Bitva o autorské právo v digitální éře

Jak v době internetu účinně chránit duševní vlastnictví? Postaví-li se informaci cokoliv do cesty, včetně práva, jejímu šíření to nezabrání.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

ČESKÁ POZICE získala příležitost pořídit obsáhlý videozáznam z ojedinělé konfrontace mezi Českou pirátskou stranou a špičkami organizací zabývajících se ochranou autorských práv. Dokumentuje, že postoje a východiska obou stran ve válce o sdílení a kopírování autorských děl jsou zcela neslučitelné. O tématu jsme hovořili také s právním expertem Radimem Polčákem z brněnské Masarykovy univerzity a s hudebníkem Vladimírem Brožem, známým především pod pseudonymem Vladimir 518. Výsledkem jsou čtyři pohledy na autorské právo v éře internetu:

  • Piráti: Když právo ignoruje realitu, nelze se divit, že veřejnost ignoruje právo a považuje sdílení a kopírování za legitimní.
  • Ochranné organizace: Představy pirátů o neomezeném šíření jsou velmi naivní.
  • Právní expert: Současné nastavení autorského a patentového práva vede k degradaci kreativní produkce.
  • Muzikant: Současný stav internetu je svým způsobem „zrealizovanej komunismus“. I když internet a pirátství lidem umožnilo jednoduchý přístup k databance veškeré kultury.
Pohled ochránců autorských práv a pohled pirátů

Piráti měli poprvé možnost, změřit síly v jedné „kleci“ s předsedou představenstva Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním (OSA) Romanem Strejčkem a Janem Hlaváčem z protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA). Manažerský klub při Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze se totiž nedávno rozhodl uspořádat diskusní večer, během kterého se měla řešit budoucnost autorského práva v digitální době. „Tři pohledy na autorské právo“ - tak nazval setkání jeho organizátor Jiří Šindelář. „Večer gladiátorů“ to měl být podle České pirátské strany.

„Snažil jsem se šéfům OSA a BSA vysvětlit, proč je třeba pro rozvoj informační společnosti změnit existující zákony. Zákony lidem často bezdůvodně zakazují kopírování, jenom aby je donutili kupovat kopie, které si mohou udělat sami doma. Když právo ignoruje realitu, nelze se divit, že veřejnost ignoruje právo a považuje sdílení a kopírování za legitimní,“ řekl ČESKÉ POZICI zástupce České pirátské strany Jakub Michálek.

Na slova Jakuba Michálka reagoval Jan Hlaváč z BSA, jenž piráty v průběhu diskuse několikrát přirovnal ke komunistům: „Představy pirátů o neomezeném šíření jsou velmi naivní. Protože, když někdo investuje do svého projektu hodně peněz, chce, aby se mu ty peníze vrátily, přece to nedá nikomu zadarmo. Je to tak naprosto zásadní rozpor ve vidění toho, jak by to mělo fungovat, že se v podstatě ani moc diskutovat nedá, a to i přesto, že se osobně domnívám, že je třeba tuto oblast nějak zjednodušit.“

Kompletní video lze zhlédnout na YouTube.

Pohled právního experta: Informaci nezastavíš

Za změnu platného autorského zákona lobbuje i právní teoretik Radim Polčák, který se věnuje především právu moderních informačních systémů, internetu a kyberprostoru. Dle něj je autorské právo na první pohled velmi složité, ale když se ořeže o různé externality, jeho podstata je úplně jednoduchá. Problémem je podle Polčáka především skutečnost, že se tady začíná vést podobná debata jako v Americe před téměř dvaceti lety.

Podle nejrůznějších tuzemských vymahačských organizací by duševní vlastnictví mělo být rovnoprávné s reálným vlastnictvím. Že je to naprostá blbost, v Americe zjistili už dávno.

„Podle nejrůznějších tuzemských vymahačských organizací by duševní vlastnictví mělo být zrovnoprávněno s reálným vlastnictvím. Že je to naprostá blbost, v Americe zjistili už dávno. Likvidovat nějaké nosiče anebo trestat lidi za to, že sdílejí, je směšné,“ řekl Polčák ČESKÉ POZICI během rozhovoru na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v současnosti působí. Polčák věří, že člověk může informaci v době internetu postavit do cesty cokoliv, včetně práva, a přesto jejímu šíření nezabrání.

Hlavní problém spatřuje expert v tom, že na české scéně dnes na sebe narážejí dvě skupiny se zcela odlišnými přístupy – a ani jeden není správný.

Vydavatelé se snaží restriktivně bránit proudění informací. Podle České pirátské strany by zase duševní vlastnictví nemělo existovat vůbec. Ani takový přístup ale nefunguje. Je samozřejmě nezbytně nutné chránit investice, které do daného projektu někdo vložil. Pokud informace někde přinese užitek, měli bychom se podle Polčáka postarat, aby ten, kdo ji vytvořil, byl odměněn.

Mělo by se začít diskutovat o tom, jak by takový užitek měl vypadat – zda už je to například užitek z poslechu písně – a jakým způsobem to kompenzovat. Ve zkratce jde o to, najít novu cestu, jak autorům v dnešní době zajistit přísun peněz. „Spíš než o kontrole nad šířením informace, by to mělo být o kontrole nad tím, kde ta informace generuje užitek,“ míní právník. Řešením by mohla být kolektivní správa, za kterou by odpovídal stát.

