„Současný návrh (unijního rozpočtu) je pro Česko nepřijatelný,“ kategoricky konstatoval premiér Petr Nečas na zasedání evropského výboru Poslanecké sněmovny před odletem na právě probíhající bruselský summit. Evropská rada na něm ve čtvrtek a pátek jedná o podobě finančního rámce EU na příštích sedm let. Předložený kompromisní návrh byl vypracován po bezvýsledném listopadovém summitu, kdy se projevil spor mezi plátci, kteří usilují o seškrtání rozpočtu, a příjemci, kteří chtějí zachovat výši kohezních dávek.
Před českými poslanci premiér mimo jiné prohlásil: „Jsem přesvědčen, že evropský rozpočet má být nástrojem solidarity s méně vyspělými, ale nemá být nástrojem k solidaritě s těmi méně odpovědnými.“ A jeho cílem prý je, aby bylo Česko v objemu přidělených peněz v přepočtu na obyvatele zhruba na 6. místě mezi členskými státy.
Jak je to s tou „potřebností“?
Od ministerského předsedy, který své vládě dal kdysi do vínku přídomek „koalice rozpočtové odpovědnosti“, je to pozoruhodná ambice. Z hlediska unijních výdajů se totiž naopak jako projev rozpočtové nezodpovědnosti jeví Nečasova snaha nárokovat si pozici šesté nejpotřebnější země v EU – Česká republika se může v rámci evropské sedmadvacítky pochlubit „pouze“ 11. nejhorším místem měřeno výší HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu.
Až bude premiér Nečas své evropské protějšky přemlouvat, že si Češi přesto zaslouží šesté nejvyšší transfery na hlavu, měl by se navíc modlit, aby mu nepřipomněli jeho vlastní slova z minulého měsíce, kdy před poslanci před lednovým hlasováním o nedůvěře vládě obhajoval, proč by měl být jeho kabinet ponechán u moci. Připomeňme mu jeho vlastní argumenty:
- „V České republice je podle mezinárodních měřítek nejnižší míra chudoby v Evropské unii.“
- „Nezaměstnanost v České republice je stále sedmá nejnižší v Evropské unii a je o čtyři procentní body nižší, než je průměr eurozóny.“
- „Celkově měla Česká republika v roce 2011 sedmý nejnižší veřejný dluh v Evropské unii.“
- „Česká republika patří mezi jediné tři státy Evropy, kterým byl za poslední dva roky zvýšen rating o dva a více stupňů, zatímco v drtivé většině jiných zemí došlo ke snížení ratingu.“
- „V globálním měřítku, nikoliv pouze v Evropě, patříme zhruba mezi desítku zemí, které mají nejnižší úroky vládních dluhopisů.“
- „Podle tzv. indexu mizérie, který srovnává na základě údajů Eurostatu míru nezaměstnanosti a inflace v jednotlivých zemích, byla Česká republika pátá nejlepší v Evropě.“
S touto statistikou v zádech chce český premiér nyní v Bruselu s vážnou tváří vyhrožovat vetováním unijního rozpočtu kvůli údajně příliš skoupé kohezní politice?
A teď ta „odpovědnost“
Premiér Nečas je přesvědčen, že evropský rozpočet má být nástrojem solidarity s méně vyspělými, nikoli s méně odpovědnými. Do svého výčtu skvělých umístění v rámci evropské sedmadvacítky pochopitelně nezahrnul žebříček kvality dálnic, kde Česko obsadilo až dvacátou druhou příčku, čímž se rozhodně řadí mezi méně vyspělé země EU.
Není tedy divu, že co se týká všech prostředků, které Česko nyní pobírá z fondů EU, spolyká bezmála čtvrtinu dopravní infrastruktura. Jenže, jak přiznává i Ředitelství silnic a dálnic, české dálnice zároveň dlouhodobě patří k těm nejdražším v Evropě. Možná by od Nečase bylo prozíravější, kdyby hrozbou veta unijnímu rozpočtu debatu o nepřípustnosti evropské solidarity s méně odpovědnými raději neotevíral.
