Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Boj o pozemky může ukončit lyžování na Čertově hoře v Harrachově

  10:00
Osud lyžařských zařízení v areálu Čertova hora v Harrachově se zkomplikoval. Jádrem sporu o pozemky je nesouhlas úředníků dvou resortů s přímým prodejem místo tendru. Pozemky o rozloze 23 hektarů patří státu, právo hospodařit s nimi má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Upravené sjezdovky v lyžařském středisku Harrachov foto: Tomáš Rucký, Snow.cz

Čtyři sjezdovky, dvě lanovky a dva vleky využívají lyžaři v areálu Čertova hora v Harrachově, který patří mezi nejvyhledávanější střediska v Česku. Jeho osud se ale zkomplikoval. Pře o pozemky může vyústit až v konec lyžování na Čerťáku. Jádrem sporu je ostrý nesouhlas úředníků hned dvou resortů s přímým prodejem místo tendru. Pozemky o rozloze 23 hektarů patří státu, právo hospodařit s nimi má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Na části parcel však stojí technická zařízení potřebná k provozování sjezdovek, stožáry lanovek, pokladny a hotel. Ta patří akciové společnosti Sportovní areál Harrachov (SAH), jež si od konce devadesátých let od státu pozemky pronajímá a provozuje sportovní areál. Její akcionáři jsou z drtivé většiny sportovní organizace. Loni se však rozhodl ÚZSVM harrachovské pozemky prodat, protože zákony preferují prodej nepotřebného státního majetku před dlouhodobým pronájmem.

Usnesení Nejvyššího a Ústavního soudu

Logické by bylo vypsat výběrové řízení, jenže kdyby získal pozemky jiný vlastník než SAH, provozovatel areálu by se dostal do svízelné situace. Společnost se proto na valné hromadě usnesla, že pokud pozemky získá někdo třetí, provoz areálu zastaví. Případnou újmu, kterou by pak utrpěla státní pokladna, vyčíslila poradenská společnost KPMG na 100 milionů korun ročně. Úřad tak nakonec souhlasil s přímým prodejem provozovateli lyžařského areálu.

Důvodů, proč se měla společnost Sportovní areál Harrachov stát majitelem parcel bez tendru, je víc. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se odvolává na usnesení Nejvyššího a Ústavního soudu řešící obdobnou situaci, jaká nastala v Harrachově.

Důvodů, proč se měla společnost Sportovní areál Harrachov stát majitelem parcel bez tendru, je ale víc. ÚZSVM se odvolává na usnesení Nejvyššího a Ústavního soudu řešící obdobnou situaci, jaká nastala v Harrachově. SAH jako vlastník staveb má dle občanského zákoníku předkupní právo na pozemky. „Tyto stavby tvoří společně s pozemky ve vlastnictví státu jeden funkční celek,“ je přesvědčen úřad. Z odprodeje pozemků ale sešlo. Nesouhlasilo s ním ministerstvo životního prostředí a následně ani ministerstvo financí.

Celý spor, na který mohou doplatit sportovci a turisté, se tedy vede hlavně mezi veřejnými subjekty. Přes polovinu akcií SAH (56,2 procenta) totiž drží Česká unie sportu, přes 37 procent akcií vlastní Svaz lyžařů ČR, čtyři procenta náleží Harrachovu. Necelá dvě procenta pak patří investiční společnosti Sportlease ze skupiny Sazka.

Zastavení chystaného obchodu

Nejmenovaný zdroj Lidových novin, který má blízko k SAH, tvrdí, že pokud by stát pozemky prodával ve veřejné soutěži, nelze vyloučit, že se firma obrátí na soud. Je totiž přesvědčena, že parcely spolu se stavbami tvoří funkční celek, a má tedy podle občanského zákoníku předkupní právo. „Tuto záležitost by mělo řešit ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, protože se to týká sportu. Chtěli jsme pomoci sportovcům, chtěli jsme v Harrachově investovat,“ dodává zdroj LN.

Pozemky spadají do Krkonošského národního parku, a proto muselo ministerstvo životního prostředí udělit schvalovací doložku. To ale odmítlo a chystaný obchod stoplo. Totéž učinil tehdejší ministr financí Andrej Babiš a nařídil, aby odbor kontroly ministerstva financí provedl audit případu.

Připravovaný prodej harrachovských pozemků „posvětil“ loni v listopadu odbor majetku státu ministerstva financí. V podkladech pro odpověď na interpelaci poslance Jana Farského na tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, která se týkala transakce s parcelami, se ohledně záměru prodat tyto nemovitosti mimo jiné konstatuje: „Ministerstvem financí nebylo z metodického hlediska v postupu úřadu (ÚZSVM – pozn. red.) shledáno pochybení.“ K podpisu kupní smlouvy mezi státním úřadem a společností SAH však nedošlo.

