Lidovky.cz

Boj o Hrad: Drahoš útočí na Zemanovy bašty

  10:20
Televizní duely obou prezidentských kandidátů Miloše Zemana a Jiřího Drahoše mohou výrazně ovlivnit váhající voliče. Zemanovci si od diskusí slibují úspěch dosavadního prezidenta, protože je vynikající rétor. Někdejší šéf Akademie věd počítá s tím, že hlavními tématy debat budou otázky migrace a bezpečnosti, na což se i připravuje.

Praha. Ilustrační foto. foto: Lidovky.cz

Zprávy z Hradu zatím hovoří o poprasku, jejž v Zemanově týmu vyvolal výsledek prvního kola volby prezidenta. Podle informací LN jeho spolupracovníci očekávali, že bude zvolen už o víkendu a na finále dvou soků vůbec nedojde. Nyní horečně vymýšlejí, na jakou strategii vsadit. V pondělí 15. ledna večer vyšlo najevo, že se Zeman opře o svou rétorickou schopnost v debatách se soupeřem. „Pan prezident přijal nabídku těchto televizních stanic účastnit se duelů s Jiřím Drahošem: Nova, Barrandov, Prima a ČT,“ ohlásil jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Z jeho dalších slov lze odhadnout Zemanovu taktiku. Drahoše se bude pokoušet vylíčit jako váhavého střelce bez názoru. „Kampaň má být o názorech! A přesně tak budeme postupovat,“ dodal Ovčáček. Drahoš odpověď chystá. „Pan profesor dostal nabídku ze čtyř českých televizí. Teď je zvažuje a v nejbližší době zveřejní své rozhodnutí,“ řekla LN mluvčí Zemanova soupeře Kateřina Procházková. Drahošův tým poradců diskutoval o taktice během včerejška. „Tématem bylo plánování výjezdů do regionů a strategie před televizními debatami,“ řekl LN zdroj z jednání.

Preference veřejnoprávních médiií

Zvěsti z tábora někdejšího šéfa Akademie věd hovořily o tom, že Drahoš preferuje veřejnoprávní média, která mají i orgány kontrolující vyváženost a nezávislost. Je však možné, že svůj předem stanovený přístup po oznámení Zemanova rozhodnutí změní. Majitel řady patentů ale neotálí. Již v úterý 16. ledna zahájil ofenzivu mezi voliči. Za cíl si vybral jednu z bašt Miloše Zemana: Moravskoslezský kraj. Právě u polských hranic dosáhl Zeman nejvyššího volebního zisku – skoro padesáti procent hlasů.

Drahoš preferuje veřejnoprávní média, která mají i orgány kontrolující vyváženost a nezávislost. Je však možné, že svůj předem stanovený přístup po oznámení Zemanova rozhodnutí změní.

Zároveň jde o region, odkud Drahoš pochází. Důrazem na svůj slezský původ hodlá náskok soupeře stáhnout. Zaútočí ale i na další tradiční zemanovské pevnosti. „Shodli jsme se, že bude důležité soustředit se na regiony, kde neměl Jiří Drahoš až takové zisky. Pochopitelně má zájem i o problémy lidí v těchto oblastech,“ řekl LN Jaroslav Šebek, člen Drahošova poradního sboru. Jmenovitě uvedl Třinecko, kam akademik vyrazil v úterý 16. ledna, dále Ostravsko nebo jižní Moravu. Tam všude bodoval nynější prezident.

Podle sociologa Jana Herzmanna to nemusí být marná taktika. „Pořád je tam víc než 40 procent těch, kdo Zemana nevolili. Je to jedna z možných strategií – nahlodat Zemanovu hegemonii,“ řekl LN Herzmann. Taktika vykreslení Drahoše jako nevýrazného váhavce by Zemanovi mohla vyjít. To, že na ni v televizních duelech vsadí, potvrzuje předseda „prezidentské“ Strany práv občanů Jan Veleba. „Pan profesor Drahoš se v debatách dosud jevil jako nevýrazný a bez zřetelných názorů,“ prohlásil.

Lidovější image

Duely, jež mohou výrazně ovlivnit váhající voliče, budou nejspíš ostřejší než škádlení osmičky prezidentských kandidátů v prvním kole. „Profesor (Drahoš) má z prezidenta Zemana respekt. Ale čím budou debaty delší, tím líp,“ řekl LN jeden z účastníků včerejší „bojové“ porady drahošovců v narážce na Zemanův věk a zdravotní stav. Zemanovci si od televizních diskusí slibují úspěch dosavadního prezidenta. Miloš Zeman je vynikající rétor, který už mnohokrát prokázal, že umí z duelu před miliony diváků vytěžit politické body.

