Lidovky.cz

Biotechnologie: Vítejte v éře dětí na míru

USA

  8:27

Dle nejnovějšího patentu společnosti 23andMe by si rodiče mohli svou ratolest již brzy sestavit jako domeček z Lega.

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ (Genesis, 1, 27-28)

A my jsme Bohu vyhověli. Troufnu si dokonce tvrdit, že jsme jeho očekávání předčili. Je nás na Zemi sedm miliard dvě stě milionů a nelze rozhodně pochybovat ani o tom, že planeta byla důkladně „podmaněna“. Jenže co teď? Je načase starého CEO svrhnout a převzít vedení firmy. Hlavním nástrojem takového puče by se mohla stát biotechnologie.

Biotechnologie, již Organizace spojených národů v Dohodě o biologické diverzitě definuje jako „jakoukoli technologii, která využívá biologické systémy, živé organismy nebo jejich části k určité výrobě nebo jejich přeměně či jinému specifickému použití“, se dnes nachází v rozhodující fázi. Její jednotlivá odvětví mají schopnost zasáhnout hluboko do stavebních kamenů našeho bytí a vytvořit aplikace, které nám život radikálně a trvale změní – a to z ekologického, společenského i ekonomického hlediska.Rodiče v rámci služby poskytnou své vzorky DNA a po několika týdnech obdrží seznam vlastností, které by jejich ratolest mohla zdědit

Nejnovějším výdobytkem jsou v tomto ohledu takzvaná designer babies, tedy zdravé, krásné a dlouhověké děti na míru. Že jde o science fiction? Ani náhodou! Koncern 23andMe z kalifornského Silicon Valley minulý týden získal od amerického patentového úřadu patent na svůj nástroj zvaný Family Traits Inheritance Calculator. Rodinná kalkulačka společnosti, jež zatím vydělává zejména na analýze DNA svých klientů, funguje následovně: Rodiče v rámci služby poskytnou své vzorky DNA a po několika týdnech obdrží seznam vlastností, které by jejich ratolest mohla zdědit. Dle 23andMe jde o „vtipný způsob, jak zjistit, jakou barvu očí bude vaše budoucí dítě mít, anebo zda nebude náhodou trpět intolerancí laktózy“.

Děti jako domeček z Lega

Řadě expertů ale dvakrát do smíchu není. Součástí patentu, o který společnost 23andMe poprvé požádala již koncem roku 2008, je totiž rovněž návrh, dle kterého by se technologie mohla propojit s klinikami reprodukční medicíny, konkrétně s databázemi spermabank a vaječných bank. Kalkulačka by následně umožnila vybrat toho ideálního dárce a pak už by zajisté nešlo pouze o snížení například rizika rakoviny.

Zájemcům by také mohla být nabízena volba na základě kritérií typu dlouhověkost, atletické schopnosti (je libo sprintera či raději maratonce?), vzhled a podobně.

„Genetická identita člověka nesmí podléhat módě, trhu ani názorům,“ míní vedoucí německé organizace Testbiotech Christoph Then. Tým nezávislých expertů Testbiotech se zabývá zejména ekologickými, společenskými a etickými dopady biotechnologického vývoje. Testbiotech vidí v záměru společnosti 23andMe zásadní narušení lidské důstojnosti. „Obchodní nápady založené na produkci designových dětí v žádném případě nesmějí být podporovány patenty,“ je přesvědčen Then.

Dle zveřejněného patentu by si rodiče mohli svou ratolest sestavit v podstatě jako domeček z Lega. „Upřednostňuji dítě s velkou pravděpodobností pro…,“ tak nějak bude znít první věta budoucího dotazníku. A pak už by stačilo jen odškrtávat libovolné možnosti: zelené oči, světlehnědé vlasy, vysoký inteligenční kvocient, rychlé nabírání svalové hmoty, snášenlivost laktózy… Neodolatelná nabídka. Koneckonců už britský spisovatel Samuel Johnson někdy v 18. století napsal, že žádný opravdu moudrý muž nikdy nevymění jistotu za nejistotu.

23andMe v akci:

„Nemáme v plánu naše služby rozšiřovat nad rámec naší rodinné počítačky,“ ujišťovala kolegy z německé tiskové agentury DPA mluvčí společnosti 23andMe. Přesto je vědecká obec pobouřena. Šéfka amerického Center for Genetics and Society Marcy Darnovskyová dokonce prohlásila, že patentový úřad udělal v této souvislosti obrovskou chybu a opomenul svou morální zodpovědnost. Google do spřátelené společnosti 23andMe napumpoval dle dostupných informací již téměř dvě stě milionů dolarů

Dalším důvodem ke znepokojení může být také skutečnost, že firmě 23andMe šéfuje Anne Wojcickiová, manželka jednoho z králů internetu a spoluzakladatele společnosti Google Sergeye Brina. Internetový gigant do spřátelené společnosti napumpoval dle dostupných informací již téměř dvě stě milionů dolarů. Z toho, že k tomu všemu, co o nás Google už ví, možná přibude co nevidět také důkladná znalost DNA jednotlivých uživatelů, jde mráz po zádech.

