybraných společností, a to od poloviny října do začátku listopadu loňského roku. Je s otazníkem, jakou vypovídací hodnotu takováto zjištění mají. I předkladatelé totiž přiznávají, že pokud by byl průzkum proveden na větším souboru respondentů, případně pokud by se v něm pokračovalo, mohlo by se při vyhodnocení dat dospět k jiným výsledkům. Doporučená opatření proti faktorům, jež ovlivňují výskyt korupce, přesto vycházejí z výsledků sondy.

Co konkrétně respondenti navrhují?

  • Omezení plateb v hotovosti. Inspirovat bychom se prý mohli na Slovensku, kde jsou platby právnických osob v hotovosti seshora limitovány pěti tisíci eury, u fyzických osob pak 15 tisíci. „Pro lepší transparentnost plateb v hotovosti se také doporučuje případné znovuzavedení legislativy, která vyžaduje povinné používání registračních pokladen,“ píše se v analýze. Ty byly v Česku zrušeny v roce 2007.
  • Pravidla pro prokazování původu nabytého majetku. Doporučení zní: přijmout zákon o přiznání k registrovanému majetku a o prokazování zdrojů jeho nabytí. Tato norma by pro právnické i fyzické osoby stanovila povinnost podávat přiznání ke všemu majetku od určité hodnoty. Zároveň by bylo nutné prokázat, že tento majetek byl pořízen ze zdaněných prostředků.
  • Zavedení adekvátních opatření pro prevenci a detekci korupce v soukromé sféře. Do této kategorie patří etický kodex, aktivní role managementu v prevenci a detekci korupce, monitorování a hodnocení nástrojů k prevenci korupce, prověrky zaměstnanců před nástupem do společnosti, prověrky obchodních partnerů, vynucování dodržování standardů a pravidel, systém oznamování nekalého jednání a korupce, systém reakce na odhalené případy nekalého jednání a korupce. Doporučuje se pro všechny větší společnosti, například s více než pěti sty zaměstnanci.
  • Podpora spolupráce orgánů a institucí zaměřených na boj s korupcí. Aby bylo šetření korupce účinné, je prý nezbytné, aby úzce spolupracovaly a dostatečně komunikovaly nejen protikorupční policie, státní zastupitelství, Finanční analytický útvar ministerstva financí a další orgány, zapojit se musejí také experti ze soukromé sféry, podnikatelská sdružení, nestátní neziskové organizace a zahraniční odborníci. Zvážit by se mělo vytvoření platformy, v níž budou zástupci z veřejné, akademické, soukromé i neziskové sféry. V analýze se předpokládá, že by se tato platforma mohla stát vládním poradním orgánem.
  • Zvýšení mezinárodní spolupráce s protikorupčními orgány. Posílit by se měla spolupráce při šetření konkrétních případů, vydávání stíhaných osob, ale také výměna zkušeností na seminářích, exkurzích a stážích. Doporučuje se též navázat těsnější vazby se zeměmi, které jsou považovány za daňové ráje.

Analýzu možností boje s korupcí v soukromé sféře vzala vláda na vědomí 16. ledna. Tentýž den schválila i protikorupční strategii na roky 2013 a 2014. Vicepremiérka Karolína Peake k tomu na svých webových stránkách poznamenala: „Soustředili jsme se více na opatření posilující otevřené vládnutí, než na represi. Považuji za efektivnější, když odstraníme temná zákoutí a tajemství, pod jejichž rouškou se korupce děje, než když se snažíme korupci horko těžko odhalovat prostřednictvím policie.“ Podle Peake musí být boj s korupcí „trvalý, celospolečenský a nadstranický, nikoliv hujerský a aktivistický“.

První výsledky jejího snažení bychom měli znát v polovině roku. Kabinet totiž vicepremiérce uložil, aby „návrh zhodnocení způsobů realizace jednotlivých doporučení a harmonogram jejich plnění“ předložila do konce června.

Veřejnost to vnímá jinak

V roce 2012 vyjádřilo nespokojenost s mírou korupce 92 procent respondentů, pouze jedno procento bylo spokojenoJiž teď ale můžeme říci, že dosavadní boj Nečasovy vlády proti korupci vyznívá poněkud rozpačitě. Z 88 úkolů, které byly stanoveny v protikorupční strategii na roky 2011 a 2012, bylo splněno 51, tedy 58 procent. Abychom byli fér, vinu za to nesvalujme jen na Karolínu Peake. Vicepremiérka ovšem přiznala, že se nepodařilo prosadit priority, jako je zákon o úřednících, zlepšení svobodného přístupu k informacím nebo nový zákon o státním zastupitelství. Ty byly proto „flexibilně“ zařazeny mezi priority na roky 2013 a 2014.

Nelze se proto divit, že protikorupční snahy vlády se zatím neodrazily ve veřejném mínění. V protikorupční strategii na roky 2013 a 2014 je například zmíněn výzkum provedený agenturou CVVM, z něhož vyplývá, že loni vyjádřilo nespokojenost s mírou korupce 92 procent respondentů, pouze jedno procento bylo spokojeno. Autoři vládního materiálu připouštějí, že jde o nejhorší výsledek za uplynulé roky.

CVVM v průzkumu z dubna loňského roku zaznamenal dosud největší procento lidí přesvědčených o rozšířenosti korupce v České republice. Bezmála tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že jsou do korupce zapojeni téměř všichni veřejní činitelé či jejich většina. V roce 2010 dosahoval tento ukazatel 65 procent, v roce 2011 pak 68 procent.

Názory mezi manažery loni mapovala poradenská společnost Ernst & Young. Osmdesát procent z nich považuje korupci za rozšířený jev. Celosvětový průměr je přitom 39 procent.

Karolína Peake má pravdu – boj s korupcí musí být celospolečenský a trvalý. Jenže pokud se o něm především jen mluví a píšou analýzy, jde zpravidla o prázdné proklamace. Počkejme si, kolik z priorit protikorupční strategie na roky 2013 a 2014 se opět „flexibilně“ posune do let následujících.