Často viditelně unavený Zeman by náročný program „bleskové“ kampaně před druhým kolem nemusel fyzicky zvládat. Drahoš ho tak paradoxně může oslabit tam, kde je Zeman tradičně silný – v návštěvách krajů a diskusích s jejich obyvateli. K tomu by mu mohl pomoci i poněkud lidovější image, který nyní volí.

Ve finále minulé přímé volby mistrně využil slabin svého soupeře Karla Schwarzenberga, přičemž se nebránil ani použití nepravdivých informací, které mu do podkladů připravil jeho tým. „Cíleně zamlčel, že i jeho rodiče měli kolem sebe samé nacisty, a že dokonce v rodovém sídle, kde pobývá jeho žena Theresa, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi,“ zaútočil před pěti lety na Schwarzenberga. Později se mu sám omluvil s tím, že přestřelil. Zmíněný hrad Hardegg rodině Schwarzenbergovy manželky už tři sta let nepatří.

Někdejší šéf Akademie věd dle informací LN počítá s tím, že hlavními tématy debat budou otázky migrace a bezpečnosti, na což se i připravuje. Sám patrně nastolí téma reálných přínosů Zemanových slibů, které měl při cestách do Ruska a Číny. Dopředu také oznámil, že čeká i nefér výpady ze strany svého soka. Tým obhájce hradního postu zatím nerozhodl, jestli se dosavadní hlava státu vydá před druhým kolem do regionů, ani jaké kraje by si měl vytknout mezi prioritní.

Často viditelně unavený Zeman by také náročný program „bleskové“ kampaně před druhým kolem nemusel fyzicky zvládat. Drahoš ho tak paradoxně může oslabit tam, kde je Zeman tradičně silný – v návštěvách krajů a diskusích s jejich obyvateli. K tomu by mu mohl pomoci i poněkud lidovější image, který nyní volí.

Drahoš nesmí být Ferda Mravenec

Ve druhém kole budou důležití ti, kdo byli u voleb a volili neúspěšné kandidáty, říká v rozhovoru pro LN sociolog Jan Herzmann.

LIDOVÉ NOVINY: Co by měli dělat Jiří Drahoš a Miloš Zeman, aby vyhráli?

HERZMANN: Neplatí univerzální recept pro oba. Miloš Zeman potřebuje mobilizovat příznivce, kteří nevolili, aby přišli k volbám, a potřebuje maximálně vytěžit části elektorátu neúspěšných kandidátů, již nenacházejí u Jiřího Drahoše to, kvůli čemu volili. Pan Drahoš zase musí ujistit voliče neúspěšných kandidátů, že dodá na Pražském hradě totéž, o čem si mysleli, že dodá jimi preferovaný kandidát. Byť třeba v menšině.

LIDOVÉ NOVINY: U obou tak platí zaměření se na voliče vypadlých kandidátů?

HERZMANN: To je největší skupina, zhruba milion 750 tisíc lidí. Skupina, která by mohla přijít k volbám, ačkoli nevolila v prvním kole, je daleko menší. Hranice volební účasti je podle mě 65 procent, tedy o 3,5 bodu víc než v prvním kole. To je relativně malý rezervoár. Proto jsou důležití ti, kdo byli u voleb a volili neúspěšné kandidáty.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se tito voliči ohlédnou na doporučení svých kandidátů?

HERZMANN: Na to neexistuje žádné obecné pravidlo. Záleží na tom, do jaké míry svému kandidátovi důvěřují a do jaké míry ho volili jako nutné zlo. To v tuto chvíli z žádných průzkumů nevíme.

LIDOVÉ NOVINY: Je naopak něco, co by postoupivší kandidáti dělat neměli?

HERZMANN: Jiří Drahoš by se neměl pokoušet tvářit, že v politice všechno zvládá a zná. Bylo by to nepřirozené a potenciální voliči by mu to neuvěřili. Čas od času by mu podle mě slušela i odpověď „nevím“, aby dal najevo, že není Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Miloš Zeman by se zase měl vyvarovat zbytečných bonmotů, přičemž to zbytečných zdůrazňuji. Nikdy se jich nevyvaruje zcela, je to jeho přirozenost. V mnoha případech perfektně sedí a získává jimi body. Někdy se mu ale stane, že bonmot není namístě a vlastně mu škodí.

LIDOVÉ NOVINY: Po sečtení výsledků to trochu působilo, jako kdyby si oba pánové půjčili něco od toho druhého. Drahoš přitvrdil a Zeman ubral na „hulvátství“. Je to cesta správným směrem?

