Doby, kdy vzducholodě šokovaly svět, jsou už dávno pryč. Překvapit nás ale mohou znovu. Čím? Rychlostí asi sotva, ale mají jiné výhody. Ač by se zdálo, že v době obřích transportních letounů typu C-17 Globemaster nebo An-225 Mrija není jiné cesty, právě takzvané „vzdušné hybridy“ nabízejí úžasnou nosnost za dobrou cenu. A kromě toho přinášejí letovou vytrvalost; dají se tedy v menších podobách využít ke kontrole a sledování bojiště, jako činily v 1. světové válce pozorovací balony nad frontou.
Nejde o žádné fantasmagorie. Vývoj (nejen vojenských) „vzducholodí“ pokročil. Jedním z lídrů nového trendu je britská společnost Hybrid Air Vehicles (HAV) z Bedfordu. „Cílíme na rok 2015, kdy dodáme první várku na trh,“ řekl listopadovému vydání měsíčníku Jane‘s International Defence Review ředitel vývoje Hardy Geisler. Firma svou „vzducholoď“ nazývá Airlander 50, což značí i její maximální nosnost – 50 tun nákladu. Pro srovnání: americký Boeing C-17A unese nejvíce 77,5 tuny, nicméně vzduchoplavci teprve začínají... Další variantou je totiž Airlander 200, který má výhledově přepravit až 200 tun nákladu!
Podle prestižního magazínu Jane‘s se o nové vzducholodě zajímají především ropné společnosti působící v oblasti Arktidy, ale jednání s HAV už prý vedlo jak americké ministerstvo obrany, tak i jeho britská kopie. Je to logické. Společnost patří do konsorcia vyvíjejícho spolu s firmou Northrop Grumman armádní projekt Long Endurance Multi-intelligence Vehicle (LEMV), který má létat ve výšce nad šest kilometrů s doletem 3000 kilometrů. Oproti špionážním bezpilotním „létavcům“ (drones) může celé dny viset nad terénem, takřka nezranitelný pro nepřátelské jednotky bez raket a letadel.
Levnější a neunavitelné hybridy
Vzducholoď LEMV bude nejvytrvalejším bezpilotním letovým prostředkem na světěAno, hovořilo se přímo o Afghánistánu. Odolný plášť menšího LEMV, který je vyroben z vláken kevlaru, vectranu a mylaru, má být odolný vůči pěchotním a jiným menším zbraním. Obrovskou výhodou létajících hybridů, jež kombinují výhody héliem plněného pláště s pohonem několika motorů, má být cena za letovou hodinu, která trumfne i malé helikoptéry. Cena za třítýdenní cílené nasazení (nad terénem) má činit asi 20 tisíc dolarů, což je úplně jiná relace, než by tomu bylo u průběžně přistávajících letadel.
„Vzducholoď LEMV bude nejvytrvalejším bezpilotním letovým prostředkem na světě (UAV). Nebudou žádné výpadky v přenosu dat,“ řekl před dvěma lety časopisu The Engineer ředitel Alan Metzger, pod nějž tento program v korporaci Northrop Grumman spadá.
Po sérii zpoždění se první let moderní „vzducholodi“, jež má být naplněna sofistikovanými technologiemi, uskutečnil až letos. Dne 7. srpna se loď vznesla na základně v americkém Lakehurstu a ve vzduchu vydržela asi devadesát minut. Podle magazínu Aviation Week byly všechny dané úkoly splněny a v roce 2013 by mohlo dojít k prvnímu nasazení v Afghánistánu.
V případě „vzduchohybridů“ pochopitelně nejde jen o průzkumné, výzvědné a pozorovací mise, na které je především zaměřen projekt americké výzkumné agentury DARPA nazvaný High Altitude Airship. Druhou evidentní výhodou těchto héliem plněných lodí je – vedle enormní vytrvalosti – ona v úvodu zmíněná nosnost. A na tu sází britská HAV.
V plánech i tisícitunové monstrum!
Z menšího projektu Airlander 20, který měl vyzkoušet potenciál lodí jakožto transportérů nákladu, záhy vznikl i větší Airlander 50, přičemž v plánech společnosti Hybrid Air Vehicles byl už také vizionářský Airlander 1000, ale koncept byl (zatím) opuštěn.
„Zaměřili jsme se hlavně na padesátitunovou variantu, poněvadž se ukazuje, že by to byla nejlepší náhrada letounů C-130 Hercules. Až vyvineme verzi o 50 tunách, naši inženýři se budou věnovat variantě čtyřnásobné, která by byla – podle všech měřítek – masivní,“ říká v časopise Jane‘s Hardy Geisler. Známý Hercules unese jen 19,4 tuny nákladu, je však, pravda, o hodně rychlejší. Odhadované rychlosti vzducholodí se totiž pohybují v řádu 90 kilometrů v hodině, ale podle Geislera jsou to stroje ideální na kratší přepravu: třeba z Perského zálivu do Afghánistánu.
Výhodou vzducholodí má být i lepší využití připojené „gondoly“ pro náklad. Zatímco do letounu C-130 se vejde kvůli omezením trupu jen 4351 krychlových stop nákladu (krabic o daném rozměru), do Airlanderu 20 se zhruba stejnou nosností je to 6640 „krychlí“. Navíc tato loď nepotřebuje letiště, natož zpevněnou ranvej. Ředitel Geisler předvídá: „Nabízíme trhu bezpečný létající prostředek s některými výhodami vrtulníku a schopnostmi letounů s křídly a též zajímavými provozními náklady.“
