Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Blíží se konec svobodného internetu?

  8:27

Washington si brousí zuby na webové stránky porušující autorské zákony. Svět se bouří, některé firmy dokonce hrozí dočasným vypnutím služeb.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice

Již za několik málo dní by mohla skončit éra svobodného internetu. Na kyberprostor si totiž právě brousí šavle dva američtí popravčí – SOPA a PIPA. Jde o zkratky návrhů zákonů s názvy Stop On-line Piracy Act a Protect IP Act. O prvně jmenovaném by senátoři ve Washingtonu měli rozhodnout již 24. ledna. Oba návrhy jsou součástí tažení Kongresu, jež si dalo za úkol v digitálním věku ochránit autorské právo.

Podle kritiků je iniciátorem honu na virtuální čarodějnice především mocný filmový průmysl. K podporovatelům návrhů patří jak velká filmová studia a odborové organizace herců a scénáristů, tak unie filmových distributorů.

Protivníci však varují, že se zákonodárci chystají v tomto případě zásadně překročit meze únosného, a ohrožují tím svobodnou strukturu samotného internetu. Odpůrci proto již nějakou dobu formují proti plánovaným zákonům iniciativy a snaží se schválení zabránit. Některé velké americké internetové koncerny dokonce hrozí, že své služby na neznámou dobu úplně vypnou.

Návrhy zákonů pro ČESKOU POZICI exkluzivně ve Washingtonu zmapoval Jim Halpert, partner jedné z největších světových právnických kanceláří DLA Piper.

Stop Online Piracy Act a Protect IP Act

Mají za cíl omezit návštěvnost internetových stránek umístěných mimo Spojené státy americké, které porušují autorská práva či podporují padělané výrobky, a to pomocí soudních příkazů vystavených na základě žalob podaných americkým ministerstvem spravedlnosti:

  • zabavením domény;
  • zablokováním názvu domény (DNS) prostřednictvím poskytovatelů internetových služeb (ISP);
  • smazáním z vyhledávacích serverů a odstraněním odkazů;
  • a ukončením platebních a reklamních služeb poskytovaných takovýmto internetovým stránkám.

Oba zákony dají možnost majitelům autorských práv získat soudní příkazy, aby internetové stránky upustily od porušování autorských práv a poskytovatelé platebních a reklamních služeb přestali poskytovat služby takovým internetovým stránkám. V zásadě bude možné použít tato opatření pouze vůči těm internetovým stránkám, jejichž převažujícím cílem je nabízet nebo usnadňovat prodej padělků.

Internetové společnosti a jejich investoři se bojí zablokování svých serverů kvůli porušení zákonů třetí stranou, jejíž chování nemohou ovlivnitNicméně Stop Online Piracy Act umožňuje americkému ministerstvu spravedlnosti získat soudní příkazy proti jakékoliv internetové stránce používané třetími stranami ke spáchání trestných činů souvisejících s porušováním autorských práv či nabízením padělaného zboží.

Zákony podporuje silná koalice majitelů autorských práv, výrobců bojujících s padělky a majitelů ochranných známek. Na druhé straně stojí obhájci svobody slova a liberálové, kteří se obávají možného nastavení precedentu cenzury, a různé internetové společnosti a jejich investoři, obávající se zablokování svých serverů kvůli porušení zákonů uživateli, tedy třetí stranou, jejíž chování nemohou ovlivnit.

Otázkou zůstává, zda zmiňované zákony nalézají správnou hranici mezi bojem s existujícím porušováním příslušných práv duševního vlastnictví či příliš zasahují do oblasti cenzury a zatěžují internetové poskytovatele, kteří nemají žádný vztah k internetovým stránkám, vůči nimž jsou zákony zaměřeny.

Ohrožený Facebook?