Pozemky spadají do Krkonošského národního parku, a proto muselo ministerstvo životního prostředí udělit schvalovací doložku. To ale odmítlo a chystaný obchod stoplo. Totéž učinil tehdejší ministr financí Andrej Babiš a následně nařídil, aby odbor kontroly ministerstva financí provedl audit případu. Paradoxně, na rozdíl od odboru dohlížejícího na hospodaření se státním majetkem, jenž na postupu ÚZSVM neshledal žádné pochybení, ministerští kontroloři poukázali na několik zásadních nedostatků.

Nevypsání výběrového řízení

Jak je možné, že dva odbory téhož ministerstva dospěly ve věci prodeje pozemků v Harrachově k tak rozdílným závěrům? Finance argumentují tím, že odbor majetku při přípravě podkladů pro odpověď na interpelaci poslance Farského nemohl komplexně hodnotit postup ÚZSVM ve všech jeho fázích. „Stěžejním výstupem bylo ve výsledku především objasnění právní úpravy, která na straně státu primárně s rolí realitního podnikatele nepočítá,“ uvádí Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Z protokolu o výsledcích kontroly vyplývá, že ÚZSVM nejednal s péčí řádného hospodáře, protože nevypsal výběrové řízení na prodej pozemků. Kontrola dále úřadu vytýká, že neposoudil výhody a nevýhody přímého prodeje a výběrového řízení.

Z protokolu o výsledcích kontroly, který mají LN k dispozici, vyplývá, že ÚZSVM nejednal s péčí řádného hospodáře, protože nevypsal výběrové řízení na prodej pozemků. Kontrola dále úřadu vytýká, že neposoudil výhody a nevýhody přímého prodeje a výběrového řízení. Podle kontrolorů neměl být jediným podkladem pro určení kupní ceny znalecký posudek zpracovaný společností Activities. Ta cenu v místě a čase obvyklou vyčíslila na 56,5 milionu korun.

Kontroloři poukazují i na to, že v době, kdy se jednalo o obsahu kupní smlouvy, vedl úřad se společností SAH soudní spor o výši nájemného. Do konce května 2015 měla se státem uzavřenu nájemní smlouvu na pozemky, za které ročně platila zhruba 2,1 milionu korun. Jenže ze znaleckého posudku, který si nechal ÚZSVM zpracovat, vyplynulo, že nájemné by mělo být vyšší, a to kolem 3,5 milionu korun.

S touto částkou ale zástupci SAH nesouhlasili a odmítli uzavřít novou nájemní smlouvu. Společnost si nechala vypracovat vlastní znalecký posudek, který stanovil výši nájemného na 1,8 milionu korun. Vleklý spor, k jehož vyřešení nevedla ani řada jednání, skončil u soudu. ÚZSVM podal na firmu koncem března loňského roku žalobu, jíž se domáhá doplatit dlužné nájemné. Soudní řízení bylo odročeno. Společnost SAH i bez platné nájemní smlouvy nadále pozemky užívá a státu, tedy ÚZSVM, platí měsíčně částku 132 tisíc korun, která vychází z jí zadaného znaleckého posudku.

Náležité zdůvodnění

Úřad poukazuje na to, že případné uzavření kupní smlouvy by vyřešilo soudní při s dlužným nájemným. „Ve smlouvě bylo stanoveno, že je SAH povinen uhradit plnou výši bezdůvodného obohacení před samotným převodem vlastnického práva,“ dodává mluvčí majetkového úřadu Radek Ležatka. Proti výhradám odboru kontroly ministerstva financí podal ÚZSVM námitky, avšak neuspěl. Co bude dál s harrachovskými pozemky, je otázkou.

Auditoři ministerstva financí v protokolu o výsledku kontroly tvrdí, že systémově přímý prodej nezavrhují, musí být ale náležitě zdůvodněn, což se prý v případě harrachovských pozemků nestalo. To ale majetkový úřad odmítá.

„V současné době úřad připravuje nápravná opatření. Podle názoru kontrolní skupiny měl de facto postupovat tak, že znemožní užívání pozemků, tedy zastaví provoz lyžařského areálu,“ tvrdí mluvčí Ležatka. Dodává, že dosažení vyšší kupní ceny v případě výběrového řízení je nepodloženou spekulací. „Pokud by došlo k zastavení provozu lyžařského areálu, jak naznačuje usnesení valné hromady SAH, škody státnímu rozpočtu tím způsobené mohou významně přesáhnout případnou vyšší kupní cenu,“ říká.

Úřad se obává, že výsledky kontroly týkající se chystaného prodeje harrachovských pozemků mohou mít negativní dopad na další transakce se státním majetkem. „Kontrolní závěr zpochybňuje dosavadní postup nejen ÚZSVM, ale i dalších státních institucí při hospodaření s majetkem státu. Pokud bychom jej striktně dodržovali, pak vzniká riziko uzavření funkčních areálů, v nichž stát je jedním z vlastníků a nedohodl se s ostatními na výši nájmu,“ konstatuje Ležatka.

Auditoři ministerstva financí v protokolu o výsledku kontroly však takový závěr rozporují. Tvrdí, že systémově přímý prodej nezavrhují, musí být ale náležitě zdůvodněn, což se prý v případě harrachovských pozemků nestalo. To ale majetkový úřad odmítá.