Produkce versus kreativita

„To jak fungují dnešní kolektivní správci, je totiž naprosto skandální,“ míní Polčák. „Mají peníze z veřejnoprávní regulace, a přitom jde o soukromoprávní organizace, které si s vybranými penězi dělají, co se jim zalíbí. Doplácí na to kvalitní produkce, která často nebývá komerčně úspěšná. Přitom kolektivní správce by měl takové projekty finančně podpořit,“ míní Polčák.

Systém je dnes nastavený tak, že vydavatel raději pracuje s levnými interprety a snaží se co nejrychleji vyprodukovat píseň, kterou bude moci uplatnit v rádiích a pobírat poplatky za kolektivní správu. Jeho zájmem tedy je minimalizovat náklady na produkci. Toho si všiml i Evropský parlament a vyzývá k jednání.

„Zjišťujeme totiž, že současné nastavení autorského a patentového práva vede k degradaci kreativní produkce. Ono to sice generuje peníze pro jednu velmi úzkou skupinu podnikatelů, kteří do kreativní produkce investují. To ale nepřináší kvalitu. Šíření informací kreativitu a produkci podporuje. My ten kulturní potenciál ale zabíjíme restrikcemi,“ komentuje Polčák a rozhovor uzavírá pirátským tónem: „Dnes už každý ví, že restriktivní ochrana autorských práv je absolutně neefektivní. Konzervativní ekonomové i levicoví filozofové se shodují na tom, že je to blbost. Jediní, kdo stále ještě tvrdí, že to funguje, jsou vydavatelé.“

Změna strategie - žalovat úložiště

Na českém internetu se právě schyluje k prvnímu velkému soudnímu sporu kvůli pirátskému obsahu. Česká pobočka Mezinárodní federace fonografického průmyslu IFPI podává žalobu na server Uloz.to, jehož prostřednictvím se sdílí obsah. Provozovatelé Uloz.to se brání, že autorsky chráněná díla nebo pornografii na upozornění odstraňují, podle sdružení velkých nahrávacích společností je to ale málo.

„Měníme strategii. Namísto stíhání individuálních uživatelů se nyní hodláme zaměřovat na úložiště typu Uloz.to,“ prohlásila nedávno šéfka českého IFPI Petra Žikovská.

Jak si novou strategii IFPI představuje v praxi, není zatím úplně jasné. Jisté je, že se organizace chystá portál Uloz.to žalovat. „Najali jsme renomovanou advokátní kancelář a žalobu se chystáme podat co nevidět,“ upřesňuje Žikovská.

Kolektivní správci autorských děl v ČR

Kolektivní správce vykonává kolektivní správu na základě oprávnění, které uděluje Ministerstvo kultury České republiky. Kolektivním správcem může být výhradně právnická osoba se sídlem v ČR, která sdružuje zastupované nositele práv. Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.

  • DILIA – Divadelní, literární a audiovizuální agentura
  • OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním
  • Integram – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců
  • OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl
  • GESTOR – Ochranný svaz autorský
Pohled tvůrce: Zrealizovanej komunismus

V bouřlivých debatách, jakou byla ta mezi piráty a reprezentanty ochranných organizací je bohužel zřídka slyšet hlas tvůrců, kterých se to opravdu týká. ČESKÁ POZICE se proto sešla s Vladimírem Brožem, známým především pod pseudonymem Vladimir 518. Brož je jedním z nejdéle působících rapperů české hip hop scény, členem legendární skupiny Peneři strýčka Homeboye a zakladatelem labelu Bigg Boss.

Mimo jiné říká: „Na jedné straně cítím, jak nás internetové pirátství ničí. Dělat v současné době label je v podstatě naprostý nesmysl, přesto jsme takový blázni, že ho děláme. Je to ale jen díra na peníze a energii. Je mi to líto, jelikož vím, že by to mohlo vypadat jinak, kdyby si lidi muziku kupovali a energie, kterou do ní interpreti dávají, se nějak vracela. V současné době se nevrací. Člověk věnuje rok tvorbě desky a ve finále si jí všichni vezmou zdarma a ještě ze všech stran posloucháš, co je na ní blbě. Na druhé straně si uvědomuju, že internet a pirátství lidem umožnilo jednoduchý přístup k databance veškeré kultury, která tady za poslední století vznikla. Což je strašně pozitivní efekt.“

O dvojsečnosti internetové svobody šíření dat si Vladimir 518 myslí: „Současný stav internetu je svým způsobem zrealizovanej komunismus. Všechno patří všem. Nikdo nic neřeší, všichni vlastní všechno, s daty se téměř neobchoduje. Svým způsobem je to hrozně sympatický. Na druhou stranu si ale myslím, že to má v našich podmínkách i negativní vlivy na kulturu samotnou. Věci se prostě musí dělat s menším rozpočtem, míň velkoryse.“

Celý rozhovor s Vladimírem Brožem si můžete přečíst v článku: Internet je zrealizovanej komunismus.