Plánované návrhy, o jejichž budoucnosti se rozhodne, jakmile americkým senátorům ve druhé polovině ledna skončí vánoční prázdniny, mají co do sebe. SOPA americkým úřadům uděluje rozsáhlé pravomoci na národní úrovni a počítá s radikálním zákrokem proti každému webu, na němž se nachází obsah porušující autorská práva. Na základě rozhodnutí jakéhokoliv federálního soudu bude tento web zablokován pro přístup z USA. Zákon mimo jiné dává veškerou zodpovědnost za obsah nahraný uživatelem do rukou poskytovatele.

PIPA soudům umožňuje zakročit také v zahraničí. Protože se servery většinou nachází mimo dosah amerických orgánů, měly by to v budoucnosti odnést i firmy, které s weby typu thepiratebay.org v cizině budou spolupracovat. Stíhán by mohl být například Facebook, který má na takových stránkách běžně umístěné své tlačítko „Like“.

Rozprášené základy

Zákony rovněž zavádějí možnost soudně přikázat blokování DNS adresy domény, na níž měla být autorská práva porušena. Povinnost blokovat by měli jak poskytovatelé připojení, tak registry názvů domén a provozovatelé DNS serverů.

Jedním z problémů, které tento přístup přináší, jsou nebezpečí spojená s funkčností DNS systému, jednoho z nejpodstatnějších stavebních kamenů dnešního internetu, jehož základní princip bude porušen. DNS server kdekoliv na světě by totiž měl na stejný dotaz (název domény) poskytnout stejnou odpověď (IP adresu). Tento princip je důležitý pro stabilitu sítě a bezchybnou funkčnost řady webových aplikací.

Z ochrany autorských práv se v Americe stalo politické téma a politici už nemohou riskovat, že budou chránit omezenou skupinu podnikatelů na úkor všech ostatních i státuToho si všiml i přední český právní teoretik Radim Polčák, který se věnuje především právu moderních informačních systémů, internetu a kyberprostoru a v současnosti působí na chicagské DePaul University College of Law. Dění kolem chystaných zákonů blízce sleduje: „Američané chtějí v této souvislosti využít stavu, kdy mají pod svojí jurisdikcí centrální doménovou autoritu. To může vést v důsledku až k takovému oslabení dosavadního centrálního významu organizace ICANN (Byla zřízena za účelem převzetí odpovědnosti za přidělování místa v prostoru internetu a také doménových jmen, dohlíží nad dodržováním protokolárních parametrů a zajišťování serverového systému–pozn.red.), které by podle mého názoru mohlo vyústit ve vznik paralelního svobodného adresního systému,“ napsal Polčák v e-mailu ČESKÉ POZICI.

Tak snadné to nebude

Dle Polčáka to však v současné chvíli nevypadá, že by SOPA mohl projít tak hladce, jak se předpokládalo. Což lze prý brát za důkaz, že se z ochrany autorských práv v Americe stalo politické téma a politici už nemohou riskovat, že budou chránit relativně omezenou skupinu podnikatelů na úkor všech ostatních i státu. Další restrikce jsou totiž prý nevýhodné i pro něj, protože mají v důsledku negativní ekonomický efekt.

„Už samotnou skutečnost, že se o zákonech začalo vážně jednat, ale považuji za vcelku nebezpečný signál – jsou v nich totiž obsaženy zásadně neproporcionální zásahy do svobody jednotlivce a svobody podnikání, ať už jde o odpovědnost providerů, nebo dokonce o přímou vazbu k systému registrace doménových jmen,“ míní Polčák. Dle něj je nutné si uvědomit, že se v souvislosti s oběma americkými návrhy nebavíme jen o ochraně autorského práva, ale o samotné struktuře základních práv na internetu.

„Oba návrhy mají v tomto směru za cíl učinit duševní vlastnictví centrálním a nejdůležitějším právem informační společnost na úkor všech ostatních, například svobody projevu, vlastnického práva a z něj odvozeného práva na podnikání, práva na soukromý život a podobně,“ zakončil své digitální zamyšlení Polčák.