Záměrem společnosti se musel zabývat rovněž Evropský patentový úřad. Dle vyjádření mluvčího instituce americká firma požádala o mezinárodní zapsání patentu v Mnichově. Úřad oznámil, že nejprve provede důkladnou analýzu technologie, načež se společnost rozhodla o evropský patent nadále neucházet. „Proto nakonec patent s evropskou patentovou směrnicí vůbec konfrontován nebyl,“ řekl mluvčí. I z tohoto důvodu Testbiotech nevidí v Evropě nebezpečí, že by se obchodní nápad kolem designových dětí mohl dočkat patentu. Podobné přihlášky budou dle Thena okamžitě smeteny ze stolu z důvodu porušení dobrých mravů a veřejného pořádku. Navíc jde o byznysový záměr, který na rozdíl od USA v Evropě patentovat nelze.

Příroda je o krok napřed

Přesto Then připomíná, že i Evropský patentový úřad v uplynulých letech udělil z etického hlediska minimálně pochybné patenty. Například v roce 2011 firma Ovasort obdržela patent na selekci mužských pohlavních buněk. Švýcarský koncern Merck Serono zase získal patent na zacházení s lidskými vaječními buňkami v rámci umělého oplodňování. V obou případech se organizace Testbiotech proti rozhodnutí odvolala a konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu zatím nepadlo.

Poprasku, který udělení patentu firmě ze Silicon Valley doprovázelo, nerozumí český biochemik, nynější předseda Učené společnosti České republiky a někdejší předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes. Dle něho jsou patenty takového typu, o jaký zažádala společnost 23andMe, snadným terčem. Kritici se totiž velmi rychle dostávají k Hitlerovi a nacistům a nadlidem. Tehdy se ale lidé na základě některých vlastností vraždili. Dnes jde dle Pačese o pravý opak – na základě znalosti dědičné informace se chce budoucím problémům předcházet.Václav Pačes: Jde o to na základě znalosti dědičné informace  budoucím problémům předcházet

Navíc prý už taková selekce dávno funguje. A to na dvojím principu. „Jistý předvýběr zajišťuje už příroda sama. To, že jsou dva lidé opačného pohlaví k sobě přitahováni a vzniká láska, je dílo genů, které tu atraktivitu produkují a svým způsobem tak zajišťují, aby se ti lidé k sobě hodili. A pak zajisté již dnes spermabanka nepřijme sperma někoho, u koho existuje vysoká pravděpodobnost nějakého dědičného postižení,“ míní Pačes, který v tom, že by se v budoucnosti vyhledávali nejvhodnější dárci spermatu, případně dárkyně vajíček tak, aby dítě nakonec nemělo nějaké dědičné vady, problém nevidí.

Pačes dokonce připouští, že až se jednoho dne budou znát například geny pro hudební talent, pak je možné, že si matky s hudebními vlohami budou vybírat dárce s podobným nadáním a narodí se jim génius. A to klidně i všem zákonům navzdory. „Jeden primář gynekolog mi kdysi řekl: ‚Pánové, vy se tady bavíte o jakémsi genetickém inženýrství a o etických aspektech. Ale jestliže něco takového technicky možné bude, pak se na vás všechny matky, které chtějí mít takové a takové dítě vykašlou a nějakým způsobem si ho opatří.‘“

Ani v tom však uznávaný vědec nevidí nic špatného. Nakonec prý již Stephen Hawking varoval, že lidstvo může přežít jen za dvou předpokladů. A to, když začne osídlovat vesmír a zároveň se genetickými zásahy změní genofond lidstva tak, aby se nakonec samo nevyhubilo. Přesto bychom ale měli být opatrní. Jak totiž Hawking také jednou řekl, jediná forma života, kterou se lidstvu zatím podařilo vytvořit, jsou počítačové viry. „To, že jsou naprosto destruktivní, o nás ledacos vypovídá. Stvořili jsme je totiž k obrazu svému.“ Abychom nakonec po světě neběhali jako čarodějův učeň ze stejnojmenné Goethovy balady a nebrečeli, že se duchů, které jsme přivolali, už nemůžeme zbavit.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.