HERZMANN: Ano, v obou případech. Jiřího Drahoše jsem měl příležitost poznat v době, kdy byl předsedou Akademie věd. Překvapilo mě, jak je smířlivý, až někdy působil jako nerozhodný, což ve své pozici nebyl. Může to být i sázka na to, aby co nejméně lidí odradil a získal příležitost dostat hlasy v druhém kole.

Když teď trochu přitvrdí, ukáže, že není slabým protivníkem, ale nesmí to přehnat. Nesmí totálně změnit image. Miloš Zeman si je jistě vědom, že soupeří s člověkem z akademické sféry, který je ze své podstaty velice slušný. Nějaké vulgarity by mohly být ve druhém kole na závadu. Měl by boj zaměřit politickým směrem a snažit se dokázat, že je to on, kdo na Hrad patří, oproti nezkušenému, byť úctyhodnému protikandidátovi.

LIDOVÉ NOVINY: Jak moc jsou Zemanovi voliči přelétaví? Má Drahoš šanci nějaké jeho voliče získat?

HERZMANN: Myslím, že vůbec ne. Nebude to asi absolutní nula, ale rozhodně to nebude žádné velké množství. Voliči Miloše Zeman jsou s ním identifikováni, mají pocit, že to je jejich ambasador v Praze, že se o ně stará, o jejich problémy, zejména v sociálních oblastech.

LIDOVÉ NOVINY: U Michala Horáčka by se na první pohled zdálo, že jeho voliči přejdou právě k Drahošovi. Podle dat to ale tak jednoznačné není. V čem je jeho specifikum?

HERZMANN: Jeho příznivci jsou emočního typu a Jiří Drahoš není osoba, která by budila velké emoce. Daleko víc to platí o panu prezidentu Zemanovi. Nedivil bych se, kdyby pro podstatnou část Horáčkových voličů byla emocionalita Jiřího Drahoše nedostatečná. Ale jestli to povede k tomu, že budou volit Miloše Zemana, nevím.

LIDOVÉ NOVINY: V minulých volbách účast ve druhém kole klesla. Dá se očekávat, že to bude letos stejné?

HERZMANN: Je to obvyklé téměř u všech dvoukolových voleb po celém světě. Existují výjimky, ale myslím, že u nás k ní nedojde, protože nejde o žádné zásadní ohrožení demokracie, jako kdyby kandidoval třeba Tomio Okamura. Počítám s tím, že dojde spíš k poklesu. Nevylučuji ale ani to, že může i mírně stoupnout, protože oba pánové se budou snažit mobilizovat veřejnost, aby přišla k volbám.

LIDOVÉ NOVINY: Komu nižší účast nahraje?

HERZMANN: Otázka zní, kdo nepřijde. Musíme se ptát, zda existuje skupina příznivců prezidenta Zemana, kteří to vzdají, protože si původně mysleli, že vyhraje už v prvním kole, a teď jsou zklamáni, že je prohráno, i když není. Druhá otázka je, zda část příznivců pana Drahoše nenabude dojmu, že je vyhráno a nemusí už chodit k volbám.

A do třetice, zda zůstanou zmobilizovaní příznivci neúspěšných kandidátů či jak velká část. Na to neznáme odpověď. Nebudou to desítky procent, ale pravděpodobně někteří z nich doma zůstanou. Jestli to budou drobky, bude to nahrávat spíš panu Drahošovi. Kdyby byl pokles velký, zejména z rezervoáru voličů neúspěšných kandidátů, nahrávalo by to Miloši Zemanovi.

LIDOVÉ NOVINY: Drahoš má v plánu objíždět republiku. I do míst, která jsou baštami Miloše Zemana. Je to k něčemu?

HERZMANN: Když nebudeme brát v úvahu jednotlivé malé obce, ale okresy, pak existují takové, kde Miloš Zeman v uvozovkách vyhrál v prvním kole. Ale pořád je tam víc než 40 procent těch, kdo ho nevolili. Je to jedna z možných strategií – nahlodat hegemonii Miloše Zemana a nahromadit minimálně to, co získali všichni nezemanovci. Zřejmě vychází i z toho, že ve svých baštách ji upevňovat nemusí. Jestli je to strategie správná, budeme vědět 27. ledna.

Eliška Nová

Jan Herzmann

  • Odborník na komunikaci, marketingové informace a politický marketing.
  • Vystudoval obor matematická ekonomie na Univerzitě Karlově v Praze. Po sametové revoluci pobýval na švýcarské Universität St. Gallen.
  • V roce 1992 založil společnost Factum, která se stala přední českou agenturou na zpracování průzkumů veřejného mínění. Po 21 letech z ní odešel do rodinné firmy.
  • Je autorem řady publikací a knih. Vedle své práce se věnuje neziskovému sektoru, například coby místopředseda Výboru pro UNICEF.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.