Poněkud zvláštně zní v této souvislosti výrok americké ambasadorky při OECD Karen Kornbluhové, která před několika měsíci ve francouzském parlamentu prohlásila: „Internet je tak silný zčásti proto, že jej žádná centrální autorita neovládá a žádnému národu nepatří. Místo toho na něm spolupracuje decentralizovaný systém soukromých a veřejných hráčů, aby zajistil jeho fungování a rozvoj. To také znamená, že národ, který se rozhodne zvolit tvrdý přístup k regulaci internetu, může snížit jeho hodnotu pro všechny ostatní národy i uživatele.“

Začátek stoleté války

Válka mezi majiteli autorských práv a internetovou komunitou by nakonec mohla znamenat rozpad samotného internetu. Toho se obává americký informatik Vint Cerf, jenž je označován za otce internetu. Koncem minulého roku poslal otevřený dopis autorovi nového zákona, republikánovi Lamaru S. Smithovi. Zdůrazňuje v něm, že si nemyslí, že by zákony typu SOPA dokázaly uživatelům zabránit v přístupu k ilegálnímu materiálu. Cerf se ale obává, že by mohly rozpoutat celosvětové závody ve zbrojení. Klasické zbraně by v tomto případě dle něj nahradila doposud nevídaná cenzura.

Zákony by mohly rozpoutat celosvětové závody ve zbrojení. Klasické zbraně by nahradila doposud nevídaná cenzura.Proti americkým plánům zbrojí i jedna z největších celebrit digitálního světa Cory Doctorow, novinář, autor sci-fi románů a protivník takzvaného digital rights managementu, tedy technických metod, jejichž účelem je kontrolovat či omezovat používání obsahu digitálních médií. Coby člen organizace Electronic Frontier Foundation zabývající se občanským právem v kyberprostoru již několik let bojuje za liberalizaci autorských práv na internetu. Během hackerského kongresu 28C3 pořádaného německým Chaos Computer Clubem mimo jiné zmínil, že si politici v současné chvíli nemohou uvědomit dopad jimi navrhovaných zákonů a poukázal na paralely s autoritářskými režimy.

„Podporovatel zákona, organizace Motion Picture Association of America, jež byla založena s cílem chránit zájmy filmových studií, nedávno dokonce rozesílal memorandum, ve kterém zdůrazňuje, že SOPA bude fungovat, jelikož jde o stejná opatření, která úspěšně zavedla i Sýrie, Čína a Uzbekistán,“ podotkl Doctorow během svého vystoupení. Posluchače v Evropě upozornil, že zdaleka nejde pouze o americký problém, jelikož země celého světa hrají mezi sebou – co se internetové regulace týče – již léta transatlantický ping pong.

Přednáška Coryho Doctorowa v plné délce: 

Když země posílají své mise do Ženevy, posílají tam experty na zdraví, na zemědělství či na ekonomiku, nikoli na autorské zákony, protože ty nikoho nezajímajíZ dlouhodobého hlediska je však dle Doctorowa aktuální povyk kolem zákonů chránících autorská práva zcela bezvýznamný. Je pouhou první známkou začínající války o svobodu počítačů obecně. „Dnes se může zdát, že SOPA je poslední velký boj o svobodu internetu. Ono ale o copyright vůbec nejde. Domníváme se, že zákon SOPA je velmi důležitý a úspěšný, protože rozbíjí základy internetu ve jménu hitparády, nejrůznějších reality show a romantických komedií. Kroky zábavního průmyslu jsou ale pouhými předzvěstmi začínajícího konfliktu, který se bude táhnout stovky let,“ prohlásil za hlasitého potlesku berlínského publika Doctorow. A podotkl, že když země tohoto světa posílají své mise do Ženevy, posílají tam experty na zdraví, experty na zemědělství, experty na ekonomiku, nikoli však experty na autorské zákony, protože autorské zákony vůbec nikoho nezajímají.

