Boj o rozšíření letiště ve Vodochodech slouží Pentě jako vstupenka na Ruzyni

Česko-slovenská investiční skupina plánuje vytvořit z Vodochod letiště pro low-cost dopravce. A chce si k tomu najít partnera.

Vizualizace vylepšeného vodochodského letiště podle představ jeho majitele, skupiny Penta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vizualizace vylepšeného vodochodského letiště podle představ jeho majitele, skupiny Penta. | foto: © http://www.vodochodyairport.czČeská pozice
Vizualizace vylepšeného vodochodského letiště podle představ jeho majitele, skupiny Penta.

V povolebním zmatku trochu zapadla informace, že letiště ve Vodochodech, které patří finanční skupině Penta, získalo kladné stanovisko ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu rozšíření aeroportu na životní prostředí (EIA). Je to přitom posun důležitý hned z několika důvodů.

  • Přímo ovlivňuje byznys státem ovládaného ruzyňského Letiště Václava Havla.
  • Vyvolává tvrdý odpor obcí na severním okraji Prahy přiléhajících k Vodochodům.
  • Determinuje investiční strategii jednoho z významných hráčů v českém podnikatelském světě.

Přesto, že mediálně dosud byly nejvíce slyšet hlasité protesty obcí podporovaných ekologickými organizacemi, je mnohem zajímavější fakt, že Penta bude pro rozvoj letiště podle informací ČESKÉ POZICE hledat partnera, a také to, že pro ni Vodochody zůstávají silnou kartou, kterou chce uplatňovat v případě, že by došlo na nějakou formu privatizace ruzyňského konkurenta.

Stížnosti poputují až do Bruselu

Pro pořádek shrňme kroky odpůrců rozšiřování Vodochod. Hned po udělení souhlasu s rozšířením vodochodského letiště se ozvali starostové okolních obcí, že se pokusí celý proces zastavit. Chtěli se obrátit jak na ministra životního prostředí Tomáše Podivínského (KDU-ČSL), tak na Brusel. „Aktuálně ladíme termín s panem ministrem, abychom mu předali naši stížnost na postup úřadu při posuzování vlivu letiště na životní prostředí. Podle nás nebylo rozhodování zcela košer a chceme od pana ministra vědět, co s tím může a hodlá udělat,“ uvedl starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček s tím, že schůzka by měla proběhnout v horizontu deseti dní.

Bolestné pro obce jsou v třímiliardovém projektu na dostavbu Vodochod jen „drobné“Co přesně by však ministr Podivínský i v případě vstřícnosti mohl starostům přislíbit, není zřejmé, protože vzít zpět kladné stanovisko nelze. Stížnost Evropské komisi by pak měla odejít ke konci letošního roku.

Penta nabídne nespokojeným obcím „bolestné“. Jednou z variant je fond, do něhož by provozovatel letiště dával korunu za každého odbaveného cestujícího (studie EIA počítá s maximální kapacitou 3,5 milionu lidí ročně). Nehledě na to, že starostové na „balíky peněz“ přistoupit nechtějí, jde z hlediska celkové investice o drobné.

Dálniční přivaděč za souhlas

S čím tedy počítá československá finanční skupina Penta ve Vododchodech? „Kladné stanovisko k EIA je jen prvním krokem, který k rozvoji letiště potřebujeme. Nyní se soustředíme na získání územního rozhodnutí a následně na získání stavebního povolení. Pokud bude vše probíhat standardně, jsme schopni vše dokončit v horizontu čtyř let,“ říká šéf vodochodského letiště Martin Kačur. Přes zdržení (proces k získání EIA zahájila společnost už v roce 2009 a pravidelné spoje měly přistávat na severním okraji Prahy už příští rok) firma stále počítá s tím, že celková investice se bude pohybovat okolo tří miliard korun.