Copyright jako nepodstatná šarvátka

Dle Doctorowa je to právě trivialita autorských zákonů a poprask kolem nich, který prozrazuje, co se ve světě bude dít, až si nad počítači začnou lámat hlavu další hospodářská odvětví. Copyright pak bude odhalen jako nepodstatná šarvátka mnohem důležitější války. „Svět, ve kterém dnes žijeme, stojí na počítačích a s nimi budou mít problémy mnohem mocnější lobby a zájmové skupiny, než Hollywood kdy byl,“ míní autor, který se mimo jiné podílí na vzniku populárního blogu Boing Boing.

Zájmové skupiny zmíněné Doctorowem prý nakonec všechny skončí ve stejném bodě. Budou chtít počítače, na nichž budou fungovat všechny programy, krom těch, které je štvou a nahání jim strach, a budou chtít internet, jež bude znázorňovat veškeré informace, krom těch, které jim ubližují. Takové požadavky mohou ale vyústit jen ve státním dozoru a cenzuře.

„Uplynulých deset let jsme bojovali proti něčemu, o čem jsme si mysleli, že je to poslední boss na konci hry. Nakonec se ale ukázalo, že je to pouze miniboss na konci levelu. Jako člen generace Walkman jsem se už dávno smířil se skutečností, že budu potřebovat naslouchací přístroj dlouho předtím, než zemřu. Samozřejmě to nebude jen tak nějaké naslouchátko, ale počítač v mém těle. Když pak nastoupím do auta – počítače, ve kterém jezdím s počítačem–naslouchátkem uvnitř mého těla –, chci si být jistý, že tyto počítače nejsou navrženy tak, aby mi jisté věci utajovaly, anebo mi znemožňovaly ukončit procesy, které provádějí proti mým zájmům,“ znázornil hrozící nebezpečí Cory Doctorow.

Budoucnost počítačů, jak ji popisuje Doctorow, by tak trochu mohla připomínat pohádkový román amerického spisovatele Lymana Franka Bauma Čaroděj ze země Oz. Smaragdové město tam tak krásně zeleně září jen proto, že si všichni předtím, než projdou městskou branou, musejí povinně navléknout zelené sluneční brýle.

Svoboda ve vesmíru 

Z „lenonek“ zábavního průmyslu ale nemá zdaleka strach jen Cory Doctorow. Záměry americké vlády vyvolaly protesty v celém světě. Jen prostřednictvím stránky Demand Progress obdrželi američtí poslanci 700 tisíc stížností. Lidé bojkotují i společnosti, které návrh veřejně podpořily. Největší světový koncern zabývající se registrováním internetových domén GoDaddy během několika málo týdnů přišel o sedmdesát tisíc klientů. Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales na znamení protestu uvažuje o dočasném odstavení stránky.

Největší světový koncern zabývající se registrováním internetových domén GoDaddy přišel během několika málo týdnů o sedmdesát tisíc klientůOtevřený dopis zaslali Kongresu profesoři prestižních amerických univerzit. Dále se proti návrhu postavily Google, Yahoo, Bloomberg, Aol, Twitter, Facebook, eBay, Amazon, Microsoft, Apple a Zynga. Giganti se spojili v organizaci NetCoalition, jejíž mluvčí prohlásil, že by se na stránkách internetových koncernů již brzy namísto očekávaného obsahu mohlo objevit pouze upozornění na chystanou cenzuru.

Hackeři na konferenci 28C3 ve svých snahách o svobodný internet přišli ještě s jedním řešením – vlastní sítí ve vesmíru. Plánují navrhnout a později i vypustit miniaturní komunikační satelity a k nim připojit síť levných pozemních komunikačních stanic. Dle vlastních představ by tak mohli obejít cenzorské choutky vlád a dalších organizací. „Cílem je stvořit necenzurovaný internet ve vesmíru,“ řekl Nick Farr, člen skupiny Hackerspace Global Grid, která projekt koordinuje.

Vybudovaná nezávislá infrastruktura by neměla sloužit ke sdílení multimediálních děl, ale především k vládami nekontrolovanému zasílání zpráv a informací. Což samozřejmě nevylučuje sdílení odkazů na filmy a hudbu. Válka, zdá se, opravdu teprve začala.