V kladném stanovisku si ministerstvo vymínilo 124 podmínek, které musí investor naplnit„Paradoxně nám v tom nahrála krize, protože stavební práce pořídíme podstatně levněji než ve chvíli, kdy jsme začali plánovat,“ vysvětluje Kačur. Další zdržení nevylučuje. „Boj proti letišti je jednoduše uchopitelné politické téma v podstatě permanentním volebním cyklu. A je tomu tak po celém světě. Iniciativy proti výstavbě letišť mají tím pádem bezmála manuál, jak postupovat a stavby zdržovat napadáním různých úředních rozhodnutí. Přesto věřím, že můžeme územní rozhodnutí mít do roka a do dalšího roku pak stavební povolení,“ míní Kačur. Ostatně profesionalitou odpůrců zdůvodňuje i protahování ministerského požehnání pro EIA letiště na více než čtyři roky.

V kladném stanovisku si ministerstvo vymínilo 124 podmínek, které musí investor naplnit. Patří mezi ně maximální počet 35 tisíc pohybů letadel (vzlet a přistání) za rok, absolutní zákaz provozu mezi desátou večerní a šestou ranní (s maximálně čtyřmi výjimkami pro opožděné přílety), maximální rozpětí křídel 36 metrů pro letadla, která smějí na letišti přistát, a nebo dobudování přivaděče od dálnice D8. Ten mimochodem bude muset zaplatit Penta, protože Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s ním nepočítá, a pak jej na státní ŘSD převést.

Tyto nepřekročitelné podmínky jsou v zásadě body z projektu, který Penta ministerstvu životního prostředí odevzdala. Jejich vyjmenováním si jen úřad jistí, že nebudou v průběhu budování letiště změněny.

Partner ze světa

Do finančně náročného projektu se Penta nechce pustit úplně na vlastní pěst. V plánu je sehnat si partnera, který se na miliardovém projektu bude podílet. „Bude teprve předmětem jednání, zda to bude partner strategický nebo jen finanční, případně kombinace obého. Se získáním EIA je možné zahájit nové kolo předběžných jednání s potenciálními investory. Variantou samozřejmě je také čistě dluhové financování od bank, pokud by se partner nenašel,“ upřesňuje Kačur. Vodochody tak může Penta nabídnout například velkým provozovatelům letišť v západní Evropě, jako je třeba Fraport, v jehož portfoliu je klenotem především frankfurtské letiště.

Nalákat do Vodochod firmy jako Ryanair, easyJet, GermanWings nebo WizzAir má především cenaKromě těchto předběžných jednání probíhají také „oťukávky“ s možnými zákazníky dobudovaného vodochodského letiště. Tedy nízkonákladovými aeroliniemi, na jejichž byznys se chce severopražské letiště orientovat. Infrastruktura má být tomuto modelu šitá na míru. Tedy žádné nadbytečné prostory (každý volný metr čtvereční je náklad navíc), co nejméně vstupů do areálu (ušetří se za ostrahu a další personální náklady), obchody v hale přizpůsobené low-cost cestujícím.

Nalákat firmy jako Ryanair, easyJet, GermanWings nebo WizzAir má především cena. Poplatky na ruzyňském letišti jsou pro tyto firmy vysoké (důvod je snižovat ale Ruzyně v této chvíli rozhodně nemá).

Za vším hledej Ruzyni

Mimochodem, státem ovládané letiště v Ruzyni je od počátku v pozadí celého projektu Penty. Letiště ve Vodochodech totiž bylo a nadále zůstává žolíkem ve hře o případnou privatizaci ruzyňského konkurenta.

Vodochodský proces pro finanční skupinu započal v roce 2007, kdy stát v privatizaci prodával Aero Vodochody i s letištním areálem. Aeroport severně od Prahy totiž Pentě sloužil jako jakási pojistka při odstátnění ruzyňského letiště. Druhým (a nutno dodat, že extrémně výdělečným) jistícím faktorem byly pozemky, které Ruzyně potřebovala pro plánovanou výstavbu paralelní dráhy.

Pentě šlo od počátku o to, aby nemohla být vyšachována z privatizačních plánů pražského letištěPentě šlo od počátku o to, aby nemohla být vyšachována z privatizačních plánů pražského letiště, tedy aby s ní vždy případný investor musel počítat. Když získala vodochodský areál, byla pak vstřícná k dohodě o výkupu ruzyňských pozemků. Ty si pořídila v roce 2005 od restituenta za cenu 500 korun za metr čtvereční (státní letiště mu nabídlo tehdy jen stovku), letišti je pak v roce 2008 prodávala s desetinásobným ziskem. Přičemž ze svých původních požadavků, aby byla účastna na výstavbě druhé dráhy, ustoupila, aby v připravované ruzyňské privatizaci nebyla ostrakizována.

Vodochody jí totiž jako „sichrování“ stačily. I proto už od počátku halasně oznamovala, co s nimi hodlá udělat a jak velké investice do budování mezinárodního letiště plánuje. Bylo to znamení pro případné konkurenční investory do ruzyňského letiště, aby věděli, že s Pentou musejí počítat (nejlépe přímo spolupracovat). Případně by se mohla pomstít tím, že by „druhému“, tedy poraženému v tendru, který již do přípravy rozvoje byznysu v Praze nainvestoval velké množství prostředků, projekt ve Vodochodech odprodala, aby ruzyňskému vítězi mohl zatápět tvrdou konkurencí sám.

V roce 2010 ale opozice ve sněmovně, vedená ČSSD, prosadila zákaz odstátnění ruzyňského letiště. Plán Penty tím však nepadl zcela. Jednak se může situace změnit, a tak vždy bude třeba s vodochodským rivalem počítat, jednak v aktuální struktuře Českého Aeroholdingu, kam Letiště Václava Havla patří, se dá zákon o zákazu privatizace obejít. Říká totiž, že nesmí být privatizována infrastruktura letiště. Ta je ovšem v aeroholdingu jako samostatná dcera, oddělená od provozovatele letiště, do nějž by teoreticky strategický partner vstoupit mohl.

A právě na to dosud Penta podle informací ČESKÉ POZICE sází. Proto také nebude s realizací dostavby Vodochod nijak chvátat a tlačit ji přes mrtvoly (rozuměj extrémní odpor okolních obcí). A shánění partnera pro tento projekt se dá vnímat také jako příprava konsorcia pro případnou privatizaci Ruzyně.

Letiště ve Vodochodech zatím na prodej není. I když právě získaná EIA jeho hodnotu notně navýšila.Do celku pak zapadají také úvahy o (ne)potřebnosti paralelní dráhy na Letišti Václava Havla. Kapacita ruzyňských terminálů není aktuálně plně využita, šlo by tudíž o zbytečný drahý projekt, zejména pokud by se dříve, než se druhá ruzyňská dráha postaví, rozlétaly Vodochody. Konkrétně to ve své analýze pro ČESKOU POZICI nedávno rozebral letecký expert Jan Váňa.

Závěrem jen pro pořádek připomeňme samotnou privatizaci Vodochod. Vláda v roce 2005 poté, co znovu zestátnila Aero Vodochody po neúspěšné misi amerického Boeingu v této firmě, rozhodla o opětovné privatizaci. Po přerušení procesu (daného mimo jiné volbami v roce 2006) pak v říjnu 2006 vyhlásila už vláda Mirka Topolánka vítěze. Z osmi kandidátů nabídla nejvyšší cenu právě Penta. Svou pojistku pro Ruzyni si cenila vysoko, protože zaplatila bezmála tři miliardy korun za leteckou výrobu a letištní areál. Druhé v pořadí skončilo konsorcium PPF a J&T s cenou 1,7 miliardy.

Penta následně výrobu a letiště oddělila do dvou samostatných firem. Výrobce leteckých dílů nyní nabízí Penta po „ozdravné kúře“ k prodeji. Letiště zatím na prodej není. I když právě získaná EIA jeho hodnotu notně navýšila.

Počet příspěvků: 2, poslední 20.11.2013 11:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.